Jak se testuje ...
1.
... a kdybyste se chtěli v sobě šťourat sami, pak zde je návod, jak na to:
2.
"RYCHLOTESTY" VERSUS "PCR-TESTY"
V České republice i ve zbytku světa se pozitivita nákazy koronavirem testuje vždy laboratorní metodou RT-PCR (polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí). Jejím principem je rozpoznání genetické informace viru, např. tedy i ze vzorku sliznice nosohltanu – a tedy přítomnosti viru samotného v těle pacienta. Samotné zpracovávání vzorku trvá přibližně 6 až 8 hodin, pokud jsou volné kapacity personálu i testových souprav.
Tento typ testu odhalí nákazu až dva dny před vypuknutím příznaků a pak po celou dobu toho, kdy je pacient infekční. To může být jen po dobu, co má příznaky (tj. obvykle 5–7 dnů), ale může to být i výrazně déle (až 5 týdnů). Podstatné je, že na výsledky nemá vliv stav pacienta a průběh nemoci. Po vyléčení je test negativní.
Naproti tomu nechvalně proslulé z Číny dovezené rychlotesty patří do jiné skupiny testů, tzv. serologických, tedy „protilátkových“. Zjišťují přítomnost protilátek (konkrétně tzv. imunoglobulinů IgG a IgM). Jejich výsledek je znám již během 20 minut.
Pro samotný test se odebírá vzorek krve (lze i z prstu). Protilátky si tělo začne tvořit po propuknutí jakékoli nemoci, kdy se objevují symptomy (nemoc ovšem může proběhnout i zcela bez příznaků). IgM jsou „první linie“ imunitní odpovědi na virové infekce a detekovatelné jsou přibližně po čtyřech dnech od propuknutí nemoci. Kdežto IgG jsou specifické protilátky s důležitou rolí ve stálé, získané imunitě. Z posledních výzkumů je známo, že lze tyto IgG protilátky detekovat až po osmi dnech.
Co z toho vyplývá a kde je tedy zásadní rozdíl? Pokud je pacient pozitivní na PCR testu a negativní na rychlotestu, nemoc COVID-19 propukla a imunitní systém ještě nevytvořil protilátky. Pokud jsou pozitivní oba testy, pacient je corona-infekční a víme, že je nemocný déle než zhruba týden. Pokud je pozitivní pouze rychlotest, víme s určitou jistotou, že nějaká blíže nedefinovaná nemoc proběhla či probíhá, ale pacient rozhodně nemusí být infekční z hlediska koronaviru.
Využití rychlotestů pro jisté zjištění aktivní koronavirové nákazy je tedy nemožné. Tyto testy mohou pouze a navíc ještě s neznámou mírou spolehlivosti indikovat, že zkoumaná osoba není pravděpodobně už momentálně nemocná, nebo že je či nedávno nemocná byla (přesněji - její imunitní systém nevykazuje aktuálně žádnou neobvyklou reakci, která by napovídala jakékoli, nejen tedy koronavirové, infekční nákaze; respektive vykazuje, ale stejně nelze říci, jaká nemoc u této osoby proběhla či probíhá) !!!
To vše je tedy pouhý popis srovnání toho, jak testy fungují. Další otázkou je pak procento spolehlivosti jednotlivých typů testů dané sensitivitou, specifitou a především prediktivní hodnotou. Ta je právě u rychlotestů z hlediska zjišťování pozitivity konkrétní testované osoby v podstatě nepoužitelná, neboť jakékoli zvýšení hodnot předmětných dvou hodnot nad referenční mez, je obvyklé u nespočtu podnětů, které mohou vést k takové reakci lidského imunitního systému, a vůbec se nemusí týkat nového typu koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19.
Proč se vlastně původně rychlotesty v Číně za hříšné peníze kupovaly, zůstává zatím nevyřešenou otázkou. „Ministerstvo vnitra dostalo za úkol rychlotesty získat. To jsme učinili,“ prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček. Vzhledem k jejich nepoužitelnosti pro stanovení pozitivity nákazy koronavirem se dá předpokládat, že plošné testování bylo účelově nařízeno i proto, aby se nakoupené rychlotesty vůbec na něco použily a nebyl z toho všeho skandál, neřkuli nebylo to považováno například i za trestný čin, vyhození peněz ze státní kasy, nebo podobně. Už tak má na krku vláda i ministerstvo zdravotnictví všech podezřelých nákupů přes různé bílé koně a firmy "z daňových rájů" zastupované "bezdomovci" s registrovanou adresou na úřadech práce celkem dost ...
TAKŽE K VÝSLEDKŮM STUDIA KOLEKTIVNÍ IMUNITY
