Úvod do typologie
To, jak často se člověk setkává s výroky typu: "Kdyby byli všichni stejní jako já - to by bylo na světě krásně!" by bylo roztomilé a k pousmání, kdyby následky tohoto přesvědčení nebyly mnohdy tak smutné až tragické.
Přesvědčení, že to, jaký jsem já, je nejlepší, že to, jak to dělám já, je jediné správné, že já mám pravdu a ostatní se mýlí a že to, čemu věřím já, nás všechny zachrání, spasí od všeho zlého, nebo přinejmenším přinese dobro všem, už napáchalo tolik zla, škody a bolesti, že "by snad každý soudný člověk musel uznat", že je na něm něco špatně a přesto se k němu stále a stále chceme dopracovávat. Za cenu bolesti a i přes mrtvoly.
Všechny děti ve škole by měly zapadnout do jednoho vzoru, pro všechny lidi by měl být dobrý jediný životní styl, pracovat by měl každý stejným způsobem, rozdíly mezi starými a mladými se snažíme zahladit, natož pak mezi rasami a národnostmi a vypadá to, že snad dokonce začneme popírat i rozdíly mezi pohlavími!
Přitom právě rozdíl mezi mužem a ženou, samcem a samicí a jangovou a jinovou energií - dualita - je základem a první nejjednodužší typologií, která tu vždy byla a vždy bude. Stejně jako matematický rozdíl mezi + a - a chromatický rozdíl mezi bílou a černou... a možná i světlem a tmou (stínem), plností a prázdnotou, pohybem a klidem... a možná i lidskými (a tedy relativními a subjektivními) termíny dobra a zla.
Dokud budeme žít v tomto světě forem, tato dualita protikladů, které se ale navzájem doplňují do celku, tu vždy byla a bude. Ať bychom se sebevíce snažili vyzvedávat jednu na úkor druhé.
A co je ještě roztomilejší, že hodně často tato dualita není jen digitální, tedy jen buď anebo, 0 nebo 1, ale jako mezi černou a bílou je nepřeberné množství valérů šedi, tak i mezi krajními možnostmi bývá celé spektrum přechodových variant. A všechny mají své opodstatnění, svou funkci a smysl.
A to ještě vedle této přímky valérů šedi lze naskládat další paralelní varianty odstínů barev. A tak nám vzniká nejen barevný (dvourozměrný) obrazec (čtverec, nebo něco jiného), ale dokonce barevné (třírozměrné) těleso (krychle a pod.)
A každý jednotlivý valér a odstín barvy má na ní své místo a své opodstatnění.
Nejen jediná možná a správná bílá, anebo zrovna ta vaše barva (vašeho dresu, či vlajky)
A něco podobného vám tady chci ukázat, že platí i v lidské typologii. Každý typ je užitečný a má své místo a navzájem se doplňují, stejně jako muž a žena.