Parkur
Parkurové skákání je jezdecký sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům Britské kavalerie, kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce tak i koně. Parkur má úzkou souvislost s drezurou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na olympijských hrách se poprvé objevuje v roce 1900 v Peříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 závodí muži společně se ženami.
Pár parkurových fotek :)
V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZM po nejtěžší TT. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka a počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo. V tomto stupni může být překážka nanejvýš o 10 cm vyšší než je požadovaná výška stupně obtížnosti. Velmi často se v parkuru přistupuje k rozeskakování - pokud víc soutěžních dvojic dokončí parkur bez chyby (a podle propozic soutěže nerozhoduje čas), tyto dvojice se zúčastní ještě jednoho parkuru, který je většinou kratší a o něco obtížnější.
Při zkouškách základního vícviku jezdce je parkur postavený ve výšce 70-90cm a součástí je jak cvalová, tak klusová část. Pro rozhodčí je důležité, abyste dodržovali správné vedení koně, působili jistě a hlavně nespletli kurz.
Parkurové překážky:
Kolmý skok :
Zeď :
Oxer :
Vějíř :
Vodní příkop :
Žolík :
Křížek :
Atd. :)