Modré je nebe. Blue is the color of Heaven. Me encanta el azul

Gramatika mezinárodního plánového jazyka esperanto

Gramatiko de la internacia plan-lingvo Esperanto

16 Pravidel:

La 16 Reguloj:

1. Člen neučitý neexistuje; existuje pouze člen určitý la, stejný pro všechny rody, pády a čísla.

1e Artikolo nedifinita ne ekzistas; ekzistas nur artikolo difinita la, egala por ĉiuj seksoj, kazoj kaj nombroj.

Poznámka: Používání členu la je to samé, jako v jiných jazycích. Osoby, pro které používání  členu la představuje obtíž, může v prvním období ho zcela nepoužívat.

Rimarko. La uzado de la artikolo estas tia sama, kiel en la aliaj lingvoj. La personoj, por kiuj la uzado de la artikolo prezentas malfacilaĵon, povas en la unua tempo tute ĝin ne uzi.

2. Podstatná jména mají zakončení -o. Pro vytvoření množného čísla přidáváme koncovku -j. Pády jsou jen dva: nominativ (1. pád) a akuzativ (4. pád); ten poslední je získáván z nominativu pomocí přidání koncovky -n. Ostatní pády jsou vyjadřovány pomocí předložek (3.p. genitiv pomocí de, 3.p. dativ pomocí al, 6.p. ablativ pomocí per anebo jiných předložek podle smyslu).

2e La substantivoj havas la finiĝon -o. Por la formado de la multenombro oni aldonas la finiĝon -j. Kazoj ekzistas nur du: nominativo kaj akuzativo; la lasta estas ricevata el la nominativo per la aldono de la finiĝo -n. La ceteraj kazoj estas esprimataj per helpo de prepozicioj (la genitivo per de, la dativo per al, la ablativo per per aŭ aliaj prepozicioj laŭ la senco).

3. Přídavné jméno končí na -a. Pády a čísla jako u substantiv. Druhý stupeň adjektiv je činěn pomocí slova pli, třetí stupeň pomocí plej; u komparativ používáme spojku ol.

3e La adjektivo finiĝas per -a. Kazoj kaj nombroj kiel ĉe la substantivo. La komparativo estas farata per la vorto pli, la superlativo per plej; ĉe la komparativo oni uzas la konjunkcion ol.

4. Číslovky základní (nejsou skloňovány) jsou: 1 unu, 2 du, 3 tri, 4 kvar, 5 kvin, 6 ses, 7 sep, 8 ok, 9 naŭ, 10 dek, 100 cent, 1000 mil. Desítky a stovky jsou tvořeny pomocí jednoduchého spojení číslovek. Pro označení číslovek řádových přidáváme koncovku adjektiva; pro násobné příponu   -obl-, pro zlomky -on-, pro hromadné -op-, pro podílné slovo po. Kromě toho mohou být použité číslovky jako jména podstatná anebo přídavná.

4e La numeraloj fundamentaj (ne estas deklinaciataj) estas : unu, du, tri, kvar, kvin, ses, sep, ok, naŭ, dek, cent, mil. La dekoj kaj centoj estas formataj per simpla kunigo de la numeraloj. Por la signado de numeraloj ordaj oni aldonas la finiĝon de la adjektivo; por la multoblaj la sufikson    -obl-, por la nombronaj -on-, por la kolektaj -op-, por la disdividaj la vorton po. Krom tio povas esti uzataj numeraloj substantivaj kaj adverbaj.

5. Zájmena osobní: já mi, ty vi, on li, ona ŝi, ono ĝi (obyčejně o předmětu, zvířeti nebo dítěti), se (zvratné zájmeno) si, my ni, vy vi, oni ili, se (neurčité zájmeno „oni“) oni; zájmena přivlastňovací jsou tvořena pomocí přidání zakončení adjektiva. Skloňování je jako u substantiv.

5e Pronomoj personaj: mi, vi, li, ŝi, ĝi (ordinare pri objekto, besto aŭ infaneto), si, ni, vi, ili, oni; la pronomoj posedaj estas formataj per la aldono de la finiĝo adjektiva. La deklinacio estas kiel ĉe la substantivoj.

6. Sloveso není měněno podle osob ani čísel. Tvary slovesa: čas přítomný (jsoucí) přijímá zakončení -as; čas minulý (byvší) -is; čas budoucí -os; způsob podmiňovací -us; způsob rozkazovací -u; způsob neurčitý -i. Příčestí a přechodníky (s významem adjektivním anebo příslovečným): činné přítomné -ant-; činné minulé -int-; činné budoucí -ont-; trpé přítomné -at-; trpné minulé -it-; trpné budoucí -ot-. Všechny tvary pasiva jsou tvořeny pomocí odpovídajícího tvaru slovesa býti esti participia trpného potřebného slovesa; předložka u pasiva je de.

6e La verbo ne estas ŝanĝata laŭ personoj nek nombroj. Formoj de la verbo: la tempo estanta akceptas la finiĝon -as; la tempo estinta -is; la tempo estonta -os; la modo kondiĉa -us; la modo ordona -u; la modo sendifina -i. Participoj (kun senco adjektiva aŭ adverba): aktiva estanta -ant-; aktiva estinta -int-; aktiva estonta -ont-; pasiva estanta -at-; pasiva estinta -it-; pasiva estonta -ot-. Ĉiuj formoj de la pasivo estas formataj per helpo de responda formo de la verbo esti kaj participo pasiva de la bezonata verbo; la prepozicio ĉe la pasivo estas de.

7. Příslovce končí na -e; stupně jako u adjektiv.

7e La adverboj finiĝas per -e; gradoj de komparado kiel ĉe la adjektivoj.

8. Všechny předložky samy sebou požadují 1. pád nominativ.

8e Ĉiuj prepozicioj per si mem postulas la nominativon.

9. Každé slovo je čteno, jak je napsáno.

9e Ĉiu vorto estas legata, kiel ĝi estas skribita.

10. Přízvuk je vždy na předposlední slabice.

10e La akcento estas ĉiam sur la antaŭlasta silabo.

11. Slova složená jsou tvořena pomcí jednoduchého spojení slov (hlavní slovo stojí na konci); gramatická zakončení jsou pohlížena také jako samostaná slova.

11e Vortoj kunmetitaj estas formataj per simpla kunigo de la vortoj (la ĉefa vorto staras en la fino); la gramatikaj finiĝoj estas rigardataj ankaŭ kiel memstaraj vortoj.

12. U dalšího záporného slova ne je vynecháno. (pravidlo jediného záporu ve větě)

12e Ĉe alia nea vorto la vorto ne estas forlasata.

13. Pro ukázání směru, slova dostávají koncovku akuzativu (4. pádu).

13e Por montri direkton, la vortoj ricevas la finiĝon de la akuzativo.

14. Každá předložka má definovaný a konstantní význam; ale jestliže musíme použít nějakou předložku a přímý význam neukazuje nám, jako jmenovitě předložku máme vzít, tehdy použijeme  předložku je, která samostatný význam nemá. Místo této předložky je se může také použít  akuzativ bez předložky.

14e Ĉiu prepozicio havas difinitan kaj konstantan signifon; sed se ni devas uzi ian prepozicion kaj la rekta senco ne montras al ni, kian nome prepozicion ni devas preni, tiam ni uzas la prepozicion je, kiu memstaran signifon ne havas. Anstataŭ la prepozicio je oni povas ankaŭ uzi la akuzativon sen prepozicio.

15. Tak zvaná slova cizí, t. j. ta, která většina jazyků vzala z jednoho zdroje, jsou používána v jazyce esperanto beze změny, dostávajíce pouze pravopis tohoto jazyka; ale u rúzných slov jednoho slovního kmene je lepší použít beze změny pouze slovo záklaní a ostaní tvořit z tohoto posledního  podle pravidel jazyka esperanto.

15e La tiel nomataj vortoj fremdaj, t. e. tiuj, kiujn la plimulto de la lingvoj prenis el unu fonto, estas uzataj en la lingvo Esperanto sen ŝanĝo, ricevante nur la ortografion de tiu ĉi lingvo; sed ĉe diversaj vortoj de unu radiko estas pli bone uzi senŝanĝe nur la vorton fundamentan kaj la ceterajn formi el tiu ĉi lasta laŭ la reguloj de la lingvo Esperanto.

16. Koncová souhláska u substantiva a u členu určitého může býti vynechána a nahražena  apostrofem.

16e La fina vokalo de la substantivo kaj de la artikolo povas esti forlasata kaj anstataŭata de apostrofo.

16 gramatických pravidel ☺esperanto VE ZKRATCE pro odborníky

(i vy se tímto stáváte odborníkem, umíte-li hned několik praktických příkladů)

1 Pouze určitý člen la

2 Podstatné jméno -o. Plurál -j. 1. pád -o, 2. pád de (od), 3. pád al (k, ku, ke), 4. pád -on, 5. pád -o, 6. pád pri (o), 7. pád per (pomocí), kun (s, se).

3 Jména přídavná -a. Plurál -aj, 4. pád -ajn, 2. stupeň pli (více), 3. stupeň la plej (nejvíce), spojka ol (než). Krásný bela, krásnější pli bela, nejkrásnější la plej bela.

4 Číslovky: 1 unu, 2 du, 3 tri, 4 kvar, 5 kvin, 6 ses, 7 sep, 8 ok, 9 naŭ, 10 dek, 100 cent, 1000 mil. 20 dudek, 200 ducent, 2000 du mil. Tři tri, trojka trio, trojnásobně trioble, třetina triopo, po třech po tri. Trojnásobek triopo, trojnásobný triobla. První unua, druhý dua, třetí tria...

5 Zájmena: já mi, ty vi, on li, ona ŝi, ono ĝi, se si, my ni, vy vi, oni ili, se oni; můj mia, tvůj via... (ode) mě de mi, (komu) mě al mi, mne (4.p.) min... se mnou kun mi.

6 SLOVESO: psáti skribi, dopis letero, piš, napiš skribu, napsal bych mi skribus.

7 Příslovce -e. Krásně bele, krásněji pli bele, nejkrásněji plej bele.

8 Předložky + 1. pád: de domo = od domu, al hejmo = k domovu, pri patro = o otci, kun patrino = s matkou, per krajono = pomocí tužky (tužkou), per piede = pěšky

9 Pravopis je fonetický (piš jak slyš)

10 Přízvuk: aŭtomobílo, gramofóno, ĵurnálo, aeropláno, traktóro, filantrópo, kandelábro, funébro...

11 Tvorba slov skládáním: patro-domo = otcovský dům, val-baraĵ-lago = přehradní jezero... Za skládání slov se také považuje tvorba slov pomocí předpon a přípon, protože to jsou slova jako každá jiná: patro = otec, ino = (gramaticky) ženský rod, patrino = matka, ge = obě pohlaví (gramaticky), gepatroj = rodiče, aro = soubor stejných věcí, arbo = strom, arbaro = les, vagonaro = vlak...

12 Jediný zápor: Nechci nic. = Mi volas nenion. Nikdy nepřijdeš včas. = Vi neniam venas ĝustatempe.

13 Směr: Jdu do města. = (buď) Mi iras al urbo. (nebo) Mi iras urbon. Typický příklad: Mi iras hejmen. = Jdu domů.

14 Předložky: antaŭ = před, kontraŭ = proti, ĉe = u, apud = vedle... neurčitá předložka je: typický příklad Je la sesa horo mi revenos hejmen. = O šesté hodině se vrátím domů.

15 Tak zvaná cizí slova jsou mezinárodní slova (známá v mnoha jazycích) – viz Slovník cizích slov, jsou přijímána do esperanta.

16 Možnost vynechání koncových -o, -a + apostrof (pro účely poezie a rýmu)

TRE MALLONGE por fakuloj

1 Artikolo la

2 Substantivo –o, -j, -o, de, al, -on, -o, pri, per, kun

3 Adjektivo -a, -aj, -ajn, pli, la plej, ol

4 Numeralo unu, du, tri, kvar, kvin, ses, sep, ok, naŭ, dek, cent, mil

5 Pronomo mi, vi, li, ŝi, ĝi, si, ni, vi, ili, oni

6 Verbo -i, -u, -us, -is, -as, -os, -it-, -at-, -ot-, -int-, -ant-, -ont-
7 Adverbo -e

8 Prepozicio + nominativo de, al, pri, kun, per

9 Ortografio estas fonetika

10 Akcento estas sur la antaŭlasta silabo

11 Kunmetado de vortoj

12 Unu sola ne-vorto

13 Direkto per -n

14 Prepozicioj, la nedifina prepozicio je

15 Fremdaj vortoj = internaciaj vortoj

16 Elizio de -o, -a + apostrofo

Výborným textem na procvičení základních gramatických jevů v esperantu je FUNDAMENTO DE ESPERANTO (první učebnice napsaná samotným tvůrcem doktorem Zamenhofem), například tady:

http://www.akademio-de-esperanto.org/fundamento/index.html (lze si zvolit jako výchozí jazyk francouzštinu, angličtinu, němčinu, ruštinu, nebo polštinu). Fundamento v češtině je ve formátu PDF tady http://www.gutenberg.org/files/24575/24575-pdf.pdf (první vydání roku 1890 od Lorence pro Bohémy). Výborné je také PakEo (paklík do kapsy) tady http://esperanto.blahus.cz/varbiloj/pakeo-cs.pdf. Existují tisíce učebnic a čítanek ve stovkách jazyků, ale nikým nepřekonané je Zamenhofovo Fundamento (1. základy gramatiky, 2. základní slovník, 3. cvičebnice základů). Základem každého cizího jazyka pro domluvení se s cizinci je rozsah slovní zásoby okolo 1000 základních výrazů (3-leté dítě, i šimpanz ve znakové řeči, umí okolo 300 slov, a stouto skromou slovní zásobou se domluví o všem, co potřebuje k životu) a základní gramatickou strukturu jazyka.

Pro pokročilé mluvčí mezinárodního jazyka lze doporučit gramatiku od Malovce (česky) http://www.esperanto.cz/soubory/Malovec_Mluvnice.esperanta.doc

a gramatiku od Henrika Seppika (Celé esperanto, La tuta Esperanto, esperantsky)

http://denizo.opia.dk/la.trezorejo/instruiloj/La.tuta.Esperanto.pdf.

Pro ty, kteří rádi čtou, např.:

Malý princ http://cindymckee.com/librejo/eta_princo.pdf od A.S.Exupéryho, nebo

Faraón od B.Pruse http://www.bretaro.net/verkoj/264-la-faraono.

La Faraono ke stažení ve formátu PDF (3 díly) http://www.enxarxa.com/biblioteca/PRUS%20La%20faraono%201.pdf,

http://www.enxarxa.com/biblioteca/PRUS%20La%20faraono%202.pdf,

http://www.enxarxa.com/biblioteca/PRUS%20La%20faraono%203.pdf.

Historický román La Faraono (polský autor Boleslav Prus) v brilantním překladu Kabeho, je psán pouze v rámci základní slovní zásoby (fundamento) a výborným srozumitelným stylem. Kdo si přečte La Faraono, stává se výborným uživatelem esperanta.

Pro skutečné lingvisty, kteří chtějí jít až vědecky do hloubky, lze doporučit:

Plena Analiza Gramatiko de Esperanto

http://cindymckee.com/librejo/Plena_Analiza_Gramatiko_%28K._Kalocsay,_G._Waringhien%29.pdf.

Doporučuji těm, kteří zvládají aktivně několik cizích jazyků (polygloty). Pro běžné uživatele nemá smysl. Tříleté dítě ještě neumí číst (aby si přečetlo „úplnou analytickou gramatiku“ svého mateřského jazyka), a přesto se domluví o všem, co potřebuje (Fundamento) se svými 300 slovy a odposlouchanou základní gramatickou strukturou. A to je přesně to, co potřebujete k praktické domluvě s cizinci. Nic víc.

Některé další odkazy:

eo.wikipedia.org/wiki/Gramatiko_de_Esperanto

eo.wikipedia.org/wiki/16_reguloj

eo.wikipedia.org/wiki/Akuzativo

https://www.facebook.com/groups/AKUZATIVO/permalink/177605119100301/