ZLATÝ RETRÍVR

Tak jsme se s klukama opět vypravili na bažaty na Konopiště, stihly jsme letos 3 nádherné hony ve společnosti úžasné party a letošní sezónu ukončili opět v bažantnici Ralsku. Kluci si tedy letos užili!!!

Kamarádka Jana Andrášková nás pozvala do bažantnice, kde tráví spousty času se svými labradorkami, hony jsou tu sice menší, ale je tu skvěle! Kluci jsou ve svým živlu a pracují oba luxusně, škoda jen, že nemůžeme mít "sezónní" dovolenou na bažanty, všechny 3 hony tu byly úžasné se skvělou partou.

Konečně nám vyšel volný termín a tak jsme využili pozvání MS na poslední letošní kachní hon. Bylo to moc super! Kluci si užili na maximum a my s přáteli také, závěrečné posezení s tombolou nemělo chybu. Budeme se těšit na příští "kachní" sezónu.

Slovo dalo slovo a ve čtvrtek jsme se rozhodli, že pojedeme s klukama soutěžit o Svatováclavský pohár! Uvolnily se totiž dvě místa a tak jsme neváhali a vyrazili v sobotu směr Houšťka. Užili jsme si skvělé dva dni v super atmosféře se skvělými kamarády, známými i nově poznavšími , počasí bylo úžasné a to, že se našim klukům až tolik nedařilo, vůbec nevadilo, vždyž je to vždy i otázka "zkouškového štěstí".

Maybe se umístil na 12.místě z 18ti pejsků (KLZ III.cena, KPZ I.cena)

Enzo bohužel celý pohár nedošel, ale za to zístkal na KPZ I.cenu CACT

A nastala sezóna honů! Víkend 15.-16.09 jsme si užili na kachnách ve společnosti super kamarádů! Byli jsme ubytování v kempu Karolína necelých 10 minut autem od kačárny v Brodu u Tachova. Další čtvrtek jsme tu byli opět! Naši kluci si honů moc užívají, hlavně z Maybíska se stává lovec. Je na něm vidět, že když je na zkouškách, je pomalý a někdy i bez chutě, ale na honu, to je divoch. Bohužel jsme letos z časových důvodů stihli jen tyto 3 hony, ale super jsme si je užili, hlavně kluci!!! Budeme se těšit zase příští rok do Tachova.

Již v pátek jsme se vydali směr Týn nad Vltavou, byli jsme domluveni se známými na společném ubytování a moc se těšili. Tyto zkoušky, defakto terény pro nás byly nové, dokonce se nám stalo, že jsme se konečně nalosovali do stejné skupinky, začínali jsme malým lesem a koncili prací na pobarvené stopě, škoda že Enzíček spadl do II.ceny, díky známce 2 z barvy, ale jinak se držel v samých 4, Mabískovi jsem barvu zkazila, protože těšně před kusem jsem ho strhla, takže známka 3. Uff, říkali jsme si, den máme za sebou, kluci pracovali luxusně. Na závěr soboty se udělaly klidy na stanovišti, s kterými prostě nemáme problémy! Honci vyháněli zvěr, střelci stříleli a v poslední půlminutě do odtroubení něco šustilo přímo před Maybískem v houští, bylo to tak ani ne metr před jeho mordou, byla to vteřina a vylezlo srnčí........... co následovalo je asi jasné, Maybe se rozeběhl za srnkou, za pár vteřin se vrátil opět k noze a pár vteřin na to se odtroubil konec disciplíny, no, prostě smůla , omlouvat ho nemohu, ale myslím, že málokdo by toto ustál! Takže pro nás s Maybem zkoušky skončily. Druhý den Enzíček úspěšně dokončil (následovali jak jinak než samé 4), takže pouze díky 2 z barvy obsadil až

6. místo (19)      II. cena     506 bodů

Na tuto nominační soutěž, na Mezinárodní soutěž retrievrů, kde se skládací Všestranné zkoušky přinášení retrievrů se loni nominoval náš Enzíček, kterému právě dnes jsou 3 roky!!! Nastoupilo celkem 20 těch nejlepších pejsků, kteří byli nominováni a soutěž začala. Škoda, že Enzíčkova první disciplína "vyhledávání" byla ohodnocena známkou 1 , ale od rána byl divný, nemohl se vyprázdnit a když nastupoval na disciplínu, nepracoval, ale hledal si svá místečka .......... i psi mají své dny! Poté pracoval luxusně po celé dva dny a dokonce dostal pochvalu za precizně provedený dosled sprárkaté zvěře!!! Byl prostě úžasný. Celkově obsadil:

10. místo (20) s počtem bodů 485 ve III.ceně

Na tyto oblíbené zkoušky jsme byli již dlouho s klukama přihlášení, těšili jsme se na super partu známých a na zdolání obtížných terénů. Bohužel letos při nás zkouškové štěstí nestálo, ihned v sobotu jsem s Maybem začínala na čtverci v  lese,ihned poté se nám stala osudnou vlečka se srstnatou, nechápu, ale něco tam muselo být.... Maybe poprvé v životě nedošel vlečku....... Výdycky je něco poprvé. Nicméně Enzo byl v jiné skupince a celý den se držel, poslední disciplína v sobotu byla vlečka srstnaté a dopadl stejně jako Maybe......... něco tam muselo být a Enzíček taktéž vlečku nedošel. Takže naše zkouškování bylo ukončeno! Ale i tak jsme zůstali do druhého dne, abychom si užili skvělý večer s přáteli a druhý den jsme přeživším soutěžícím popřáli hodně zkouškového štěstí a vyrazili....... ne na cestu domů, ale na pěkné výletování v okolí Tábora. Sice jsme zkoušky nedošli, ale víkend jsme si i tak skvěle užili. Takže příští rok se pokusíme znovu pokořit Čertovo Břemeno!!

Na těchto zkouškách, které se pořádají každý rok a pořádá ho Retriever klub CZ jsme ještě nikdy nebyli, letos se poprvé konaly v nové honitbě v Chudeřicích u Chlumce nad Cidlinou, máme to kousek a tak jsme se rozhodli těchto zkoušek zúčastnit. Navíc jsou to všestranné zkoušky! Samozřejmě extrémně parné počasí panovalo i celý tento víkend. Startovalo 22 pejsků, již první den hned ráno vypadli dva pejsci na klidech (přeběhlo srnčí), do dalšího dne pokračovalo zbylých 15 pejsků a naši kluci mezi nimi. Báli jsme se, že se druhý den na všech projeví již velká únava a navíc při tom žáru. Enzíček do druhého dne pokračoval se samými 4 a na dosledu spárkaté spadl spadl do II.ceny , Maybe již první den, kdy dal vlečku pernaté na strništi od půlky skoro volnou dohledávkou si vysloužil známku 2, takže jsme také pokračovali druhý den již ve II.ceně, naše skupinka druhý den končila poslední disciplínou, což byl dosled spárkaté zvěře a já se moc po loňském vypadnutí na barvě obávala toho, že barva bude vyprahlá, že Maybe už nebude mít sílu, navíc jsme šli v naší skupince barvu jako poslední a tím uzavírali zkoušky. Mile mě překvapil, možná právě proto, že šel barvu a neběžel, tudíž šel přímo ukázkově, bez jediného zaváhání a my dostali známku 4 a pochvalu od rozhodčích jak jí precizně vypracoval. Takže i Maybe, ač už je Šampionem práce se stává i všestranně lovecky upotřebitelným psem. Máme "U"

WkCh  Enzo Golden Sirius "U"                               6. místo (22), II.cena, 507 bodů

DualCh  Make Right Decisions Brdské zlato "U"    9. místo (22), II.cena, 497 bodů

Hned po dovolené v Chorvatsku jsme se vrhli s klukama na zkouškování , netušili jsme, že i u nás budou panovat taková vedra, nicméně zkoušky byly nahlášené a tak jsme vyrazili do Blevic na Zkoušky přinášení retrievrů. Pro malý počet startujících se tyto dvoudenní zkoušky vtlačily do jednoho dne, což bylo fajn. Startovalo pouze 13 pejsků. Maybe začínal lesem, který vyšvihl v samých 4, byla na něm vidět únava, jako na ostatních psech, nepracoval se svojí energií, ale pracoval! Přesunuli jsme se na pole na handling dvou kusů a tam jsem na Maybem viděla, že to parno na poli nedá, nastoupili jsme na disciplínu a při povelu dopředu se rozešel, po pár krocích začal čuchat v řepě a vůbec nereagoval, dal mi jasně najevo, že jeho práce skončila, tak jsme prostě odstoupili, nejevil zájem cokoli dělat. Enzíček, který pracoval v páníkem v jiné skupině se držel statečně, v samých 4! Zbývala mu poslední disciplína vlečka pernaté a vyprahlém strništi, věřila jsem, že to dá. Po nasezení šel přesně po vlečce, pak už nebyl vidět a najednou vzlétlo hejno křepelek, Enzo se nevracel..... Po zavolání přiběhl s vyplazeným jazykem, byl úplně vyšťavený, takže nemělo smysl ho znovu nasadit. Dle slov rozhodčího mu chybělo pár metrů k bážovi, ale za balíkem slámy zdvihl křepelky, které pro něj byli najednou silnější a vyprdl se na vlečku a šel lovit "křídláky" , takže na poslední disciplíně neobstál. Nicméně jsme aspoň pokecali po dlouhé době se stejně trhlými vůdci, kteří si všichni zaslouží obdiv v tak parném počasí vůbec nastoupit, samozřejmě se skláním před všemi pejsky, kterí ač úspěšně, či neúspěšně s námi bojovali na pracovním poli.