Dědické právo
Dědické právo
Nabývá se smrtí zůstavitele. Subjekty jsou především dědicové.
Předpoklady dědictví: a) smrt zůstavitele
b) existence dědictví
c) dědický titul
d) způsobilý dědic
ad A) Smrt zjištěna předepsaným způsobem lékařem. Ten vystaví úmrtní list.
ad B) Dědictvím rozumíme nejen práva zůstavitele, tedy jeho aktiva, ale též jeho povinnosti, tj. pasiva (dluhy).
ad C) Dědické právo naše uznává dva dědické tituly, a to zákon a závěť. Muže dojít k vzájemné kombinaci.
ad D) předpokladem dědictví je jeho dědická způsobilost. Zákon přiznává právo být dědicem každému. Může jím být jak osoba fyzická tak i právnická (včetně státu).
§ 468 – Za neznámého dědice možno považovat osobu, která je dědicem, avšak není známo její jméno, popř. zda žije či nikoliv.
- Za dědice neznámého pobytu lze považovat dědice známého, který se však zdržuje na neznámém místě. Soud ho vyrozumí vyhláškou.
Negativní vymezení dědické způsobilosti - § 469 – nedědí ten kdo se dopustil:
· úmyslného TČ proti zůstaviteli
· zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele.
Od dědické nezpůsobilosti odlišovat vydědění § 469a. Je důvodem vyloučení určitého dědice z dědění.
Dědění ze zákona
Majetek přechází na osoby určené zákonem – zákonné dědice. Rozděleni do 4 skupin v závislosti na stupni příbuzenství.
1. Dědická skupina:
· potomci zůstavitele
· pozůstalý manžel – nemůže být univerzální dědic
O dědictví se dělí rovným dílem. Za dítě způsobilé k dědění se považuje i nasciturus, narodí-li se živý.
2. Dědická skupina:
· manžel
· otec, matka a osoby, které se zůstavitelem žily společně ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí nebo byly odkázány výživou na zůstavitele (osoby spolu žijící)
Manžel 1/2 dědictví pokud s ním dědí někdo další z této skupiny jinak celé.
3. Dědická skupina:
· sourozenci
· osoby spolu žijící
Ve velikosti podílu se nečiní rozdíl.
4. Dědická skupina:
· prarodiče zůstavitele
· strýc a teta
Pokud nenastane ani jeden z případů přichází na řadu tzv. odúmrť – dědictví přechází na stát.
Dědění ze závěti
- platná závěť má přednost před zákonem
Závěť je jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým tento disponuje se svým majetkem pro případ smrti.
Náležitosti závěti:
a) náležitosti osoby
b) náležitosti vůle
c) projevu vůle
d) obsahové náležitosti
ad A) Platně pořídit závěť může pouze nezletilý starší 15 let, a to jen ve formě notářského podpisu (476d odst. 2).
Ad B) Musí být dána svobodně.
Ad C) Připouští se pouze písemná forma závěti – tři druhy:
§ holografní
§ alografní
§ ve formě notářského zápisu
Holografní závěť musí splňovat tyto náležitosti: napsána vlastní rukou pořizovatele, uvedeno přesné datum, vlastnoruční podpis. Projev by měl být určitý a srozumitelný.
Alografní závěť není psána vlastní rukou pořizovatele, ale je psána např. psacím strojem. Dvě formy: forma obecná a forma zvláštní. U obecné se k platnosti vyžaduje vlastnoruční podpis zůstavitele. Dva svědci musí být při tom, kdy zůstavitel prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci nemusí být seznámeni s obsahem. Podpisy svědků musí být na závěti. Přísnější forma pro ty co nemohou číst a psát.
Vydědění
Týká se pouze okruhu neopomenutelných dědiců. Chápán ve dvojím smyslu:
- jako jednostranný právní úkon zůstavitele
- jako právní následky
K platnému vydědění se vyžaduje, aby bylo patrno, že jím míní zůstavitel zbavit potomka dědického nároku a uvedl důvod. Podmínky vydědění jsou v § 469a.
Právním důsledkem je vyloučení tohoto potomka z dědění.
Zrušení závěti
Způsoby zrušení závěti:
a) zřízení nové závěti
b) odvolání závěti
c) zničení závěti
ad a) Novější závěť muže zcela starou zrušit nebo jen z části. Zrušení může být buďto výslovné nebo mlčky.
ad b) Odvolání závěti – projev vůle zůstavitele odvolat již zřízenou závěť
ad c) Zničení závěti – zničení listiny, kde je závěť napsána.