28.díl-Poslední slova
„Ten co málem zabil Iku!“ Zařvala na Peina Kazemai a Itachimu to konečně došlo.
„Peine, to nemyslíš vážně?“ Zaprotestoval Itachi.
„Jo myslím. Proto s tebou jde Kazemai.“ S klidem odpověděl Pein.
„No tak to jsi mě uklidnil.“ Vyprskl Itachi.
„Tak proč se mnou nepošleš Itachiho?“ ohradila se Kazemai.
„Protože jste dost silné, takže tam půjdete samy. Nebojte, Zetsu vás bude hlídat.“
Kazemai zatnula pěsti, otočila se na podpatku a odešla. Ika pobrala svitky, které držel Pein a vydala se za ní.
„On se fakt pomátl, asi chce, abychom chcíply.“
Ika uslyšela v jejím hlase vztek.
„Ale Kaz, buď ráda že máme misi.“ Ika se na ni usmála, i když věděla, že je v pěkné bryndě. Okamura Gin, Madarův poskok, pomyslela si Ika. Šly po cestě, když v tom vzduchem prosvištěl kunai. Kazemai blesku rychle vyskočila na strom, aby se mu vyhnula.
„Hele, a mě neřekneš, že na nás útočí?!“ Zahučela Ika. Kazemai mlčela a podívala se směrem, ze kterého vyšel kunai.
„Hej, Kaze!!“ Ika chtěla odpověď, ale žádná nepřicházela.
„Ts…“ povzdechla si Ika a vytáhla kunai. Ohlédla se k místu, kde měla být Kazemai, ale ta už byla pryč.
„Kázé!“ Pořvávala Ika po lese. Po delší chvíli si všimla, že všude kolem ní jsou dráty. To musí být asi hodně naštvaná, když ani neumí odpovědět.
„Musím si dávat pozor,“ Dál postupovala jen pomalu, protože se musela vyhýbat drátům. Z ničeho nic ucítila zvláštní slabost v nohou. Ten divný pocit jí připadal známý. Pak jí bleskla hlavou vzpomínka, odkud ten pocit zná…
„Fialový kámen, doprdele…“ Ika se snažila najít cestu ven z lesa. Utíkala, ale bylo to marné a čím dál horší. Nakonec vyběhla na louku, a ten pocit zmizel. Najednou jí projel šok. Uprostřed louky v kaluži krve ležela Kazemai.
„Nii-kun“ Rozběhla se k ní. Chtěla se jí dotknout, když v tom ji obmotalo listí a kořeny.
„Ahoj.“ ozval se milý ženský hlas, a zpoza stromu vyšla dívka.
„Pusť mě!“ zavrčela na ni Ika.
„Ale copak, tobě se nelíbí kytičky?“ Ne. Zetsu? Ten se mi fakt nelíbí. Pomyslela si Ika.
„Ale jo mám. Preferuji léčivé bylinky.“
„Vyznáš se?“
„Jo vyznám, ale teď mě pusť“
„Tak pěkná konverzace a ty ji pokazíš.“
Ika se ohlédla na Kazemai.
„Je to můj dřevěný klon.“
„Senju klan?“
„Ano, Uchiho. Jmenuji se Senju Shizen.“ Sundala si plášť, a Ika na ni zírala. Červené oči, zelená ofina na patku, a zbytek vlasů černý. Na pravé ruce měla jizvu.
„Chceš mě zabít?“ Zeptala se narovinu Ika.
„No, tebe živou nepotřebujeme, ale sharingan by se hodil.“
„Nepotřebujeme? Takže je váš víc?“
„Jo, jsme čtyři: Já, Aisu Tetsu Yoru, Okamura Gin, a Tobi.
„Tobi?“
„No? Co je na tom tak divného? Je to silný ninja, výborný v boji s katanou.“
„Nosí oranžovou masku?“
„Ne. Proč?“
„Nic. Tak ten mi je u prdele.“
Kořeny a listí, které obmotávaly Iku, se najednou rozpadly.
„Jak jsi to udělala?“
„To já ne.“
Ika se podívala za sebe a uviděla Zetsua. Vzpomněla si na Peinova slova: „Neboj, Zetsu vás bude hlídat.“
„hm, díky… Katon: Housenka no Jutsu (Oheň: Technika Fénixova věčného ohně)“zakřičí Ika.
„Mokuton: Mokusei asari (dřevěná škeble)!“ Dřevo se rozpadlo, a Shizen vypadala naštvaně.
„Jak se opovažuješ ubližovat mým rostlinkám!“
„Uklidni se, travičko“ Vysmála se jí Ika.
„Jak jsi mi to řekla? Travičko?“
„Dobře, tak ne. Kytičko“
„Mokuton: Mokuton: Moku Bushin no jutsu (Živel dřevo, technika dřevního klon).“
Čtyři klony se rozběhli na Iku.
„Hmm…“ Spokojeně si broukla Ika. Vytáhla svitek a vyvolala si vějíř. Mávla jím a klony se rozpadly.
„Kde jsi to našla?“
„Proč, ty to znáš?“
„Ten vějíř byl Uchiha Izuny.“
„Kdo to je?“ odvětila Ika.
„Ty nevíš, že Madara měl bratra?“
„Ne.“
„A to jsi vážně Uchiha?“ Podivila se Shizen.
„Jo, jsem poslední žena z Uchiha klanu.“
Ika se rozběhla a mávla vějířem. Shizen se vyhnula, a rozběhla se na Iku. Začali spolu bojovat.
„Taijutsu bych od tebe nečekala.“ Posmívala se Ika.
„Nevytahuj se.“ odsekla Shizen a vykopla Iku do vzduchu, vyskočila za ní a pak ji tvrdě poslala k zemi.
Ika se zabořila do země a vykašlala krev.
„Mokuton: Mokuton Jubaku Eisou (Živel dřevo, Svazovací hnízdo).“
Na Iku se vyřítily větve. Ika strachy zavřela oči, a čekala na poslední úder, ale nic nepřicházelo. Pomalu otevřela oči a spatřila před sebou Kazemai.
„Jako vždy ve správný čas, Kaze-niikun.“ Oddychla si Ika.
„Mohla bys být opatrnější?!“ Zavrčela Kaze a Ika sklopila hlavu.
„Jak hezké rodinné setkání, že Ochiha Kazemye?“ Kazemai se zamračila, Ika se podívala na Kaz, její výraz se jí vůbec nelíbil.
„To říká Spratek z klanu Senju, který byl vyhnán z vesnice.“ Ika otevřela pusu do kořán, Shizen se na ni rozběhla s kunaiem a Kazemai s klidem uskakovala. Ika pozorovala jak Shizen nekontrolovaně útočí na Kazemai, které na tváři hraje úsměv.
„Hej, Shizen! Katon: Goukakyuu no Jutsu (Oheň: Technika velké ohnivé koule).“ Shizen zkoprněla a dívala se, jak se k ní blíží obří ohnivá koule. Zavřela oči a Kazemai uskočila pryč.
„Nee-chan jsi v pořádku?“ Strachovala se dívka s červenými vlasy.
„Kdo to…“ Ika nechápala, co se tu děje. Shizen ležela na zemi a nad ní klečela dívka.
„To je Aisu.“ Zavrčela Kazemai a Hodila po ní kunai. Aisu kunai chytla a pootočila hlavu na Kazemai.
„Už je to pěkná řádka let, že Kazemai?“ Kazemai popadl obrovský vztek, vytasila katanu, seskočila ze stromu a rozběhla se na Aisu. Ta se jí s ladností vyhýbala. Ika se rozběhla na Shizen, ta vyskočila na nohy a zablokovala její útok rukou.
„Takže jeden na jednoho?“ Řekla s úsměvem Shizen.
„Tak to má být, ne?“ Odpověděla jí Ika a kopla jí do břicha. Shizen v vyplivla krev.
„Spratku!“
„To říká ta pravá, kterou vyhnal vlastní klan.“
„Ts… To říká ta, jejíž matka chlastala a nedbala o svoji dceru.“ Ika se zarazila.
„Cože? Moje matka zemřela v boji.“ Shizen se rozchechtala.
„Ta alkoholička, které chtěla zapomenout na to, že její manžel zemřel. A srala na svou dceru, kterou nechala vyrůstat bez dozoru. Už možná chápu, proč jsi tak ubohá a neschopná.“ Vysmála se jí Shizen, Ika sklopila hlavu k zemi, zaťala pěst.
„Jak se opovažuješ?“ Shizen se přestala smát a podívala se na Iku.
„Hm…“Podivila se Shizen. Ika zvedla hlavu a na tváři měla psychopatický úsměv.
„Tak ti přeji sladké sny.“ Shizen otevřela pusu do kořán, ta slova jí projela celím tělem. Věděla, od koho je slyšela, její tělo se začalo pomaličku třást strachy. Cítila se jako tenkrát, když její matku a otce zabila matka Iky. Ta slova řekla, když její matka padala mrtvá k zemi. Kazemai se podívala na Iku, cítila z ní zvláštní chakru. I když byla divná, byla ji velmi povědomá, ale nemohla si vzpomenout, kde ji už cítila. Kazemai se chytla za hlavu, z ničeho nic ji začala šíleně bolet.
„Ale copak, je ti ta chakra povědomá?“ Kaze se podívala na Aisu.
„Bodejť by ti nebyla povědomá, když je to chakra Madary.“ Kazemai se zarazila.
„Cože? Madara-san.“
„Kazemai, neříkej, že si na nic nepamatuješ?“ Podivila se Aisu.
„Na pár věcí ano.“
„A víš, že tvůj nevlastní otec byl právě Madara?“ Kazemai se otočila na Aisu a podívala se jí do očí, chytla se za hlavu a skácela se na kolena.
„Ale vzpomínky?“ Usmála se Aisu, Ika se podívala na Kazemai která si křečovitě svírala vlasy a hlasitě oddechovala.
„Cos jí to udělala?“ Shizen se pomaličku otočila na Kazemai.
„Já ne.“ A Ika se rozchechtala.
„Aisu!“ Aisu se otočila na Iku, ale pozdě, Ika ji udeřila do obličeje a ona narazila do nejbližšího stromu, vyplivla krev a podívala se na Shizen.
„Mokuton Hitjutsu: Jukai Koutan (Skrytá stromová technika: Zrození stromů)!“
„Katon: Gouka Mekkyaku (Obrovská ničivá ohnivá koule)“ Vykřikla Ika a mávla vějířem. Oheň se rozdmýchal a spálil na popel vše, co mu stálo v cestě.
„Shizen!“ Zakřičela hystericky Aisu a Ika ji zabodla do ramene kunai.
„Nii-kun, si v pořádku?“ Aisu se vyděšeně dívala na Iku, ale vzápětí.
„Tetsuon: Tetsu no Roddo (Železo: železná tyč/e)!“ Tyč probodla břicho Iky a ta vykašlala krev, Kazemai se otočila, když uviděla krev, vzpamatovala se. Tyč přepůlila a rozběhla se na Aisu, ta vyskočila na nohy.
„Tetsuon: Tetsu waiyā (Železo: železné dráty)!“ Ze země se vynořily dráty, Kazemai zformovala blesku rychle pečetě.
„Chi chō jutsu (umění krvavých motýlů).“ Tělo Kazemai se změnilo v tisíce krvavých motýlů, Ika si držela ránu a nevycházela z údivu.
„Kage Bunshin no Jutsu (Technika Stínového klonu).“ Vykřikla Aisu a klon se objevil za Ikou, srazil ji na zem a šlápl jí na břicho a vytáhl jí tyč, Ika zaječela.
„Chi Shigure (Déšť krve)!“ Na pravou Aisu se vyřítily jehlice z krve.
„Jdu za tebou Shizen-neechan.“ Usmála se a jehlice probodaly její tělo, to pak bezvládně padlo k zemi a klon se změnil v dým.
„Iko!“ Kazemai se za ní rozběhla, ale jen co udělala pár kroků, jí hrudníkem projela tyč.
„Do… hajzlu!“ Vykašlala krev, Poslední slova, prolítlo jí hlavou. Kazemai vytáhla tyč a došla k ní.
„Nehýbej se, vyléčím tě.“ Ika přikývla. Jen co k ní přiložila ruce, Ika zaječela. Kazemai sebou škubla a podívala se na ruce. Neměla je. Ika lapala po dechu, s vykulenýma očima dívající se někam za Kazemai. Kazemai se otočí, kde stojí…