Ohaři
O H A Ř IVÍTĚZ 61. Memoriálu Karla Podhajského * SENT KOŘENICE * CACIT, CACT, I.cena, 487 bodů |
  |
|
Ohař je všestranný lovecký pes, jehož pravé místo je v polních honitbách s hojnou drobnou zvěří. Svým jemným nosem umí zvěř vyhledat a pevně ji vystavit. Často umí dostihnout, chytit a přinést postřeleného zajíce nebo bažanta. Dohledává zvěř, která po ráně zapadla do polních kultur nebo travin. Z rákosu vyhání vodní pernatou zvěř a divoké kachny přináší i z vody. V honitbě pomáhá najít škodnou zvěř, zejména toulavé kočky. Je-li cvičen na barvě, pracuje i jako barvář.
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Vznikl křížením pointra s barvářem. Pravděpodobně je mezi jeho předky i německý krátkosrstý ohař. Má vynikající vrozené přinášení. Je to všestranný pes, i když hledání je poněkud kratší. Je vytrvalý, rychlý, dobře ovladatelný a poslušný. Vynikající práci předvede hlavně v porostu kukuřice. Dobře snáší sucho a teplo. S tím snad souvisí i skutečnost, že práce ve vodě není zrovna jeho silnou stránkou, ale pochopitelně i tady výjimky potvrzují pravidlo. |
 |
|
Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě. |
|
 |
 |
z chovatelské stanice maďarských a výmarských ohařů z PANKRÁCKÉHO VRŠÍČKU |
|
 |
 |
| NĚMECKÝ DLOUHOSRSTÝ OHAŘ Je prapůvodní německé plemeno, používané k lovu zejména ve střední Evropě, jeho výskyt můžeme sledovat již od IX.století s latinským názvem "Canic extrarius major", lidově "pes ptačí", či "pes vodní", dříve v českých zemích též "křepelák". Dlouhosrstý ohař pevně vystavuje, spolehlilvě přináší a dohledává, je vynikající při sledu zvěře spárkaté, při práci ve vodě, je ostrý na škodnou, spolehlivě hlídá a snáší nejtvrdší povětrnostní podmínky. Pro tyto dobré vlastnosti ho používají především lesníci-myslivci. Je však oblíben i u ostatních myslivců pro svůj exteriér. Vyskytuje se jako hnědák, světlý bělouš s plotnami a hnědou hlavou, s hnědými plotnami nebo pláštěm na bílém podkladě, nebo světlý bělouš bez ploten, avšak vždy s hnědou hlavou. |
  |
 |
Pochází z francouzské Bretaně. Je to bezesporu nejrozšířenější francouzský lovecký pes, a to nejen ve Francii, ale i ve světovém měřítku. Toto vlohové plemeno může přes svoji malou výšku a nevelkou hmotnost směle konkuro- vat v práci i s velkým ohařem a díky milé a přátelské povaze může plnit i úlohu rodinného společníka. Povaha bretona je velmi milá, temperamentní a veselá, je učenlivý a inteligentní. Nesnáší hrubé zacházení a velmi snadno se může zradit. Pracuje ve stylu plnokrevníka, hledá cvalem, prostorně a rychle, vystavuje spon- tánně a dobře přiznává. Jeho zbarvení je buď bílooranžové, to je nejrozšířenější, anebo černobílé, hnědobílé, černobílé s pálením nebo hnědobílé s pálením - trikolor. |
|
 |
 |
|
 |
 |
|
Výmarský ohař je známý jako samostatné plemeno již téměř sto let, ale doposud se nepodařilo ujednotit názor na jeho původ. Uvádí se, že mezi jeho předky se nacházeli barváři, brakýři, před časem se dokonce objevil i názor na vliv dogy na šedé zbarvení, atp. Rovněž jeho zeměpisný původ je zatím neznámý.. Je to pes, vzbuzující většinou pozornost svým neobvyklým zbarvením, výbornými loveckými vlastnostmi a velkou oddaností svému pánovi. Je všestranný, lehce ovladatelný, náruživý, avšak nikoliv nadměrně temperamentní pes. Vyznačuje se systematickým hledáním, pozoruhodně dobrým nosem, ostrostí na škodnou zvěř, spolehlivostí ve vystavování a při práci ve vodě. Má zvláštní sklon k držení stopy, k přinášení ztracené zvěře a k přinášení vůbec. |
|
 |
 |
