Jdi na obsah Jdi na menu
 


Popis

14. 11. 2012

 

 Zobák papoušků je neobyčejně silný, dokáží jím překousnout i dráty. Mají vysoký hákovitě zahnutý zobák, jehož horní čelist výrazně přesahuje spodní. Horní čelist není pevně srostlá s lebkou, může se pohybovat nahoru a dolů, spodní čelist se pohybuje i do stran. Jazyk papoušků je velmi pohyblivý, masivní, svalnatý a s chuťovými buňkami, někdy má špičce dokonce jamku, která slouží jako lžička např. k vybíraní semen z lahvovitých plodů, nebo jakýsi kartáček ke sbírání nektaru z květů (loriové)

Zobák je spolu s jazykem všestranně důmyslným nástrojem, uzpůsobeným k louskání semen a pojídání plodů a k přidržování na větvích.

Noha papoušků je samostatným nástrojem. Běhák je krátký, značně otáčivý, dva prsty směřují do předu a dva dozadu (zygodaktylní noha), noha je tak dokonale stavěna ke šplhání po větvích i k uchopení potravy a jejímu podání do zobáku, což je opět v ptačí říši ojedinělé.

Většinou velmi pestré opeření je udržováno v dobrém stavu prachovým pudrem, který se vytváří v pudrotvorném peří. Papoušci mají jen velmi slabě vyvinutou kostrční žlázu, a tak si peří nemastí tukem.

Jsou to dlouhověcí ptáci, větší papoušci se mohou dožít velmi vysokého věku. Andulka žije 12 - 15 let, korela 20 let, amazoňan portorický 82 let, kakadu žlutočečelatý až 119 let. Délka života je samozřejmě závislá na úrovni chovatelské péče.

 

Potrava

Potrava je ve směs rostlinného původu, i když sbírají také hmyz, zvláště v období krmení mláďat.

 

Rozmnožování

 

Páry jsou velmi často celoživotní, partneři k sobě vysloveně lnou a s projevy náklonnosti lze u nich pozorovat po celý rok. Ptáci si vzájemně probírají peří, dotýkají se zobáky a krmí se. Mimo dobu hnízdění žijí sociálně a sdružují se do obrovských hejn.

Téměř všichni hnízdí v dutinách stromů a snášejí 2-4 (malé druhy až 8) bílých vajec. Krmivá mláďata se líhnou holá a slepá, rodiče je krmí kaší z volete až do vylétnutí z hnízda a i několik týdnů po tom, co mláďata hnízdo opustí.

 

Inteligence

Papoušci jsou (vedle některých krkavcovitých) nejinteligentnější ptáci, mají ze všech ptáků nejvíce vyvinutý koncový mozek. Mají schopnost věrně napodobovat nejrůznější zvuky včetně lidských slov, nemluví však s citovým zabarvením. Někteří papoušci dokážou zapískat i celé písně, jiní napodobují hlas zvířat, pláčou, smějí se, kašlou apod. Zvláště nadaní papoušci znají až 200 slov. Papoušek přitom samozřejmě nerozlišuje, co se má učit a co pro něho není vhodné, proto nesmí slyšet ta slova, která nechceme, aby opakoval. Občas komolí dohromady to, co slyší.