K-pop ; Povídky

 Kapitola 5 . - Večeře

Další díl téhle kapitolovky namíchané ze Shinee a Suju..užijte si ho a prosím malá komentář O:)

„Dobře“ kývnul Jonghyun. Nemohl říct ne. Viděl, jak se Taemin těší. Ale obavy měl. Co si vezme na sebe? Jak se má chovat? Jak se má tvářit? A bude tam vůbec Sungmin? Jasně že bude….Ale chci, aby tam byl?.... Měl spoustu otázek…„Nebuď srab. Vždyť o nic nejde. On nezná tebe a ty neznáš jeho. Snad nebude mít Heechul připomínky…“ pomyslel si Jonghyun a začal přemýšlet, co si vezme na sebe. „Moc vyzývavé, moc staromódní, moc usedlé….“ „Vezmi si tu šedou košili. Ta ti sluší…budeš se Sungminovi líbit “ vyplázl na něj Taemin jazyk. „Heechul je nevymáchaná drž….“ „Takhle o něm nemluv! A přidej, už musíme vyrazit.“ Jonghyun si rychle oblékl košili a sešel dolů za Taeminem….

Jonghyun s napětím zazvonil. Otevřít přiběhl Heechul. „Nějakej suchej, ne? “ „Haha, fakt vtipný!“ „Tak pojďte dál. Mamíí, už jsou tu. „Vítám Vás chlapci. Pojďtě, večeře už je na stole.“  Jonghyun se rozhlédl. Obývák, ve kterém byla připravena večeře byl v moderním stylu. Za černým čtvercovým stolem seděl Heechulův tatínek a…Sungmin! Jonghyunovi se zatajil dech. Byl ještě hezčí než ve škole! „Tady se posaďte a naberte si na co máte chuť. Vůbec se neostýchejte.“ pobídla je maminka. Po chvíli se začala vyptávat. ( Jonghyunovi bylo jasné, po kom to Heechul má…). „Heechul mi všechno vyprávěl. Páni ,jste opravdu skvělí kluci, že se o sebe dokážete postarat. A jak se Vám líbí v nové škole?“ „No, vlastně jsme tam dneska byli poprvé takže…“ Jonghyun ani nedopověděl větu a paní Kim pokračovala. „Ty, Jonghyun, chodíš s mými chlapci do třídy, že? Je na tebe Sungmin hodný? Občas se tváří nevrle, ale ve skutečnosti…“ Sungmin ji zarazí : „To by stačilo, mami….“ „V pořádku, Sungí, už mlčím…“ mrkla na něj lišácky paní Kim. Sungmin se podíval na otce. Ten jen pokrčil rameny. Přesně tak, jak by to udělal Sungmin! Jonghyun aniž by chtěl, pořád na Sungmina civěl. Jakoby to byl magnet, který ho přitahuje. Sungí se to nejdřív snažil ignorovat, ale ten pohled ho propaloval celý den. Cítil ho všude. Zvedl hlavu a tomu podivnému klukovi se podíval do očí. Rázem jakoby všichni kolem zmizeli. Probudilo ho až zakašlání. „Se mi zdá, že to tu trochu zační vřít..“ řekl tajemně Heechul. Sungmin i Jonghyun si zase začali všímat svých talířů. Taemin s Heechulem si pod stolem plácli…

„Tak jo, děkujem za pozvání. Zítra ráno se stav.“ poděkoval naposledy Taemin a odešli domů. „Jdu si lehnout, jsem unavený, dobrou brácho.“ poplácal Taemi Jongího po zádech a odešel do svého pokoje. Jonghyun si dal věci na zítřek do batohu a šel zatáhnout závěsy a zavřít okno, když v tom si všiml Sungmina, který dělal něco v pokoji. Přikrčil se a chvíli ho pozoroval. Najednou udělal Sungmin prudký pohyb k oknu a Jonghyun rychle zalelz. „Héj,ty tam. Co to vyvádíš? Už mě zase pozoruješ? Jestli něco potřebuješ, tak vylez a řekni to narovinu…nekoušu…“ ozval se Sungmin. Jonghyun se vrátil. Nervózně si prohrabával vlasy. „Já..jáá….já jsem si u Vás asi zapomněl kapesníčky..“ Kapesníčky říkáš? Byli podepsaný mistrem světa ve vrhu koulí nebo co? No jestli je tolik postrádáš, tak já řeknu Heechulovi , aby ti je zítra vrátil…“ „Dobře, tak dobrou noc….“ Jonghyun rychle zavřel okno a lehl si do postele. „Bože, kapesníčky? Jonghyun si fakt idiot!!!!