Při využití slámy jako podestýlky lze předpokládat, že koně budou slámu z podestýlky v menší či větší míře přijímat. Někdy se dokonce předpokládá, že se koně v případě potřeby slámou „dosytí“. Proto pokud mají zvířata ze zdravotních nebo jiných důvodů přesně stanovenou krmnou dávku, je nutné amísto podestýlání slámou zvolit jiný typ podestýlky, který zvířata nekonzumují. Tato opatření je nutné dodržovat i při některých výživářských pokusech, při kterých je potřeba sledovat přesný příjem všech komponent krmné dávky.

Na slámu jsou kladeny stejné nároky jako na seno. Sklízíme slámu dobře usušenou a čistou. Podestýlková sláma by měla splňovat podobné požadavky jako sláma krmná, jelikož lze předpokládat, že bude koněm požírána. V každém případě je zapotřebí se vyhnout slámě zaplísněné. Plísně produkují mykotoxiny, které velmi výrazně ovlivňují kvalitu slámy. Vlastní produkce toxinů plísněmi může být velice nebezpečná jak pro zdraví koní, tak lidí.

Kvalitní sláma by měla by mít typickou barvu a kompaktní strukturu. Neměla by vykazovat žádné známky znečištění (hlínou, pískem apod.), viditelné stopy zaplísnění ani jiných degenerativních projevů (vlhká zahnědlá místa atd.). U ječné slámy si všímáme množství osin, které mohou u některých jedinců způsobovat koliky.