TELEVIZE A JÁ
První televizní přijímač naši koupili v roce 1963. Bylo mi deset a byl to zážitek. Odmala jsem velký sportovní fanoušek a najednou jsem viděl zápasy naší fotbalové a hokejové reprezentace!
Vzpomínám si, jak k nám chodili i sousedé, kteří doma tu zázračnou bedýnku ještě neměli. Velice mě těšilo, když jsem se měl později, v letech osmdesátých, díky své profesi možnost sám tu a tam na výrobě televizních pořadů podílet.
S láskou vzpomínám na režiséra Bonaventuru, se kterým byla radost spolupracovat. Především na pořadech zábavného charakteru, kterých už je dnes na obrazovkách jako šafránu. Snad jen s výjimkou Šípovy Všechnopárty.
Sranda je fajn, ale vymyslet ji je těžké. Přes množství kanálů preferuju Českou televizi. Kromě zpravodajství na "čtyřiadvacítce" mám rád dokumenty na "dvojce" a na "čtyřce" sport. Na komerční stanice přepínám jenom kvůli šestileté dceři, která vyžaduje každý den Animáčka na TV Barrandov. Televize máme sice dvě, ale jenom jeden set top box. K té druhé má holčička připojený DVD přehrávač. I v dnešním internetovém světě si nedokážu život bez televize představit. A neznám nikoho, kdo ano.