Jak se ježci učili
Po včerejším dni plném nových zážitků se dnes ježčí maminka Markétka rozhodla, že začne své děti učit.
„Rošťáci, vstávat a cvičit!“přikázala maminka.“Nezapomeňte se
nasnídat.Ale ještě předtím hajdy do koupelny umýt si ručičky, pusinku a
zoubky.Až to všechno zvládnete, chci vás vidět nastoupené před
domečkem.“Mladí ježci nereptali, věděli, že když si jejich maminka něco
umane, svůj názor nezmění.Umyli se, nasnídali a za pár minutek se už
před domečkem vzorně stavěli do řady.
Venku to nádherně vonělo jarem, na trávě se třpytila ranní rosa a z
květu na květ přelétaly včelky, aby nasbíraly do košíčku trochu
pylu.Cvrčci cvrlikali do okolí krásu dnešního dne.Luční koníčci
přeskakovali ze strany na stranu.Jejich kamarádka žížalka Žofka právě
vystrčila hlavu ze země.Musela ovšem dávat velký pozor, aby si ji
nevšiml žádný z ježečků, neboť by se stala jejich oblíbenou delikatesou.
Maminka se vůbec neostýchala a začala pěkně zostra rozdělovat
úkoly.“Pinďo, Patriku a Pájo, vy se posaďte tady!“ukázala na místo pod
jabloň.“Minie, Lízo, Lucko, Kačko, Petro a Ájo, vy pro změnu tady pod
ten starý ořešák.Jakmile jste všichni pohromadě, vyvádíte
neplechu.“Nezapomněla ještě dodat maminka.
Po chvilce maminčina vyprávění a školení se Minie zeptala:“Maminko,
bude nám to vůbec k něčemu?Raději bych si teď hrála na
pískovišti,“dodala.
„Samozřejmě, že ano.Jednou si na mě vzpomeneš a budeš ráda, když ti
moje rada pomůže.Předáváme si to z generace na generaci.A tak jak to
předala moje maminka mě, tak to já teď předávám vám.Také jsem dostala
několik žihadel od včel a vos, protože jsem neposlechla
maminku.Naštěstí jsme proti takovým žihadlům odolní.“Uzavřela maminka
své zkušenosti a dojmy.
„Maminko, a co nám ještě může ublížit?“zeptala se zvědavě Minie.
„Buď trpělivá a pojďte za mnou,“pokynula svým dětem.
Šli pomalými krůčky cestičkou, která vedla na louku.Maminka neustále
dětem líčila nástrahy života.“Až vyrostete do mé velikosti, můžete v
případě napadení použít své ostny.Teď je máte malinké, ale v dospělosti
dosáhnou délky dvou nebo tří centimetrů.Na tělíčku jich budete mít asi
šestnáct tisíc.Získáte schopnost ucítit kořist do vzdálenosti třiceti
metrů.Teď se procházíme ve dne, ale nebude tomu napořád.Lovíme
především v noci.
Náhle maminku přerušil Patrik:“Patriku, ne!“zakřičela.Patrik se nestačil ani otočit a stál tváří tvář zlé zmiji.
„Honem děti, udělejte to, co já!“přikázala maminka.Všichni se postavili
vedle Patrika a naježili své ostny.Zmije si naštěstí vše rozmyslela,
zasyčela a odplazila se pryč.
„To bylo naposledy!“hubovala maminka se slzami v očích a dala Patrikovi
pár pohlavků, které si opravdu zasloužil.“Neznamená, že když jsi odolný
proti vosímu nebo včelímu bodnutí, že jsi odolný proti všemu.Jen v málo
případech vyjde ježek vítězně ze souboje se zmijí.Na ní můžete zaútočit
jen ve chvíli, kdy půjde o život, a kdy nebude možno utéct.I tehdy si
musíte dávat pozor na hadí uštknutí, které by bylo zřejmě
smrtelné,“řekla maminka a dávala si velký pozor, jak děti reagují.Teď
si teprve byla jistá, že si vzaly ponaučení.
„Maminko, už mám hlad,“ozval se Pája.
„Tady si můžeme odpočinout, nasbírat pár žížal nebo slimáků a pochutnat si,“odpověděla už klidným hlasem maminka.
Ježci se začali předhánět, kdo najde větší sousto.Každý se chtěl ukázat a přinést mamince ten nejlepší úlovek.
Markétka byla na holky a kluky velice pyšná.Denně pozorovala rychlost,
jakou ježci rostli.Čím dal víc si byla jistější, že se o sebe dokáží
postarat sami.Uplynulo mnoho dní a maminka si uvědomila, že nastal čas
loučení.Jednoho dne si je svolala před domeček, jako tehdy na začátku a
rozloučila se slovy:“Už jste dospělí a umíte se o sebe postarat.Teď už
si kráčejte svou vlastní cestou životem.“
Ježci objali svou maminku a utřeli ji z tváře slzy.“Věděli jsme
maminko, že tento den jednou nastane.Jsme připraveni a postaráme se o
sebe jak nejlépe dovedeme.Neplač, buď na nás pyšná, jako jsme my na
tebe.“
Po těchto slovech se maminka usmála a dala jim sbohem.Ježci se rozešli na všechny strany, hledat kousek vlastního štěstí.
Komentáře
Přehled komentářů
Kazdy vecer na dobrou noc detem ctu pohadky. Nasla jsem vas a tato byla dnes jako prvni od vas. Detem se libila a mi take. Je i tak akorat dlouha. Budu rada za dalsi a dalsi pohadky.
Vyjádření.
(Tereza, 25. 11. 2006 15:56)Pohádka nemá žádný zajímavý děj, natož konec. Chudáci děti.
Re: Vyjádření.
(jirka, 26. 2. 2014 10:44)
Tereza, Petr = krava, vůl.
podobne obsažné je vaše vyjádření, tak kdo s čím, ten s tim
Kratke pohadky pro deti
(Gimilibor, 9. 9. 2013 10:29)Take zacinam psat pohadky, mozna ne tak hezke jako tyhle, ale taky se muzou libit - http://prodeti.bloger.cz/
Je to pohadka?
(Kilosm, 23. 11. 2009 2:23)Pekne, ale nechapu proc bi meli snist tu zizalu na zacatku, kdyz je to jejich kamaradka. Jinak docela fajn, mozna bych to trochu natahl. Po domluve rad sepisu neco podobneho. Ci zaspolupracuji Kilocent@centrum.cz
Pohádky
(Lucie Orságová, 17. 2. 2008 12:24)
Dobrý den! Mám na vás prosbu. Vaše pohádky se mi velmi líbí,myslíte, že byste mi mohlapropůjčit vašeduševní vlastnictví pro namluvení těchto pohádek? Děkuji za odpověď Lucie
orsagova.lucie@seznam.cz
Věrce a všem
(autor, 27. 4. 2007 19:29)Pohádka byla konečně opravena, neboť se zde doposud nacházel text z pohádky Ježčí rodinka. Omlouvám se.
Komentář
(Lucienita, 25. 11. 2006 20:00)JO, kritizovat umí každý. Kolik jste toho napsali vy? Mě se ta pohádka líbí a mým dětem také. Je vidět, že opravdu nemáte "dětský" vkus. Romi, držím palce a těším se na pokračování.
libi se
(renecek, 29. 11. 2016 20:34)