5+1 nejlepších řečníků ptačí říše
Někteří ptáci dovedou opakovat tisíce slov
Lidská řeč. Dar, který je dán jen a jen člověku, pánu tvorstva. Právě schopnost vyjádřit přání, myšlenky, smutek, vzpomínky i plány jsou to, co člověka odlišuje od všeho živého. Jenže…, možná někdo namítne. A co mluvící ptáci? Ne, ani ptáci nejsou plně schopni toho, co dovedou lidé. Přestože někteří z nich vyslovují téměř tak dobře jako člověk, nejde o řeč v právem slova smyslu. V jejich podání jde o pouhé imitování lidské řeči.
Někteří majitelé mluvících ptáků by ale nyní asi hlasitě nesouhlasili, argumentovali by s inteligencí svých opeřených miláčků a řadou příkladů, kdy „mluvili k věci“, tedy jejich „řeč“ jasně ukazovala, že vědí, co říkají, co to znamená. Přes všechny ty důkazy se ale budeme držet tvrzení vědců, že někteří ptáci dovedou opakovat zvuky včetně lidské řeči.
Existuje nějaká souvislost mezi ptačí inteligencí a schopností opakovat slova? Pravděpodobně nikoliv. Mluvící ptáky totiž najdeme mezi různými skupinami. A zatímco vysoce inteligentní vrána se naučí nanejvýš pár slov či frází, slovník vcelku průměrně chytré andulky může čítat ve výjimečných případech téměř 2000 slov. Oslavovaní loskutáci považovaní za nesmírně učenlivá zvířata se mohou naučit desítky slov, ale to nemusí být problém ani pro úplně obyčejného špačka, který vyvedl mladé v budce na jabloni.
1. Loskuták posvátný (Gracula religiosa)
Řád, čeleď: pěvci, špačkovití
Výskyt: Jihovýchodní Asie
Velikost: 30 cm
Potrava: ovoce, hmyz, granule
Snůška, inkubace: 2 - 4 vajec, sedí 15 - 17 dní
Talent na mluvení: největší ze všech ptáků
Geniální vypravěč
Loskutáci a jejich příbuzné majny jsou dokonalými imitátory zvířecích hlasů a zvuků. Naučí se ovšem i celou řadů zvuků, se kterými se setkají. Není tomu dlouho, co se k nám dovážela mláďata loskutáků z Indonésie. Jednalo se vesměs o mláďata domorodci vybraná z hnízd a uměle dokrmená. A jak se na talentované řečníky sluší a patří, většina z nich po příletu bravurně zvládala základy některého z domorodých indonéských jazyků. Naučit je po česku obvykle netrvalo dlouho a jejich majitelé na nich nejvíce obdivují čistotu hlasu, jakým lidská slova vyslovují. Na rozdíl od papoušků je „mluvení“ některých loskutáků k nerozeznání od lidského.
Nejlepší bič na lenochy
Loskutáci někdy mluví až příliš. Důkazem může být historka, kterou kdysi vyprávěl německý cestovatel Heinz Geck po návštěvě přítele v Indii. Ochočený loskuták hostitelovým hlasem šikanoval sluhu Aliho: "Kde zase Ali vězí? Je to ten nejlínější chlap na světě. Ali, kde je jídlo?" Už první den odpoledne mluvil prý loskuták cestovatelovým hlasem lépe nežli on sám. "Mým hlasem od oběda do západu slunce celkem čtyřiačtyřicetkrát volal Aliho. Mělo to ten důsledek, že když jsem ho pak volal já, vůbec mě neposlouchal, protože si myslel, že je to zase ten protivný opeřenec," líčí svůj indický zážitek s loskutákem Heinz Geck.
2. Lyrochvost nádherný (Menura novaehollandiae)
Řád, čeleď: pěvci, lyrochvostovití
Výskyt: Východní Austrálie
Velikost: 80 - 100 cm
Potrava: hmyz, semena
Snůška, inkubace: 1 vejce, sedí až 50 dní
Řeže jako pila
Dva druhy lyrochvostů obývají Austrálii. Jedná se o poměrně velké ptáky se zajímavě lyrovitě prodlouženými ocasními pery. Přes zvláštní vzhled je řadíme do příbuzenstva pěvců. Lyrochvosti mají obdivuhodnou schopnost napodobovat hlasy jiných zvířat stejně jako nejrůznější zvuky včetně umělých, způsobených člověkem. Umí napodobit každý zvuk, který slyší ve svém domovském pralese - kakadua, barnarda zeleného, ale i cvaknutí fotoaparátu či autoalarmu nebo štěkot psa. V poslední době prý nejčastěji vydává zvuk motorové pily.
Kdo to mluví pod oknem?
Za určitých okolností dokážou lyrochvosti odposlouchat a zopakovat lidská slova nebo dokonce celé věty. A jsou velice učenliví, takže vůbec nepotřebují mentorování – někdy stačí zaslechnout větu jen jednou. Jsou známé případy, kdy lyrochvost žijící poblíž lidmi obývaného srubu uprostřed australské divočiny odposlouchal celé rozhovory a pak je věrně předváděl pod okny. Mezi největší kousky lyrochvosta se řadí věrné napodobení srdceryvného pláč kojence. Svou dovedností způsobil mnoho nepříjemností a překvapivých situací.
3. Papoušek šedý - žako (Psittacus erithacus)
Řád, čeleď: papoušci, papouškovití
Výskyt: Afrika
Velikost: 30 - 40 cm
Potrava: semena, plody
Snůška, inkubace: 2 - 4 vajec, sedí 28 - 30 dní
Talent na mluvení: nejtalentovanější
Za nadávky se nikdy nestydí
Za nejtalentovanějšího imitátora zvuků a také řečníka je mezi papoušky považován papoušek šedý čili žako. Do historie se zlatým písmem zapsali žakové se jmény Alex, Prudle či N'kisi, ale na nebi vyšla nová hvězda. Dostala opravdu přiléhavé jméno: Einstein. V Británii žako Alex dokázal během svého života používat 100 anglických slov, ovšem svou jedinečnou inteligenci dokazoval i jinak. V roce 2005 se v časopise World Science objevila zpráva, že Alex pochopil význam slova nula, což je abstraktní veličina pro tvory vyjma člověka nepochopitelná.
Ptačí géniové
Pod drobnohledem jsou hlavně papoušci šedí chovaní ve Velké Británii. Žako Prudle byl zapsán mnoho let v Guinessově knize rekordů jako pták s největší slovní zásobou, čítající (dokázaných) 800 slov. Na vrcholu ho vystřídal žako N'kisi, který mluvil zřetelnou angličtinou a svou inteligenci dokazoval i jinak. V lednu 2004 prokazatelně vyslovoval 950 a navíc měl neoddiskutovatelný smysl pro legraci. I dnes je považován za jednoho z nejlepších řečníků mimo lidské plémě.
Žako Einstein vystupuje často v televizi, dokáže nejen mluvit, ale věrně opakuje mnoho melodií a zvuků. Favoritem návštěvníků YouTube je zase žako Sparky, kopírující se skotským akcentem scény ze sitkomu Still Game.Zapomenout nesmíme nakonec na Bibi, jehož proslavila schopnost mluvit 20 jazyky. Již ve třech letech jeho slovník čítal na 300 slov a rozeznával barvy.
4. Andulka vlnovaná (Melopsittacus undulatus)
Řád, čeleď: papoušci, papouškovití
Výskyt: Austrálie
Velikost: 18 – 23 cm
Potrava: proso, drobné srní
Snůška, inkubace: 4 – 6 vajec, sedí 18 dní
Talent na mluvení: nadprůměrný
Malá, ale šikovná
Mezi obyčejnými andulkami vlnkovanými najdeme asi nejvíce mluvících ptáků. Jednak patří k nejrozšířenějším opeřencům mezi milovníky ptáků po celém světě, jednak jsou velmi talentované. V roce 1995 byla do Guinessovy knihy rekordů zapsaná andulka jménem Puck, jejíž obdivuhodný slovník čítal ke konci života 1728 slov.
Na oslavu opera
Věčnou slávu si v Anglii vydobila andulka Sparkie Williams (1954–1962, Williams bylo jméno majitele), která byla vskutku zdatným řečníkem. Dokázala říci až 500 slov a národní celebritou se stala poté, co „namluvila“ reklamní kampaň na Capernova ptačí semena. Hlas zaznamenalo BBC na desku a té se prodalo rekordních 20 000 kusů. Sparkie se stala Michaelu Nymanovi a Carsten Nicolaiové inspirací k napsání opery Sparkie: Cage and Beyond. Ta byla poprvé uvedena v Berlíně v březnu 2009.
5. Ara ararauna (Ara ararauna)
Řád, čeleď: papoušci, papouškovití
Výskyt: Latinská Amerika
Velikost: 75 - 85 cm
Potrava: velká semena, plody
Snůška, inkubace: 2 - 4 vajec, sedí 27 dní
Talent na mluvení: průměrný
Arielle boří všechny teorie
Arové nebývají nadprůměrně talentovaní, snad i proto, že jako mazlíčky je mnoho lidí nechová. Jde přeci jen o ptáky drahé a dost nebezpečné, denní komunikace s nimi a učení lidské řeči není snadné. Ovšem najdeme i řadu slavných výjimek. Samička ararauny Arielle chovaná v USA je považována za průkopníka boření klišé, že „Papoušci imitují jen to, co slyší.“ Arielle se naučila na 4000 smysluplných výrazů. Hovoří v několika tóninách, přiměřeně vyslovuje, přiřazuje vhodné výrazy různým zvířatům i objektům a obvykle používá angličtinu přesně - je zcela evidentně schopna si uvědomovat sebe samotnou (tzv. Teorie mysli /Theory of Mind/).”
Bez žluté hlavy to nejde
Na jihoamerickém kontinentě nežijí jen velcí arové, ale i další papoušci, kteří se mohou naučit mluvit. Příkladem mohou být amazoňané. Mnoho druhů amazoňanů se naučí během dlouhého života opakovat různé zvuky ze svého okolí a někteří dokonce mohou mluvit. Rozhodně se ale nemohou měřit svými dovednostmi s žaky. Obyčejně se spokojí s pár slovy, kterými vítají svého majitele a lákají od něho nějaký pamlsek. Podle zkušeností chovatelů a také jihoamerických indiánů jsou vždy talentovanější druhy se žlutou hlavou, tedy například amazoňan žlutohlavý (Amazona ochrocephala)
+ 1 od nás: Krkavec velký (Corvus corax)
Řád, čeleď: pěvci, krkavcovití
Výskyt: Evropa, Asie
Velikost: 50 cm
Potrava: drobní živočichové, mršiny
Snůška, inkubace: 2 - 4 vajec, sedí 15 - 17 dní
Řečník s velkou tradicí
Krkavcovití ptáci jako vrány, straky, sojky, kavky či krkavci jsou řazeni k vůbec nejinteligentnějším zástupcům říše ptáků. A není to jen mluvení, či prosluli již před mnoha staletími. Ještě v první polovině minulého století byla kavka či straka v domácnostech hlavně venkovských lidí běžným společníkem. A nikdo se nezastavoval nad tím, že zvonila jako budík, tikala či kukala a někdy také zdravila příchozího jasným lidským hlasem.
Dovedou mnohem víc než mluvit
V přírodě i v laboratorních podmínkách dovedou řešit náročné úkoly, při kterých dosáhnou cíle jen po předem promyšlených krocích. Typickým etologickým pokusem, na kterém odborníci testují inteligenci zvířat, je schopnost promyslet si kroky dopředu, plánovat. Krkavci si například dovedou přitáhnout k větvi potravu, kterou jim člověk zavěsil na delší provázek a na kterou nemohou dosáhnout. Zobákem za provázek zatáhnou, přidrží nohou, znovu zatáhnou a přidrží a postup opakují tak dlouho, až na potravu dosáhnou a mohou ji sežrat.