6. Československá a česká historie. Novodobé dějiny od 1990
Československo 1990
Novodobé dějiny od roku 1990
Trest smrti zrušen 2.5.1990. První zmínka o trestu smrti je v Kosmově kronice v době vlády kněžny Libuše. Císař Josef II. v roce 1787 trest smrti zrušil. Roku 1795 obnoven císařem Františkem II.(I.).
V letech 1918-1933 bylo popraveno 9 odsouzených (k trestu smrti odsouzeno 433 pachatelů). 1934-1938 popraveno 11 osob. Za 2. světové války popraveno 1079 (většina za heydrichiády gilotinou na Pankráci). V letech 1948-1968 popraveno 248 vězňů. V letech 1969-1989 popraveno 515 osob (prezident Klement Gottwald podepsal rozsudek smrti 190 osob, z toho 47 politických vězňů). Celkem v letech 1918-1989 bylo popraveno 1862 osob.
V letech 1949-1955 byl trest smrti pouze oběšením. Odsouzený byl zavěšen a udusil se. Od roku 1955 bylo používáno propadliště. Trest smrti nesměl být uložen těhotné ženě a mladistvému zločinci do 18 let.
Poslední politická poprava byla vykonána v roce 1960. Poslední popravená žena byla Olga Hepnarová (*1951) 12.3.1975. Byla psychicky nemocná. 10.7.1973 na Strossmayerově náměstí v Praze najela vypůjčeným nákladním automobilem do davu 30 lidí a zabila 8 osob. Posledním popraveným Čechem byl Vladimír Lulek 2.2.1989 za pětinásobnou vraždu, poslední popravený Slovák Štefan Svitek 8.6.1989 za vraždu manželky a dvou dcer. Poslední odsouzený k trestu smrti 8.9.1988 byl Zdeněk Vocásek (*1956) za dvojnásobnou vraždu důchodců v roce 1987. IQ 77, absolvoval Zvláštní školu. Poprava byla naplánována na prosinec 1989, ale změnou režimu v listopadu mu byl trest smrti změněn na doživotí. Předtím čtyřikrát trestán za přepadení.
Plat kata v roce 1510 byl 32 grošů za měsíc+30 grošů za popravu. V roce 1920 činil plat 15.000 korun za rok +500 korun za popravu. V roce 1989 byl plat za popravu 1400 Kčs. Poslední kat pracoval jako dozorce na Pankráci.
Višegrádská skupina V3 vznikla 15.2.1991, Vyšegrádská trojka V3, od 1.1.1993 Vyšegrádská čtyřka aliance čtyř států střední Evropy: České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, která vznikla v maďarském městě Visegrád (Višegrád-Vyšehrad). Po rozdělení Československa (1992) se V3 změnila na V4, protože členství se přeneslo na oba nástupnické státy ČR a SR.
Setkání tří prezidentů: Józsefa Antalla (Maďarsko), Lecha Walesy (Polsko) a Václava Havla (ČSFR) bylo inspirováno setkáním tří královských Veličenstev: Karel I. Robert (Uhry), Kazimír III. Veliký (Polsko) a Jan Lucemburský (České království) v listopadu 1335. Mírovou schůzku ve sporu o polské Slezsko svolal uherský král Karel I. Robert do Trenčína v srpnu 1335, kde se setkal s Janem Lucemburským. Král Kazimír III. do Trenčína nepřijel. V Trenčíně se český král a titulární polský král Jan vzdal polského trůnu za 20.000 kop pražských grošů. V listopadu 1335 se panovníci setkali v uherském Vyšehradě, kam přijel i král Kazimír III. Na této schůzce si králové domluvili vymezení hranic Polska. Král Kazimír III. podepsal smlouvu 9.3.1339. Díky této smlouvě nastalo období dobrých sousedských vztahů bez válek.
V roce 1991 bylo v ČSFR vykradeno 1100 kostelů. Bylo to několikanásobně více než za 30 ti leté války.
Ježíšova matka. V roce 1991 natočila Československá televize Bratislava inscenaci Ježišova matka. Podle samizdatu Alexandra Mojsejeviče Volodina z poloviny 20. století. Velice netradičný příběh Panny Marie, matky Ježíše Krista. V této inscenaci byly postavy takzvaně polidštěné, odkrojené od duchovna a oběti Krista. V této inscenaci Ježíšova matka Marie kouřila cigarety. Měla další 2 syny a dceru, která se zamilovala do apoštola Petra.
Marie je předvedena jako nevěřící v Boha, zlá a nelaskavá. Nakonec bere do ruky nůž a chce vraždit. Tato inscenace, kterou Československá televize Bratislava vysílala 7.12.1992, den před katolickou slavností Neposkvrněného Početí Panny Marie (8.12.), vyvolala mezi katolíky v Československu velké pobouření.
Československo dne 31.12.1992 ukončilo po 74 letech společné soužití a o půlnoci se rozdělilo na dva samostatné státy: Českou republiku a Slovenskou republiku. Oba státy mají svou vládu, prezidenta republiky, parlament a státní symboly.
-----------------------------------------------------------------------------------
Česká republika 1.1.1993
Novodobé dějiny od roku 1990
Osoby a události po roce 1993
Střed České republiky se nachází na severním okraji vesnice Číhošť. Místo označuje pomník s mapou ČR, státním znakem a znakem obce Číhošť. Pod mapou je nápis: ZDE SE NACHÁZÍ GEOGRAFICKÝ STŘED ČESKÉ REPUBLIKY. Pomník byl postaven 12.12.2006.
Obec je známá umučením místního kněze P. Josefa Toufara (*14.7.1902 Arnolec u Jihlavy, +25.2.1950 Praha), který se stal obětí StB a komunistické moci.
Tančící dům v Praze postaven v letech 1994-1996. Na jeho místě stál činžovní dům, který byl zničen 14.2.1945 bombardováním americkými letadly. V sousedním domě bydlel Václav Havel (*1936, prezident 1989-2003, +2011). Nový dům navrhl chorvatský architekt Vlado Milunić (1941-2022), a kanadský architekt Frank Owen Gehry (*1929). Stavbu bylo možní postavit díky porevoluční euforii.
Senát Parlamentu České republiky - Horní komora Parlamentu. Senát začal svoji činnost 18.12.1996, i když jeho postavení bylo zapsáno v Ústavě ČR v roce 1992. Sídlem Senátu je Valdštejnský palác na Malé Straně v Praze.
Vstup ČR do NATO 12.3.1999. V letech 2015-2018 předsedou vojenského výboru NATO byl náčelník generálního štábu, armádní generál Petr Pavel (od roku 2023 prezident ČR).
Josef Bláha *29.10.1914, +22.3.2002 Praha. Od roku 1968 vrátný v Arcibiskupském paláci. Člen Svatováclavské ligy, nositel papežského vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Velice významný člověk, důvěrník a spolupracovník pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška. Za doby komunistické nadvlády, útlaku církve a omezení osobní svobody kardinála Tomáška, byl Josef Bláha zprostředkovatelem a tajnou spojkou mezi normálním světem a pražským arcibiskupstvím.
Jiří Hanzelka, Ing., dr. h. c. *24.12.1920 Štramberk, +15.2.2003 Sedlo u Jindřichova Hradce. Významný český cestovatel a spisovatel. Na škole studoval s Miroslavem Zikmundem (1919-2021), s kterým se vydal v letech 1947-1950 na cestu do Jižní Ameriky a do Afriky. Na další cestu se vydali v letech 1959-1964 do Asie. V roce 1963 vstoupil do KSČ. Po roce 1969 se nesměl s Miroslavem Zikmundem zúčastnit veřejného života a publikovat své knihy, protože odsoudili vpád sovětských vojsk v roce 1968. V roce 1977 podepsal Chartu 77. V roce 1987 se přestěhoval do obce Sedlo u Jindřichova Hradce. Pohřben u Schwarzenberské hrobky v Domaníně u Třeboně.
Desetníky a dvacetníky, platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů skončila 31.10.2003. Tyto drobné mince byly staženy z oběhu pro vysoké výrobní náklady a nepraktičnost. Haléř, halíř zavedl císař František Josef I. v roce 1892 a nahradil tím krejcary a zlatky.
Ve 13. století se razily drobné mince ve švábském městě Hall am Kocher. Mince byly latinsky nazývány denarius hallenses (hallenský denár), německy heller, česky haléř, halíř.
Jiří Reinsberg *30.3.1918 Brno, +6.1.2004 Praha. Katolický kněz v chrámu Panny Marie před Týnem (Týnský chrám) v Praze. Jeden z vynikajících kazatelů katolické církve v Československu. V Junáku měl přezdívku Amundsen. Studoval na gymnáziu, kde byl profesorem tělocviku Antonín Benjamín Svojsík, zakladatel Junáka-českého skauta. Pater Jiří Reinsberg vysvěcen 19.12.1942 v Lateráně, 1942-1945 poručík Československé obrněné brigády v Anglii, v letech 1.8.1946-30.6.1994 farářem v "Týně" (administrátor, od roku 1951 farář, 1994-2003 příležitostně).
Vstup ČR do EU. 1.5.2004 se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie.
Padesátníky a papírové dvacetikoruny, platnost padesátihaléřů a modrých dvacetikorun s portrétem českého krále Přemysla Otakara I. skončila 31.8.2008.
Papírové padesátikoruny, platnost červených padesátikorun s portrétem přemyslovské princezny a abatyše sv. Anežky České skončila 31.3.2011. Bylo to v roce, kdy se v lednu připomínalo 800. výročí jejího narození (*21.1.1211).
Sněžka nejvyšší hora České republiky. Do roku 2013 byla její výška 1602 m n.m. Geodet Vladimír Hlavsa z vrchlabské Geodézie Krkonoše naměřil výšku 1603,30 m n.m. Tuto výšku přeměřili a 25.2.2014 potvrdili pracovníci Zeměměřičského úřadu.
Jiří Louda plk.v.v., dr. h. c., *3.10.1920 Kutná Hora, +1.9.2015 Olomouc. Významný český heraldik, tvůrce standarty (prezidentské vlajky), československého znaku v roce 1990 a českého velkého i malého znaku v roce 1992. Autor knih o znacích českých měst a české šlechty. K heraldice se dostal díky svému otci, který byl v Kutné Hoře profesorem kreslení.
Za 2. světové války bojoval ve Francii a v Anglii. Tam vytvářel znaky pro spojenecké armády. Po komunistickém převratu byl v letech 1948 - 1950 uvězněn bez soudu a "trest" si odpykával ve věznici na Mírově. Po propuštění našel práci ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde pracoval do roku 1976.
V roce 1991 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka ve výslužbě. 28.10.2000 mu prezident republiky Václav Havel udělil vyznamenání Za zásluhy o Českou republiku. Od roku 1953 žil Jiří Louda v Olomouci, kde zemřel.
Miroslav Zikmund, Ing., dr. h. c., *14.2.1919 Plzeň, +1.12.2021 Praha. Významný český cestovatel a spisovatel.
V letech 1947-1950 podnikl s Jiřím Hanzelkou (1920-2003) v osobním automobilu Tatra 87 cestu do Jižní Ameriky a do Afriky. O komunistickém puči se dozvěděli v Belgickém Kongu. Druhou cestu podnikli v nákladním automobilu v letech 1959-1964 do Asie a Sovětského svazu. Po roce 1969 se nesměli zúčastnit veřejného ivota a publikovat své knihy, protože odsoudili vpád sovětských vojsk v roce 1968.
Miroslav Zikmund se vydal na cesty po roce 1989. Navštívil Japonsko, Austrálii a Nový Zéland. V roce 2000 vycestoval na Srí Lanku (Cejlon) a do USA.
Karel Schwarzenberk *10.12.1937 Praha, +12.11.2023 Vídeň, Karel VII. ze Schwarzenbergu, Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, okněžněný hrabě ze Sulzu a landkrabě klettgavský, rytíř Řádu Zlatého rouna. Od roku 1951 skaut. Kancléř prezidentské kanceláře, senátor, ministr zahraničí, místopředseda vlády, v roce 2013 kandidát na prezidenta republiky.
Naši zemi zahalil smutek
Střelba na FF UK 21.12.2023 (čtvrtek). V budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy na Palachově náměstí začal střílet DK (*1999), student FF. Zastřelil 12 studentů, 2 pedagogy a 25 studentů zranil.
15.12.2023 (pátek) v Klánovickém lese zavraždil mladého tatínka Martina (32 let) s dcerou (2 měsíce), který zde byl na procházce. Martin vytrvalostními běhy pomáhal získávat finance vozíčkářům.
21.12. student DK doma v Hostouni (okr. Kladno) zastřelil svého otce, zanechal dopis s vlastním přiznáním vraždy v Klánovicích a pak odjel do Prahy. Při zásahu policistů se sám zastřelil na balustrádě fakulty.
Zásah Policie ČR byl později hodnocen účastníky (studenty a pracovníky fakulty) jako vysoce profesionální.
Tato tragédie během večerních hodin otřásla občany České republiky. Ve 21 hodin svolala vláda mimořádné zasedání s účastí prezidenta republiky Petra Pavla, který se vrátil z cesty ve Francii, a vyhlásila vláda státní smutek. Událost měla velký ohlas v celém světě. Soustrastné telegramy poslali mnozí státníci: ze Slovenska prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Robert Fico, z Polska prezident Andrzej Duda, z Rakouska prezident Alexander van der Bellen, z Německa prezident Frank Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz, z USA prezident Joe Biden, z Kanady premiér Justin Trudeau, z Velké Británie král Karel III. s královnou Camillou a z Vatikánu papež František, který zahájil modlitby za oběti střelby.
Státní smutek 23.12.2023 (sobota) za oběti čtvrteční střelby na FF UK.
V den státního smutku města zrušila nebo omezila adventní akce, televize zrušily zábavní programy a konaly se zádušní bohoslužby za oběti. V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil arcibiskup pražský Jan Bosko Graubner zádušní mši za účasti prezidenta republiky Petra Pavla, Její Magnificence rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové, Spectabilis děkanky Filozofické fakulty Evy Lehečkové, členů vlády a Parlamentu i široké veřejnosti. V poledne se po celé republice na minutu zastavil provoz a rozezněly se všechny kostelní zvony, zvláště ty, které zvoní pouze příležitostně.
Touto tragickou událostí byly ovlivněny i nastávající vánoční svátky a oslavy Nového roku 2024.