zajímavosti
Dopad na přírodu
- Tropické pralesy, v nichž žije polovina světových druhů rostlin a zvířat, jsou káceny obrovskou rychlostí právě za účelem vzniku nových pastvin pro "hospodářská zvířata" .Lidé vězní na celém světě asi 20 miliard "užitkových zvířat". Tato zvířata zkonzumují podle různých zdrojů asi 40% celosvětové sklizně obilí.
Pro "vznik" 1kg hovězího masa je potřeba asi 9 kg obilí.Z 9kg obilí by se nasytilo asi 32 dětí denně, přičemž tisíce (!) dětí zemře k a ž d o d e n n ě hladem!Kdyby průmyslové země snížili spotřebu masa o pouhých 10%, uživilo by se kvalitně 100 milionů lidí navíc!
Velkochov vykrmí krávu z půl hektaru půdy, do roka je kráva zavražděna, a lidé z ní snědí asi 300kg masa. Avšak ze stejné plochy pozemku by se při biohospodaření vypěstovalo nejméně 2000kg obilí, nebo například 15 000kg brambor.
Na ploše 2 Ha se uživý 1 člověk konzumující maso,ale táž plocha uživý 14 vegetariánů nebo 50 veganů.
Dr. Aaron Altschul: Při čistě vegetariánské stravě je denní spotřeba vody včetně zavlažování atd. kolem 1200l vody.Osoba která jí maso,vejce apod. spotřebuje denně kolem 9500l vody.
Maso
Maso je jednou z nejméně využitelných a nejhůře stravitelných potravin, neobsahuje vlákninu, neposouvá se ve střevech a hnije tu. Maso také může obsahovat steroidy či antibiotika.Při konzumaci většího množství masa se v krvi vytváří kyselina močová. A právě přebytek krystalků solí z kyseliny močové se nám pomalu ukládá v kloubech i v ledvinách. Na důchod, možná i dříve, to tělu přináší nemoci jako je dna, artróza, ledvinové kameny, také rakovinu tlustého střeva a další nemoci.Maso obsahuje příliš mnoho nasycených mastných kyselin, cholesterolu a neobsahuje vlákninu...
LDL je cholesterol, který je lidově označován za ten „ špatný“ , protože má tendenci se ukládat na cévní stěny, a tím zvyšuje riziko, cévních, mozkových a oběhových onemocnění.Kamenem úrazu jsou obzvláště tuky živočišného původu ( s výjimkou ryb).Cholesterol si organismus z části vytváří sám.
Nevhodné potraviny: Živočišné tuky a potraviny s jejich obsahem jako např. máslo, plnotučné mléko, sýry, vepřové a tučné hovězí maso, vejce, uzeniny, výrobky z bílé mouky, jednoduché cukry, pochutiny jako např. sušenky, smažené lupínky, smažená jídla, sůl a slaná jídla.
Rozsáhlá studie harvardských vědců sledovala stravovací návyky a životní styl více než 100 000 mladých Američanů. Zjistila souvislost mezi zálibou v konzumaci červeného masa a rizikem, že člověk v časném věku zemře na rakovinu zažívacího traktu nebo onemocnění srdce a cév.
Už malé množství červeného masa ve stravě dokáže zvýšit riziko předčasné smrti až o deset procent, říká nová studie. Vědci z Harvard School of Medicine na jejím základě tvrdí, že nadměrné pojídání steaků zvyšuje riziko předčasné smrti v průměru o 12 procent.
Ještě větší škody na zdraví podle nich může napáchat maso v podobě uzenin.
Při zpracovávání červeného masa se v něm za vyšších teplot tvoří karcinogeny, které vedou ke vzniku rakoviny.
Maso skutečně je objektivně nejlepším zdrojem železa. Současně však je maso ze všech potravin nejnebezpečnější v tom smyslu, že právě ono ohrožuje náš organismus škodlivě vysokým příjmem železa.
V USA zjistili stravovací zvyklosti 44 933 lidí a potom je po čtyři roky sledovali. Ukázalo se, že osoby s nejvyšším příjmem železa z masa umírali na koronární nemoc srdeční 2x častěji než osoby s nejnižším příjmem železa z masa.
V časopise Amerického národního ústavu pro výzkum rakoviny Stevens a spolupracovníci popisují výsledky sledování 21 513 osob na Tchaj-wanu. Nejprve odhadli zásoby železa v jejich těle a to na základě změření hladin ferritinu a transferrinu. Lidé s vysokými zásobami železa v těle byli později úmrtím na rakovinu postiženi 2,9x častěji než lidé s nízkými zásobami železa v těle.
"Červené maso by mělo být konzumováno jen dvakrát, maximálně třikrát týdně" uvádí odbornice na složení potravin a autorka publikace Nadačního fondu Zdravé dětství Eva Kramářová.
Britská asociace lékařských odborníků NHS doporučuje nepřesahovat denní porci 70 gramů po uvaření. Dietologové doporučují dát si raději krůtí, kuřecí nebo rybí maso.
Martin Jelínek - odborník na oblast zdravé výživy a životního stylu.Dlouhodobá spolupráce s Českou televizí na pořadech Pod pokličkou a Sama doma:
"Maso je ze všech jídel nejhorší v tom,že naše tělo musí na jeho zpracování vynaložit nejvíce energie.Maso dále překyseluje organismus.Maso uvnitř těla hnije..."
Mléko
Mléko a jakékoliv produkty z něho patří snad k nejškodlivějším potravinám vůbec. Záměrně nyní zmíním poměrně žalostný stav u nás chovaného skotu, který mimo mimořádné zamoření naprosto nevyhovujícím krmivem, jehož by se kráva ve volné přírodě ani nedotkla, trpí i mnoha chorobami, z nichž hlavní je mastitida - hnisavý zánět vemene. Jedná se o nesmírně bolestivé onemocnění běžně léčené pravidelným podáváním antibiotik. Na antibiotika se původci nemoci hlavně kmeny Staphylococcus a Streptococcus stávají rezistentní a mléko nakažených krav obsahující až čtyři miliony buněk hnisu na litr + velké dávky antibiotik a hormonů je legálně distribuováno zpracovatelům i spotřebitelům.(krmení antibiotiky je kromě USA zakázané)
Kravské mléko obsahuje mnoho mléčného tuku, což je čistá omega 6 mastná kyselina mimořádně škodící našemu krevnímu oběhu, kde hlavně zvyšuje cholesterol LDL. Dále má mléko značný podíl bílkoviny - kaseinu a většina starších truhlářů Vám řekne, že kasein je velice dobré lepidlo na dřevo. Mimo to, že se jedná o velice silný alergen, chybným trávením kaseinu může vznikat kazomorfin, který řadíme mezi opiáty zasahující mozek a funkce centrálního nervového systému. Kasein a ostatní mléčné bílkoviny, také vytváří v našem trávícím traktu množství hlenu, našeho úhlavního nepřítele zanášejícího sliznici střeva. Ze stejných důvodů značně škodí téměř veškeré produkty z kravského mléka. Především sýry, nejhorší jsou tavené, které navíc vznikají pomocí pepsinového, či chymozinového syřidla i dalších chemických přísad. Kravské mléko je určené pro tele, není určeno pro lidské mládě. Kravské mléko obsahuje o 30 % více kaseinu než lidské mléko, neboť tele zvětší svou váhu za 6 - 8 týdnů dvojnásobně. Váha dětského těla se zdvojnásobí za 6 - 8 měsíců. Složky kravského mléka budují tělo telátka, které roste velmi rychle. Mnoho dlouhých lidí vděčí za bolesti svých zad příliš rychlému, neproporcionálnímu růstu kostry v mladém věku, kdy dostávali kravské mléko.
- Člověk je jediný tvor, který pokračuje v pití mléka i po skončení laktace matky.
- Vedoucí kardiolog Dr. Oster prohlásil, že průmyslově zpracované homogenizované mléko je hlavní příčinou srdečních potíží v USA.
- Přednosta lékařského Harvardkého institutu Dr. Kurt Esselbacher řekl: "Plně podporuji a potvrzuji tvrzení Dr. Ostera, že homogenizované mléko je jednou z hlavních příčin srdečních potíží ve Spojených státech.
- Dr. Oster vysvětluje, že tuk v mléce obsahuje složku zvanou xantin oxidase, která napadá srdce a artérie ihned, jak vstoupí do krevního oběhu. U nezpracovaného (nehomogenizovaného) mléka tělo vylučuje tento toxin jako balast.
- Dr. Waltera Sackerta z Miami na Floridě: "Zlozvyk pití mléka v této zemi patří k národní sebevraždě. Lidé se domnívají, že je to ideální potravina, ale mléko by mělo být povinně označeno varováním: Tato substance je nebezpečná vašemu zdraví!"
- Aby se zvýšila produkce mléka, je kráva nucena dávat 75x více mléka než normálně. Proto je její strava energetizována a její oplodnění je prováděno uměle a rutinně. Následkem těchto biologických neuspokojení krávy častěji onemocní . V důsledku toho jsou pijáci mléka vystaveni působení preparátů, které se kravám podávají buď jako léky, nebo jako prevence. U krav jsou stále běžné mastitidy, které potírá penicilin.
- Protože kravské mléko a jeho produkty nejsou tráveny dokonale, vzniká u člověka mnoho hlenu.Hlen je lepkavý. Chytají se na něj další škodliviny a v těle se hromadí. Jestliže je u pijáků mléka nadměrné množství hlenu ve střevech, lepí se potrava na stěny a dochází k omezení střevní peristaltiky. Následkem toho se stolice obtížně dostává ven. Podobně se to děje ve vašich plicích, ve sliznici nosohltanu a jinde. Jste-li nachlazen a pijete mléko, budete si stěžovat na ucpaný nos, zduření sliznic dýchacích cest a tvoření hlenu v plicích.
alergoložka Lenka Zimová:
"Mléko ucpává organismus hlenem, který se usazuje v dýchacích cestách, čelních dutinách a dalších životně důležitých orgánech. To má za následek nejrůznější alergie, astma, chronické průjmy, někdy i zácpu a plynatost, kopřivku, atopický ekzém, záněty průdušek, ale také neplodnost a degenerativní onemocnění dětí,"
biolog Doubrava:
"Kravské krabicové pasterizované mléko je pro člověka z hlediska živin zcela bezcenné. Tepelnou úpravou mléka mění jeho chemické složení a ničí se vitaminy a minerály"
- Dr. Artur Schech, dermatolog z Dallasu (Texas), tvrdí, že vyléčil mnoho kožních chorob po odstranění mléka a bílého pečiva ze stravy pacientů. Dánský lékař dentista Dr. Braun dokázal, že děti farmářů měly většinou horší zuby nežli děti z rybářských rodin, kde se pije mléka méně, ale mají více ryb.
Dlouhá léta se propagovalo, že vysoký obsah vápníku v kravském mléce může být využit jako lék při chorobách z nedostatku vápníku, např. osteoporózy, ale vědecké výzkumy v posledních letech tuto možnost vyvracejí.Důkaz nalézáme v tom, že ty nejvyspělejší státy na světě, které mají největší spotřebu mléka, mají také nevětší výskyt osteoporózy a zubního kazu. V chudších zemích, kde se mléko moc nekonzumuje, naopak osteoporózu a ostatní nemoci způsobené nedostatkem vápníku většinou vůbec neznají. Kde berou krávy tolik vápníku do svého mléka, když nepijí mléko, ani nejedí sýry? Z říše rostlin!
Vejce
Vejce je neoplodněné,tudíž to je část menstruračního cyklu.
Včely
Včely přinášejí nektar nebo medovici do úlu a předávají je úlovým včelám, které je pomocí šťáv vylučovaných hltanovými žlázami a odpařováním vody zpracovávají na med.
Přehled, kolik masa za svůj život zkonzumuje průměrný Evropan:
720 kuřat
390 ryb
33 prasat
25 králíků
8 krav nebo telat
6 ovcí nebo jehňat
1/2 koně
vitamín B12
B12 je bakteriálního původu a je obsažen přirozeně ve stravě - především v té živočišné.Naše těla, i těla jiných živočichů pak B12 přirozeně obsahují uložený především v játrech i ve svalech, aby mohla krvetvorba normálně fungovat.
Vitamín B12 se sice vyskytuje v rostlinných a jiných veganských zdrojích, ale jeho množství či forma nejsou dostačující natolik, aby mohly zabezpečit potřebný přísun tohoto vitamínu pro zdraví člověka.
Naše civilizace ničí vitamin B12 přílišnou sterilitou, chemickou hygienou atd. Tyto postupy mohou sice zničit některé pro nás nežádoucí mikroorganismy, ale ničí i vitamin B12.
Vegetariáni, kteří svou výživu nedoplňují vitaminem B12, mají sklon ke zvýšené hladině homocysteinu.
Doporučená denní dávka se v růzdných zemí liší,ale celkový příjem by měl být cca 2,4 mikrogramů((ug) denně.
Vegetariáni, kteří konzumují mléčné výrobky a vejce, i když nepravidelně, nebudou mít s nedostatkem vitaminu B12 žádné problémy.
Je doporučováno, aby vegani užívali potravinové doplňky s tímto vitamínem.Pro zajištění dostatečné absorpce vitamínu B12 je vhodnější častější příjem malých porcí.
Zatímco např. veganům by mohl při určité nepozornosti chybět vitamin B12, je to jediná složka oproti všem ostatním, zdravým a přirozeným, složkám, které správný veganský jídelníček obsahuje. Naproti tomu ve stravě živočišné najdeme škodlivin a člověku nepřirozených látek mnoho, a nikdo se nad tím tolik nepozastavuje, jako to lidé činí u zmíněného jediného vitaminu B12 ve stravě veganů.
Vápník
Nejvíce vápníku najdeme v mléčných výrobcích.Největším zdrojem vápníku je mléko a tvrdý 30% sýr.
99% vápníku v lidském těle je uloženo v kostech a zbylé 1% procento tedy zbývá na krev, svaly, ale i jiné orgány jako je například srdce, játra, mozek, plíce či slezina.
Nedostatek vápníku je často spojován s překyselením organizmu (tu zapříčiňuje např. nadměrná konzumace masa, rafinovaného cukru, bílého pečiva a kofeinu) a primárně se projevuje zejména v řídnutí a měknutí kostí, které jsou poté náchylnější na zlomeniny.
Zvířecí protein je velká kyselina pro liské tělo.Dělá naši krev kyselou.Takže tělo musí neutralizovat kyseliny a k tomu potřebuje fosfáty.Spolu s vápníkem tvoří fosfáty hlavní součást kostí a zubů.Takže naše tělo si vezme fosfáty na neutralizaci kyseliny a vápník se močí vyloučí.
Stejně jako i jiných prvků, i u vápníku se liší doporučení ohledně jeho denního příjmu v rámci různých států.Přibližná hodnota je 1000 miligramů vápníku denně.
Zdroj pro vegetariány je: mák,mandle,lískové ořechy,rozinky,fazole,čočka,brokolice,květák,brokolice, sezamové semínko,hlávkové zelí, kapusta nebo čínské zelí.
Bílkoviny
Dr. Paavo Airola, uznávaná autorita v oblasti výživy a přírodní biologie, říká:
Myšlenka, že rostlinné bílkoviny nejsou "kompletní" a že jim chybí některé aminokyseliny, se prokázala jako mýtus. Příroda prostě nemůže vytvořit sojové boby, brambory nebo pšeničné zrno, aniž by použila právě ty aminokyseliny, které jsou potřebné i v lidském metabolismu. Rostlinné bílkoviny se vstřebávají lépe než bílkoviny živočišné. Pamatujte, že původním zdrojem všech bílkovin je rostlinná říše a proto dostatek bílkovin není pro vegetariány žádný velký problém.
Původní doporučení množství bílkovin ve stravě nebyly založeny na žádných výzkumech a doporučovali velké množství bílkovin (100 až 189 gramů bílkovin denně).
Roku 1905 profesor fyziologické chemie, Yaleovi univerzity Russell Henry Chittenden poblikovat svoje vědecké nálezy na lidskou potřebu bílkovin v knize "Fyziologická Ekonomie ve Výživě"...Chittenden doporučoval 35-50 gramů bílkovin denně pro dospělé jedince.
Jeden z jeho pokusů zahrnoval 8 atletů. V době pokusu konzumovali 64 gramů bílkovin denně a pokračovali ve sportech. Jejich výkony na této stravě, která měla skoro 3 násobně méně bílkovin než bylo doporučováno, se zlepšily o neuvěřitelných 35%.
Doporučené množství bílkovin je podle Williama Rose,který prováděl v 50 letech výzkumy 40g bílkovin.
Americká dietetická asociace je největší organizací svého oboru na světě - sdružuje 70 tisíc odborníků. Ve své publikaci "Vegetariánská strava - stanovisko Americké dietetické asociace a kanadských dietologů" se vyjadřuje jasně:
"Dobře rozvržená vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství. Vhodně plánovaná vegetariánská strava zabezpečí nutriční požadavky batolat, dětí i adolescentů a vede k normálnímu vzrůstu."
Lepek
je obilná bílkovina obsažená v pšenici, žitě, ječmenu a ovsu.Při válcovém mletí dojde k oddělení jednotlivých vrstev obilného zrna. Nejprve vypadne klíček a to je výborná zpráva pro obchodníky, protože bez klíčku se prodlouží skladovatelnost mouky až o roky.
V dobách ranného zemědělství lidstvo používalo také převážně jiné plodiny jako je proso, pohanka, ječmen, oves nebo předchůdce dnešní pšenice – kamut, či špaldu. Dnešní druh pšenice je tak pro lidstvo molekulárně neznámou látkou. Proto náš imunitní systém programovaný genofondem našich předků vyhodnocuje hybridizované druhy obilovin jako cizorodé.
Při trávení obilí je slina velmi důležitá, neboť obsahuje enzym ptyalin, který umí štěpit obilné škroby, tím je oddělí od bílkovin a ty jsou potom dobře dostupné pro žaludeční šťávy. Jinak tomu je, pokud jíme převážně pečivo z vymílané mouky. Namazané tukem ho v ústech pouze přehltneme, potřebné enzymy se nedostanou ke škrobu a ten, pevně spojený s lepkem nerozloženým v žaludku, prochází do střeva a to má nepříznivé důsledky především na střevní sliznici. Tam jeho řetězce zalepují střevní klky a tím zmenšují trávicí plochu.Kromě blokování trávení to má ještě další neblahý účinek. Mezi trubicí z lepku a střevní stěnou se vytváří kyselé prostředí a to spolu s přemnoženými mikroorganismy má negativní vliv na propustnost střevní stěny. Naruší se regulace a střevní stěna potom propouští látky, které by se do krve jinak nemohly dostat např. právě lepek.Ten díky své povaze lepí v krevním oběhu k sobě menší molekuly – např. cholesterol a vytváří v našem krevním řečišti shluky a usazeniny, které velmi často vyústí v cévní choroby(infarkt, mozková mrtvice).
Tělo se těchto vetřelců zbavuje ve formě hlenů, 'které putují krevním řečištěm.Podle kondice toho kterého organismu se vylučují z těla, anebo usazují na žilních a cévních stěnách, v nosních dutinách, okolo reprodukčních orgánů žen i mužů.
Existuje vědecká práce, ve které je popsáno, že budoucím maminkám, kterým na základě genetického vyšetření plodové vody byla zjištěna pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s Downovým syndromem, byla nabídnuta bezlepková a bezmléčná dieta, a těm, které ji nepřijaly, se děti s tímto poškozením narodily. U všech, které byly na dietě, se narodily děti zdravé.
Celozrnný žitný chléb jednak neobsahuje lepek (asi jen 13% ale nelepivého), jednak obsahuje značné množství vlákniny (a to je velmi důležité pro správnou funkci střeva), obsahuje značné množství vitamínů a minerálů, které lidské tělo dnes a denně potřebuje nutně k životu, je téměř bez tuku.Bílá pšeničná mouka obsahuje zhruba 70% lepku.
80% imunity se tvoří ve střevě, nedivme se, že více než polovina populace trpí alergiemi, astmatem a jinými imunitními chorobami včetně rakovina tlustého střeva.
Bezlepkové potraviny, vhodné jako alternativní náhrada lepkových obilnin: pohanka, jáhly, proso, kukuřice, rýže, luštěniny, brambory.