ONE DIRECTION FAN FICTION

CHAPTER 4

"Kdy odjíždíte?" slyšel jsem Harryho. Šel jsem teda za jeho hlasem až do místnosti, kde byli i Liam, Louis, Greg a Denise. Zayn samozřejmě stále spal a Sofia zřejmě šla zpět do ložnice.

"Zítra večer," řekl Greg a sedl si na pohovku.

Já se jenom tiše opřel o skříň a čuměl jsem do blba.

"Co ti je Nialle?" otočil se na mě Harry.

"Nic," řekl jsem tiše.

"Ale jo, něco ti je," přišel ke mě Louis a chytl mě za rameno.

"Nic mi není. Nech mě na pokoji," sklopil jsem zrak.

Všichni se na mě podívali s překvapeným výrazem, ale pak se začali zase bavit mezi sebou.

Za chvíli jsem už vnímal jenom smích, zvuky vycházející z televize a cinkání hrnků s kakaem.

Hlasitě jsem si povzdechl a vrátil jsem se zpátky do pokoje, abych si lehl. Dnes jsme koncert neměli, takže jsem si mohl ležet jak dlouho chci, tak proč toho nevyužít. Zavřel jsem za sebou dveře, a viděl jsem že Zayn leží, s rukama opřenýma o postel, snažíc se otevřít oči.

"Dobré ráno," posadil jsem se na postel.

"Dobrý," zívl, a protřel si oči. "Kolik je?"

"Nevím," řekl jsem naštvaným tonem a lehl jsem si.

"Co ti je?" podíval se na mě zmateně Zayn.

"Nic, bože. Vstaň a nech me tak," otočil jsem hlavu směrem k stěně.

Zayn jenom svraštil obočí a začal se oblíkat. Nedlouho poté vyšel z pokoje.

Obrátil jsem hlavu ke stropu a zkřížil jsem si ruce na prsou. Bylo mi fakt debilně. Hrozně mě štvala ta věc se Sofií. Ne kvůli tomu že jsme se líbali, ale pro to co mi řekla. Tak nějak mě to vážně mrzelo a hrozně rozčilovalo. Vzpomněl jsem si i na to, jak spolu Sofia a Harry flirtovali než jsme šli na párty. Jasně, beztak o mě nemá zájem kvůli Harrymu. Jak jinak. Povzdychl jsem si. Dal jsem ruce do dlání a prohrábl jsem si vlasy. Byl jsem z toho všeho hrozně zmatený.

****

Když jsem odešel zpátky do pokoje nějak se mi podařilo usnout, a probudil jsem se až ve 3 odpoledne. Matně jsem si pamatoval že se mě někdo pokoušel vzbudit, zřejmě na oběd, ale já jsem ho jenom rukou odehnal a dál jsem spal.

***

"No konečně jsi vylezl!" zasmál se Greg, který byl spolu s ostatníma v hlavní místnosti.

"Ha ha ha," usmál jsem se na něj falešně.

On se jenom tiše zasmál.

Uviděl jsem Sofiu, jak sedí na sedačce a nevěnuje mi jediný pohled.

Z pohledu na ni jsem sklouzl k Harrymu, který seděl vedle ní. Nemůžu říct, že by se k ní choval nějak přehnaně přátelsky, nebo tak, ale nevím proč, v ten moment se ve mě něco ozvalo. Že by žárlivost?

"Nialle, sedni si brácho," řekl s úsměvem Zayn.

Povzdychl jsem si a posadil jsem se vedle Liama, který mě poplácal po rameni.

"Proč jsi spal tak dlouho?" zeptal se Harry.

"Protože se mi chtělo," odfrkl jsem.

"Tak promiň, že se ptám," řekl Harry uraženě.

"Omluva přijata," odsekl jsem.

"Ehm. Ehm," zakašlal Louis. "Tak co, nepustíme si něco?"

"To zní dobře. Třeba nějaký nový film?" řekl Liam.

Louis teda spolu s Liamem vstal a začal lovit mezi DVD. Já se jenom letmo podíval na Sofiu, která se na mě taky podívala, ale hned nato zase uhnula pohledem. Sklopil jsem teda zrak a opřel jsem se rukou o křeslo, takže jsem si tím zakryl její obličej.

Louis a Liam pustili nějaký nový film o robotech, nebo co. Moc jsem to nevnímal. Většinu času jsem jenom odolával nepodívat se na Sofiu. Nevím co se se mnou dělo. Nevěděl jsem proč se na ni nedokážu ani podívat bez toho, abych zatoužil být při ní co nejblíž.

CHAPTER 5

Se Sofií jsem ani jednou nemluvil. Snažil jsem se jí vyhýbat, jediné slova které mezi námi padla až do hodiny jejich odjezdu byl pozdrav.

Nastalo ráno jejich odletu zpátky. Denise, Greg a Sofia se s ostatníma loučili v hlavní místnost a já jenom stál opodál. Až když se na mě Greg s lítostí ve tváři podíval, přišel jsem s lehkým úsměvem k nim.

"Ahoj brácho," objal jsem Grega pevně.

"Brzo se uvidíme," usmál se a přejel mi rukou po zádech.

"Denise, měj se dobře, a starej se o Tea dokud nepřijdu," pousmál jsem se a objal Denise, která se jenom zasmála a pohladila mě po vlasech.

"Sofio, rád jsem tě viděl," objal jsem krátce Sofiu.

"Já tebe taky," usmála se.

Taky jsem se usmál a řekl jsem že je doprovodím ven.

Když už jsme byli u auta, najednou se ve mě něco pohlo a jemně jsem chytil Sofii za rameno, předtím než odjeli.

"Sofio, můžu s tebou ještě na chvilku mluvit?" podíval jsem se na ni prosebně.

Kývla a já ji odvedl stranou. Všiml jsem si že Denise se na nás podívala nesouhlasným výrazem.

"Sofio, já...musím ti něco říct než odjedete," nadechl jsem se.

"Hmm..." řekla tiše.

"Víš já... nevím jak to mám říct. Líbíš se mi. Moc se mi líbíš. Už od první chvíle co jsem tě viděl u Grega a Denise. Úplně jsi mě očarovala. Vážně nevím čím to je, ale cítím k tobě hlubokou náklonost a mám tě rád. Na tu noc si sice nepamatuju úplně dokonale, ale vím že ten polibek byl magický, úžasný. Hrozně jsi mě tu noc vzrušovala, byla jsi tak sexy, tak nádherná. A i ted' jsi. Když tě vidím v blízkosti Harryho, nebo jiného kluka, začínám žárlit. Já...myslím, že..." nedořekl jsem to, protože mě přerušil Sofiin polibek. Dokonalý polibek. Naše rty do sebe dokonale zapadaly, naše jazyky se propletly, já dal ruku okolo jejího pasu a ona zase okolo mého krku. Ani nevím jak dlouho jsme se líbali, ale muselo to být dlouho. Odtáhli jsme se od sebe a dívali se do očí.

"Vím co myslíš, Nialle. Taky to cítím. Už od první sekundy. Hrozně se mi líbíš, když jsme si skypovali, strašně jsem si přála aby jsme spolu byli naživo a ne jen přes počítač. Když jsem tě uviděla, pocítila jsem něco zvláštního, měla jsem obrovskou radost. Když jsme se líbali já..." pousmála se.

"Už nic neříkej," dal jsem ruce na její obličej a krátce jsem ji políbil. "Zůstaň tady se mnou, prosím," podíval jsem se jí do očí.

"To nejde, Nialle," oddělala moje ruce.

"Proč ne?" řekl jsem zklamaně.

"Protože... co by si všichni pomysleli. Sotva se známe a už se hned cpu za tebou při každé příležitosti? Ne. A navíc snažím se najít si práci, protože tě nemíním obtěžovat v tvém bytě," sklopila smutně zrak.

Já ji pomalu zvedl bradu a zadíval jsem se do jejích očí. "Podívej. Je mi jedno co si o tom někdo pomyslí a vůbec, co je na tom špatného? Navíc, rozhodně mě neobtažuješ, tím si bud' jistá. Právě naopak, při tobě se cítím úžasně," usmál jsem se a opět jsme se políbili.

*****

"Gregu, Denise, nevrátím se s vámi," řekla Sofia, zatímco jsme se vrátili ruku v ruce k autu.

Greg se díval překvapeně a v Denisině výraze se mísilo zděšení, šok a znechucení.

"Co to je?" podívala se Denise na naše spojené ruce.

"Co by bylo?" řekla Sofia provokativně.

"No tohle," ukázala na nás pohoršeně.

"Denise, zajiskřilo to mezi námi už první den. Řekl jsem jí že k ní něco cítím a ona to taky tak má. Chtěl bych ji víc poznat, a zjistit jestli spolu můžeme tvořit pár. Teď jenom vím že s ní chci strávit co nejvíc času," řekl jsem Denise.

"Jak chceš Nialle. Ale až kvůli ní budeš trpět, prosím tě, mě nic nevyčítej. Já jsem jasně dala najevo co si o tom myslím právě teď. A svůj názor nezměním. Sofia je jenom vypočítavá, rozmazlená holčička, která umí lidi jenom využívat a trápit. To je ona," nastoupila Denise do auta.

Já si jen povzdychl. Věděl jsem že spolu vůbec nevycházejí.

"Měj se sestřičko," řekla Sofia a přitáhla si mě k polibku.

"Tak se mějte dobře," objal nás krátce Greg a nastoupil do auta, ve kterém odjeli na letiště.

Sofia se ke mě otočila a vášnivě mě políbila. "Jdeme?" zašeptala mi do ucha.

Po těla mi naskočila husí kůže. "Uhm..." kývl jsem se úsměvem. Jakoby mě dokonale ovládala.

****

Se Sofií jsme se ruku v ruce vrátili zpátky do busu.

"Tak...už šli?" řekl převapeně Harry a změřil si nás pohledem.

"Jo," řekl jsem a se Sofií jsme přešli k sedačce.

"A ty... tu zůstaneš...Sofio?" zeptal se Zayn.

"Niall mě o to poprosil," usmála se na mě.

"Před chvíli jsem Sofii požádal aby jsme spolu začali chodit," políbil jsem ji na líčko.

"Vážně?" zasmál se Louis překvapeně. "To je překvapení, ale je to skvělý," řekl nejistým tonem.

Oba, já i Sofia jsme se tiše zasmály.

"Tak, co budeme dělat?" řekl Liam.

"Nevím, můžeme si něco zahrát?" navrhl Louis.

"Miluju hry," zasmála se Sofia.

Políbil jsem ji a šel jsem s Liamem něco vybrat.

****

"Zlato! Dělej, dělej," povzbuzovala mě Sofia v boji proti Louimu.

"Jo!" vískla když jsem vyhrál. "Gratuju zlato!" dala mi pusu.

"Tak teď já," přesunul se na Louiho místo Liam. I nad ním jsem vyhrál a stejně tak nad Zaynem.

No a ted já," řekl Harry a vzal si od Zayna joystick.

"To zvládneš," zavěsila se mi Sofia okolo krku.

Hra trvala nejdýl ze všech soubojů. Bylo to těsné, až do finále, ve kterém jsem prohrál.

"Kurva!" hodil jsem joystick na zem.

"No tak zlato, nerozčiluj se, je to jen hra," řekla mi Sofia a sedla si obrkročmo na mě. "I tak dostaneš odměnu," usmála se a začala mě vášnivě líbat. Dal jsem ruce na její boky a ona mi strkala jazyk do úst, kousala můj spodní ret, nechávala vášnivě stopy po celém mém krku. Vůbec jsem nevnímal že tam nejsme sami.

"Ehm, Ehm," zakašlal Liam.

Podívali jsme se kolem sebe a všichni se snažili dívat jinam, až na Louiho, který se potutelně usmíval.

"Nenechte se rušit," řekl Louis a zadržoval smích.

"Oh," polkl jsem. Sofia ze mě se smíchem slezla a sedla si vedle mě.

"Promiňte, nechala jsem se unést," řekla Sofia zahandebně a sklonila hlavu.

"To nic, ale příště něco řekněte," pousmál se Zayn.

Oba jsme kývli a ještě jednou jsme se krátce políbili.

 CHAPTER 6

Do konce turné zbývali necelé tři týdny a můj vztah se Sofií šel dost dobře. Podporovala mě, byla se mnou na každém koncertě, cítil jsem se s ní skvěle. Prakticky každou volnou chvíli jsem trávil s ní. V jednom rozhovoru, který jsem dělal jsem řekl že s někým chodím, abych na to připravil fanoušky. Určitě to bude lepší když to uslyší přímo ode mě hned na začátku, než aby se to měli dozvědět z nějakého článku od slizkého paparazziho. Podle reakcí, které jsem četl, byli většinou hlavně v šoku a zklamání, ale dostalo se mi i spousta pozitivních a podporujících komentářů, za což jsem byl rád. Sice miluju naše fanoušky, ale můj osobní, milostý život je moje věc.

Seděli jsme se Sofiou a klukama v hlavní místnosti, když mi zazvonil mobil.

"To je Greg, hned se vrátím," chytil jsem Sofii lehce za ruku a odešel jsem do vedlejšího pokoje.

"Čau Gregu," řekl jsem do telefonu.

"Tady Denise, chtěla jsem mít jistotu že to zvedneš a že Sofia nebude vědět že ti volám," ozval se Denisin hlas.

"Denise, rád tě slyším, ale prosím, jestli mi chceš říct jak je Sofia příšerná, jak mě využívá a podobné kraviny, tak si to laskavě odpusť, ano?" řekl jsem co nejklidněji.

"Nialle, prosím. Vím že spolu chodíte, ale prosím tě, znáš ji něco přes měsíc, z toho naživo jste spolu byli několik dní. V podstatě ji neznáš a nevíš o ní nic. Schválně, co ti o sobě řekla? Co ti řekla o dětsví, o rodině?" řekla Denise.

"Co by mi měla říkat? Její otec zemřel když měla 2 roky, její matka si vzala tvého otce když jí bylo 7. Žila teda s tebou, mámou a nevl. tátou. Když měla 16, začala mít problémy, nerozuměla si s tvým tátou a tak byla později nucená odejít. Sama se o sebe postarala a teď se vrátila, protože si chce dát dohromady život a udobřit se s tebou a ostatními," odpověděl jsem Denise.

"No jasně. Zase lhala, její otec není mrtvý. Žije něco ve Skotsku. Byl to alkoholik, chlastal první ligu a skončil na ulici. Nic se o něm neví už dlouho."

"Co? No...ale to je jedno. Zřejmě se za něj stydí a pokud ho neviděla tolik let, zřejmě už ho ani jako otce nebere," řekl jsem nejistě.

"No, jak chceš. Ale rozhodně není pravda, že by z domu odešla, jenom protože byla chudinka, kterou zužoval otčím. Táta ji bral vždy jako vlastní dceru, ale ona se začala scházet s individui. Kradla tátovi peníze, začala kouřit, pít, fetovat... Když se nebyla ochotná změnit, táta ji vyhodil z domu. S její matkou se v té době rozvedl a ta odjela do Birginghamu, ale zůstali v kontaktu. Sofia si nerozuměla ani s matkou, a prostě někam odešla. Párkrát se ozvala, aby škemrala o peníze a táta ji vždycky něco poslal, ikdyž nemusel. Skoro dva roky jsme o ní nic nevěděli, až do teď. Prosím, dávej si pozor. Je to manipulátorka a vypočítavá mrcha," řekla Denise hořce.

"Denise, nechápu jak můžeš být tak zlá. Nevěřím ti. Dobře, možná že něco z toho je pravda, ale Sofia je teď už čistá a v ničem nejede. Jsem si jistý, že se změnila a chce se se všemi usmířit. To je to tak těžké přijat?" řekl jsem mírně naštvaným tonem.

"Fajn, Nialle. Věř si čemu chceš. Klidně si dál nechej do ucha šeptat její lži. Ale až zjistíš jaká je, vzpomeň si že jsem tě varovala," zavěsila.

Chvíli jsem zíral na mobil a pak jsem s falešným smíchem pokrčil rameny. Vrátil jsem se do místnosti a nechal jsem Sofii, ať si ke lehne na mou hrud, po které přejížděla svými dlouhými prsty, a občas zamířila až k mému rozkroku, což ze mě vždy vyrazilo vzdychnutí. Vždy se na mě jenom nevinně usmála a já si jen říkal, že tahle holka rozhodně nepřišla z nebe, ale z pekla.

NÁSLEDUJÍCÍ VEČER

Vypustil jsem včechno co mi Denise řekla z hlavy a soustředil jsem se jenom na Sofiu. Dnes nebyl koncert a tak jsme si jenom užívali společnost toho druhého v buse. Jedli jsme, pili jsme... Líbali jsme se... Milovali jsme se...

"Oh," usmála se Sofia, když jsem ji vedl do pokoje.

"Tak pojď," řekl jsem jemně, zatímco jsem ji lehce podpíral, trochu to s pitím přehnala.

"Nemusíš mi pomáhat, jsem velká holka," řekla když klesla na postel a rozesmála se.

"Zřejmě musím," řekl jsem, když jsem ji sundal boty.

"Ale..." řekla jako malá holčička, ale já ji začal sundávat i mikinu.

"Spi," řekl jsem jemně a snažil jsem aby si lehla, ale ona si místo toho vyslékla tričko.

"Co děláš?" zeptal jsem se bez dechu.

"Jsem zlobivá holka, potřebuju nařezat," řekla uličnicky,

Stáhlo se mi hrdlo. Byla tak sexy. Zatřásl jsem hlavou. Byla přece opilá.

"No tak, zlobivá holko, pojď spát," nedal jsem se odbýt.

"Bez výprasku?" řekla mi provokativně do ucha.

V tu chvíli jsem uviděl že se mi něco nápadně zvětšilo v kalhotách. "Uhm," řekl jsem bez dechu.

Byla sice opilá, ale ne až tak nato, aby mi nedokázala rychle sundat pásek.

"Sophio, co to děláš," řekl jsem a začal jsem si pásek znovu zapínat, ale ona pokračovala a začala mi sundávat kalhoty.

"No tak," řekla žádostivě a nenasytně mě políbila. Nechal jsem ji a líbal jsem ji zpátky. Miloval jsem její rty.

Už jsem neprotestoval a nechal jsem ji, ať mě povalí pod sebe. Měl jsem na sobě boxerky a tričko, které ale během několika sekund taky odstranila. Ona seděla na mě, v podprsence a kraťasích. Byla nádherná. Přejel jsem ji po rukách a ona se tiše zasmála.

Sjela k mojí hrudi a zasypávala ji vášnivými polibky. Nenechala napokoji ani můj krk, na kterém mi zůstalo pár cucfleků. Těžce jsem dýchal a přejížděl jsem po jejích vlasech. Na nic nečekala a když se dostala až k lemu mých boxerek, bez váhání je stáhla dolů. Podívala se na můj penis a lehce po něm přejela rukou. Zasténal jsem. Začala si s ním hrát, přejížděla s ním nahoru dolů, doprava, doleva. Vzdychal jsem její jméno a chtěl jsem aby přidala na tempu, ale dlouho mě trápila. Nakonec si ho vzala do pusy a zároveň si pomáhala rukou. Po mém zoufalém naléhání přidala na tempu a já vykřikl její jméno. Vrátila se k mému obličeji a věnovala mi pár polibku. Já ji pak něžně, ale taky chtivě povalil pod sebe a zbavil jsem ji podprsenky a následně i ostatního co na ní zůstalo. Obyspával jsem celé její tělo lehkými polibky, až dokud jsem se nezastavil u jejího vchodu. Podíval jsem se na ni a její provokativně skousnutý ret mi dal odpověď. Přejel jsem po její pochvě rukou, a její tělo se rozechvělo. Pomalinku jsem do ní dal jeden prst. Zasyčela. Po chvilce jsem přidal další a přidal jsem na tempu. Sophia sténala a vzdychala, dokud se neprohnula s výkřikem v zádech. Posadila se a přitáhla si mě k vášnivému políbku.

"Opravdu to chceš?" chytil jsem ji za ruku.

"Ano," zašeptala

Políbil jsem ji teda a začal jsem ji vášnivě líbat na krku. Lehli jsme si a naše rty byli neustále propojené. Její ruce přejížděly po mých zádech a ty moje zase po jejích bocích. Netrvalo dlouho a musel jsem do ní opatrně vniknout. Trochu zasyčela, ale pak už se na mě jenom usmívala a tiše vzdychala. Díval jsem se do jejích očí a pomalu jsem přirážel. Obepla své ruce okolo mých ramen a čím hlouběji jsem přirážel, tím hlasitěji vzdychala. Začala proti mě přirážet pánví a zarývala nehty do mých zad. Krátce jsem ji políbil, a začal jsem přidávat na tempu. Čím víc jsem zrychloval, tím víc jsme oba přidávali na hlasitosti našich vzdechů a sténání. "Už," řekl jsem unaveně. "Ah," řekla s přivřenýma očima. "Oh!" vykřikli jsme oba, když jsme vyvrcholili.

Svalil jsem se vedle ní a oba jsme zhluboka dýchali. Usmál jsem se na Sofiu a přetáhl jsem přes nás přikrývku.

Políbil jsem ji na čelo, "Miluju tě," pohladil jsem ji po vlasech.

"Já tě taky miluju," řekla a pohladila mě po rameni.

Věnoval jsem ji sladký polibek a objemul jsem ji.

"Doufám že si dnešní noc budeš zítra pamatovat," řekl jsem, když jsem si uvědomil, že není úplně střízlivá.

"Nikdy na dnešní noc nezapomenu," podívala se na mě a já ji polibil do vlasů.

Po chvíli jsme oba usnuli.