biocelt

Hospodářství

Důležitou složkou keltské ekonomiky bylo zemědělství, které také obohatili novými vynálezy – vynalezli žací stroj. Bylo na značné úrovni, protože Keltové používali  mimo jiné i pluh s pohyblivým krojítkem, čímž ve své době předstihli dokonce i Římany. Kromě potravinářských plodin pěstovali také například len, vlnu, mořen barvířský a jiné.

Řemeslo doby laténské bylo hrnčířství , šperkařství a emailérství. K výrobě šperků využívali bronz a zlato, dále sklo, email a dovážený jantar. Technická vyspělost Keltů se uplatnila i v oblasti ražby mincí. Výroba se soustřeďovala především v sídlech městského typu. Od 3.st.př.n.l. se již běžně používalo železo, což znamenalo značný krok kupředu také v oblasti zemědělství (například železné kosy, radlice).

Věnovali se také hutnictví a to nejen při zpracovávání bronzu a železa, ale i barevných kovů. Zaměřili se na tepání kovů za studena a to bylo u nich na značné úrovni (viz kapitola 10.1 keltské umění) .

Keltové také obchodovali, především s jinými kmeny , ale i s Římany.

Uspořádání společnosti

V keltské společnosti existovaly kmeny, které nikdy netvořily dohromady nějaký větší celek. V každém kmenu byl jeden „náčelník“ , rada starších a prostí obyvatelé. Lidé museli pravidelně odvádět daně a již v té době existovali také vymahači dluhů – vymahač si vždy sedl přede dveře neplatičova domu a potom tam čekal tak dlouho, než zaplatil. Někdy dokonce začal držet i hladovku a neplatič byl odpovědný za jeho případnou smrt. Keltové měli také tresty za provinění -  finanční, tělesné tresty a dokonce i tresty smrti.

Způsob obživy

Keltové především pěstovali žito, oves, ječmen a proso. Z toho Keltové vyráběli mnoho druhů pečiva a i pivo. V teplejších krajích pěstovali také vinnou révu a tak vyráběli i víno.

Chovali skot, vepře a ovce. Jedli pouze vepřové maso,  hovězí a skopové maso podávali jen v nouzi.

Údajně to byli právě Galové, kdo do Francie přinesli kuchařské umění. Milovali prý jídlo a především dobré pití.

Oděv 

V laténské době si ženy rády zdobily oděv květinami a výše postavené ženy je prošívaly zlatem. Před římskou okupací byly prý často ozdobou třásně. Běžný oděv se skládal z haleny a kalhot. Přes tento oděv se nosil plášť podle počasí, v zimě vlněný a v létě ze slabší hladké látky.

Kalhoty byly v té době novinkou, protože Římané je neznali, ale není však známo, zda se tento zvyk rozšířil u všech kmenů, nebo jen u Insburů a Bójů v Itálii. Například Gaesatové ze Záalpí bojovali podle starého zvyku nazí. V Caesarově době nosili Galové širší  a delší – germánské byly přiléhavější. Oděv spínali Keltové na prsou sponami, bojovníci obvykle železnými a ženy bronzovými a často umělecky vyzdobenými. Ženy nosily také prsteny, nákrčníky, náhrdelníky, náramky, zdobené opasky a další.

V pase je keltský oděv stažen páskem. Byly často bohatě zdobeny, ale prostý lid měl obyčejné opasky z kůže nebo látky. Ženy z vyšší společnosti mívaly velmi zdobené opaskové řetězy umně doplňované emailem. Mužské opasky sloužily také k zavěšení pochvy s mečem. Později se v celém keltském světě rozšířily opasky s plochých splétaných článků s vybíjenými drobnými důlky.

Keltská obuv byla rozmanitá, ať to byly malé dřevěné sandály, obuv plátěná s podešví nebo kožená.