potomci
Chceme odchovat mláďata?
Rozhodneme-li se pro chov osmáků degu, je třeba počítat s některými charakteristickými znaky, kterými se omáci odlišují od většiny běžně chovaných hlodavců. Osmáci žijí v poměrně početných koloniích, které mají ustálenou sociální strukturu. Nový jedinci obvykle nebývají přijati. Proto je i v zajetí vhodnější po sestavení skupiny do její hierarchie zbytečně nezasahovat. Musíme se rozhodnout poměrně brzy, budeme-li chtít vlastní odchovy mláďat, nebo ne. Podle toho si pořídíme buď jednotlivé zvíře, nebo dvě samičky, nebo pár či chovnou skupinu zvířat. Budoucí chovné jedince umístíme do vitríny a je vhodné do jejich skupiny dál nezasahovat. To především znamená, že raději nebudeme ke zvířatům přidávat žádné další jedince – mohlo by to skončit jejich smrtí.
Výběr chovný jedinců
Pro chov je možné nechat zvířata v páru, můžeme ovšem také vytvořit větší skupinu. Pár i skupinu sestavenou ze zvířat vzájemně nepříbuzných. Je ale možné sestavit skupinu například ze dvou sester, a k nim přidat samečka z jiného chovu. Volíme raději jedince z chovu, který si můžeme prohlédnout a vyvarovat se toho, abychom k chovu použili zvířata zatížená genetickými vadami (má-li chovatel v chovu zvířata se zákalem, nebudeme si od něj osmáky raději brát). Pro chov je samozřejmě nutné sestavit skutečně pár, u osmáků není rozlišení pohlaví úplně jednoduché. Osmáci jsou velmi sociální zvířata, proto můžeme k chovu používat jak pár zvířat, tak celou skupinu. Zvířata (pokud jsou na sebe zvyklá) jsou tolerantní a nedochází k žádným významnějším šarvátkám. Vždy však by měl být ve skupině pouze jeden samec, samičky pak můžeme podle velikosti ubikace nechat v počtu 1–5. Osmáky necháváme pohromadě celý rok. Od skupiny neoddělujeme ani březí samice, ani samce v době porodu samiček – s jejich zpětným umístěním do skupiny bychom mohli mít potíže. Osmáci tolerují mláďata do té míry, že jsou dokonce samice ochotny přijmout na krmení i cizí mládě.
Námluvy a páření
Osmáci se začínají rozmnožovat poměrně pozdě, jejich pohlavní dospělost nastupuje mezi 8. až 12. Měsícem věku. Dříve pohlavně dozrávají samičky, samečci o něco později. Není proto na závadu, dáme-li do chovné skupiny samečka o něco staršího. Říje u osmáků není nijak patrná, poznat ji však nemusí být obtížné – v této době se totiž osmáci ozývají typickými hlasovými projevy (jedná se o zvláštní pískání). Podobně se ozývají při svolávání jednotlivých členů kolonie. Ovšem v době říje se těmito zvuky prezentují v krátkých časových intervalech (přibližně 2x do minuty) po dlouhou dobu, pouze s přestávkami v době spánku a odpočinku. Píská-li tímto způsobem sameček, samička mu občas odpovídá. Říje se takto projevuje 1–2 dny. Páření osmáků je krátké, trvá pouze několik vteřin a během říje se několikrát opakuje.
Březost a porod
Na rozdíl od většiny v domácnostech chovaných hlodavců je březost u osmáků velmi dlouhá a přesahuje i délku březosti např. morčat. Trvá přibližně 3 měsíce, většinou v rozmezí 83–90 dnů, podle počtu mláďat. Obecně lze říci, že čím více se mláďat narodí, tím je březost delší. (Pro srovnání – křeček zlatý má dobu březosti 16 dní, křečí džungarský 21 dní, králík 30 dní, myši 20 dní, morčata 63–69 dní.) Před nadcházejícím porodem bychom měli celou ubikaci dobře vyčistit (případně i vydezinfikovat) a čistě podestlat. Žádné další kroky nejsou nutné. Samičky si do „své“ skrýše (dřevěného domečku pařezu apod.) nanosí seno a připraví z něj hnízdo. Blížící se porod poznáme především podle toho, že samičce (která byla celkově zakulacená) se začíná bříško sesouvat níž dozadu. Při pohledu shora jí začíná výrazněji vystupovat páteř, postaví-li se na zadní nohy, břicho jakoby klesá dolů. Těsně před porodem (1–2 dny) pozorujeme otok vnějších porodních cest (vulvy). Samičky se méně pohybují, srst bývá často zježená, u některých se může objevovat výtok z očí. I to může naznačovat blížící se porod. Délka porodu závisí na počtu mláďat. Většinou samičky rodí v rozmezí 10 až 60 minut. Mláďata přicházejí obvykle na svět v poloze přední – tj. hlavou napřed. Někdy může dojít k prodloužení doby porodu. Příčinou déletrvajícího porodu může být velký počet mláďat, jejich vysoká porodní váha, únava samičky, ale i špatná poloha mláděte. Při poloze zadní (napřed zadníma nohama), totiž může především díky dlouhému ocasu mláďat dojít k uvíznutí mláděte v porodních cestách. Samička po porodu mláďata očistí, olíže do sucha. Zbytky plodových obalů a také placenty sežere. V ubikaci nenajdeme žádné zbytky, které by pomohly odhalit novorozená mláďata. Mláďata se rodí v rozmezí 1 až 8, průměrně kolem čtyř. Ihned po narození vidí, jsou zcela osrstěná, mají zuby. Jejich porodní váha je malá, obvykle mezi 5 až 15 gramy. Čím je mláďat více, tím menší bývají. Proto také u mnohočetných vrhů (nad 6 mláďat) dochází k poměrně častým úhynům mláďat.
Odchov mláďat
Péče o mláďata
Mláďata osmáků patří k tzv. nidifugním druhům. To znamená, že jsou ihned po porodu osrstěná, vidí, slyší a mají vyvinuté zuby. Malí osmáci jsou ihned po porodu schopni lézt. Přesto nejsou však ani zdaleka tak čiperní jako třeba mláďata morčat, první 3–5 dní svého života tráví většinu času v úkrytu. Také samičky se o svá mláďata starají v prvních dnech více než je to u podobně vyspělých mláďat obvyklé. Tráví se svými mláďaty během prvních dnů většinu doby v hnízdě. Mláďata pijí přibližně každou hodinu až dvě a slabě při tom vrní. Od prvního dne také matku, v případě, že se od nich vzdálí, přivolávají nazpět slabým pískáním. Po každém kojení samička mláďata olíže – především na břiše a v okolí konečníku, což mláďatům usnadňuje trávení. Od 3 až 5 dne se mláďata začínají osmělovat a podnikají průzkumné cesty. Začínají ochutnávat pevnou potravu, hodně času věnují hrám se sourozenci. Šplhat začínají nejdřív ve čtrnácti dnech, obvykle až po třech týdnech života. V této době se také ukáže, máme-li vhodnou ubikaci pro odchov mláďat. Jestliže jsme zvolili špatný druh klece, mláďata z ní snadno utečou. Stane-li se to je třeba mládě co nejdříve najít a vrátit matce. Většinou nám může pomoci typické pískání mláďat, kterým volají svou matku. Podle tohoto pískání se mláďata nejspíš naleznou. Jejich chycení nebývá pak již problém.
Odstav mláďat
Matka kojí mláďata po dobu šesti týdnů. V tomto věku již můžeme mladé osmáky bez obav odstavit, jsou již zcela schopni samostatného života. Nastává období nejsnadnějšího ochočování, je proto vhodné je ihned po odstavu předat novým majitelům. Na tuto věc je nutné myslet již v době rozhodování, jestli osmáky množit či nikoli. Vždy je třeba dopředu zajistit mladým zvířatům nový domov. Proto je vhodné ihned po narození mláďat inzerátem případně dohodou v obchodě se zvířaty zajistit pro naše mláďata nové majitele. Většinou to u osmáků není žádný problém.
Další vrh?
Říje u samiček osmáků následuje většinou brzy po porodu (1–5 dní). V této době však není nová březost pravidlem. Při této říji zabřezávají obvykle pouze samičky, které o mláďata přišly, nebo ty, které mají pouze 1–2 mláďata. Další říje následuje brzy po odstavu mláďat. Pokud je samička v dobré kondici, zabřezne znovu nejčastěji při této říji. Pouze v případě, že vrh byl velmi početný a samička je tím pádem v horším fyzickém stavu, se může říje buď opozdit, nebo samička ani po páření nezůstane březí. Častější je však to, že samička jde do říje, zabřezne, ale v dalším vrhu je jedno, maximálně dvě mláďata. Mnozí majitelé osmáků řeší problém, jak často je vhodné, aby samička měla mláďata. Ve volné přírodě se osmáci množí po celý rok, pouze při zhoršení životních podmínek (nedostatek potravy), se rozmnožování tlumí. U doma chovaných osmáků se většinou o nedostatku potravy nedá ani uvažovat. Tím mají osmáci podmínky pro rozmnožování stále dobré, těžko se nám proto bude dařit regulace porodnosti. Pokud se rozhodneme pro odchovy mláďat a vytvoříme chovný pár, je třeba počítat s tím, že budeme mít mláďata po celou dobu pohlavní aktivity osmáků (cca 5–6 let). Rozhodně se nedá doporučit chovný pár rozdělovat, osmáci jsou velmi sociální tvorové a těžce by rozdělení nesli. Případným řešením by byla kastrace samečka, je to však třeba konzultovat s veterinářem. Ne každý veterinární lékař je ochoten tuto operaci u osmáka dělat.
Umělý odchov mláďat
I u osmáků se stává, že dojde po porodu k úhynu samičky. Co v tomto případě s mláďaty? Nejlepší řešení je, pokud máme ještě nějakou samičku s mláďaty, sirotky podložit jí. Samičky osmáků cizí mláďata obvykle bez obtíží přijmou. S podložením mláďat pod jiný druh nejsou dobré zkušenosti, a i když bylo mládě cizí samičkou přijato, nikdy nežilo déle než 3 dny. Při umělém odchovu se obvykle doporučuje krmit kapátkem a jako náhradu mléka použít kondenzované neslazené mléko Tatra, s několika kapkami šťávy z mrkve, naředěné odvarem z ovesných vloček (poměr 2:1). Krmí se každé dvě hodiny (i v noci) a nesmí se zapomínat na lehkou masáž bříška a konečníku.