Josef Blau (12.8.1872 - 22.10.1960)
Narodil se 12. 8. 1872 v Horním Nýrsku v rodině ševce, po absolvování školy nastoupil jako písař u notáře Sandera a na jeho popud vystudoval učitelský ústav v Praze. Učitelskou dráhu začal v Dešenicích, později v Orlovicích, ve Staré Lhotě a nakonec v Nýrsku. Zde byl v roce 1929 penzionován, takže se mohl více věnovat vlastivědným studiím a vlastní literární činnosti. Po tragické smrti své první ženy se oženil se sestrou skladatele Jindřicha Jindřicha Barborou.
V roce 1939 se stal členem Německé akademie věd a umění v Praze, po druhé světové válce a odsunu pak členem Collegia Carolina a nositelem Spolkového kříže za zásluhy. Zemřel 22.10. 1960 ve Straubingu.
K publikační činnosti ho přivedl zájem o historii Šumavy a Králováků. Psal o vývoji osídlení Šumavy a Českého lesa, o historii Nýrska a skláren. Kromě toho v drobných spisech zpracoval šumavská stará řemesla, historky o tzv. lesních lidech, šumavský domácký průmysl a lidové umění . Vedle mnoha naučných prací, z nichž nejznámější jsou asi jeho Geschichte der künischen Freibauern (Dějiny Králováků na Šumavě), je i autorem črt ze Šumavy Waldleute a drobné antologie Osserland, obojí vydáno 1922, o čtyři roky později výboru z díla Georga Leopolda Weisela pod názvem Aus dem Neumarker Landestor a také knihy pohádek Westslawische Märchen (Pohádky západních Slovanů, vyšla v Jeně 1929), v neposlední řadě pak souboru šumavských vyprávění Von Räubern, Wildschützen und anderen Waldbrüdern, který vyšel roku 1928 v Horní Plané. Rok nato vydal v Lipsku titul Sudetendeutsche Sagen. Po povídkových knihách Der Honigbaum (1934) a Der tapfere Lenz (1935) zanechal i román Der goldene Säule, který ovšem stačil vyjít až roku 1958 .S ředitelem klatovského muzea Karlem Hostašem přeložil v roce 1942 do němčiny do němčiny Baarova Jana Cimburu - snad na tom měla svůj nezanedbatelný podíl skutečnost, že kdysi, ještě za monarchie, vojákoval v Písku. V Nýrsku bydlel ve vile čp.316 vedle vily dalšího německy píšícího autora Hanse Watzlika.
Spolupracoval s ním historik a pedagog Karlmann Pöhnl, rodák z Bělé nad Radbuzou, později učitel v Horšovském Týně.