Recenze CD: Armin van Buuren - Intense
Stejně jako Tiesto, Markus Gardeweg nebo Ferry Corsten, i Armin přidal do svých nejnovějších tracků výrazné prvky electro housu a dubstepu, ale ne v takové míře - základem zůstal dobrý trance. A tomu se říká dobrá zpráva :-).
Placku zahajuje pilotní skladba "Intense" - nejlepší tranceovej intro track od Tiestova "Ten seconds before sunrise" z CD "Elements of life". 10/10. Druhý track, který vyšel jako singl se jmenuje "This is what it feels like" - jedná se o 3minutovou vocal trance záležitost. Má to dobrej začátek, jinak průměr až podprůměr. 4.5/10. Další je "Beautiful life" - ženský vokál s ne marným textem, luxusní beaty - track celkově propracovaný tak, jak to umí jenom Alík. Škoda, že housové prvky - i když ne špatné - byly moc výrazné na nevhodných místech. 9/10. Další track "Waiting for the night" má o5 ženský vokál, je to dobrý track s dobrými beaty - taky se jedná o další singl, který je o moc lepší, než ten předchozí. 7/10. "Pulsar" je další nadprůměrná pecka, opět mi tam ale nesedí některé electro pasáže, takže hodnotím 8/10. U "Sound of the drums" je až moc dlouhý rozjezd, ale jinak je to super počin - škoda, že je tak krátký. Dávám 8/10. "Alone" má nic moc začátek. Člověk během poslechu čeká, že se to každou chvíli pořádně rozjede, a ono... nic moc. Spíš takovej relax track, na kterej musí mít člověk náladu. 6/10. Osmá skladba "Turn this love around" je hodně electro-znící track (to bude asi tou spoluprácí s NERVO). Slušný, ale po tom skvěle znějícím začátku jsem čekala ještě něco víc - ten trancově stylizovaný vokál to celý moc utahal. 7.5/10. O "Won't let you go" musím říct, že je to takové nemastné, neslané. Ale tak od 3:35 se to trochu i rozešlape. 5/10. "In 10 years from now" je sotva minutové intro plynule přecházející v nadcházející track. Klídeček. 7/10. Song "Last stop before heaven" má slibnej začátek, kterej vyústí v mysticky temný našlápnutý track... Hodně dobrý. Jeden z nejlepších tracků na albu. 9/10. "Forever is ours" je asi nejelectrovatější track na tomto CDčku - not bad bro. Nic převratnýho, ale baví mě to. Tak asi 7/10. Další věc se jmenuje "Love never came"... ten přechod na začátku se mi nelíbí. Já vím - su detailista :-D. Ten vokál tam nebyl nezbytnej - bez něj by to možná bylo i lepší, ještě když by se to celý trošku vytunilo. Ale beat to má fajnovej - svižný tempo oceňuju. 5/10. K "Who's afraid of 138?": není to špatný, ale když to porovnám s jinými tracky z tohohle alba - třeba s "Last stop before heaven" - nebo s "Too much silence" z posledního alba Scooter: dost průměrný. 5/10. Poslední track CD je "Reprise": je to krátký outro-track, pěkně propracovaný, ale ty kytary jako epické vyvrcholení tracku mi tam moc nesedí. 7/10.
Na albu není jedinej song, kterej by byl nějaká hrůza nebo přinejmenším ze slabšího - Armin van Buuren je prostě pořád pán, ještě nepatří do starého železa. Jsou tam tracky, ze kterých musí být snad každej trance fanda nadšenej, ale na druhou stranu taky hodně tracků zklame - je z nich úplně cítit, že měly na víc... Sere mě, že mi hodnocení desek vychází furt stejně, ale podle mých propracovaných výpočtů je mé konečné hodnocení "Intense" 7/10! :-D :-)