Péče a zdraví
Péče o srst: Krátkosrsí psi jsou relativně nenároční na péči. Ale trocha pozornosti je i zde nezbytná.
Hrubá srst
Dlouhá srst: Na tuto srst používejte nejprve kovový řidší hřeben a potom vykartáčujte kartáčem s delšími štětinami. Štětiny by měly být tak dlouhé, aby pronikly skrz srst až na kůži. Na hustší srst můžete použít taky drátěný kartáč s ohnutými drátky. V období línání je potřeba psa vyčesávat častěji, aby se netvořily plstnaté koláče srsti, pod kterými se vyskytují někdy ekzémy. V případě, že se zacuchanina již vytvořila a nejde rozčesat, je třeba je vystříhat několik mm nad kůží, zde pozor, abyste psa nestříhli, pokud nevidíte, kde stříhat, důkladně místo ohmatejte a postupujte velmi pomalu.
Hedvábná srst
Tato srst je velmi náchylná na zacuchávání se, zvlášť za ušima a ve slabinách a na nohách, je potřeba po každé procházce v náročnějším terénu ze psa vyčesat pomocí řídkého hřebenu bodláky a jinou nečistotu, která by mohla ve srsti zůstat a způsobit zacuchance. Po rozčesání ještě jednou vyčešte srst jemnějším hřebenem a nakonec vykartáčujte kartáčem.
Hladká srst
Hladkosrstý pes nevyžaduje tolik úprav jako ostatní psi, postačí je jednou za týden vykartáčovat gumovým hřebílkem nebo vyčesávací rukavicí, případně nízkým kartáčem s přírodními štětinami a pak vytřít vlhkým hadříkem, který ze srsti setře prach a lupy. Pro dokonalý efekt ještě může přeleštit psa jelenicovou kůžičkou.
Uši
Kontrolujte uši pravidelně, protože visící uši jsou trochu citlivější než vztyčené. Mnoho labradorů s nimi nemá nikdy problémy, ale jiní jsou náchylnější. Uši by měli být čisté a neměli by být zarudlé. Lehký povlak odstraníte měkkým navlhčeným hadříkem. Sami čistěte jen vnější ucho, dovnitř nezasahujte, to je nebezpečné. Kdo chce, může občas nakapat psovi do uší kapky na vyčištění. Pokud se v uchu objeví nahnědlý sekret, jděte k veterináři. Také časté potřásání hlavou nebo držení hlavy našikmo je příznakem, že s uchem není něco v pořádku. Pokud jedno ucho visí více než druhé, pes kňučí, když se ucha dotknete nebo z ucha nepříjemně páchne, musí také zasáhnout zvěrolékař.
Chrup
Také chrup byste měli pravidelně kontrolovat – a to již ve štěněčím věku, když zhruba od čtvrtého měsíce dochází k výměně chrupu. Někdy se může stát, že vyroste trvalý zub, aniž by vypadl ten mléčný. Pak ho musí odstranit zvěrolékař. Během výměny chrupu a během růstu trvalého chrupu dávejte psovi něco ke žvýkání. Štěňata mohou dostat kousací tyčinky nebo něco podobného, dospělí psi např. žvýkací buvolí tyčinky. Můžete psovi občas dát k okusování také velkou hovězí nebo telecí kost, pokud z toho nemá zácpu nebo průjem. Dbejte ale na to, aby nesežral příliš mnoho z kosti. Pravidelné kousání čistí zuby a předchází zubnímu kameni.
Oči
Zdravé oči moc péče nepotřebují. Někdy se přes noc tvoří trochu bílého sekretu. Ten odstraňte měkkým hadříkem. Pokud je sekret nažloutlý nebo hnisavý anebo jsou začervenalé spojivky, jděte k veterináři. Možnými příčinami jsou cizí tělísko v oku nebo zánět.
Vše kolem zdraví
První návštěva u zvěrolékaře
Když budete mít štěně několik dnů doma, navštivte spolu veterináře. Pokud nebude nutné nějaké ošetření, naučí ho štěně vnímat pozitivně a nebude si ho spojovat s něčím nepříjemným.
Důležitá očkování
Štěně je očkováno v osmém týdnu života – proti psince, hepatitidě (HCC), leptospiro´ze a parvoviro´ze. Po třech týdnech od prvního očkování následuje přeočkování, navíc se očkuje proti vzteklině. Někteří zvěrolékaři očkují proti vzteklině až v 16 týdnech. Proti psince, HCC a parvoviro´ze pak řada zvěrolékařů očkuje ještě jednou – potřetí. Po roce je třeba ještě jedno přeočkování – proti všem pěti chorobám.
Odčervení
Psi mohou být napadeni různými červy – škrkavkami, měchovci, tasemnicemi atd. Napadení červy je škodlivé pro zdraví psa, ale některé druhy červů, např. škrkavky, jsou přenosné i na člověka. Pravidelné odčervování je prevence. U chovatele musí být štěňata několikrát dočervena. Štěně odčervte před očkováním. Do věku půl roku by měla proběhnout dvě odčervení, pak postačuje odčervení jednou za šest měsíců. Když žijí v domácnosti malé děti, můžete také odčervovat jednou za čtvrt roku. V této věci vám nejlépe poradí veterinář, ke kterému budete se psem chodit.
Klíšťata a blechy
Když objevíte klíště, prostě ho vytáhněte pomocí speciálních kleštiček. Škrábe se váš labrador často? Možná má blechy. Hledejte v srsti malé černé tečky, výměšek blech. Při silném napadení ošetřte jak psa, tak okolí. Pak psa odčervěte, protože blechy přenášejí tasemnice. Pro prevenci proti klíšťatům dostanete u veterináře preparáty, které se nakapou na kůži.
Průjem a zvracení
Pokud pes zvrací, není to důvod ke znepokojení, když je jinak čilý. Zvrací-li několikrát za sebou, má navíc průjem nebo naopak zácpu, vyhledejte zvěrolékaře. Zvláště štěňata se mohou velmi snadno dehydratovat. Pro samotný průjem platí to samé. Je vhodné zařadit jeden den půstu. Pak krmte psa lehce stravitelnou stravou a po menších dávkách, např. trochou vařeného kuřecího masa s rýží a tvarohem. Ke zvěrolékaři jděte v případě, když máte dojem, že se psovi nedaří dobře, nebo když objevíte ve stolici hnis a krev.
Kulhání
Většina psů se velmi ráda pohybuje. Může se stát, že si pes něco natáhne nebo vyvrkne. Pokud pes kulhá, několik dnů ho šetřete a vyhněte se dovádění a skákání. Když kulhání samo nevymizí nebo se znova objeví, je na čase vyhledat zvěrolékaře.
Alergie
Labradoři jsou občas alergičtí, například na pyl nebo na některou potravu. Pokud u psa zjistíte kožní problémy, například vyrážku nebo časté škrábání, pokud má často záněty uší nebo očních spojivek nebo také průjem a nepřibývá na váze, může být příčinou těchto potíží alergie.
Konjunktivitis follikularis
Často vašemu štěněti slzí oči? Příčinnou by mohl být folikulární zánět spojivek. Vyskytuje se u štěňat nebo mladých psů a je to přehnaná reakce rozvíjejícího se imunitního systému. Vytvářejí se malé
puchýřky (folikuly). Pomohou oční kapky. Když je pes dospělý, tato choroba vymizí.