Globální oteplování
Led v Arktidě roztaje do roku 2040:
Zpráva z Novinky.cz
Oblast severního pólu může být do roku 2040 zcela bez ledu, pokud bude lidstvo vypouštět do atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako dosud. Uvádí to s studie vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity, zveřejněná v posledním čísle odborného časopisu Geophysical Research Letters. Potvrzuje nedávné závěry evropského výzkumného týmu. V důsledku tohoto tání stoupne hladina světových oceánů o více než 2 metry, New York zmizí, Benátky také, stejně tak i většina Nizozemska. Obrovské problémi voda způsobí v Austrálii a celé Indonésii.
Podle vědců Arktida roztaje o čtyři desetiletí později. Přitom ještě před několika lety se předpokládalo, že ledový příkrov neroztaje před koncem století. Počítačová simulace klimatických změn severní polokoule, kterou provedl tým Hollandové, předpokládá v létě 2040 poslední malé ledovce na pobřeží Grónska a severokanadských ostrovů. V zimě sice ledovce opět posílí, oproti současné pobřežní tloušťce tři a půl metru však budou sotva metrové.
Už v září přinesly satelity NASA doklady, potvrzující nečekané zrychlení úbytku tzv. trvalého ledu - vrstvy, která během celého roku dosahuje mocnosti alespoň tří metrů. Zatímco v posledních dekádách jí ubývalo kolem 7 procent, v období 2004 - 5 to bylo 14 procent. Zmizelo 730 tisíc čtverečních kilometrů severně od Eurasie, zatímco na americké straně nepatrně přibylo.
Loňské léto bylo pro Arktidu nejhorší od začátku satelitního měření roku 1978. Ledový příkrov se rozkládal na 5,3 miliónu čtverečních kilometrů mořské hladiny, což bylo o celou pětinu méně než letní průměry po dvě předchozí desetiletí. Srovnání s nepříliš přesnými staršími záznamy severního polárního zalednění dokonce ukazuje, že by mohlo jít o větší ústup ledu než ve 30. a 40. letech minulého století, kdy teploty v Arktidě dosahovaly cyklického maxima.
Proces tání se zrychluje
Vědci zdůvodňují náhlé zrychlení ústupu ledu především samozesilujícím efektem: stále větší, relativně tmavé plochy mořské vody, odkrývané ustupujícím bílým ledovcem, silněji přijímají teplo slunečních paprsků, víc zahřívají okolní vodní plochy a tedy zrychlují tání dalších ledních ker. Moře se tedy bude ohřívat v tomto kolotoči tím rychleji, čím více ledu již roztaje.
Klimatické změny navíc zřejmě ovlivní i mořské proudění - teplý Golfský proud dosáhne mnohem severněji. Na pevné zemi, jako je Grónsko, se proto led může teoreticky udržet o něco déle než na moři. Podle jiných modelů naopak Golfský proud zeslábne a odkloní se k východu, což by přineslo severní Evropě silné ochlazení.
.
Zpráva z iDNES.cz
Vyplývá to ze studie amerických vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity. Výzkum zveřejnil v nejnovějším čísle odborný časopis Geophysical Research Letters.
Zřetelné snížení množství vypouštěných skleníkových plynů by mohlo klimatickou změnu v určité míře pozdržet, míní Hollandová. Počítačová simulace klimatických změn severní polokoule, kterou její tým uskutečnil, předpokládá v létě 2040 poslední malé ledovce na pobřeží Grónska a severokanadských ostrovů.
V zimních měsících sice ledovce opět posílí, oproti současné pobřežní tloušťce tři a půl metru však budou ani ne metrové.
Vědci zdůvodnili tak rychlý ústup ledovců především samozesilujícím efektem: stále větší, relativně tmavé plochy mořské vody budou ve srovnání s bílým ledovcem mnohem intenzivněji přijímat sluneční paprsky a prohřívat své okolí. Moře se tedy bude ohřívat tím rychleji, čím více ledu již roztaje.
Klimatické změny navíc zřejmě ovlivní i mořské proudění - teplé vody nesené Golfským proudem se dostanou mnohem severněji, do Arktidy. Na pevné zemi, jako je Grónsko, se proto led může teoreticky udržet o něco déle než na moři.
Odborníci pracující na evropské klimatické studii s názvem Damocles varovali začátkem prosince, že zahřívání zemského povrchu ohrožuje i stavy ledních medvědů a lze očekávat i závažné narušení potravinového řetězce vůbec.
"Změny budou mít vliv na hojnost ryb, které tvoří značnou část lidské potravy, zvláště u přímořských národů," řekl badatel Eberhard Fahrbach.
Na druhé straně by ústup ledovců a zvýšená možnost lodní dopravy v severských oblastech umožnily výraznější těžbu nerostného bohatství, včetně ropy a plynu v Arktidě.