Může být kůň venku celoročně?
estliže máte odolnější plemeno koně, můžete ho chovat venku po celý rok. Lze tak částečně nahradit původní přirozené prostředí a zároveň tak snížíte náklady na ustájení. Přesto není péče o koně chované na pastvě zdaleka tak jednoduchá, jak se může zdát. Je nutné vědět, jak správně o koně pečovat a jak udržet pastvinu zdravou a pro koně kvalitní. A jak je to s chovem koně venku v období zimy?
Jaký kůň může být venku celoročně?
Nejprve je nutné si uvědomit, jakého koně doma máte. Ne všechna plemena koní jsou vhodná a dostatečně odolná na celoroční držbu venku. Rovněž je nutné zvážit zdravotní stav koně. Nemocného a starého koně není dobré držet venku celoročně. V případě, že je váš kůň naprosto zdravý, je odolný a otužilý, můžete jej po domluvě s veterinárním lékařem začít chovat na pastvě. Za otužilé plemeno se považuje například hucul. Anglický plmokrevník by ale určitě vhodný nebyl.
Co nesmí na pastvě chybět
Důležité je koni zajistit zdroj vody. Kůň musí mít možnost se kdykoli napít čerstvé a nezávadné vody. Samozřejmě nejideálnější je, když pastvinou protéká potok s čistou vodou. V jiném případě je nutné zajistit nádobu s vodou, kterou lze pravidelně vypouštět a čistit a samozřejmě také denně dopouštět. (Jestliže se ve výběhu nachází stojatá voda, je vhodné místo oplotit a koním k němu zamezit přístup.)
Kůň by měl mít možnost úkrytu. V létě kvůli možnosti se schovat před sluncem do stínu a v zimě pak úkryt před nepřízní počasí a nízkou teplotou. Jestliže jsou ve výběhu stromy poskytující stín i potřebný úkryt, je to ideální. V případě, že na pozemku stromy nejsou, je nutné postavit dostatečně velký přístřešek.
Oplocení pastviny
Oplocení není nezbytně nutné pouze v horských a podhorských oblastech, kde by výstavba takového oplocení byla příliš nákladná a tráva pro koně není příliš výživná. Všude jinde je dobré výběh koně ohradit. Dřevěné hrazení je trvanlivější, pozor ale na nátěry, aby nebyly pro koně jedovaté. Impregnujte pouze část sloupu, která je v zemi, aby lépe odolávala tlení. Další možností je elektrický ohradník. Výhodou je možnost přemístění hrazení, a tedy nejste neustále vázáni na jedno místo. Pro koně musí být ohradník dobře viditelný, proto je lepší použít elektrický pásek než drát. Nevýhodou je nutnost častějších kontrol elektrického ohradníku kvůli jeho větší náchylnosti na poškození a pro koně lákavější možnost útěku.
Jestliže koně chceme ponechat venku celoročně, nejvhodnější je kombinace elektrického a dřevěného oplocení. Pravděpodobnost útěku koní se tak značně snižuje.
„Základní vybavení" pastviny
Máme vodu a plot, ale chybí to nejdůležitější - pastva - tedy rostliny a především jejich nutriční hodnota. Ideálním složením je 70 až 80 % trav, 20 až 25 % vytrvalých motýlokvětých rostlin a 5 % aromatických bylin. Za doporučené trávy je to pak kostřava luční, lipnice luční, srha laločnatá, sveřep bezbranný, psárka luční, jílky, bojínek luční a další.
Pravidelným spásáním je tráva na pastvě ochuzována a půda tak přichází o potřebné živiny k udržení dostatečné kvality. Na pastvině vždy zůstanou nespasená místa kyselých trav, které je vhodné občas posekat a obnovit tak celý porost. Jestliže máte jednu velkou pastvinu, je vhodné ji rozdělit na několik menších částí a střídavě koně pouštět vždy jen na určitou část. Vhodné je kombinovat pastvu koní a ovcí, protože ovce a skot spásají jiné druhy rostlin.
Rovněž bychom měli pastvu každý den vyklízet od výkalů koní, přispívá to lepší kvalitě porostu a omezuje to šíření a množení parazitů.
Jak ze „stájového" koně udělat koně „venkovního"
Jestliže chcete svého koně, který byl dříve chovaný ve stáji, přivyknout na chov na pastvě, je vhodné na to koně postupně připravit. Kdyby došlo k náhlému přechodu na příliš odlišnou stravu, mohlo by dojít k zažívacím potížím (průjem), ale v horším případě i ke kolice. Proto začněte koně přikrmovat zelenou pící dostatečně v předstihu.
Rovněž je nutné koně přivyknout na nízké teploty a to postupně.
V případě, že jste koně vhodně připravili na pobyt venku, neznamená to, že tím vaše péče končí. O koně trvale žijícího venku je rovněž nutné se pravidelně starat, zrovna tak, jako je to u koní ustájených. Pravidelnou péči (vaši i veterináře) potřebuje srst i kopyta. Pravidelně sledujte zdravotní stav vašich koní a vždy mějte v záloze nějaký vhodný způsob ustájení, kdyby bylo nutné koně v případě zranění či nemoci umístit.
Jak je to s kováním?
U pastevního odchovu se nedoporučuje koně kovat na zadních nohou. Jestliže mají vaše koně kopyta zdravá a nepracují nijak tvrdě, nemusíte je kovat vůbec. Přesto jsou ale nutné pravidelné kontroly od kováře, který kopyta ošetří a upraví.
Jak je to s chovem koní v zimě
Zvýšenou pozornost musíte věnovat zdravotnímu stavu všech koní. Je nutné pravidelně přikrmovat senem. Ve výběhu musí být suché místo, kde se koně mohou schovat nejen před sněhem, ale i deštěm a větrem. Problémem bývá voda. Ta nesmí koním zamrznout! Je tedy nutné vodu doplňovat častěji. Je důležité častěji kontrolovat oplocení, obzvláště v případě elektrických ohradníků, protože hrozí větší a častější poškození.
Zimní období je sice pro koně chované venku náročnější, ale není nezvládnutelné. Venku lze chovat odolná plemena i v zimě, v případě, že budou mít správnou péči.
Zima tedy znamená více péče, více kontrolování a mít vždy zajištěné ustájení v případě nemocí či zranění.
Celoroční pobyt koně na čerstvém vzduchu sice možná znamená více práce, ale poskytnete tak svému koni přirozené prostředí, ve kterém mohou projevit své chování a radost ze života naplno.
