Jdi na obsah Jdi na menu
 


My Step-Brother's Best Friend PART 19,20,21

7. 8. 2013

 

msbbf.jpg

PART 19

Zaynův pohled

Další ráno jsme šli s Liamem do bytu Stylesů. Liam se trochu chvěl, což bylo roztomilé, ale na druhou stranu mě to bolelo, protože já jsem zapříčinil jeho bolest... Měl hodně cucfleků, stejně jako já, ale bylo jedno, kolik měl na sobě znamení mé lásky, i tak to zřejmě nebylo dost, abych mu dokázal mou čistou a upřímnou lásku.
Každopádně, když jsme vešli, Liam šel nahoru, aby se oprchoval a ještě před tím mě lehce políbil.
"Ahoj." Vešel Harry zvláštně z kuchyně se sklenicí pomerančového džusu v ruce. Jsem si skoro jistý, že si nevšiml Liamova chvění, z čeho se mi odlehlo.
Záda jsem měl opřená o zavřené hlavní dveře a díval jsem se na něj. Byl opřetý o stěnu, jednu nohu přes druhou a sledoval mě během srkání jeho džusu. Nastalo trapné ticho a já nevěděl, co mám dělat.
"Um, čau," odpověděl jsem.
"Tak... zřejmě není nic, co bych s vámi mohl dělat, co?" řekl Harry víc sobě než mně.
Pokrčil jsem rameny a polkl. "Zřejmě."
Harry si povzdechl a dopil džus. "Pojď za mnou," řekl Harry a sedl si na sedačku.
Následoval jsem ho a sedl si dost daleko od něj.
"Tak...," prolomil jsem napětí.
"Podívej se, něco jsem zjistil. Um... Liam... tě vážně miluje, víš? Když jsi tady nebyl, on... on... on byl fakt smutný... byl na mě poprvé hnusnej... vím... vím, že jsem si to zasloužil, ale... bolí to, víš? Nebyl na mě ani tak hnusný, byl deprimovaný a smutný, což mě bolelo ještě víc..."
"Co tím myslíš, deprimovaný?" zeptal jsem se vážněji.
"Jednou... Jsem slyšel otevřené dveře zadního dvorku a..."

---Flashback---

Liamův pohled

Podíval jsem se na hodiny, bylo 22:52. Harry je určitě u někoho doma nebo šel na párty, možná byl doma, nevím, nezajímá mě to... byl jsem příliš vystresovaný. Seděl jsem na posteli, kvůli slzám jsem měl mokré skrvny na prostěradle.
"Přestan brečet... přestan brečet" opakoval jsem si, ale stále to nepomáhalo. Byl jsem zničený.
Myslím, že můj smutek se pomalu měnil na vztek a zatrpknunost. Ale někdy to místo hněvu vyjde jako slzy, víc slz než obvykle, což mě fakt štvalo.
Snažil jsem se uklidnit, věděl jsem že nejlepší věc na uklidnění byl pro mě zpěv... Zpěv mě vždycky uklidnil...
Šel jsem z pokoje co nejtišeji, měl jsem v ruce krabici a svíčku... Šel jsem k dveřím od dvorku a tiše je otevřel. Šel jsem po schodech na trávu. Obdivoval jsem krásnou noční oblohu, bylo černo, měsíc i hvězdy ale vydávaly svělo. Opět se mi spustily slzy a zapálil jsem svíčku, abych viděl líp. Krabici jsem odložil stranou.
Zhluboka jsem se na nadechl a snažil jsem se uklidnit, když jsem zpíval. "Táto, slyšíš mě?"
Vzlykal jsem, ale nepřemýšlel jsem o tom "Tati, vidíš mě? Tati, najdeš mě v noci?"
"Tati, jsi blízko mě? Tati, slyšíš mě?" Hleděl jsem na svíčku která se třásla kvůli chladnému větru letní noci.
"Tati, pomůžeš mi nebát se?!" Díval jsem se na oblohu a nechal jsem text, aby mě ovládl.
"Dívám se na oblohu, vidím miliony oči, které jsou ty tvoje?" Můj hlas se třásl, ale snažil jsem se být silný.
"Kde jsi teď, když včera jsi mával naviděnou a zavřels dveře?" Slzy mi rozostřily obraz a stékaly mi po tvářích.
"Noc je mnohem temnější..." Podíval jsem se na trávu. "Vítr je mnohem studenější..."
Podíval jsem se nahoru a vzlykal jsem, když jsem zpíval poslední slova.
"Svět, který vidím, je teď mnohem větší, když jsem sám..." Zkousl jsem si ret a zavřel oči, ale ani moje zavřené oči nezastavily slzy.
Slyšel jsem, jak někdo zavřel okno. Zřejmě to byl Harry, ale nezajímal mě. Jen jsem zůstal venku, aby mě studený vzduch pohltil a topil jsem se v potoku slz.
Pomalu jsem otevřel pusu a nechal jsem můj studený dech sfouknout svíčku. Pak jsem strávil noc díváním se na hvězdy a přemýšlením, kde je Zayn a co asi dělá...

"A tak... sem zjistil, že tě má vážně rád." Podíval na své ruce. "Ty... měl jsi slyšet jeho hlas. Byl... byl plný bolesti. Ne kvůli slzám... Byla to čistá bolest... bylo to srdcervoucí... on... on tě vážně miluje."
Harry mě ani nenechal nic říct a pokračoval. "On... Zayne... každou noc brečel. Slyšel jsem ho. Myslí, že ne, ale ano. Viděl jsem, jak byl smutný, když nebyl s tebou... a teď, když je tak šťasný... nemám už co říct, ale..." Harry se podíval do mých očí, "schvaluju vám to... myslím tím... ne, že by na tom záleželo, ale schvaluju váš vztah. Je šťasný a to je vše, co chci od svého bratra... jen... se ujisti, že zůstane šťasný."
Byl jsem beze slov a usmíval jsem se.
"Samozřejmě, budu se snažit, aby byl pořád šťasný a jestli ho někdy rozbrečím, můžeš ze mě vymlátit duši."
Harry se drze zašlebil a zasmál se. "Dohodnuto." 

PART 20

Liamův pohled

Byl 13.srpen a my jsme dostávali telefonáty, e-maily, nebo dopisy z univerzit, kde jsme se hlásili. Zayn a já jsme se přihlásili v podstatě na stejné univerzity, což je skvělé, protože to znamená, že bychom mohli šťastně pokračovat v našem vztahu. Báli jsme se, že Zayn není nejlepší student, všechno, co dělal ve škole, bylo čtení, mluvení, a malování jeho postaviček. Naopak já jsem neměl moc přátel, a tak jsem neměl moc s kým mluvit. Kreslit jsem neuměl, a tak jsem dával pozor v hodinách a měl jsem dobré známky. S nikým jsem nechodil ven, takže jsem prostě zůstal v pokoji a dělal úkoly.

Harry a Louis dostali dopiy z University v Manchesteru. Chtěli na stejnou univerzitu, protože si byli vždy blízcí a Harry byl obzvlášť šťastný, protože podle mě chce na univerzitě Louiho pozvat na rande.

Nialla nikam nevzali, ale nebyl moc smutný. V podstatě byl šťastný, protože to znamenalo, že se vrací do Irska za mámou a ostatní rodinou. To znamenalo, že se odstěhuje od táty a pojede do Irska, kde nastoupí na školu.


Vzbudil jsem se brzo, což jsem připisoval nervům. Byl 13. srpen, skoro jsem v noci nespal, protože úzkost mě požírala zaživa. Nevěděl jsem, co mám čekat, nevěděl jsem, jestli jsem byl na nějakou univerzitu přijatý, nebo jsem byl alespoň na čekacím listě. Nevěděl jsem, co čekat, protože na ty samé univerzity, co já, se hlásilo hodně skvělých studentů.

Podíval jsem se na budík, bylo 9:45. Dopisy nedojdou do 4, a e-maily se taky posílají až ve 4. Už jsem chtěl vstát, ale ucítil jsem silné rameno jak se obmotává kolem mého pasu a dává mě zpátky. Pohnul jsem se zase a ucítil jsem za zády pevnou hruď. Pak jsem ucítil Zaynovy rty u mého krku a jeho strnišně mě lechtalo po tváři.

"Ty," zamumal Zaynův chraptivý ranní hlas "Spi."

Zavrčel jsem a hrál jsem si se Zaynovými prsty, které byly okolo mého pasu. "Ne... nejsem unavený."

Zayn pomalu zvedl hlavu a políbil mě na líčko. "Proč ne, zlato? Co se děje?"

Zavzdychal jsem a zvedl jsem naše propletené ruce. "Já... já jsem prostě nervozní."

Teď zavzdychal Zayn, po tom, co hlasitě zívl. "Liame, Liame, Liame. Víš, že tě přijmou. Jestli má být někdo nervozní, tak já."

"Já..." Vzal jsem Zaynovu ruku a políbil jsem ji. "Neměl bys být nervozní."

"Tak potom ani ty ne. Teď spi zlato, je brzo," řekl Zayn a dal svou ruku těsně kolem mého pasu.

Otočil jsem se, abych byl tváří otočený Zaynovi. Měl jsem zlozvyk dávat nohu přes Zaynův bok, dát své ruce okolo jeho ramena a přítáhnout si ho k sobě, abych cítil jeho hruď na té mojí a to jsem udělal i teď.

Zayn si všiml, co dělám, ale vůbec nenamítal.

"Miluju tě," vydechl jsem.

"Taky tě miluju, Li." Otevřely se Zaynovi oči.

Vždycky mě jeho oči omámily. Nebyly jen tak hnědé, byly spíš... zlaté. Spíš světlé hnědé, ale ne úplně světle hnědé, byly prostě zlato hnědé.

Použil jsem ruku, kterou jsem neměl okolo Zayna, abych běhal svými prsty po jeho tváři. Přejížděl jsem prsty přes jeho obočí, pak k jeho líčkám a čelisti, k jeho spodnímu rtu. Pak jsem zašel mezi jeho obočí a k jeho nosu. Nakonec jsem pohladil jeho líčko a políbil jsem ho. Snažil jsem si zapamatovat chuť jeho rtů navěky.

Zayn se pomalu odtáhl a zívl. "Promiň, zlato, jsem unavený."

Zasmál jsem se. "Bereš svůj spánek ták vážně, jsi roztomilý."

Zayn se roztomile a trochu stydlivě usmál a podíval se pryč.

"Jsi. Nestyď se. Jsi ještě roztomilejší!" smál jsem se.

"Liame, chceš, abych prorazil zeď, abych nebyl roztomilý?" zasyčel Zayn.

"Ne, jen chci, aby jsi se červenal," sedl jsem si na Zayna a tahal jsem ho za tričko. Nedíval se na mě. Moje lokty byly na jeho hrudi. Pozoroval jsem Zayna a skládal mu komplimenty.

"Miluju, jak vystrkuješ jazyk, když se směješ, miluju tvůj přízvuk, hodně, hodně. Miluju, když pozuješ na fotky a vyplázneš jazyk, miluju, když ti tvrá věčnost, než si uděláš vlasy, miluju, když kreslíš svoje roztomilé postavičky, miluju, když se stydíš, protože jsi tak roztomilý, miluju, když si hraješ na temného drsňáka, abys zakryl svou roztomilost, miluju, když mi říkáš že mě miluješ, miluju, když necháš políbky po celé mé tváři, miluju, když si hraješ s mými vlasy, a nejvíc, miluju tebe a myslím si, že jsi nejroztomilejší, nejvíc sexy a nejperfektnější člověk na světě."

Po tom si Zayn skousnul ret, nepodíval se na mě, jenom se roztomile a stydlivě usmál na stěnu, jeho líčka byla růžová. Byl to ten nejroztomilejší pohled na světě. Jeho ruce byly na mých zádech a držely mě pevně, jakoby mě nikdy nechtěly pustit.

Po minutě nebo dvou se na mě Zayn konečně podíval. Sundal jsem své lokty a jen jsem na něj zíral. Kdyby mě tak pevně nedržel, asi byl zkolaboval z jeho pronikavého pohledu. Díval se mi do očí tak silně, byl to ten pohled, který se ti dere přímo do duše.

Pak otevřel pusu a pomalu si olízl rty. Nesnažil se mě nějak svést, naneštěstí. Byl to jen jeho zlozvyk. Pak se zhluboka nadechl a konečně promluvil.

"Tak strašně moc tě miluju," vydechl. "Jsi perfektní naprosto ve všem."

Zayn nevěřícně zakroutil hlavou. "Nikdy, ani za milion let bych si nepomyslel, že se zamiluju do nevlastního bratra mého nejlepšího kamaráda. Ale je to tak. Je to splněný sen, protože jsem se do tebe zabouchnul už první den."

Usmál jsem se. "Nikdy, ani za milion let bych si nepomyslel že se zamiluju do nejlepšího kamaráda mého nevlastního bratra. Je to splněný sen protože jsem se do tebe zabouchnul už první den."

Zayn si mě přitáhl k sobě, naše nosy se dotýkaly a dívali jsme se navzájem do očí. Zayn pak vzal iniciativu a políbil mě. Jemně, ale byla tam i známka rozkoše.

O chvíli později jsem se k Zaynovi přitulil a usnul jsem v jeho objetí.



Ve čtyři jsem však byl probuzen, abych se dozvěděl svůj osud.

"Pošta je tady!" ječel Harry.

Přihmouřil jsem oči a viděl jsem udýchaného Harryho.

"Na... tohle... si... niky... nezvyknu," zamumal Harry.

"Dej mi... dej mi," natáhl jsem se přes spícího Zayna pro dopisy.

Harry mi je podal a pak s předstíraným třesotem odešel.

Protočil jsem oči v sloup a zašeptal jsem: "Jdi někam."

Harry za sebou zavřel dveře a nechal mě s šesti dopisy. Třemi pro mě a třemi pro Zayna.

Na jednom z nich bylo napsáno 'Gratulujeme'. Nebyla to sice univerzita, na kterou jsem chtěl nejvíc, ale každopádně mě přijali alespoň na tuhle, jestli ne na ty ostatní.

Položil jsem ho na stranu a vzal jsem si jiný. Stálo v něm: "Milý Liame Payne, je nám potěšením oznámit vám, že jsme probrali vaši přihlásku a vaše výsledky na škole a jsme štastní, že vám můžeme říct, že jste přijat. Gratulujeme!"

Usmál jsem se. Otevřel jsem dopis od školy, na kterou jsem chtěl nejvíc. V duchu jsem si držel palce. Nadechl jsem se. "Milý Liame Payne, po hodinách hodnocení vaší přihlášky a po konzultaci s jinými vám musíme oznámit, že jste byl přidán na čekací list."

Moje oči se rozevřely. CO, KURVA? CO TO, SAKRA?! Několikrát jsem zatřásl hlavou. Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne.

"ZAYNE, VSTÁVEJ!" ječel jsem.

"Co?" vystřelil nahoru jako ve filmu a dal si ruku na srdce s vystrašeným obličejem. "Co to, sakra. Vystrašils mě. Myslel jsem, že tu jsou zloději. Co se děje?" přejel mi rukama po zádech

"Dostal jsem se na čekačku," vzlykl jsem.

"Podej mi moje listy," řekl Zayn.

Podal jsem mu dopisy. Otevřel je, nedával najevo žádné emoce. Když byl hotový, jednoduše řekl: "Nevzali mě."

"Na žádnou?" Snažil jsem se neznít hystericky.

"No, tak trochu," řekl. "Dostal jsem čekací list na jednu a na ostatní dvě mě nepřijali," řekl Zayn se známkami smutku v jeho hlase.

"Na kterou jsi se dostal na čekací list?" zeptal jsem se.

"Na tu, na kterou tě přijali," zamumal Zayn a ukázal na list, na kterém stálo 'Gratulujeme'.

Objal jsem ho. "Hej, bude to dobrý."

Zayn pokrčil rameny.





Rozhodli jsme nechat univerzitu stranou a Zayn mě pozval do parku. Podzim už klepal na dveře a my jsme si chtěli užít poslední letní dny. Zayn koupil piknikový koš jen pro tohle a zabalil nějaké nutelové sandviče, ovoce, sodovky a deku.

Když jsme se dostali do parku, nebylo tam příliš moc lidí. Někteří tam venčili psy, někteří dělali jogu a bylo tu pár dětí, které hráli frisbee nebo fotbal. Bylo tam docela ticho a klid, až na ptáky, kteří hvízdali v korunách stromů. Zayn a já jsme si ruku v ruce vyšli na skallku a rozložili jsme tam deku.

"Pohled tady je nádherný," zamumal jsem a díval jsem se ze skály na park a domy u parku. Výhled byl vážně hezký.

"To je," zašeptal Zayn.

Podíval jsem se na něj a on se díval na mě.

"Oh... ty myslíš tenhle pohled," zašklebil se Zayn a podíval se na výhled, o kterém jsem mluvil . "Myslel jsem, že mluvíme o tohmle pohledu," mrkl na mě Zayn.

Pobaveně jsem zatřásl hlavou a snažil jsem se nečervenat. "Ticho."

Zayn se ještě víc zašklebil. "Je to pravda, ten pohled je krásný."

Obrátil jsem oči v sloup. "Ale vážně..."

"Myslím že na tebe je krásnější pohled než na tohle, ale jak myslíš," Zayn pokrčil rameny.

Vzal jsem si svůj nutelový sandvič a kousl jsem si, abych se nečervenal. "Tohle je vážně dobré."

Zayn se zasmál. "Co? Je to jenom nutela. Vzal jsem si nůž a rozmázl jsem ji po chlebu. Pak jsem dal další chleba, a... tadá."

"No... to je dobré vědět, že si nad tím strávil tolik času," řekl jsem pobaveně.

"Co na to mám říct? Jsem král sendvičů," poplácal se Zayn.

"Jasně, že jsi, Zayne, jasně, že jsi."

Po jídle jsme si se Zaynem lehli na deku. Měl jsem hlavu na Zaynově hrudi. Moje ucho bylo přímo na jeho hrudi a dokonale jsem slyšel jeho srdeční tep. Rukama mi přejížděl po pokožce. Ruku jsem měl okolo jeho pasu a sledoval jsem oblohu.

"Liame," zamumal Zayn

"Jo?" zašpetal jsem.

"Chci ti jen říct, že ať se stane cokoliv... kolem té věci se školou, jestli se naše cesty rozdělí, budeš stále v mém srdci a jestli mi opravdu věříš, můžeme zkusit opravdu vážný vztah, protože já to chci, chci náš vztah udržet."

Zayn mě líbal do vlasů a brouzdal mi rukama po zádech.

"Já..." Byl jsem trochu překvapený z toho, co mi řekl. Nechtěl jsem myslet na budoucnost.

"Nemusíš souhlasit, vím že je těžké věřit mi," zašeptal Zayn.

"Ne... já jen..." Byl jsem přerušený.

"Je to v pohodě říct mi ne," zašeptal Zayn ještě tišeji.

"Zayne," sedl jsem si a Zayn mě tak pustil. Podíval jsem se na Zayna a přejížděl jsem mu po hrudi. "Nikdy tě neopustím, ano? Kdekoliv půjdeš, i kdyby jsme neměli takový vztah, navždy budeš mít místo v mém srdci."

"To znamená ne?" řekl Zayn zlomeně.

"Já... já nevím," zašeptal jsem.

Zayn si sedl a odtáhl ode mě ruce. "Chceš to prostě skončit?"

Podíval jsem se na Zayna a než jsem mohl cokoliv říct, vstal.

"Já myslím... že bych to taky ukončil, takže to je v pohodě. Spal jsem s celým tímto městem, podle všech. To je důvod že jsem šel do Bradfordu, ne? Protože jsem tady spal s každým?" Zayn začal být ostřejší a hysteričtější a to se mi nelíbilo.

Myslel jsem, že byl jen ve stresu kvůli škole a že nebyl přijatý, tak jsem ho nechal vybouchnout.

"Z-Zayne," šeptl jsem a vstal jsem. Vzal jsem ho za ramena. Snažil se mi ruce sundat, ale nenechal jsem ho. "Přestaň."

Zayn se snažil vyprostit z mého sevření a odejít, ale nepustil jsem ho. "NECH TOHO, ZAYNE. NEŘEKL JSEM NE, PROBOHA."

Zayn se zastavil a podíval se mi do očí. "Takže je tu naděje?"

"Sakra, tady není žádná naděje, Zayne," zasyčel jsem. "Samozřejmě, že zkusíme dlouhý vážný vztah. Čekal jsem na tebe celý život, jen tak tě nenechám jít."

Zayn se na mě podíval a usmál se. Vypadal, že se snad zblázní od štěstí, ale místo, aby něco řekl, mě jen přitáhl k sobě a políbil mě. Naše rty se pohybovaly synchronizovaně, bylo to prostě perfektní.

Pomalu jsem se odtáhl a opřel jsem své čelo o to jeho. "Navždy budeš mít místo v mém srdci, Zayne, a nikdy na tebe nezapomenu, hrozně tě miluju."

"Já tě miluju víc," řekl Zayn a ťuknul mi do nosu. Pak se vrátil k mým rtům. 

 

PART 21 The end

Přešly 3 roky. Harry a Louis šli na univerzitu v Manchesteru. První rok byl pro Harryho divný, jak mi řekl v textovkách a telefonátech, protože se mu Louis vážně líbil a měl ho rád, ale nevěděl, jestli to je opravdové, a jestli to není jen z toho, že nemůže dostat nějakou holku. Zeptal se mě na otázky kolem mého vztahu se Zaynem a jak jsem si uvědomil, svou sexualitu a pomohl jsem mu.

Nakonec, Harry byl do Louiho vážně zamilovaný. Rozhodl se pozvat Louiho ven v druhém ročníku. Louis váhal, ale nakonec souhlasil. Harry mu řekl, že jestli to bude divné, tak to můžou ukončit a zapomenout na to. Na konci rande se ukázalo, že Loui je taky zmatený, stejně jako Harry. Harry ho objal a řekl mu, že by to mohli zkusit, a kdo ví, třeba to bude fungovat. A vážně to fungovalo. Do dnešního dne spolu chodí a 7. dubna oslaví 2. výročí chození. Jsou tak šťastní a musím přiznat, že někdy trošku závidím, ale pak cítím, jak mě Zayn zezadu obejme, a políbí mě na krku, a uvědomím si že nemám proč žárlit. Harry a Lou mají speciální vztah. Mají ten vztah, ve kterém jsou i přátelé, i milenci. Je to něco vzácného.

Niall se odstěhoval zpátky do Irska za mámou a dal si rok pauzu po střední. Řekl, že nebyl připravený na další 4 roky studia a řekl, že chce cestovat po světě. Ale uvědomil si, že potřebuje práci, a tak začal zpívat v malých kavárnách a na ulicích. Měl z toho peníze, ne moc, ale potkal hodně zajímavých lidí.

Řekl nám o hezkých holkách, které potkaly a taky o klucích. Niall je sice hetero, ale vypadá to, že se mu nějak zalíbil jeden kluk, když zpíval v kavárně. Řekl nám, že když seděl na židli a hrál na malém jevišti v Peet's Coffe & Tea, viděl kluka v jeho věku, jak vchází do kavárny. Zpíval jednu klidnou píseň a hrál na kytaru a nemohl spustit z toho kluka oči.
Po tom, co se jejich oči setkaly a Niall dozpíval, kluk k Niallovi přišel a chválil jeho zpěv. Niall nám řekl, že se jmenuje Josh Devine a hraje na bicí. Mohli by se spojit a dělat malá vystoupení.
Tak, takhle začal N&J, hráli malé koncerty v obchodech, kavárnách, všude. Niall a Josh začali být docela populární a získali celkem hodně peněz. Niall pak řekl Joshovi, že chce cestoval po světě. Josh mu řekl, že je to skvělý nápad a Niall se ho zeptal, jestli nechce jet s ním a Josh souhlasil. Tak začali být fakt slavní, cestovali po světě a potkávali různé lidi. (Myslím, že by z nich byl roztomilý pár, jestli můžu dodat, a Zayn si myslí to samé).
Co se týká mě a Zayna, je nám skvěle. Nakonec se Zayn dostal na uviverzitu, na kterou jsem šel i já, a rozhodli jsme se mít pokoj spolu, aby jsme náhodou nebyli s nějakým homofobikem. Zaynova a moje rodina nás plně podporují a to pro nás moc znamená.
Za ty čtyři roky jsme si ještě bliží a stále mluvíme o blízké budoucnosi, o manželství, líbánkách, no a samozřejmě i o dětech.

O 2 ROKY POZDĚJI

Harryho pohled

Byl jsem v zadní místnosti kostela s Liamem. Byl jsem družba spolu s jeho 2 kamarády z vysoké, Andym a Mazem. Liam a Zayn se rozhodovali ještě mezi Louim a Niallem a nakonec ti dva byli Zaynovi družbové.
"Jsi nervozní, brácho?" zeptal jsem se Liama.
"Samozřejmě, jsi blbej nebo jsi blbej?" Liam obrátil oči v sloup.
"To třetí," upravil jsem Liamovi motýlka. Stiskl jsem mu rameno. "Všechno bude v pořádku, jenom se dívej Zaynovi do očí a vše bude v pohodě."
Liam polknul a přísně kývl. "D-dobře."
"Jdu zkontrolovat tvého budoucího," řekl jsem a nechal jsem nervozního Liama, který se stále prohlížel v zrcadle.
Otevřel jsem staré dřevěné dveře a nechal jsem Andyho a Maze vstoupit. "Je celý váš, hoši."
Oba se zašklebili a vešli celí štastní, že se jejich kámoš žení.
Šel jsem chodbami, abych našel pokoj, kde je Zayn. Když jsem to našel, doufal jsem, že je tam i Louis, ale nebyl tam. Chtěl jsem vidět, jak vypadá v obleku. Určitě roztomile.
"Zayne, kámo," vběhl jsem za ním po schodech.
"Jak Liam vypadá?" zeptal se mě Zayn.
"Sexy," zašlebil jsem a mrknul jsem na Zayna.
"Drž se dál, je to tvůj bratr," řekl Zayn pobaveně.
Pokrčil jsem rameny. "Kdo ví, možná ti ho ukradnu."
"Je mi z tebe špatně." Zayn protočil oči a vrátil se k zrcadlu, kde si upravoval své už dost perfektní vlasy.
"Zayne, nech už ty vlasy. Vypadají perfektně tak, jak jsou," řekl jsem.
Zayn toho nechal a povzdychl si. "Jsem prostě nervozní. Co když v půlce přeruší svatbu nebo se něco pokazí?"
"Blázníš? Tak moc tě miluje."
Zayn se rozpačitě usmál.
"Kde je Lou?" zeptal jsem se Zayna.
"Je to špatné znamení vidět snoubence před svatbou," zesměšnoval mě Zayn.
"Přál bych si..." povzdychl jsem si.

Protože jsme neměli otce, šel jsem s Liamem já. Celou dobu mi šeptal, jak je nervozní a říkal mi, co všechno se může pokazit. Taky pořád opakoval, jak je ta ulička dlouhá a že mě zabije, jestli spadnem. A ještě navrch, pořád říkal, jak sexy Zayn vypadá ve smokingu.
Po tom, co jsem ho úspěšně provedl uličkou a dovedl jsem ho k Zaynovi, stoupl jsem si k Louimu který se na mě krásně usmíval.
Musím přiznat, že jsem nedával moc pozor, obdivoval jsem, jak sexy Loui vypadá ve smokingu. Vypadal fakt perfektně.
Viděl jsem, jak Niall taky někoho obdivuje, a když jsem se podíval pořádně zjistil jsem, že je to Josh. Ještě si sice nepřiznali, že jsou zamilovaní, ale myslím, že to brzo přijde, možná, až se zas vydají po světě, si to uvědomí. Už jen to jak se na sebe dívají...
Konečně jsem setřásl všechny ty myšlenky a slyšel jsem mluvit kněze.
"Zayne Maliku, bereš si tohoto muže, budeš ho milovat, hýčkat a starat se o něj, zůstaneš při něm v bohatství, i chudobě, ve zdraví i nemoci, dokud vás smrt nerozdělí?"
"Ano," řekl Zayn s pyšným úsměvem.
"Liame Payne, bereš si tohoto muže, budeš ho milovat, hýčkat a starat se o něj, zůstaneš při něm v bohatství, i chudobě, ve zdraví i nemoci, dokud vás smrt nerozdělí?" kněz se podíval na Liama.
Liam se usmál a podíval se něžně na Zayna. "Ano."
"Teď se chytněte za ruce a opakujte po mně," řekl kněz a podíval se na Zayna.
Zayn a Liam se chytli za ruce a Zayn opakoval po knězi. "Já, Zayn Malik, si beru tebe, Liame Payne, za svého právoplatného manžela, budu při tobě stát v chudobě i bohaství, v chorobě i ve zdraví, od tohoto dne už navždy."
"Liame, opakujte po mně," řekl kněz.
"Já, Liam Payne, si beru tebe, Zayne Maliku, za svého právoplatného manžela, budu při tobě stát v chudobě i bohaství, v chorobě i ve zdraví od tohoto dne až navždy."
"Teď si vyměnte prstýnky," řekl kněz.
Liam a Zayn to udělali s obrovkým úsměvem na tváři.
"Teď se můžete políbit," oznámil kněz.
Nebudu ten polibek příliš popisovat, ale sakra, líbali se fakt dlouho. Napřed to byl malý roztomilý polibek jak z romantické komedie, ale pak Zayn Liama sklonil na stranu a vásnivě ho políbil. Ne, nežárlil jsem.
Liam a Zayn opouštěli se smíchem kostel. Než nastoupili do limuzíny, Andy hodil Liamovi květiny.
"Dobře, vím, že si budete myslet, že jsem ten největší gay na světě, ale vždycky jsem chtěl tohle udělat," smál se Liam stejně jako všichni ostatní.
Liam zavřel oči a hodil za sebe květiny. Díval jsem se, jak letí přes mě a pak všichni křičeli. Otočil jsem se, abych viděl, kdo to chytil, v hordě lidí jsem uslyšel zvolání: "Mám to!"
Dostal jsem se přes všechny a viděl jsem, kdo to chytil, Louis...
Louis se na mě podíval s úsměvem na tváři, mrkl na mě, a přejel mi prstem po rtech. "Jsme další." 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

Katy,23. 6. 2014 23:40

chtěla bych vidět ten výraz všech tří když se střetly s Harrym v kuchyni ! :D :-) Zaynovi už snad docvaklo že to Harry myslel dobře :)ale myslel až příliš :D