Kurt Cobain
31. 10. 2012
"With the lights out its less dangerous"
životopis Kurta Cobaina
Psal se 20. únor roku 1967. Toho roku se americká společnost právě zmítala v sociálním chaosu, který přinesla dlouhotrvající Vietnamská válka a The Doors vydali své debutové album. Také se v bezvýznamném městě Aberdeen v severozápadní části Států, v ještě bezvýznamnější nemocnici Grays Harbour Hospital ozval dětský pláč. Nikdo tehdy netušil, že chlapec, kterému tento pláč patří, se stane za bezmála 25 let symbolem své generace a změní vnímání rockové hudby tak výrazně, že se jeho ozvěna bude ozývat ještě mnohá desetiletí. Do rodiny automechanika Donalda L. Cobaina a servírky Wendy E. Cobainové (rozené Fradenburgové) se právě narodil jejich první potomek. Pojmenovali ho Kurt Donald Cobain.
První roky svého života se Kurt od svých vrstevníků příliš nelišil, jako téměř každé šťastné dítě byl obklopován rodičovskou lásku a širokým příbuzenstvem, které ho doslova rozmazlovalo. Když mu byly 3 roky, narodila se mu mladší sestřička Kimberly. Kurt si jí okamžitě zamiloval.
Záhy se však Kurt od většiny běžných vrstevníků lišit začal. Už v útlém věku rodiče postřehli, že je jejich syn velmi citlivý a také hyperaktivní. Kvůli druhé zmíněné vlastnosti byl dokonce nucen brát léky. Zároveň se však začaly projevovat jeho vrozené „umělecké“ vlohy, zejména vynikal v kreslení svých oblíbených disneyovských postaviček z komiksů (Kačer Donald, Mickey Mouse nebo pes Pluto). Tehdy se poprvé začal zajímat i o muziku – zkoušel hrát na piano a rodiče mu dokonce koupili dětské bubny. Také se společně s tetou Mari snažil zpívat různé písničky, například od Beatles.
Z této doby pravděpodobně také pramení jedna z nejzajímavějších stránek jeho osobnosti – Boddah. Boddah byl Kurtův imaginární kamarád, s kterým si často povídal, adresoval mu dopisy a dokonce na něj i sváděl všemožné lumpárny, na které mu rodiče přišli.
Zlom přišel poté, co se jeho rodiče v roce 1974 rozvedli. To bral jako zradu. Kurt sice mnohokrát vyslechl hádky mezi nimi, které postupně gradovaly, ale nikdy si nepřipouštěl, že to dojde až k rozvodu. Z usměvavého chlapce, který byl vždy středem pozornosti se, náhle stal ztichlý introvert, který, jak později napsal na stěnu svého pokoje, nenávidí tátu a nenávidí mámu. Kurt později v rozhovorech prohlašoval, že měl šťastné dětství… do 7 let. Donald i Wendy si později našli každý nového partnera a Kurt začal žít střídavě u otce, matky, prarodičů nebo u kohokoliv jiného z rodiny. Později dokonce začal přespávat a částečně bydlet u kamarádů. Ačkoliv byl Kurt celý život hodně hubený (v dětství hlavně vlivem léku proti hyperaktivitě, který se používal také jako hubnoucí přípravek) začal se na místní škole věnovat zápasení, a kupodivu se mu vcelku dařilo. Sportu zanechal poté, co se na jeden zápas přišel podívat jeho otec – Kurt se tehdy nechal od svého soupeře bez jediného náznaku obrany porazit jen proto, aby otce znechutil - a to se mu povedlo. Dříve idylický vztah otce a syna utrpěl po rozvodu další trhlinu.
Během dospívání se Kurt cítil v Aberdeenu osamocen. Jak sám tvrdil, 99% obyvatel Aberdeenu nemělo ponětí o tom, co je to umění. Kurt typického obyvatele Aberdeenu později popisoval jako: „zarostlého chlápka s knírem, který pracuje v dřevařském průmyslu a nesnáší teplouše.“ V roce 1993 dokonce reportérům tvrdil, že po Aberdeenu běhal po nocích se sprejem v ruce a na zdi sprejoval nápisy „Bůh je gay“ jen proto, aby naštval všechny ty, kteří homosexuály tak nesnášeli a jednoho dne byl dokonce zatčen a odveden na stanici kvůli sprejerství. Tohle tvrzení bylo však pravdivé jen z poloviny: sice byl zatčen a noc strávil na stanici, ale nápisy, kterými označoval boha za homosexuála, nikdy nevytvářel. Když mu bylo 14, dostal jako dárek od tety Mari kytaru. Ta se stala jeho novou posedlostí, a brzy byl schopen písničky z rádia jen po jejich poslechnutí.
Jako teenager se jeho křehká, přecitlivělá a rozvodem stále poznamenaná osobnost začala stále více měnit. Začal chodit za školu a jeho studijní výsledky šly ke dnu. S výjimkou kreslení, na které chodil pravidelně a byl v něm výjimečně nadaný. Také začal experimentovat s marihuanou, nejdříve si jí dal jednou za čas, později byl zhulený téměř každý den. Společně s jeho odporem k navštěvování školy to vedlo k jeho vyloučení, jen několik týdnů před závěrečnými zkouškami a odchodem na univerzitu (o které ale stejně neuvažoval). Dočasně se do školy vrátil, ale ne jako student, nýbrž jako údržbář a uklízeč, protože potřeboval peníze, a škola byla ochotná poskytnout mu jakousi brigádu. Dlouho to ale nevydržel, protože pro něj bylo příliš ponižující procházet se mezi bývalými spolužáky s mopem v ruce a tvářit se, že se nic neděje.
Jeho oporou mu byla hudba, začal dokonce navštěvovat své první koncerty a přátelit se s místní skupinou Melvins. Zde se seznámil s Davem Croverem a založil kapelu Fecal Matter, která ovšem neměla dlouhého trvání. Díky tomu, že se pohyboval v prostředí Melvins dokonce potkal Krista Novoselica, syna jugoslávských přistěhovalců, který se v té době chtěl lišit co nejméně od americké mládeže a tak používal anglickou verzi svého jména - Chris (k původní verzi se vrátil až v roce 1991). Kurt jednou zaslechl Krista hrát na baskytaru a okamžitě věděl, že Krist by mohl být součástí jeho snu o vytvoření vlastní úspěšné punkrockové kapely. Později opravdu kapelu vytvořili, a nazvali ji Nirvana (v tu dobu byl Kurt zrovna zainteresován do problematik Buddhismu, ve kterém nejvyšší možný stupeň rovnováhy duše představuje nirvána).
Kurt se v té době snažil vyhýbat vlastní rodině a tak přespával, kde se dalo – u kamarádů na verandě, v Kristově dodávce, na chodbách panelových domů a podle jeho slov i pod aberdeenským mostem. Odtud pramení jeho inspirace k napsání skladby Something in the Way, která textem i svou melancholickou melodií dokonale zapadá do prostředí, v kterém se Kurt nacházel. Když už většina kamarádů nechtěla tolerovat Kurtovi přespávání u nich na verandách v papírových krabicích, rozhodl se najít si ubytování. V té době zažíval první lásku a tak se společně s Tracy, jak se jeho přítelkyně jmenovala, rozhodli nastěhovat do malého jednopokojového bytu. S Tracy Kurt konečně zažíval pocity, o které přišel po rozvodu jeho rodičů. Znovu začal pociťovat, že o něj někdo pečuje – a to mu vyhovovalo. Jelikož Tracy pracovala v kafeterii a také byla ochotna do jisté míry tolerovat Kurtovu lenost, a platit za něj výdaje spjaté s bydlením, měl dost času trénovat na kytaru a psát texty písní pro Nirvanu. Kurt nebyl nikdy schopen postavit se k řešení konfliktu čelem, a tak se jednoho dne stalo, že se po několika hádkách s Tracy dohodl, že by bylo dobré, kdyby nějaký čas bydleli odděleně - rovnalo se to ale rozchodu, jen to prostě nebyl schopen říct Tracy do očí. Jeho vztah s Tracy je inspirací pro jeden z prvních hitů Nirvany – About a Girl.
Kapela se hned od počátku potýkala s problémem najít bubeníka, prvním, který vydržel v kapele delší dobu, byl Chad Channing. V složení Cobain + Novoselic + Channing se Nirvana vydala na první veřejná vystoupení. Nejdříve hráli pro publikum o počtu 10 – 15 lidí, pokud se to vůbec publikem nazývat dalo. Později se ale o kapele začalo psát v místních novinách a jejich koncerty začalo navštěvovat několik desítek fanoušků. Kurt tehdy zkoušel obesílat desítky hudebních vydavatelství demonahrávkami a čekal, jestli se mu někdo ozve a nabídne mu kontrakt. Jediným vydavatelstvím, které se ozvalo, byl tehdy téměř krachující Sub Pop, který dříve spolupracoval s kapelami jako Soundgarden a Mudhoney. Dohodli se s kapelou na západoamerickém turné a vydání dlouhohrající desky (LP), kterou se stalo album Bleach. Kapela si kvůli finanční krizi Sub Popu musela dokonce uhradit náklady spjaté s nahráváním, které činily 606 dolarů a zaplatil je za ně Jason Everman, kamarád kapely. Název Bleach pochází z názvu přípravku, který feťáci používali na čištění injekčních stříkaček a Kurt ho jednou zahlédl na billboardu varujícím před AIDS.
Po vydání alba se Nirvana začala poprvé hrát v univerzitních rádiích a Kurt tak poprvé dosáhl toho, o čem jako kluk snil. Jeho kamarádi později vyprávěli, jak několikrát zavolal do rádia a nechal si na přání zahrát nějakou píseň z vlastního alba a zatímco jí hráli, měl na tváři vítězoslavný úsměv a nemohl se toho nabažit. V té době ještě Kurt netušil, jaký neblahý vliv na něj bude náhlá popularita mít.
Po rozchodu s Tracy se dal Kurt dohromady s členkou dívčí punkové kapely Bikini Kill – Tobi Vailovou. Byl do ní bezmezně zamilovaný, a dokonce kvůli ní začal měnit svoje dlouhodobé názory od hudby počínaje po styl oblékání konče. Tvrdil o ní, že je to jeho ženská verze. Tobi však brala vztah s Kurtem hodně nezávazně a po několika měsících občasných schůzek a nocích strávených v jedné posteli dala Kurtovi kopačky. To mu zlomilo srdce, nikdy předtím totiž od žádné jiné dívky kopačky nedostal. Tobi však nevratně poznamenala několik písní na budoucím albu Nevermind – například Aneurysma, které obsahuje text „miluju tě tak moc, že se mi dělá špatně“ – tentokrát Kurt líčil situace, kdy začal po jednom z prvních setkání s Tobi zvracet úzkostí. Dále inspirovala text písně Drain You, v které se Kurt přirovnává k jejímu „studentovi“ a je šťastný, že se potkali. Vztah s Tobi má však největší důsledek pro název nejúspěšnějšího hitu 90. let – Smells Like Teen Spirit, ačkoli v tom Tobi figurovala pouze jako vedlejší postava. Když jednou kluci z Nirvany a holky z Bikini Kill pořádali párty, Tobina kamarádka Kathleen Hanna na zeď načmárala nápis Kurt Smells Like Teen Spirit, čímž se mu vysmívala, že smrdí jako holka. Teen Spirit byl totiž název deodorantu, který Kathleen i Tobi v té době používaly – o tom ale Kurt neměl ponětí, proto když četl narážku na svoji osobu, řekl si: „Tý jo, duch mládí, dobrej název pro písničku, nemyslíte?“
Vrátím-li se k situaci mezi vydáním alba Bleach a nahrávání Nevermind, dostanu se do dob, kdy Nirvana prodělala pravděpodobně nejvýznamnější personální změnu. Jednalo se o výměnu bubeníka Chada Channinga za Kurtův nový objev – Dave Grohla. Dave byl pro Kurta ztělesněním jeho představ o přesném úderném a progresivním zvuku Nirvany, který měl, jak Kurt sám přiznal, kombinovat rytmičnost a melodičnost The Beatles s tvrdým zvukem heavy metalové kapely Black Sabbath. Nirvana ale nebyla první, kdo se o tuto kombinaci snažil. V Americe v té době působila skupina The Pixies, a právě ta Kurtův vysněný zvuk měla – tichý refrén – hlasitou sloku a to pořád do kola, právě tato dynamika se objevuje v hitu Smells Like Teen Spirit. I Kurt později přiznal, že nebýt Pixies, Smells Like Teen Spirit by nevzniklo. Někdy se dokonce přímo doznával k tomu, že Pixies kopíruje. Na začátku roku Kurt dokonce poprvé potkal svojí budoucí manželku Courtney Love v Portlandském klubu Satyricon. Courney se zde dokonce s Kurtem poprala. Později roku 1990 se opět potkali v L.A. a začali si pravidelně telefonovat.
Kapela byla se svojí tehdejší nahrávací společností Sub Pop nespokojená, ať už z důvodu špatného financování nebo malého nákladu vydávaných desek a tak se rozhodla pro své druhé plánované album s pracovním názvem „Příliš mnoho lidí“ hledat jinou nahrávací společnost. Podařilo se jim podepsat kontrakt s DGC Records (známo jako Geffen Records) a na nahrávání jim byl přidělen producent Butch Vig – taktéž zapálený hudebník, který přesně pochopil, jaký zvuk Nirvana potřebuje. Nahrávání proběhlo v roce 1991 a album mělo být vydáno na podzim. Nikdo tehdy nečekal, že vypukne doslova nirvánománie, a počet prodaných alb se vyšplhá do astronomických výšin. V prvním vydání čítal počet kopií alba, na kterou si Geffen kapelu cenil, okolo 400 000 nosičů. Jelikož Nirvana předem zahrála na několika koncertech píseň Smells Like Teen Spirit a měla úspěch, fanoušci za několik týdnů vlivem blížících se vánoc všechny zásoby vykoupili. Nirvana se začala hrát ve všech radiích po celé Americe a Smells Like Teen Spirit se stala v relacích na přání nejžádanější písní. Nirvana tak raketově odstartovala na špičku hudebního průmyslu a stala se nejpopulárnější rockovou kapelou na světě. Sesadila z prvních pozic hudebních žebříčků i fenomenálního popového krále Michaela Jacksona.
Kurt začal vlivem vzrůstající popularity čím dál tím častěji využívat úniku do světa drog, v té době byl už závislý na heroinu, kterým tlumil své žaludeční bolesti, které nikdo neuměl vyléčit. Do spirály drog spadl společně se svojí přítelkyní Courtney Love. Drogy tehdy bral téměř každý den a vlivem toho začínalo docházet ke konfliktům mezi ním a kapelou. Krist a Dave viděli, že se Kurt žene do bludiště závislostí, z které se sám nedokáže zbavit, ale bez Kurtovi vůle něco změnit byli bezmocní. V Kurtovi se něco hnulo, až když mu Courtney oznámila, že je těhotná, Kurt se proto, že nechtěl, aby dítě vyrůstalo v prostředí drog, nebo se narodilo nedejbože postižené vlivem toho, že na heroinu jela i Courtney, pokusil se závislostí bojovat – neúspěšně, po pár týdnech abstinence spojené s užíváním lékařských medikamentů na předpis, které byly v podstatě taky drogou, byl Kurt zase na heroinu. V té době utrácel za denní dávku drogy až 400 dolarů. Ve svých světlejších chvílích se rozhodl, že se s Courtney vezmou. Svatba proběhla 24.2. 1992 na Havaji – Kurt se ženil v pyžamu, protože se mu nechtělo převlékat. Později toho roku, chvíli před narozením dcery Frances Bean Cobain (bean podle tvaru, jaký měl plod na ultrazvuku), se v časopise Vanity Fair objevil článek, který popisuje Kurta a Courtney jako feťáky (což byla pravda), a zároveň je označuje za neschopné vychovávat dítě. I zpěvák skupiny Guns’N’Roses Axel Rose v jednom rozhovoru uvedl, že "Kurt Cobain je ubohej feťák a měli by ho zavřít, jestli se dítě narodí nějak fyzicky nebo mentálně postižené". Roztržky s Axelem ale pro Kurta byly vcelku běžné, na předávání MTV Awards, kde Nirvana několik cen získala, se málem s Axelem popral v zákulisí poté, co Axel nazval Courney děvkou.
Frances se narodila 18. srpna 1992 a jejím kmotrem se stal Kurtův dobrý kamarád Michael Stipe, frontman R.E.M. Tato událost vnesla do Kurtova života obrovské množství radosti. Ta ale netrvala dlouho, protože po útočném článku ve Vanity Fair byla Frances i přes řadu soudních sporů Cobainovým odebrána a dána do dočasné výchovy Courtnině sestře Jamie. Jediná šance na navrácení by byla, kdyby se dokázalo, že Kurt ani Courtney už drogy neberou. Proto se Kurt odhodlal podstoupit detoxikaci a odvykací léčbu. Dceru jim vrátili až po několika týdnech, kdy byly Kurtovi náhodně odebírány vzorky moči, dokazující to, že je čistý. I přes tyto události začal Kurt na začátku roku 1993 znovu brát heroin, a opět téměř každý den a v obrovském množství. Několikrát se dokonce stalo, že se předávkoval, a nebýt toho, že ho Courtney našla a do příjezdu záchranky oživovala, zemřel by.
Závislý na drogách často propadal depresivní náladě, a když se ho novináři ptali, jak se bude jmenovat příští album Nirvany, řekl, že ho pojmenuje „Nenávidím se a chci zemřít.“ Jeho stav v tomto období jasně charakterizuje zoufalá poznámka, kterou si zapsal do svého deníku: „Někdo, kdokoliv, prosím Panebože, pomoz mi!“. Celá nálada se promítá do motivů písní na novém albu, které se občas diametrálně lišily. Objevují se tu písně poukazující na článek z Vanity Fair – konkrétně skladba Radio Friendly Unit Shifter. Dále píseň Rape Me pravděpodobně tlumočí Kurtovu představu, že i když není jediným, bývá právě on „znásilňován“ médii. Na druhou stranu se na albu objevilo několik písní, které jsou inspirovány vztahem Kurta a Courtney. Například píseň Heart-shapped Box je pojmenovaná podle záliby Courtney ve sbírání krabiček ve tvaru srdce. Dále můžu zmínit například dekadentní píseň Milk It, kde se kloubí dohromady láska a zvrhlost. Kurt samozřejmě nenechal bez povšimnutí ani svojí dcerku Frances, které později na festivalu v anglickém Readingu věnoval píseň All Apologies. Zmíněný festival byl výjimečný i v jiných věcech – Kurt jako odpověď na bulvární deníky, které se zabývali jeho zdravotním stavem, zvolil nevšední „příchod“ na podium. Oblékl se do nemocničního pláště a na invalidním vozíku se nechal dovést na podium, kde se při pokusu vstát sesunul k zemi. Slova se poté chopil Krist, a kamarádsky povzbuzoval Kurta, že to musí zvládnout. Následoval náhlý a energický výskok Kurta na nohy, doprovázený prvními akordy skladby Breed. Jednalo se o jeden z nejvydařenějších koncertů Nirvany.
Produkce alba In Utero se ujal Steve Alibiny, který už předtím spolupracoval s alternativní rockovou kapelou R.E.M. Nirvana na albu předvedla dosud nesurovější zvuk – dokonce i Kurt připustil, že je až moc surový. Obal alba byl tvořen obrázky ženských pohlavních orgánu. Nicméně album bylo přijato kritiky velmi pozitivně a to především díky propracovanějším textům a celkovému aranžmá prezentovaných skladeb. Dostat album na pulty velkých obchodních sítí však představovalo problém. Představitelé Wal-martu (největší obchodní síť v USA) nechtěli na svých pultech prodávat In Utero kvůli písni Rape Me, protože se zabývá znásilněním a obsahuje ho i v názvu. Kurt proto souhlasil, že na obalu alba bude uveden mnohem méně pobuřující název Waif Me.
Ke konci roku obdržela Nirvana pozvání od hudební televize MTV do svého pořadu Unplugged, kde vystupující umělci využívali zejména akustické nástroje. Nirvana pozvání přijala. Vystoupení se konalo v listopadu a Kurt si přizval bratry Kirkwoodovi z kapely Meat Puppets, které obdivoval, aby s Nirvanou zahráli tři vlastní písně. Dále byla kapela doprovázena violoncellistkou Lori Goldstonovou a Patem Smearem – doprovodným kytaristou, který se mnohokrát objevil na koncertech Nirvany. V den natáčení se Kurt svěřil, že je hodně nervózní a nejspíš ani nezvládne vystupovat. Kurtovi se ten den totiž dostavily abstinenční příznaky. Těsně před nástupem na pódium byl nucen spolykat aspoň nějaké prášky, které mu částečně ulevily. Místnost, kde vystupovali, byla na Kurtovo přání vyzdobena černými svícny a desítkami bílých lilií, takže celá scéna připomínala smuteční obřad na pohřbu. Kapela zahájila vystoupení skladbou About a Girl. Zajímavé bylo, že kapela do repertoáru zahrnula šest coververzí od kapel The Vaselines, Meat Puppets a zpěváků Davida Bowieho a Leadbellyho. Při písni Jesus Doesn’t Want Me For A Sunbeam, která pocházela ze starého křesťanského kancionálu, ale Kurt jí znal v podání The Vaselines, se Krist namísto baskytary chopil akordeonu. Ačkoliv se mělo jednat o akustický koncert, nebylo tomu tak úplně, protože kapela využila bicích a zesilovačů. Píseň The Man Who Sold The World od Bowieho byla dokonce zesilovačem zkreslována a Kurt před zahájením písně upozorňoval publikum, že tu píseň určitě pokazí – dopadlo to však dobře. Jeden ze zaměstnanců MTV řekl, že místo "MTV Unplugged" by se koncert měl nazývat "Nirvana - ztlumeně". Při písni Pennyroyal Tea se Kurt rozhodl hrát sám, bez doprovodu kapely. Na písně kapely Meat Puppets (Oh Me, Lake of Fire a Plateau) přizval bratry Kirkwoodovi a publiku je představil jako „brothers meats“. Na tyto tři písně odložil kytaru a věnoval se pouze zpěvu. Celkový koncert čtrnácti písní zakončovala píseň Where Did You Sleep Last Night od bluesové legendy Leadbellyho. Kurt dokázal píseň zazpívat s obrovským emociálním procítěním, téměř celou píseň hrál se zavřenýma očima a nejdříve tichý zpěv přešel ve druhé části v hlasitý projev. Dokonale se tak nabízí přirovnání, že touto písní vrátil rockovou hudbu zpátky ke svým kořenům – k původně černošské hudbě blues, kterou začali v 50. a 60. letech přebírat i bílí muzikanti.
Kurtovi v té době zbývalo už jen necelých půl roku života.
Jeho drogová závislost zůstávala i přes návštěvy u odborníků jeho hlavním koníčkem. Kurt si dokonce od jednoho lékaře vyslechl, že pokud nepřestane brát drogy, bude ho to stát život. Courtney, která s heroinem taky bojovala, i když ne v takové míře jako Kurt, se pokoušela zajistit všechny manželovy zásoby heroinu a vyházet je. Paradoxní bylo, že jak Kurtovým, tak Courtniným dealerem byl rodinný přítel Dylan Carlson. Docházelo tak k situacím, kdy si Kurt od Dylana kupoval drogy a prosil ho, aby to neříkal Courtney, jen pár hodin předtím, než se stejnou prosbou přišla za Dylanem i Courtney.
Na jaro roku 1994 bylo naplánované Evropské turné k albu In Utero. Po prvních koncertech ve Španělsku přišel Kurt za spoluhráči z kapely a chtěl turné ukončit z důvodu žaludečních bolestí. Podařilo se jim však Kurta přesvědčit, aby v turné pokračoval. Osudným mezníkem bylo březnové vystoupení v Římě. Noc před tím přiletěla do Itálie za Kurtem jeho manželka s dcerou a ubytovaly se u Kurta na hotelovém pokoji. Večer ulehli všichni tři ke klidnému spánku. Když se Courtney ráno probrala, našla Kurta ležet na podlaze se zmačkaným papírem v ruce. Věděla, že se nejedná o další předávkování heroinem, na které už byla za dobu, co byla s Kurtem zvyklá. Toho dne se Kurt pokusil poprvé o sebevraždu – zvolil způsob předávkování lékem Rohypnol. Díky včasnému přivolání lékařské pomoci Kurt naštěstí přežil. Koncertní turné však muselo být zrušeno.
Courtney později Kurta donutila, aby souhlasil s nastoupením odvykačky v léčebně. Psal se duben roku 1994 a Kurt odvykací léčbu skutečně nastoupil – nevydržel jí však dlouho. Po několika dnech se mu podařilo z léčebny utéct a vypravil se do svého domu. Mezitím, Courtney, která se dozvěděla o Kurtově zmizení, zalarmovala známé a po Kurtovi se začalo pátrat. Šestého dubna dokonce skupina Kurtových známých navštívila Kurtův dům, volali jeho jméno, ale bezvýsledně. Odešli proto pryč a vůbec netušili, že Kurt se v objektu opravdu nachází – jeho tělo v tu dobu již leželo na verandě nad garáží.
O posledních minutách Kurtova života se můžeme jen dohadovat. Dne 5. dubna 1994 vzal Kurt do ruky červenou propisku a začal psát dopis. Každé slovo vrýval do papíru takovou silou, že nebylo pochyb o tom, jak důležitá každá věta, každé slovo a každé písmeno je. Dopis měl jediného adresáta – Boddaha – Kurtova imaginárního kamaráda z dětství. Na konci dopisu uvedl verš z písně Neila Younga: „Je lepší shořet, než vyhasnout“. Jakmile dokončil dopis, vzal do ruky předem připravenou stříkačku se smrtící dávkou heroinu a toto smrtící sérum si vpravil do žil. Věděl, že mu zbývá posledních pár vteřin. Sáhl proto po nabité brokovnici, jejíž hlaveň si vložil do úst. Zmáčkl spoušť. Svět právě ve věku 27 let opustil nadaný hudebník, který i přes nesmírnou lásku ke své dceři Frances nedokázal pokračovat dál. Ten den uplynulo přesně 27 let a 44 dnů od narození onoho plačícího chlapce.
Tělo Kurta Cobaina bylo nalezeno až ráno 8. dubna elektrikářem. V domě byla nalezena stále zapnuta kytarová aparatura, dále stále běžel hudební přehrávač s hudbou, kterou Kurt pravděpodobně poslouchal naposledy – bylo to album Automatic for the People od R.E.M.
V následujícím období bylo rozhodnuto, že Nirvana se rozpadá, protože není schopna pokračovat ve fungování bez tak klíčového člena, jakým byl Kurt. Dave Grohl později pokračoval v odkazu Nirvany a založil společně s Patem Smearem kapelu Foo Fighters. Krist Novoselic zformoval kapely Sweet 75 a Eyes Adrift, ale nebyly komerčně úspěšné a tak se rozpadly. Několikrát hrál jako hostující baskytarysta s Foo Fighters. Kmotr Kurtovy dcery, Michael Stipe, složil na počest smrti svého kamaráda píseň Let Me In. Město Aberdeen nechalo vytvořit Cobianovu sochu s kytarou a na cedule označující vjezd do města přidali nápis Come As You Are, podle jednoho z největších hitů kapely. V roce 2002 bylo vydáno album s názvem Nirvana, které obsahovalo kompilace nejúspěšnejších skladeb. Obsahovalo i do tedhy nezveřejněnou píseň You Know You're Right, která podle ohlasů patří k vrcholu Cobainovy tvorby.
Zdroje:
Bibliografie:
CROSS, Charles R. Těžší než nebe: životopis Kurta Cobaina. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2003, 456 s. Evokace, 13. sv. ISBN 80-720-7495-4. >
LEGG, Barnaby. Spánembohem: příběh Kurta Cobaina v obrazech. 1. české vyd. Ilustrace Jim McCarthy, Flameboy. Praha: Comics Centrum [distributor], c2005, [96] s. Klub přátel comicsu. ISBN 80-868-3903-6. >
CRISAFULLI, Chuck. Nirvana: jak vznikaly písně. České 1. vyd. Praha: Svojtka, 2004, 172 s. ISBN 80-723-7752-3. >
Filmové zdroje:
Sedm Epoch Rocku (Seven Ages of Rock; 2008) >
Kurt Cobain: About the Son. (2006) >
Nirvana Unplugged In New York (1993) >
Nirvana: Live At Reading (1992) >
Zakázáno šířit bez mého předchozího svolení!
EllAbancy
(EllKeep, 4. 11. 2019 23:08)