Šarpej pro mne vždy bude tím nejzajímavějším a nejúžasnějším přítelem…

Je těžké mluvit sám o sobě, ale slušností je představit se. Stejně jako většinu z nás mne tihle „vráščití hroši“ zaujali svým vzhledem. Když jsem si po několika letech rozhodování přinesla domů Fredánka, celý můj svět se změnil. Ano, rozhodovala jsem se dlouho. Toto starobylé plemeno je opředeno tolika mýty, že člověk opravdu váhá… Pokud si chcete šarpeje pořídit jen proto jak zvláštně vypadá, tak to, prosím, nedělejte! Ve chvíli, kdy si domů přivedete zástupce těchto roztomilých plyšáků, přichází k vám velká osobnost. A tak byste se k tomuto, byť psu, měli také chovat. Pro nás jsou rovnocennými členy rodiny. Neříkám, že jsou perfektně vychovaní a dokonale vycvičení, ale doufám, že jsou šťastní.

 
Mýty & pověry

 Aneb 100x opakovaná lež se stává pravdou.. Asi o každém plemeni kolují různé nepravdy. U šarpeje je to znásobeno tím, jak vypadá. Ti z vás, kteří máte „plyšáka“ doma víte o čem je řeč. Dokonce i někteří veterináři nad nimi lamentují… Bohužel velká část toho všeho je způsobena za prvé šířením různých blbin, které pramení z onoho „to je přešlechtěnej pes“ (nevím, kdo vymyslel slovo přešlechtěný, ale pro mě je jeho význam někde dost mimo) a potom také z toho, jak málo o tomto plemeni víme. Nebo spíš, jak málo informací se o něm předává dál. Smutné je, že za to všechno zase můžou lidi a jejich vlastnosti. Proto se zřídka setkáváme s tím, že by někdo na dotaz odpověděl: „Ano, s tím máme zkušenost, protože náš Alík měl ten samý problém, proto vám můžu doporučit…“ Ono totiž z tohoto pak pramení: „Tý jo, jejich Alík měl tenhle zdravotní problém. No, tak to je teda pěkný! Z jakého je chovu?!? A jestlipak se s tím chovatel pochlubil?!!“ Kdyby to bylo více o psech a méně o lidech a penězích… :-(

Samozřejmě ne všichni mají tento přístup. Jsem ráda, že znám spoustu chovatelů, kteří mají a chovají pejsky, protože je milují a ne proto, že jim vydělávají peníze. Což mi připomnělo další mýtus, že se na chovu psů dají vydělat velké peníze  Asi dají, ale to byste museli chovat jen „módní plemena“… A móda, jak známo, se nám často mění. Takže je to pak byznys jen pro otrlé – zbavit se „nemoderních“ a pořídit „moderní“ a tak pořád dokola třebas každý třetí či pátý rok.

No a teď se podíváme na ty nesmysly. Rozhodně mu jí panička každý den nevytírá, protože by jinak měl s kůží problémy. Lidi jak jste na tohle přišli?! Ano, ano, je fakt že díky obyvatelům země, ze které naše plemeno pochází, se nás moc pro přežití nezachovalo – proto se na začátcích chovu vyskytovaly nějaké problémy. Ovšem teď už je chov někde úplně jinde. Je to stejné, jako kdybychom si my psi o vás lidech mysleli, že můžete umřít na mor, protože ten vás dřív taky kosil jak mráz první jarní květy. Pravda je taková, že šarpej má volnou kůži je to jeho typický znak stejně jako jeho masivní hlava s hroší tlamou.

Mimochodem naše hlava je pro nás velkou chloubou a ozdobou, víme jak je výjimečná a proto málokomu dovolíme, aby nás po ní hladil! Tohle není mýtus, to je pravda… Zpět ale ke kůži, je volná, takže mezi ní a svaly na těle je spousta volného prostoru. U dorostenců obzvlášť! Než se jim vyvine tělo, narostou svaly, zpevní se šlachy a vazy, tak vypadají, jak plyšová hračka na kterou si prostě někdo vzal zbytečně moc látky. Ovšem jejich kůže je zdravá, čistá a dokonce voňavá. Pokud se tedy nevyválí někde v blátě. Jenže to u většiny šarpejů nehrozí, protože my prostě nemáme rádi vodu.