UTKÁNÍ PLNÉ ZVRATŮ A NEPROMĚNĚNÝCH ŠANCÍ 10.5.2014
Sokol Martinice – Sokol Jablonec n/J A 3:2 ( 1:0 )
Již v pátém jarním kole na sebe narazila dvě mužstva, která vévodí po podzimní odehrané sezóně tabulce. Dva týmy kluků velmi vyrovnaných nejen po herní stránce, ale i po výsledkové. Podzimní souboj skončil zaslouženou remízou a tak se dalo očekávat, že i tento zápas bude velmi napínavý. A také byl!!!
My jsme nastoupili do zápasu s Vojtou v brance, jediný obranný štít byl David, záloha Kuba a Roman, útok Tonda a Evža. Na střídání byli připraveni Martin, Kubík a Attila.
Již na čtvrtečním tréninku jsme si toto složení sestavy vyzkoušeli v modelovém utkání proti míchané sestavě mladší a starší přípravky. Vše fungovalo dokonale, J kluci museli hrát na dva, max. tři doteky, takže o proti soupeři to měli stížené, ale přesto si dokázali vytvářet gólové šance. Jenže zápas s týmem z Jablonce byl trochu o něčem jiném.
Úvod utkání byl velmi vyrovnaný v poli, šancí na vstřelení branky měli naši kluci přesto docela dost. Zápas se hrál z obou stran velmi opatrně, trenéři moc nestřídali a k první změně došlo u nás až v 10 minutě, kdy Tondu vystřídal Kubík a Romču Martin. Do šancí jsme se dostávali hlavně po útocích vedených po stranách hřiště. Střed byl okupován modrými dresy hostí. Už, už to vypadalo, že se dostaneme do vedení, ale střely končily na tyčích nebo těsně vedle brány. Zápas se chýlil do poločasové přestávky, když konečně Evža po pěkné kombinaci s Tondou a Kubou vsítil naši první branku. To bylo radosti. Soupeř ale ihned z dalšího protiútoku zahrozil a po zaváhání našich hráčů se střela těsně mihla podél naší branky. Poločasové vedení bylo zasloužené, mohli jsme vést o tři i více branek, ale prostě to tam nespadlo.
Hosté odešli do kabin, my jsme zvolili variantu zůstat na ploše a neustále se hýbat. S tím totiž kluci nemají problém jak v mladší tak ve starší přípravce raději tráví pauzy střílením na bránu, než se trápit s trenérem v kabině. Do druhé půle vstoupili aktivněji hosté, kteří vedomi si gólové ztráty, měli více střeleckých příležitostí. Pomohlo tomu i zranění Kuby Šolce, kterému hráč dupl kopačkou na nohu a on v slzách opustil hrací plochu. Jablonečtí najednou ožili a tuto svoji optickou i psychickou převahu dokázali využít ke vstřelení vyrovnávací branky po nenápadné akci z levé strany a prostřelením Vojty táhlým dloubákem k tyči. Malinko jsme začali tahat herně za kratší konec a v týmu se lehce projevila panika. Po další rychlé akci hosté dokonce vstřelili druhou branku do naší sítě, kdy všichni hráči včetně trenérů zapomněli na vysunutého útočníka na naší polovině, který šikovně stál u naší branky a čekal na nakopnutý míč, opravdu dobrá taktika. Do konce zápasu chybělo deset minut. Domácí fanoušci začali své družstvo svými hlasivkami povzbuzovat k ještě lepšímu výkonu! Kuba konečně rozběhal bolavou nohu a trenérem byl poslán na levý útok místo Evži, který se přesunul do zálohy a začali jsme hrát hru „vabank“. V této složité situaci naše mužstvo podržel Vojta, který několika výbornými zákroky vychytal útočníky soupeře. Do konce zápasu chybělo sotva pět minut, když David nastartoval obrat celého utkání. Nejprve tvrdým zákrokem v mezích pravidel sestřelil útočícího hráče a ukázal ostatním klukům, že se osobní souboje dají dohrávat a také vyhrávat. Následně Kuba dostal míč od spoluháčů po levé straně do běhu tak, jak on potřebuje, a z levé strany si míč přehodil na svoji pravačku a vsítil zasloužený vyrovnávací gól. To bylo radosti. Soupeř najednou znejistěl a my jsme opět byli chvilku na koni. Poslední dvě minuty byly opravdu napínavé. Hra se přelévala z jedné strany na druhou a obě družsta se snažila vsítit tu vítěznou branku. Probíhala poslední minuta zápasu, útok založil Evža, přihrávka na Tondu, pak na Kubu a prudká střela doprostřed branky pod brankáře znamenala vítěznou trefu tohoto zápasu. Trenér Evžen vyskočil se svými 87 kily snad metr vysoko radostí J obecenstvo jásalo, hosté smutnili. Minuta nastavení za ošetřování hráče hostí utekla velmi rychle a domácí se mohli radovat ze zasloužené a těžce vybojované výhry!!! Radost na ploše byla veliká, také si to kluci za svoji bojovnost a touhu zápas vyhrát, opravdu zasloužili J oslavné kolečko a poděkávání domácím fandům bylo opravdu bezprostřední. Zklamání a slzy v očích kluků z Jablonce po prohrané bitvě, to byla realita posledních minut zápasu. Oba týmy si prošli radostí a zklamáním. Naštěstí hosté si odvezli ze zápasu to horší. Přijeli vybojovat vítězství a odešli po boji poraženi. Z mého pohledu byli domácí kluci o ten jeden gól opravdu lepší. Dokonce i v pozápasovém rozhovoru s trenéry Jablonce n/J jsme se shodli, že domácí tým byl herně lepší a vítězství si nakonec vybojoval zaslouženě! Do konce soutěže nás ale čeká ještě dost kol a kluci musí ještě vybojovat řadu vítězných bitev, aby se dočkali té konečné odměny v podobě vítězství v celé soutěži. První krok ale již udělali, porazili doma Jablonec n/J A … 3:2.
Sled branek: 24. Evža 1:0, 35. 1:1, 40. 1:2, 47. Kuba 2:2, 50. Kuba 3:2
Zápas nám odpískal pozvaný rozhodčí Jarda, který od nás odjížděl pískat zápas můžů o vedoucí místo v okresním přeboru mezi Bělou a Stružincem. Zvolili jsme s Romanem Valnohou tuto variantu pozvání na zápas zkušeného rozhodčího, než riskovat variantu slovního „lynčování“ některého z domácích dobrovolníků (trenéra mladší přípravky Vládi), který by se uvolil zápas odpískat. Ze své osobní zkušenosti vím, že zápas se dá v domácím prostředí pouze zkazit, protože domácím fandům se člověk nikdy nezavděčí to je prostě realita i když se budete sebevíce snažit.
Děkuji všem přítomným fans za super vytvořenou atmosféru
em