Jdi na obsah Jdi na menu
 

Primér

16. 1. 2013

 Primér

Ve srovnání s ostatními sektory má malý význam (4% na zaměstnanosti, 3% na HDP). Patří do něj zemědělství, lesnictví a čerpání přírodních zdrojů.

 

Zemědělství

Zásadní změna ve vlastnictví zemědělské půdy: v r.90 vlastní 99% stát (JZD a státní statky); dnes vlastní 1% stát (výzkum. a šlecht. ústavy, školy), 25% farmáři, 39% družstva vlastníků, 35% obchodní společnosti (např. Agrofert Holding). Další změnou je zmenšování zemědělských ploch – především orná půda (pokles pod 40% rozlohy státu), louky a pastviny (10%), ostatní (2%). Dnes je poměr rostlinné a živočišné výroby z hlediska produkce 1:1.

Nejdůležitějšími regiony jsou Polabí a Moravské úvaly (zde přebytky). Nejvíce se pěstují obiloviny, z toho 50% pšenice, 33% ječmen (krmivo, slad k výrobě piva), ve vyšších polohách u nás tradiční a oblíbené žito (hlavní chlebovina), v teplejších oblastech se daří kukuřici (hlavně krmivo). Na druhém místě je pěstování pícnin (vrchoviny a podhůří), třetí pozice patří bramborám. V pěstování cukrovky a chmele dochází k poklesu (menší zájem v zahraničí), naopak výrazné zvýšení zaznamenáváme u zeleniny a především u řepky. Kvůli nižší domácí poptávce a přesycenosti evropských trhů dochází ke snížení výroby živočišných produktů (mléko a především hovězí a vepřové maso), zvýšený je zájem a drůbež a především ryby (tradice hlavně v jižních Čechách).

V poslední době je cítit zvýšený zájem o české potraviny, ale problémem je cena. V českém zemědělství stále přetrvává nižší produktivita práce (v porovnání s Nizozemím, Francií, Dánskem), ještě podstatnějším faktem je obrovský import dotovaných (méně kvalitních) potravin ze zahraničí. Proto se naši zemědělci na českých trzích obtížně prosazují, o exportu nemluvě. Komplikace přinášejí i diskutabilní nařízení EU (zvýšení ceny vajec kvůli zvětšení životního prostoru nosnice).

 

Lesnictví

Lesy pokrývají 35% rozlohy státu, na HDP se podílejí jen necelým procentem. Kromě produkce (vývoz do Rakouska a Německa, dovoz z Polska a Slovenska) nelze podceňovat funkce mimo-produkční (nepodílejí se přímo na HDP – rekreace, prostředí pro živočichy, protipovodňová funkce, protierozní a půdotvorná funkce, stabilizace klimatu, tvorba kyslíku). Důležitou skutečností je, že přírůst je každoročně (kromě r.2007) vyšší než těžba (snaha o zvýšení podílu listnáčů).

Zjisti na internetu druhovou skladbu českých lesů (smrk 52%, borovice 17%, buk 7%, dub 7%, modřín 4%, bříza 3%, modřín 1%, ostatní listnáče 8%, ostatní jehličnany 1%) a uveď její výhody a nevýhody (monokultury smrku se snáz těží a snáz vysazují, pestřejší skladba především ve prospěch listnáčů lépe plní mimo-produkční funkce). Z hlediska vlastnictví připadá 60% státu (více než 50% vlastní společnost Lesy ČR, dále Vojenské lesy a statky, dále Správy NP), 16% jsou lesy obecní a 23% lesy soukromé, 1% lesní družstva. Bez zajímavosti není trend využití biomasy pro energetické účely zakládáním plantáží rychle rostoucích dřevin – topol, vrba, ……..

 

Přírodní zdroje

Za zmínku stojí uhlí, stavební a sklářské suroviny a minerální vody, význam těžby od r.1990 klesá.

  • Černé uhlí se těží jen na Karvinsku (OKD), hlavně kvůli koksu, dnes 11,5 mil t/rok (pokles o 50% proti r.90).

  • Hnědé uhlí se těží na Mostecku (Severočeské doly pod kontrolou ČEZ, Czech coal) pro elektrárny, dnes 44mil t/rok (pokles o 50% proti r.90)

  • Bohaté zásoby písků, štěrků a vápenců na mnoha místech, velmi bohaté zásoby kaolinu na Karlovarsku a Plzeňsku, dostatečné zásoby sklářských písků

  • Mimořádné jsou zdroje minerálních vod – asi polovina k lázeňským účelům, část jako stolní minerální vody