Poctivé české cihlářství
############################################
Poctivé české cihlářství
Historie cihly je stejně zajímává jako dějiny lidského rodu. Vždyť slouží lidem od nepaměti. Dokonce už mýtická babylonská věž byla postavena z cihel. Musely jich být miliardy, dotýkala-li se nebes!
Pravda je, že cihla se zrodila už ve starověkých říších, všude tam, kde byl nedostatek stavebního dříví, a naopak dostatek hlíny nebo jílu. Původní cihly ovšem vypadaly zcela jinak než dnešní. Připomínaly tak trochu vepřovice, z nichž byly kdysi stavěny naše vesnice. Základem byla hlína promísená plevami, slámou nebo zvířecími chlupy. Cihly se sušily na slunci, v jehož paprscích ztvrdly na kámen.
Rozkvět cihlářství přinesla gotika. Pravou perlou české cihlové gotiky jsou pražské Emauzy. Klášter a kostel založil r. 1347 Karel IV.a ze Starých pověstí českých se dovídáme, že stavěl ten kostel nákladem velikým. Zvláštní cihly byly na tuto stavbu páleny, zrovna takové jako na Karlštejnský hrad, ze šedivé hlíny, po vrchu leštěné, a kostelní krov zřízen byl tak důkladně a uměle, že spotřebovaly na něho kameny z celého lesa.
Také gotický chrám na Starém Brně, který spolu s klášterem dala vybudovat česká královna Eliška Rejčka, byl postaven z cihel. Podle dnešních znalostí měla každá gotická stavba svou kamenickou huť, ale v případě cihlové stavby i vlastní cihelnu. Pece na pálení cihel u kostela na Starém Brně se udržely až do 20.století šedesátých let.
Ve 14.století vznikla v cihlářství i samostatná odvětví, jako např. hlínách, kteří kopali hlínu, vymazávali světnice, stavěli zídky, ale nesměli pracovat s kamenem. Vápeníci pálili vápno i cihly. Rozměry cihel však nebyly sjednoceny a dělaly se v každém kraji jiné.
Z cihel byla vybudována celá veliká města-např. pozdně barokní pevnosti Josefov a Terezín.
Kruhovou pec vynalezl stavitel Hoffman v r. 1858. Překonala všechny dosavadní konstrukce a dostala svůj název podle svého původního tvaru.
Podstatou kruhovky je zděný klenutý kanál postavený v kruhu kolem společného komína. Kanál má z vnější strany vstupní otvory, které vymezují jednotlivé sekce kruhovky. Každá sekce má svůj odtahový kanál do společného komína a může tedy vytvořit dočasnou vypalovací komoru.
Palivo se vsypává otvory v klenbě na rošty z řídce postavených vysušených cihel. Kanál na vyvážecím konci se uzavře papírovou stěnou a vjezdovým otvorem se navážejí vysušené cihly a staví se do řídkého mřížoví. Pak se klenbou nasype palivo.
Po navezení se pokračuje v další části pece, odkud byly vypálené cihly vyvezeny. Papírové přepážky brání pronikání studeného vzduchu v části pece s hořícím palivem, kam je vzduch přisáván přes vypálené cihly v předcházející části kruhovky, tím jsou vypálené cihly ochlazovány a je možno je z pece vyvážet.
V peci je žár