Paleontology.cz >> Aktuálně >> Zprávy o výzkumech >> 2015

Zprávy o výzkumu:

Teorie vzniku ichnofosílie rodu Paleodictyon MENEGHINI 1850.

Theory how was made ichnofossils genus Paleodictyon MENEGHINI 1850.

Martin Pavela *

* Czech Paleontological Society, Na pastvisku 10, Opava, 74705, ČR

Key words: Ichnology, Ichnofossils, Paleodictyon

Fig.1: Paleodictyon sp.. Štíty - Cihelna Štíty. Foto P.Skupien (geologie.vsb.cz)

Jak vznikly ichnofosílie rodu Paleodictyon MENEGHINI 1850, které se vyskytují v různých obdobích po celém světě? Existují názory, že se jedná o otisky dešťových kapek, otisky velkých vajec akvatických živočichů nebo o složitý systém chodeb červů. Existuje také teorie založená na abiotických faktorech. Samozřejmě ne všechny musely vzniknout jedním způsobem a pravdivých může být více. Přináším další teorii, která je podložena dobře zdokumentovaným výskytem v součastnosti.

V sobotu 11.7.2015  jsem, při paleontologickém výzkumu v lomu Kotouč u Štramberka, objevil rozsáhlou louži s larvami žab - pulci (fig.2 - 6). Byla na sedmé etáži, nedaleko významné rozsedliny KOT-52 s křídovými sedimenty kopřivnických vrstev. Celé dno kaluže, tvořené šedým, silně vápnitým jílem (slínem) bylo pokryto stopami, velmi podobnými s fosilním rodem Paleodictyon MENEGHINI 1850 (fig.1). Jednotlivé vícehrané (nejčastěji šestihrané) až kruhovité dílky, spojené do podoby včelí plástve, měly v průměru okolo 3cm a byly vytvořeny pulci s průměrnou délkou 2,5cm včetně ocásku.

Jak vznikly stopy podobné ichnorodu Paleodictyon MENEGHINI 1850 v dnešní kaluži s pulci? Vznikly aktivní činností pulců, tedy skupinově žijícího, pohyblivého, aktivně plavajícího živočicha bez končetin, dýchajícího kyslík rozpuštěný ve vodě, který tak reagoval na nějaké podněty, které se v podobné kombinaci zřejmě často nevyskytují. Jaké faktory je třeba brát v úvahu v tomto konkrétním případě:

Faktory dlouhodobé - trvalé:

1. složení dna - bahno je tvořeno především vápnitých prachem a obsahuje vysoký podíl CaCO₃ - byl odebrán vzorek, který bude dále studován.

Faktory dlouhodobé - postupně gradující:

1. rychle se snižující sloupec vody - vysychání nádrže.
2. stoupající teplota vody - v den výzkumu 29 ^oC, což je pro obojživelníky mírného pásma nebezpečně vysoká teplota. Mělká kaluž je na přímém slunci v letním období, takže teplota může ještě stoupat.
3. snižující se obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě.
4. změna chemického složení vody.
5. snižující se množství potravy - zmenšující se životní prostor, rostoucí velikost konzumentů a jejich spotřeba. Pulci se živí především řasami.

Faktory krátkodobé - šokové:

1. nedávné otřesy (seismika) - před krátkou dobou došlo na etáži k mohutným odstřelům.

Je pravděpodobné, že některé faktory jsou důležitější než jiné. Jejich význam se navíc může lišit podle skupiny (druhu) zvířete, místa které obývá atd.. Jejich důležitost bude předmětem dalších výzkumů.

Základ teorie je tento:

Ichnofosílie rodu Paleodictyon MENEGHINI 1850 může vzniknout činností většího množství, aktivně se pohybujících akvatických živočichů, při reakci na silný (stresový) podnět, za specifických podmínek.

Další výzkumy a upřesňování teorie bude pokračovat.

Doporučujeme nastavit rozlišení HD.

Doporučujeme nastavit rozlišení HD.

Text © Martin Pavela 12.7.2015

Foto a video © Martin Pavela 11.7.2015

Citace:

Pavela M. (2015): Teorie vzniku ichnofosílie rodu Paleodictyon MENEGHINI 1850. - PALEO 2015:53

[http://www.paleontology.cz/clanky/teorie-vzniku-ichnofosilie-rodu-paleodictyon.html]