JAN BRZÁK - FELIX - STOLETÝ
Na obrázku je Jan Brzák-Felix v popředí se svým partnerem Bohumilem Kudrnou na XIV. olympijských hrách 1948 v Londýně.
Jan Brzák se narodil v Praze na břehu Vltavy 6. dubna 1912. Vyučený truhlář začal s kanoistikou spolu se svým bratrem Františkem u vodních skautů. Tam také získal díky čepici, na které byla vyšita populární postavička kocoura Felixe, svou přezdívku. Patří mezi zakladatele české kanoistické školy a mezi nejúspěšnější české kanoisty všech dob.
Na vrcholné úrovni závodil více něž dvacet let, a to jak v rychlostní kanoistice, tak na divoké vodě. V roce 1929 získal v sedmnácti letech svůj první a v roce 1951 poslední z celkem 26 domácích mistrovských titulů, šestkrát vyhrál slavný distanční závod České Budějovice ‑ Praha. Na prvním mistrovství Evropy 1933 v Praze startovali s Vladimírem Syrovátkou v závodě kanoí dvojic na 1000 m a byli druzí. O rok později už v Kodani vyhráli a stali se mistry Evropy, a to na trati 1000 m i 10 000 m. Svou suverenitu potvrdili i na XI. olympijských hrách 1936 v Berlíně ziskem zlaté medaile v závodě kanoí dvojic na 1000 m. V roce 1938 se ve švédském Vaxholmu konalo první mistrovství světa v rychlostní kanoistice. Brzákovým partnerem tu byl další slavný český kanoista Bohuslav Karlík. V závodě kanoí dvojic na 1000 m skončili na druhém místě, na 10 000 m se stali mistry světa.
Po 2. světové válce se na XIV. olympijských hrách 1948 v Londýně podařilo Janu Brzákovi jako jednomu z mála zopakovat své vítězství z berlínské olympiády 1936. V kanoi dvojic na 1000 m s novým partnerem Bohumilem Kudrnou opět vybojoval zlatou medaili. Zkušený vodák se nezalekl ani divoké vody. Na prvním mistrovství světa ve vodním slalomu v roce 1949 v Ženevě dojel v kanoi jednotlivců i v kanoi dvojic – opět s Kudrnou – na třetím místě, podílel se na zisku stříbrných medailí v závodech hlídek 3 x C1 a 3 x C2. Ovšem Brzákovou doménou byla přece jen rychlostní kanoistika. Na mistrovství světa 1950 v Kodani vyhráli s Kudrnou jak závod kanoí dvojic na 1000 m, tak i na 10 000 m. Na XV. olympijských hrách 1952 v Helsinkách však na 1000 m podlehli o tři sekundy dánské dvojici Bent Rasch – Finn Haunstoft. Brzák startoval ještě na mistrovství světa 1954 ve francouzském Mâconu, s Kudrnou tu ale obsadili své „nejhorší“ šesté místo.
Brzák-Felix proslul svou nezměrnou pracovitostí a zvláštními postupy v přípravě. Například před olympiádou 1948 v Londýně odešel na dřevorubeckou brigádu do Krkonoš, aby pomohl odstranit následky kůrovcové kalamity. Později pracoval třeba na stavbě silnice při budování Slapské přehrady. Po skončení aktivní závodnické kariéry stavěl se svým dlouholetým partnerem Kudrnou závodní lodi v podniku Sport a vodě se věnoval i v soukromí. Pro sebe si postavil jachtu typu Beluga a velice rád jezdil na svou chatu ve slavné trampské osadě Ztracenka. V roce 1952 byl prvním na světě, kdo obdržel zlatý odznak Mezinárodní federace kanoistiky ICF. Zemřel před dvaceti lety – 15. července 1988 v Praze.
(informace z webových stránek Českého olympijského výboru)
další informace a vzpomínka od Pedra Dvořáka.(na webu KVS Praha)
100. výročí narození Jana Brzáka - Felixe v roce 2012
Jan Brzák - Felix, nejlepší světový kanoista všech dob, by se v letošním roce dožil 100 let (narozen 6. 4. 1912). Jezdil na debl kanoi s několika partnery. Jeho prvním partnerem byl u skautů Oskar Boleček. Za nedlouhou dobu jeho skautský vedoucí Duha, který byl zároveň jejich trenérem, dal dohromady famózní dvojici Brzák - Syrovátka, kteří se proslavili pod přezdívkami Rus - Felix. První domácí mistrovský titul získala dvojice v roce 1929 na trati 10 km a Felix do roku 1953 tuto trať vyhrál s různými partnery celkem čtrnáctkrát, což je dosud nepřekonaným rekordem. Felixovi bylo tenkrát 17 let a od té doby slavil výrazné úspěchy doma i v cizině.
Prvním velkým mezinárodním závodem bylo 1. Mistrovství Evropy, které se konalo v roce 1933 v Praze. Na organizaci tohoto mezinárodního závodu se velkou měrou podílel zakladatel KVS Praha pan Ládys Mayer. Felix s Rusem obsadili druhé místo v závodě na l0 km za dvojicí Šanda - Cígner s minimálním rozdílem 8 desetin vteřiny. O rok později jel Felix první závody v cizině a to na silně obsazené regatě v Berlíně. Tam s Rusem porazili nejen zahraniční závodníky, ale i konkurenty Šandu s Cígnerem na 1km i 10 km. V roce 1934 se konalo 2. Mistrovství Evropy na moři v Kodani, kde Rus s Felixem vyhráli obě tratě nad německými soupeři a získali další tituly mistrů Evropy.
Jedním z vrcholů sportovní činnosti Felixe byly Olympijské hry 1936 v Berlíně. Po dramatickém závodě na 10 km získala naše kanoistická dvojice zlaté medaile před rakouskou a kanadskou lodí. Vedoucí kanoistické výpravy, Dr. Karel Popel, dlouholetý předseda KVS Praha, měl příležitost gratulovat nejen Rusovi a Felixovi, ale i dalším zlatým medailistům Mottlovi, Škrdlantovi a stříbrnému Karlíkovi. Na 1. Mistrovství světa 1938 ve Vaxholmu (Švédsko) jel Felix s Karlíkem a vyhráli po dramatickém závodě 10 km. To byla poslední velká mezinárodní akce před světovou válkou a v následujících letech vodácký sport mohl působit jen na domácím poli. Felix jezdil s veslařem Švédou na C2, pak závodil na kajaku a v roce 1943 znovu začal na deblu s Holubem. Jezdili opět na špici a vyhráli domácí Mistrovství na trati 1 km v roce 1944.
Před OH v Londýně začal Felix tvrdou přípravu s Bóžou Kudrnou. V roce 1948 vyhrávali všechny závody na C2 a kvalifikovali se na OH. V Londýně získal Felix po těžkém boji s americkou posádkou již druhou zlatou medaili a navázal na pozice předválečné československé kanoistiky. Po olympiádě pokračovaly mezinárodní úspěchy v Belgii, utkání se Švédskem, Maďarsko, Mistrovství světa znovu v Kodani 1950 se dvěma vítězstvími na C2 1 km a 10 km.
A přišla slavnostní olympijská derniéra v Helsinkách 1952. I když měl před olympiadou Felix velmi těžké podmínky (pracoval totiž jako kameník na silnici) stanul s Bóžou na stříbrném stupni vítězů a důstojně se rozloučil s olympijskou reprezentací. Získal medaile na třech OH a měl smůlu, že dvoje olympijské hry se ve válečných letech 1940 a 1944 nekonaly. Měl velké předpoklady získat další medaile v nejlepších letech svého sportovního života. V roce l954 se ještě zúčastnil Mistrovství světa v Maconu (Francie), kde ve finále obsadil 6. místo. Po skončení závodní činnosti působil v zahraničí jako učitel kanoistiky, zejména v Bulharsku, Rusku a Rumunsku. Jsem přesvědčen, že je povinností nás, kteří jsme měli šanci s Felixem žít, trénovat i závodit, připomínat mladým borcům, na jaké světové úrovni byla česká rychlostní kanoistika, nejvíce reprezentovaná Honzou Brzákem - Felixem.
Za povšimnutí stoj nejen jeho věk, kdy dosahoval ty úspěchy, ale i to, že jezdil i na kajaku a za partnera na C2 měl třeba veslaře. Pokud si někdo myslí, že trénoval míň než dnešní závodníci, tak se hluboce mýlí. VAP