Výstavba 2013
Stavíme pravoslavný kostelík, který bude současně i památníkem válečných zajatců z doby 2. světové války.
Obec Lipová-lázně svým zastupitelstvem schvaluje zásadní a velkorysou finanční pJiřímuc stavbě kostelíka a památníku a uzavírá s občanským sdružením Kostelík v horách smlouvu a poskytnutí finanční dotace.
Po vysvěcení základního kamene 1. 2. 2013, vytvoření architektonické studie, projektu, spojeného s dlouhými diskuzemi o vyzáži kostelíka a následně zahájení sloučeného stavebního a územního řízení jsme konečně dne 11. 7. 2013 získali stavební povolení, které nabylo právní moci 19. 7. 2013. Heuréka !
Vyhlédli jsme si šikovného "místního" stavebního mistra, opředeného chvalozpěvnými referencemi, pana Miroslava Ambroziho, který mi léta pomáhá s údržbou Heligónu a v Lipové a Jeseníku postavil nebo opravil spoustu domů, a dne 22. 7. 2013 jsme se pustili do práce.
Uprosili jsme slovutného geodeta Michala Mudru, který nám vyměřil a vytyčil půdorys budoucí "katedrály".
Povolali jsme brilantního krotitele bagrů, traktorů, pil a koní, neohroženého Ondru z rodu Dianů, který nám 23. 7. vykopal základy a navozil kameny do betonu.
Mezitím nám majitelé penzionu U Tří veverek posílali jedno auto za druhým s pytly cementu, jako dar a stejně tak Olda Psotka z Mikulovic nám daroval písek, který nám vozí Jarda Cvrček.
Od pondělka 29. 7. se připravuje výkop na betonování, které začne 31. 7. díky Pavlovi Balcárkovi, který přiveze svoji techniku.
Ať nás počasí a síly nezradí !
Dnes, 31. 7. jsme vybetonovali první stupeň základů a písek nám vyšel tip ťop. Mirek měl výbornej odhad.
5. 8. Ondra a Ládík Dianů dohrnuli základy, vybrali vnitřní prostor a navozili do něj štěrk a Mirek si chystá šalování.
6. 8. Za úmorného vedra je armován základový pas.
7. 8. Je upraveno a zažehleno podloží a dokončená armatura celých základů. Ondra zahrnul bednění hlínou, aby bylo pevnější.
8. 8. 35 stupňů a Mirek s pomocníky betonují finální vrstvu základů. Dvakrát jsem jim z Heligónu donesl v termosce točené pivečko, aby vydrželi. Zvládli to ! Děkujeme panu Balcárkovi za techniku a skvělého řidiče nakladače "bobka" Láďu Tomana.
Teď je to na otci Josefovi, aby chodil polévat a beton pěkně v klidu vyzrál.
12. 8. Beton zraje a Mirek penetruje a lepí ipu pod první cihly našeho kostelíku.
13. 8. Začínáme stavět ! Mirek si přizval zednického mistra Frantu a začínají zakládat rohy šestiboké kaple. Trošku brblají, protože Porotherm se špatně řeže v rozích a drobí se. Lepší by byl Itong, ale architekt se statikem trvají na svém a tak si chlapi pomáhají v rozích klasickými cihlami a jejich tváře jsou zase jasné. Míchačka s maltou vrní jako moje a Liborovi kočky a "katedrála" se zvedá jako jarní výhonek.
14.8. Stavba už je po pás a tak přivážíme první kostky lešení a sháníme další, kde se dá. Musíme šetřit. Dnes je den plný významných návštěv. Na stavbu se přišli podívat nejvyšší zástupci obce Lipová-lázně, pan starosta ing. Lubomír Žmolík s místostarostou Jaroslavem Blaníkem. Byli potěšeni, jak nám to jde od ruky. Objevil se zde také majitel penzionu U svatého Rocha v Ramzové, pan Jon, který tam před časem opravil kostelíček a je nám cenným rádcem. Také přišel náš "Alois Nebel", šéf penzionu Pacifik na Ramzové, pan Bazger, který zcela spontánně a zadarmo po dva dny zdil s našimi zedníky.
15.8. Stojíme s Liborem v úžasu mezi vysokými zdmi a oba cítíme, že to bude skutečně katedrála, už vidíme krásný a důstojný prostor, který se začíná zjevovat. Diskutujeme nad světelným průrazem oltářní stěny a přikláníme se k úzce vertikálnímu s motivem vypískovaného kříže, oproti navrhovanému kruhu. Prosíme architekta o posouzení a schválení. Jednáme také s tesařským mistrem Zoubkem, který je pověřen zastřešením a před dvěma dny se ošklivě zranil. Bude zítra dozorovat kácení stromů nad kaplí, aby z nich vybral vhodné dřevo.
16.8. Stavba roste do výšky a dopoledne klademe první překlady nad okna. Stojíme čtyři na kostce lešení, které se jemně kývá a trochu se mě točí hlava. Odpoledne pokládáme překlady na další stěně a Mirek je spokojen, že to vítr neshodí. Architekt Jindra Kaněk poslal návrh průrazu oltářní stěny, takže to zítra probereme. Nad kostelíkem pracuje skupina dřevorubců a pročišťuje stráň. Většinou letité nálety padají k zemi a svah zaplavuje slunce. Zastavil se u nás také šéf lesního baru, pan Pavlíček, Pavel Dian i Ondra, který se přišel domluvit na odhrn hlíny na pondělí.
19.8. V noci sprchlo a má prý dva dny pršet, ale zatím nic. Ondra od rána provádí teréní úpravy pro přípravu chodníků kolem kostelíka. Mirek je nervózní, že nemůže zdít a musí se starat o Ondru. A tak jsem do toho zase vletěl. Ukazuju Ondrovi, pobíhám s krumpáčem, hážu s lopatou. Ještě, že jsou u nás na prázdinách moji synovci Marek a Dominik z Újezdu u Brna a ti makají taky. Konečne je terén kolem kostelíka odebrán a srovnán a Ondra může navozit štěrk. Zedníci dnes pracují dlouho, aby to dohnali a vystavěli další stěnu. Přivedl jsem také vzácné hosty Marcelku od Bolka a její dva kluky Jeníka a Františka. Obec Lipová-lázně posílá svoje technické služby, aby upravily okolí kolem cesty a stavby a tak spousta pracovníků seče trávu, vyřezává nálety a odváží větve a nepořádek.
20.8. Mží, prší a tak se nepokračuje. Pouze pár otrlých pracovníků z technických služeb obce dál čistí údolí.
21.8. Zedníci vesele zdí, dávají zbývající překlady a technické služby pečlivě čistí okolí. Mirek s pomocníky dokončují předposlední stěnu. Ze stavebnin Beneš přivážejí velké překlady, a já domlouvám s Pavlem Perutkou z Jeseníku sponzorskou pomoc s jeřábem, který zítra přijede z Ostružné pomoci je uložit. Mirkovi teď zbývá poslední - oltářní stěna, ve které bude otvor ve tvaru řeckého rovnoramenného kříže, což bude po všech stránkách "oříšek" a to jak pro zedníky, tak pro kameníky i sklenáře. Na tři hodinky si dávám se svými synovci Markem a Dominikem brigádičku a rozvážíme zbylý štěrk kolem kostelíku a pomáháme s pokládáním posledních překladů.
22.8. Ráno přijíždí jeřáb od Pavla Perutky a ukládá velké překlady. Stavitelé dozdívají překlady a pouští se do oltářní stěny a začíná se rýsovat tvar kříže.
VELKÉ PODĚKOVÁNÍ TECHNICKÝM SLUŽBÁM POD VEDENÍM PANA CHARVÁTA, které úžasně vyčistily okolí kostelíka a celého přístupu do údolí. Díky jejich úsilí se otevřel krásný prostor okolo malebného rybníčka.
23.8. Oltářní stěna s křížem je hotová a stavitelé pokračují ve vyšších partiích kostelíku. Dnes po práci uklidí stavbu i okolí, protože zítra zde proběhne bohoslužba a vysvěcení. Technické služby nám přivezly lavičky a Mirek rozhodil trochu štěrku na rozbahněný terén pro zítřejší návštěvníky.
26. 8. Dnes si Mirek chystá prkna na šalování horního věnce, jinak se nic neděje.
27. 8. Stavebníci dozdili a zašalovali většinu horní části. Vyměřili jsme základy pro zvoničku, které přijede zítra ráno vyhrábnout Ondra Dian.
Dnes jsme měli s Liborem příjemný a šťastný den. Kameník, pan Dědák, kterého jsme požádali o obklad soklů a dvou zdí nás doprovodil do Vápené, za provozním manažerem podniku SLEZSKÁ ŽULA, panem Bc. Janem Kazárem, se kterým jsme jednali o dodávce žulových odseků na obklady kostelíku a na veškeré chodníky. Jedná se celkem o plochu 125 m2. Jednání bylo velice příjemné a pan Kazár nám velkoryse vyšel vstříc na nabídl nám krásnou slevu. Další ušetřené peníze ! Kéž by to tak šlo u všeho. Večer jsem ho ihned napsal do seznamu dárců. Žulu nám přivezou do čtrnácti dnů a kameníci mohou začít obkládat.
28. 8. Dnes se došaloval celý věnec a začíná se betonovat skoro v pětimetrové výšce. Jede se po staru, jeden míchá beton, Mira ho přiveze do "přízemí" a naháže lopatou do "prvního patra", potom vyskočí nahoru a naháže beton do "druhého patra" lešení, kde je pan zednický mistr a ten beton šufanem háže opět nahoru do zašalovaného a vyarmovaného bednění. Ondra ráno vybagroval díru na základ zvoničky a tak ho jdu v podvečer dočistit, aby ho chlapi zítra vybetonovali.
Dnes je čtvrtek 29. 8. a tři chlapi namíchali 90 koleček betonu, který postupně na třikrát přeházeli do věnce a ještě zabetonovali základy pro zvoničku, do kterých naházeli všechny velké kameny, které nám zbyly. Byla to fuška ! V závěru jsem jim přijel pomoci a společně jsme uklidili a zametli stavbu.
HRUBÁ STAVBA JE HOTOVÁ !
Děkuji jim, dělám společné foto a zvu je na panáka. Usmívají se, ale jsou unaveni a jedou domů. Oslavíme to příště. Teď bude věnec zrát. Jsme domluveni s tesařským mistrem Zoubkem, že koncem září přijdou udělat střechu. Ondřejovické strojírny nám připravují střešní věnec. Čeká nás poslední velká etapa ze tří, kterou máme letos naplánovanou.
Jakmile dovezou odseky, kameníci se pustí do obkladů, jinak bude na stavbě klid.
Na začátku září nám přivezli ze Žulové se Slezské žuly pořádný náklaďák odseků za dobrou cenu, které jsou připravené na obložení soklu kostelíka a na veškeré chodníky a zpevněné plochy kolem.
Mistr Ambrozi nalepil ipu do spodní části stavby a teď už jen dohodnout kameníka.
Během září bylo velmi nepříznivé počasí a střechy, které měl náš tesařský mist Zoubek dělat před námi se spozdily, takže se na začátku října dovídáme, že přijdeme na řadu až v druhé polovině měsíce. Máme trochu obavy o osud střechy.
1. 10. Kupujeme palubky a pouštíme se do jejich impregnace. Plocha, kterou máme natřít je 120 m2 - jednou napustit a dvakrát přetřít. K tomu potřebujeme sluníčko a prostor. Využíváme sousedovic plotu, jako místo pro opření 4m palubek. Nemáme žádné pomocníky a proto přemlouvám Zdeňka Kocourka, který je na týdenní dovolené v Horní Lipové a ve čtvrtek 3. 10. natíráme a babička od farářů a žena Monika nám vydatně pomáhají. V pátek potom přichází pan Bazger z Ramzové, který nám už podruhé přichází na pomoc, takže máme 120m2 napuštěno podkladovým olejem. Teď ještě desky dvakrát natřít barvou !
7. 10. Ráno v 8.30 nakládám 8 učňů a pana mistra Odborného učiliště a Praktické školy Lipová-lázně a do oběda natřeme všech 120m2 ! Je to neocenitelná pomoc a všem moc děkujeme, panu řediteli školy Mgr. Liboru Vránovi, tak odbornému mistrovi panu Františku Koňaříkovi a hlavně mladým učňům. První nátěr je hotov, teď zbývá ještě repete.
8. 10. Je krásné počasí a toho se musí tady v horách využít ! Od devíti hodin přebírá iniciativu Libor Kratochvíla se svoji ženou Monikou a její maminkou, k nim se přidávají Antonie Ďubková a Jiří Bac z Jeseníku a paní Jaroslava Mannová z Lipové a vrhají se na poslední nátěr interierových palubek. Jde jim to od ruky a sluníčko jim opaluje rozjařené tváře. Zbývá nám poslední várka exterierových palubek, které natřeme zítra.
9. 10. V 9.00 začínáme s Monikou, její maminkou, paní Ďubkovou, Zdeňkem Strakošem a Pepou Vrzalem natírat druhý nátěr venkovních palubek. Počasí je opět špičkové a před obědem jsme hotovi. Odpoledne desky sklízíme s Pepíkem Vrzalem a máme hotovo. Zastavuje se na stavbě pan Svoboda, který bude pověřen realizací odsekové dlažby kolem kostelíku. Domlouváme se, že letos uděláme obrubníky a "kufr" a vlastní pokládku až příští rok. Podklad si přes zimu pěkně "sedne". Teď už je na řadě tesař Zoubek.
Po tolika měsících vyjednávání a čekání nám "mistr" Zoubek nepřímo sdělil, že střechu dělat nebude !!! Neměl ani odvahu nám to říct do očí, ale poslal za sebe alespoň náhradu. Ale co je to platné, teď v polovině října, kdy střecha měla být dávno hotová ! Jaké bude počasí ?
16. 10. Já a Libor se scházíme s novým dodavatelem střechy, panem Petrem SLOVÁKEM, který nám do druhého dne vypracovává položkový rozpočet, který schvalujeme a on zadává výrobu trámů a řeziva. Potrvá to týden.
28. 10. U kostelíku se začíná opět stavět. Tesaři, Petr Závada a Libor Suchánec, přivážejí materiál a chystají si pozednici. Šestibokou pozednici si skládají a spojují na kozách na zemi, kde chtějí celou střechu smontovat a poté ji jeřábem zvednout na věnec kostelíku.
29. 10. Přivážejí svařený a natřený prstenec z Ondřejovických strojíren, který nám sponzorsky vyrobily. Tímto jim velice děkujeme a zadáváme jim další - horní prstenec a rám prosklené stříšky, který nám také vyrobí.
30. 10. Tesaři si ohoblovali rohové trámy a čekají na bagr, který jim bude držet třísetkilový prstenec v pětimetrové výšce. Postupně rozpírají rohové trámy mezi pozednicí a prstencem. Je to velice náročné na přesnost. Večer "střecha" stojí vedle kostela.
31. 10. Montují se zbývající trámy krovu. Střecha je jako model kosmického modulu namířeného ke hvězdám. Je velká a prostorná a výhled prstencem k nebesům je úžasný. Opět musíme s Liborem konstatovat, že pan architekt Kaněk navrhl krásnou a emotivní stavbu.
1. 11. Počasí nám stále přeje a tesaři dodělávají střeše "sukýnku", jako nějaké baletce. Na trámy přikládají ve spodní části velké klíny, které rozvírají sklon střechy. Opět musíme obdivovat jejich přesnost a zručnost. Také se trámy napouštějí podkladovým nátěrem. Architekti Kaňkovi zvolili finskou značku Tekurilla. Jde o kvalitní darvy, které dýchají a jsou vhodné do našich drsných rychlebských podmínek.
2. 11. Krov je hotov a opatřuje se lazurovým nátěrem v barvě oříšku. Nelze stříkat, musí se roztírat, aby vynikla přirozenost dřeva. Pan Slovák si umí poradit. Má dva pomocníky. On natírá horní část, po něm to přebírá další ve středu a třetí dokončuje nátěr v dolní části. Je to taková natírací štafeta. Jakmile první dotírá ve své dolní části dotykem štětce ten druhý přebírá trám a pokračuje, tím je zaručeno, že nevzniknou tmavé překryvy lazury, ale ta je naopak jednotná. Fouká vítr a honí se nízká oblačnost. Pánbíček čekal až to dotřou a teprve poté pustil k zemi jemné mrholení. Barvě už to nevadí, je zavadlá. Díváme se s vráskami k nebi, neboť nás zítra čeká ještě jeden nátěr.
3. 11. Je drsně, pošmourno a je neděle. Nemělo by se na chrámu pracovat, ale dopoledne, ještě než se spustí déšť stačí natřít druhý nátěr. Čas je rozhodující. Libor se pomodlí za odpuštění.
4.11. Je krásné podzimní počasí. Slunce, silný studený vítr honí mraky po obloze. Důležité, že neprší ! Tesaři natloukají do spodní části krovu palubky, aby měli na čem stát při další práci ve výšce. V deset hodin přijíždí autojeřáb. Je cítit vzrušení. Střecha se bude zvedat na kostelík. Tesaři konstrukci fixují fošnami a rozhodují s jeřábníkem jak ji uvázat. Všichni máme nachystané foťáky a kamery. Toto je nejúchvatnější operace celé stavby - střecha bude putovat k nebesům. Nerozkývá ji příliš vítr ? Nezbortí se konstrukce ? Nepovolí úvazy ? Nastává okamžik, kdy jeřáb zabírá a střecha se klidně a nevzrušeně zvedá. Je to až neuvěřitelně jednoduché a pohodové. Během minuty je těsně nad stavbou. Složitější je ji přesně vycentrovat a položit na obvodové zdi. Po dalších minutách je hotovo. Jak snadné ! Samozřejmě díky zkušeným tesařům a jeřábníkovi ! Fotíme první fotky celé stavby. Má krásnou celistvou formu a tvoří harmonický celek.
5.11. Prší, takže nic.
6.11. Sice běhají občasné přeháňky, ale nedá se nic dělat. Tesaři natloukají první dvě pole palubek na krov. Večer už je "cítit" nová střecha. Je vysoká, zužující se k nebesům s krásným průzorem, ve které jsou vidět hvězdy.
7.11. Počasí stejně proměnlivé, ale tesaři si práci poctivě zakrývají igelitem. Postupně kotví pozednici k věnci a natloukají další pole střechy. Už se těší, až bude celá zakrytá, aby se měli kam schovat. Těšíme se s nimi.
8. 11. Je neskutečně krásně a teplo. Fouká vlahý, ale divoký vítr. Tesaři dokončují celý podhled, takže se nám naskýtá poprvé pohled na hotový strop uvnitř kostelíku. Občas vypadené suky z palubek jsou jako hvězdy na obloze. Vše je pečlivě zakryto fóliemi, protože přes víkend má možná padat sníh. Na náš kraj, nic pozoruhodného. Ovšem od pondělka bude zase hezky. V úterý bude hotový horní kovový věnec se stříškou. Volali nám z Ondřejovických strojíren. Bude to akorát.
11. 11. Tesaři pracují na spodním okraji střechy ve kterém budou kotvit žlabové háky. Mají toho hodně. Všechno jsme na ně navalili. Nejenom krov a střechu, ale i klempířskou a pokryvačskou s "třešínkou na dortu - na kostelíku" prosklenou horní stříškou. Pan Slovák nám holt podal prst, když mistr Zoubek "zvadl" a my, cítě teplo poctivého hospodáře, jsme chňapli celou ruku. Víme, že jsme v dobrých rukou.
Dnes, na Den veteránů, Otec Josef zorganizoval krásnou vzpomínkovou akci u památníku obětem obou válek v Horní Lipové. Hrstka sousedů a zástupci obce jsme si vyslechli moudrá slova kněze, slova Boží, autentické verše i melancholické písně, abychom se společně zamysleli nad válečnou smrtí a nenechali hrdinně i nešťastně padlé o samotě. Všichni jsme jim vlčími máky z Flanderských polí vzdali hold.
12.11. Ráno si dáváme sraz u jednoho dodavatele skel. Pan Slovák s sebou veze nerezovou konstrukci stříšky z Ondřejovických strojíren, kterou potřebujeme zasklít. Současně má plné auto střešní krytiny za doborou cenu, kterou nám domluvil Petr Bazger z Ramzové, kde před časem rekonstruovali kostelík. Bohužel sklář končí s podnikáním a nemůže nám vyhovět. Nevadí, zkusíme to jinde.
13.11. Na střeše přibývají hranoly, mezi ktré přijde izolace a na které se nabije záklop. Tesaři si také připravili plechové lemy.
14.11. I když ve vzduchu je po ránu už druhý den cítit sníh, je nádherné, slunné počasí. Tesaři, podvědomě vnímají tento dar, jako jediněčnou příležitost poklást izolační vatu, která musí být v suchu. Pracují společně se svým "šéfem" ve třech a daří se jim zaizolovat a zaklopit pět ze šesti polí. Z Liborem vzrušeně konstatujeme, že zprvu tenká, papírově působící stříška, dostává svojí tloušťkou důstojný tvar helmice "božího bojovníka". Vystupujeme na svah nad kostelíkem a již po několikáté vzdáváme holt architektům Kaňkovým. Současně diskutujeme o oknech, které nás čekají příští rok. Uvědomujeme si, že ve středu velkých průrazů, které mají být proskleny bude stát monumentální kříž a jsme najednou ohromeni. Libor vidí jeho skutečnou velikost, jako na Golgotě. Kdyby nám je udělali "Ondřejovice" z nerezu, to by bylo úžasné. Nechci být špatným prorokem, ale Libor mi říkal, že mu pan Slovák říkal, že budeme ve středu střílet šampaňské, že budou hotovi. Nechci to ani vyslovit, abych to nezakřiknul !
15.11. Tesaři dokončují izolaci a záklop. Střechu pečlivě pokrývají fólií, aby byla přes víkend v suchu.
18. 11. Řádí silná vichřice, ale slunce vládne obloze. Tesaři se mění v pokryvače a klempíře. Jeden natlouká a spojuje spodní lemové plechy a druhý pomalu začíná pokládat šablony. Střecha kostelíku se jako hlava bájné velryby začíná pokrývat "břidlicovými" šupinami. Poryvy větru jsou tak silné, že rvou fólie ze střechy a co není zatížené, to létá po stráni. Přichází Mirek Ambrozi, který dělal základy a hrubou stavbu a domlouvá se na zakopání gaigrů. My s Liborem a panem Slovákem diskutujeme umístění křížku ve vrcholu stříšky, na který by byly napojeny bleskosvody. Žádáme architekta Jindřicha, aby nám jeho umístění a velikost vizualizoval na celé stavbě, abychom si mohli udělat představu. Pro jeho vytížené architektonické studio v Brně to znamená zase několik hodin práce, ale ochotně souhlasí. Vinou silného ledového větru zima proniká i přes několik vrstev oblečení. Tesaři odpoledne balí, protože to podcenili a jsou prokřehlí na kost. Zítra to doženou v zimních bundách.
19. 11. Vítr je stále studený a jeho síla ochabla jen minimálně. Tesaři statečně pokrývají a lemují a pan Slovák jim přiváží další várku šablon. Ohledně křížku ve vrcholu stavby jsme dostali celkový pohled a křížek se nám líbil. Dopoledne se byl Libor podívat na jesenický kostel a uviděl na jeho kříži sedět ptactvo. A tu pochopil, že pro nás by to byl velký problém. My máme skleněnou střechu, na kterou se bude těžce vylézat a agresivní ptačí "plkánky" by nám ji po čase zničily. Takže padá rozhodnutí, že na vrcholu bude pouze špička - jednak pro bleskosvody, ale hlavně pro přistávání andělů. Neboť jak dobře víme, v dávné historii proběhly odborné studie kolik se vejde andělů na špičku jehly. A my tam budeme mít ve srovnání s jehlou pořádnou přistávací dráhu. Jindřich je trochu zklamaný, už už chtěl kreslit tvar kříže, ale akceptuje naši připomínku. Dnes tesaři pokryli téměř tři pole, tedy polovinu. Zítra se chystají to dokončit. Snad nebude sněžit, ani pršet. Ve vzduchu je cítit napětí - toho štěstí bylo už hodně.
20.11. Je ohavně. Ledový vítr se studeným mžením vítězí nad lidskými možnostmi. Naši tesaři Petr a Libor jsou prokřehlí na kost. Střecha je kluzká jako tobogán. Kolem poledne sklízejí a odjíždějí. Je to lepší kvůli bezpečnosti a zdraví. Mé tušení se vyplnilo. Zbývá stále pokrýt dvě a půl pole střechy. Zítra má být prý lépe. Takže ve středu slavit nebudeme. Nevadí. Co je to proti věkům, po které zde bude chrám stát.
21.11. Na Jeseníky a Rychleby je v tento čas krásně. Hlavně nefičí, ba ani nefouká ! Nemží ani neprší. Nemrzne. Obloha je olověně klidná. Jindra Kaněk poslal nákres špičky. Bude to klempířská lahůdka. Konzultujeme to s panem Slovákem. Hoši na střeše, Petr a Libor se "usmívají". Práce jim jde od ruky a DNES DOKONČÍ POKLÁDKU KRYTINY ! V příštích dnech už jen dodělají pár klempířských dodělávek. Poté co nám zasklí stříšku ji vyzvednou jeřábem nahoru. S otcem Josefem se nám po těle rozlévá příjemné teplo. To nejdůležitější bude dnes hotovo ! Libor říká, že dnes mají svátek všichni andělé a archandělé a od 16.00 hod., kdy vyjdou první hvězdy má svátek patron našeho kostela Nektárius Eginský ! Je to náhoda ? NE ! Samozřejmě, že nás bohové vedli od počátku a toto je jejich úsměvný dárek pro nás, prosté smrtelníky.
Takže v 16.00 já a moje žena Dadka jdme s lahvinkou šampaňského za Liborem a Monikou, abychom si pod prvními hvězdami připili na zdar našeho díla s Nektáriem Eginským a všemi anděly, kteří ještě nemají na střeše kostela svoji "přistávací špičku", tak nám budou muset prozatím sedět na ramenou. Bohu díky !
25. 11. Chumelí. Máme krytinu na střeše, tak může ! Petr a Libor ještě doklepávají oplechování hran naší střechy. Okapy a žlaby nasazovat nebudeme, to necháme na jaro. Teď už zbývá zasklít horní stříšku a nasadit ji na střechu.
26. 11. Scházíme se na Heligonu, Libor, já a pan Slovák. Dostáváme vyúčtování, předávací protokol a faktury, které musíme proplatit. Domlouváme se na dodělávkách a pan Slovák nás seznamuje s rozpočtem zasklení a termínem dodání. Libor dostává úkol, spočítat zbývající peníze. Mám tušení, že jich bude méně, než máme "dluhů". A do toho ještě zasklení ! Budeme muset ještě někde sehnat peníze. Dar od obce a dary od jednotlivců jsme vyčerpali, ale dílo je postaveno krásné a kvalitní. A dalece přesahuje hodnotu peněz, které jsme dostali, protože spousta práce a materiálu nám byla věnována. Hlavně od architektonického studia ARCHIKA a ONDŘEJOVICKÝCH STROJÍREN.
28. 11. Dovídáme se velice potěšující zprávu. Společnost Okna Reinold, s.r.o. ze Staré Červené vody nám sponzorsky zasklí špičku kostelíku. Jedná se o pomoc v hodnotě 50. tisíc a nesmírně si toho vážíme.
A další úžasná pomoc ! Společnost Ondřejovické strojírny nám ústy svého obchodního ředitele, pana Jaroslava Semely, přislibuje uhrazení veškerých oken do kostelíku i doplacení dluhu za provedené práce v roce 2013.
8. 12. Jak to v životě chodí, mnoho štěstí věští příchod smůly. Dívám se na Zprávy a nevěřím svým smyslům - ve Staré Červené Vodě, ve firmě Reinold vypukl požár. Inu zasklení nebude, myslím si, ale hlavně, že se nikomu nic nestalo a požár nebyl rozsáhlý. Snad se společnost brzy zotaví a přeju ji hodně štěstí.
JAKÉ JE MOJE PŘEKVAPENÍ, když se na konci roku dovídám, že společnost Reinold nám stříšku zasklí, akorát to bude se spožděním. Nemám slov. Postiženi nemalými ztrátami a přesto dál pomáhají. Neumíme vyjádřit svoje díky !