Vlčí oči - kapitola 16
Kapitola 16
"Co tady děláte?" chtěla jsem vědět.
"Ále," Killa se zazubila. "Jsme tu jen na skok."
"Skok?" opakovala jsem.
"Jo, na skok na půl roku, pak míříme na výcvikovou akademii," odpověděla mi tentokrát Mysa. "Mimochodem, dovolí ti tam mamka jít?"
"Jasně," prohlásila jsem, slíbila mi to. Docela jsme se na akademii těšila, výcviková se jmenovala, protože jsme se tam učili boji a obraně, byla to taková vlčí kungfu škola, dalo by se říct.
"Co kdybychom šli k vám?" navrhla Iwa a mě až po chvíli došlo, že se ptala mě.
"No..." vzpomněla jsem si na mamku, která teď nejspíš zuřila, že jsem zdrhla. "To asi nebude nejlepší nápad."
Iwa se na okamžik zamračila, pak se její výraz zase rozjasnil, zdálo se mi, že snad nikdy neměla žádné starosti, kéž bych to mohla říct i o sobě. "Půjdeme se vykoupat?" navrhla.
"Ani náhodou," o krok jsme couvla na tváři hraný, zděšený výraz. "S tebou už k vodě nejdu NIKDY V ŽIVOTĚ!"
"Co ti vadí na koupání?" uraženě si odfrkla.
"Třeba to, že je u toho VODA?" pokrčila jsem rameny, zatímco se Killa a Mysa hrdelně smály.
"A co ti vadí na vodě?" pokračovala Iwa.
"No, že je MOKRÁ, ne?"
Smích se změnil v řehot.
"Tahle konverzace nikam nevede," prohlásila jsem.
"ELLO!" ozval se hlas o několik oktáv vyšší, než by měl a já dobře věděla, komu patří.
"Ach bože," zamumlala jsem. "Nikdy jsem tu nebyla, neviděli jste mě!" křikla jsem přes rameno na kamarádky a vzala jsme nohy, nebo spíš tlapy na ramena.
PIŠŠ
(Exorcistka, 10. 5. 2013 7:57)