Ekonomická revitalizace
Ekonomická revitalizace
Začátkem starověku byla severní Evropa bohatá zalesněnou oblastí. Do roku 1000 našeho letopočtu většina lesů vymizela a většina z toho mála co zůstalo, bylo nahrazena farmami a pastvinami. Půda byla ve všeobecnosti vynikající z důvodu skvělých základů, které do ní vložila už úplně ustupující doba ledová. Dva klíčové objevy urychlili odlesňování Evropy a vedli k rozvoji produkce potravin. První bylo objevení koňského chomoutu, které bylo ovinuté okolo koňské hrudě a ne okolo jeho průdušek, co koni dovolovalo tlačit omnoho těžší náklad bez toho, aby se dusil. Druhým objevem byl těžký kolesový pluh, který se využíval na vyorávaní hluboko vrostlých kořenů z půdy starých lesů. Dramatický vývoj potravinové produkce se v Evropě stal základem růstu populace a revitalizace ekonomiky.
Narůstající populace, už nepotřebná na velkostatcích, se stěhovala do míst, které se výsledkem rozvoje obchodu vzmáhali. Potravinové výstupy a produkty nových odvětví (např. výroba oděvů, loděnic, výroba nářadí) byli předmětem nových obchodů a trzích a velkých trzích. Králové podporovali vývoj měst, protože panská sídla byla skoro spojenci centrálního panství jako místních feudálů. Občané měst platili daněmi a ne feudálními službami. V městech se objevila nová střední vrstva žijící z výroby a z půjčování peněz. Obchodníci dostávali dominantní pozice v městské správě, čím získávali bohatství a moc.
Řemeslníci a obchodníci se spojili do spolků, které se jmenovali spolky. Tyto spolky určovali ceny a výrobu, zaručovali vysokou úroveň poskytovaných služeb nebo výroby a organizovali vyučování řemesel prostřednictvím učňů. Toto zařízení zaručovalo i vysokou kvalitu produkce a i vysokou životní úroveň členů spolků. Členové spolku se v obchodovaní často zaměřili na jednu část města jako např. Treedneedle Street a Ironmongers Lane v Londýně. Spolky vytvářeli důležitou mocnou ochranu politické struktury města.
Vyvinutý obchod vedl k dalším převratům ve výrobě. Obchod i výroba vedla k vývoji bankovnictví, které bylo v 13. století většinou soustředěné v severní Itálii. Vznikající obchody si na svůj začátek a efektivní fungování vyžadovalo peníze. Peníze vystupovali jako prostředek výměny a reprezentace měny a byli nevyhnutné na překonání neefektivní ekonomiky. Itálie měla peněžní zisky z lukrativních středomořských obchodů, hlavně s městem Levant. Florentské zlaťáky se stali nejpopulárnějšími platidly v pozdějším středověku.