Klystýr a vše pro zdravé tlusté střevo

 S přítelem jsme se dohodli, že by pro nás dítě neznamenalo problém v září 2011 a tak jsem okamžitě přestala brát antikoncepci. Nijak zvlášť jsme se nesnažili, nekoukali na ovulaci a občas vyvrcholil i mimo mě. O půl roku později jsme si řekli, že by dítě nejen, že neznamenalo problém, ale že nastal čas, kdy bychom přírůstek radostně uvítali. Vzala jsem si před začátkem intenzivního snažení půl roku na to, abych se dostala do formy, začala jíst kyselinu listovou a nějaké ty vitamíny, abych měla dostatek sil na nadcházející těhotenství a mateřství. Psalo se září 2012, když jsme začali poctivě pracovat na dítěti, žádné vyvrcholení mimo, sledování ovulace a podobně. Ani, když se nám nedařilo několik měsíců, nevěnovali jsme tomu žádnou pozornost, jelikož neplodnost se má řešit až po roce nebo po roce a půl snažení. Přítel byl z toho celkem zničený, že nemůžeme počnout, protože jeho kamarádi mají už dávno děti. Já jsem dítě samozřejmě taky chtěla, ale nestresovala jsem se s tím, že se nám nedaří s tím, že máme dost času. V říjnu 2013 jsme poprvé nastoupili do Heliosu, konkrétně na spermiogram, kterým se má vždy při neplodnosti páru začít. Odběr se napoprvé konal přímo v Heliosu a výsledek byl celkem špatný, doktor říkal, téměř nemožné počít přirozeně. Já jsem v listopadu absolvovala preventivní prohlídku u svého gynekologa a vše bylo bez sebemenších problémů, stejně jako komplexní krevní testy v Heliosu. Když jsme se vrátili z dovolené v Asii, konal se další spermiogram a ten vyšel ukázkově – téměř normální. Tak jsme na tom ještě dva měsíce pracovali doma, než mě čekalo další vyšetření – post koitální test. Na něm vyšlo, že přes můj děložní hlen nedokáže projít ani jedna spermie. Takže nám doporučili IUI aneb inseminaci, na niž jsem šla v lednu 2014 a ještě před inseminací jsem dostala injekci Pregnylu – nějaké hormony. Dočetla jsem se, že ty hormony v těle zůstávají pak ještě 10 dní a fakt to cítím. Je mi po tom celkem zle, pořád vlčí hlad a když pomyslím na jídlo, zvedá se mi kufr. Pořád žaludek na vodě a cítím se tak nějak jinak. I přítel mi říkal, že jsem nějaká jiná, roztěkaná. Pořád cítím takový tlak v břiše, občas i bolest. Je to hrozné čekání na to, jestli jsem těhotná nebo ne, protože jestli tenhle stav bude k ničemu, tak mě to bude teda mrzet. Vzhledem k tomu, že jsem předtím pila hodně alkoholu a jedla hodně čokolád, teď se bojím, aby to nepoškodilo případné miminko. A činí mi to velký problém si to odpustit.