3rd part
Nakonec se nic dalšího nedělo. Jen jsme si povídali. Riley byl moje spřízněná duše. A já opravdu začínal mít pocit, že jsem se od něj zamiloval.
Ne! To se nesmí stát! Já jsem zlej člověk a pokud bych se do něj zamiloval, akorát bych ho k sobě upoutal. Na to je ještě malej. Mladej.
„Scotty?“podíval se mi do očí a hladil mě po vlasech.
„Copak?“
„Jsme spolu už dlouho, ale..ty…“
„Až bude vhodná doba, jo? Věř mi, cítím to tak, ale nejsem schopnej to říct.“ujistil jsem ho.
Ne, nemiluju tě!! Nechci tě milovat!
„Scotty… ale…měli bychom si od sebe asi dát chvíli pokoj.“
„Jak to myslíš?!“vystartoval jsem. „Ty sis našel jinýho, Riley?!“
„Co tak vyvádíš? Já ti jen říkám, že bychom si měli dát pauzu. Ty máš potíže s tátou a já tě tady ještě štvu s timhle. Ty si to urovnej v rodině a já udělam to samý v mý hlavě, jo?“
„Ne, Riley, ty mě neopustíš ani na chvíli, jasný?!“
Há, už je to tady, panovačnej Scott se probouzí k životu.
„Scotte…“vydechl nevěřícně Riley. „Co to na mě jako zkoušíš?“
To víš, že jo, ty debile! Ještě chvíli takhle vyváděj a on tě pošle do hajzlu!
„Promiň, jsem z fotra tak vystresovanej, že ani pořádně nevím, co dělám nebo říkám.“sklopil jsem hlavu.
Nemůžu ti říct pravdu. Nemůžu ti říct, že si tě k sobě chci přpioutat.Že tě chci tak moc, že ti nedovolím se na někoho jinýho ani podívat. Ale co víc, nemůžu ti říct, že JÁ SE NA JINÝHO PODÍVAL. A kdyby jen to. Vyspal jsem se s nim a teď dělám, že ho neznám, aby ti náhodou něco neřekl. Bojím se o náš vztah, Riley. Musíš mi nějak pomoct, i když nevíš, co se děje,
Riley mě objal. „Scotte nezvykej si na tohle. Teď už půjdu, pa.“
„Myslel jsem, že zůstaneš přes noc.“zafňukal jsem. Zavrtěl hlavou. „Ne, půjdu domů. Uvidíme se…“
A kdy, Riley? Proč se mnou nemluvíš?
„Kdy?“vybafl jsem na něj.
„Ozvu se. Zavolám ti.“ A s tímhle odešel.
Ty seš takovej kus vola, to není možný, Scotte! A všiml sis, že už ti ani neříká ‚Scotty‘? Skončil jsi u něj, brouku.
Debil! Debil! Debil! Prej, zavolám ti. Jo, tak se s ním můžu rozloučit. Snášel už dost, došly mu nervy… Já vím, že jsem děsnej a že to se mnou často je k nevydržení, ale k němu jsem se choval líp. No protože… O NĚJ NECHCI PŘIJÍT.
Oblíknul jsem se a zalezl do postele. Skoro nejsem zvyklej usínat sám. Zatracenej Riley, co ten se mnou dělá!
Zatímco jsem koukal do stropu, vzpomněl jsem si na moje první setkání s Rileym. Ten den jsem měl jediný úmysl – dostat ho so postele. Na vztah jsem neměl ani pomyšlení. Navíc to bylo období, kdy jsem lovil jen ‚lásky na jednu noc‘. Když přejde tohle období, který trvá tak půl roku, je půl roku na hledání krátkodobého partnera. Během toho druhého půl roku prostřídám tak šest partnerů.
A tohle mělo bejt prostě jen ‚užijem si a půjdem každej svoji cestou, jo?‘
No…nakonec tomu tak není….
Bylo to zase po hádce s tátou. Šel jsem s pár kamošema do baru, pořádně se opít. Riley seděl u baru a koukal na parket, kde se jak obrovské klubko po sobě plazilo plno lidí.
„Ten kluk támhle je můj.“řekl Rod a ukázal na Rileyho.
„Pracky pryč, Rode. Dneska s ním píchám já, pak si s nim dělej, co chceš.“prohlásil jsem sebevědomě.
„To není tvůj typ, Scotte. Má hnědý vlasy a tmavý oči. A ty jsi na opačnej styl!“trval na svým Rod.
„Sklapni, řekl jsem, že dneska ho v posteli budu mít já. Zaprvé, je první s těmahlema vlasama a očima, kdo je tak hezkej, a za druhé je to nevinnej kluk, vidíš ten jeho výraz? Připravím ho o trochu tý nevinnosti.“
„Ale proč ty?“nafouknul se Rod jak ropucha.
„Páč by ses do něj s tim svým ptákem nevešel, debile.“zavrčel jsem a tim to pro mě skončilo. Šel jsem rovnou k němu. „Ahoj.“
Zmateně se na mě podíval. „ A-ahoj. My se známe?“
„Jsem Scott. Teď už mě znáš.“zazubil jsem se na něj.
„Jsem Riley.“usmál se a na tvářích se mu udělaly roztomilý dolíčky.
Hochu, máš to spočítaný, dneska si trochu zařádíme.
„Co ty tady tak sám?“zeptal jsem se ho.
„nejsem tady sám. Támhle mám kamarádky.“ukázal kamsi na parket, kde už to vypadalo skoro jako na swingers párty.
„Jo, jasně. Jen kamarádky.“
„Jo, jen.“zasmál se. Nenápadně jsem se podíval na Roda, kterej vypadal, že by mi nejradši jednu vypálil.
„Nechceš odsud vypadnout? Páchne to tady a je tady děsný horko.“podíval jsem se zpátky na Rileyho.
„Ale ty holky….“
„Ani nevěděj, že sem s tebou přišli.“popadl jsem ho za předloktí a vytáhl na nohy, což způsobilo, že málem upadl. Jak jsem se ho snažil zachytit, skončila jedna moje ruka na jeho zadku. Riley zrudnul, ale nevypadal, že by mi chtěl říct, abych tu ruku dal pryč.
Tak ty seš jasnej, připrav se, zažiješ něco, co ještě nikdy.
„Jsi v pohodě?“zeptal jsem se ho a tou rukou mu na tom místě jezdil nahoru a dolů.
„Jasně, jsem naprosto v pořádku. Scotty, prosim tebe, dej tu ruku jinam.“ To bylo poprvý, kdy mi tak řekl. A mně se to od něj hrozně líbilo.
„A kam jinam? Sem?“ A už měl moji pazouru v rozkroku. Zalapal po dechu.
„Tak co? Mám ji dát sem?“
„Jo, ale ne tady,“zašeptal mi do ucha. Přeběhl mi mráz po zádech.
Chytil jsem ho za ruku a vedl si ho pryč.
„Je to nezávazný, ok?“
„Jasně. Teď o nic nestojim. Na nějaký vážný vztahy je mi ještě málo.“
„No vidíš. A kolik ti je?“zeptal jsem se.
„Osmnáct.“zubil se. „A tobě?“
„Dvacet tři.“
„Aha…“okomentoval to suše.
Stčil jsem ho k sobě do bytu. Riley se vzul a jen co měl dole boty, už přišel i o mikinu a rifle měl rozepnutý.
„To to hodláš dělat tady?“přimhouřil oči. Beze slova jsem ho popadl do náruče a za chvíli letěl na postel. Skopal ze sebe rifle a hodil je na zem. Ale než si on stačil sundat rifle, já byl nahej. Roky praxe, no…
„Tak se ukaž,“stáhnul jsem mu boxerky a vzal jeho penis do úst. Prohnul se v zádech a zařval něco ve stylu ‚Propána!‘ Dál jsem vytrvale jezdil nahoru a dolů a poslouchal, jak u toho sténá.
„Už!! Scotty, nech toho, to stačí. Už budu…“zamumlal, ale já nechtěl uhnout.A tak jsem spolknul to, co mi skončilo v puse.
„Cvoku! Kdo z normálních lidí by TOHLE spolkunul?“zrudnul.
„Já, třeba. A co já vím, možná i ty jednou začneš polykat…“zazubil jsem se na něj.
„Já? Nikdy.“zavrtěl hlavou. Pak jsem si ho začal připravovat.
Když bylo po všem, leželi jsme vedle sebe a beze slova na sebe koukali. Byl jsem totálně unavenej, ale Riley se na mě po chvíli vyhoupnul a všechno se opakovalo.
a jakmile bylo opravdu po všem, požádal jsem ho o číslo.
„ale copak? Myslel jsem, že to je nezávazný.“usmál se a škrábal na poznámkovej blok svoje číslo.
„Jo. Taky to tak je, ale jsi skvělej, musíme si to někdy zopakovat.“
Sklonil se ke mně a políbil mě tak vášnivě, jak bych to u někoho tak nevinně vyhlížejícího nečekal.
„Měj se.“ Řekl, když se oblékl a pak zmizel.
Druhej den jsem mu volal. Ne abychom si to zopakovali, ale abych ho mohl vidět. Pod záminkou, že si u mě něco zapomněl, jsem ho vylákal ven. A pak jsme se scházeli dva měsíce, dokud jsem mu konečně nenavrhl, abychom spolu oficiálně chodili.
Komentáře
Přehled komentářů
No jasně, jak bych to neznala s tim tvym... mám už šet částí, ale jsem líná je tam dát, tak smůla. Mělas štěstí, že jsem zrovna žvejkala ten mufin, jinak bych ti ukousla hlavu.
Hm
(Lilith, 14. 1. 2013 21:57)