Historie koní
Doložená historie moderního koně začíná u Eohippa,rovněž zvaného ,,kůň
úsvitu´´,tedy úsvitu věků ,o němž víme,že žil v Severní Americe v océnu (před
padesáti pěti až třiceti osmi miliony lety ).Eohippus ,zvíře ne větší než pes
,byl uzpůsoben k životu v lese a pohybu po měkké půdě .Měl čtyři prsty na
předních nohách ,tři na zadních a polštářky jako pes.Jeho drobné zuby s nízkými
korunkami se hodily na spásání listů a další nízké měkké vegetace.Měl
pravděpodobně ochranné zbarvení ,které mu pomáhalo unikat dravcům.
Během oligocénu (před třiceti sedmi až
dvaceti šesti miliony lety)nejprve Mesohippus a
později Merychippus
se začínají od svého předka odlišovat:nohy
se prodlužují ,záda narovnávají (Eohippus měl záda vyklenutá )a celkově
velikost zvířat narůstá.Jeden prst na předních nohách mizí ,takže na předních i
zadních zůstávají prsty po třech.I zuby se mění ,premoláry (zuby třenové)se
stále více podobají molárům(stoličkám.).V tomto pomalém evolučním procesu k
nejvýznamější změně došlo v miocénu (před dvaceti pěti až sedmi miliony
lety),kdy pralesy ustoupily bezlesým pláním a stepím ,na nichž se předkové koní
usadili.Tato výrazná změna prostředí si vyžádala i změnu chrupu,určeného nyní
na pasení namísto dřívějšího spásání ,prodloužení krku ,zjednodušující pasení
,prodloužení nohou ,umožňující rychlejší únik před dravci,a přizpůsobení nohou
na tvrdý terén.V této době se také vyvinul jediný prostřední prst chráněný
kopytem .Vnější prsty se již nedotýkaly země a prostřední prst se zvětšil a
zesílil.
Pak
se vývoj čeledi koní vydal různými směry a vzniklo několik podčeledí.Nakonec
však všechny ostatní vyhynuly ,a tak jedinou spojnicí mezi Eohippem a
moderním Equem zůstal Pliohippus.
Pliohippus se vyvinul před pěti až deseti miliony
lety a měl dlouhé nohy s jedním kopytem na každé noze.Jeho přímý potomek Equus ,druh moderního koně ,se konečně objevil před
jedním milionem let.Během doby ledové,pleistocenské epochy,se Equus
rozšířil přes pevnincké mosty,které v té době v Evropě ,Asii a Africe spojovali
rozptýlené oblasti pevné půdy.Nicméně zánik těchto mostů(např. v místech
dnešního Gibraltarského průplavu nebo Beringovy úžiny),když asi 10000 lety led
ustoupil ,znamenal,že když zvíře na jednom kontinentu vyhynulo ,nemohlo se zde
znovu rozmnožit-alespoň ne bez pomoci člověka.Přesně to se stalo v Americe :z
nějakého nevysvětlitelného důvodu kůň zmizel .Objevil se zde teprve o tisíce
let později,kdy ho sem přivezli evropští kolonisté.Všichni členové moderní
čeledi Equidae jsou rychlými běžci s pouhým jedním prstem na
každé noze(měkká rohovina nad kopytem koně-ostruha-je patrně pozůstatkem
polštářků jeho předka Eohippa).Žijí ve stádech a jejich zuby jsou uzpůsobeny
žvýkání rostlinné potravy.
Dnešní
koně a poníci se zřejmě vyvinuli ze tří tipů,jejichž rozdíly byly způsobeny
odlišnými životními podmínkami. V severní Evropě to byl pomalý těžký kůn(Equus silvaticus),od něhož
se odvozují světová plemena těžkých koní.Pak zde byl primitiví asijký divoký
kůň kertak,jehož potomci byli zjištěni ještě v roce 1881 (a nazváni koně Převalského),a nakonec
ušlechtilejší tarpan z východní Evropy.
Později v době
,kdy člověk začal koně domestikovat ,se vyvinuli čtyři poddruhy:dva
druhy ponyů a dva druhy koní .Poník typu 1 zabydlil severozápadní Evropu a
připomínal dnešního exmoorského ponyho .Pony typu 2 ,který byl větší a hruběji
stavěný ,žil v severní Eurasii..Jeho nejblížším současným ekvivalentem je asi highland
pony.Kůň typu 3 byl o něco větší ,ale se štíhlejší stavbou těla a hodil se do
horkého podnebí.Jeho nejbližším příbuzným je achaltekinský pony.Kůň
typu 4,rozšířený v západní Asii,byl nejmenší ,ale nejušlechtilejší byl
předchůdcem kaspického ponyho.