Stanoviště č.1 - Obec Předhradí
Obec Předhradí
O vsi Předhradí, jejíž název pochází od polohy „před hradem“ Oldříšem, je první písemná zmínka z roku 1352, tedy již v době po zániku hradu.V té době vznikla na zbytku oldříšského hradiště zemanská tvrz v místě dnešního č.p. 10. V roce 1367 byl na předhraďské návsi náhradou za oldříšský chrám postaven nový kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Jako stavivo byly použity zbytky z odříšského chrámu. V roce 1395 bylo Předhradí v majetku pana Jereše ze Zaječic, který v nově postaveném kostele založil oltář sv. Máří Magdaleny a Kateřiny. Kostel byl v roce 1744 vypálen a zničen pruskými vojsky. Stavební zbytky kostela byly opět využity při dalších stavbách v obci. Díky „recyklaci“ stavebního materiálu z Oldříše objevil Dr. Hellich na počátku 20.století v č.p. 9 a č.p. 12 známé plastiky z oldříšského chrámu. V roce 1453 daroval král Ladislav tvrz i se všemi majetky Jiřímu z Poděbrad, čímž statek připadl k poděbradskému panství. V období třicetiletých válek byla obec několikrát od obou válčících stran pustošena. V roce 1651 měla obec jen 34 obyvatel. Nejstarší osobou byla čtyřicetiletá podružně a nejstaršímu hospodáři bylo 30 let. Po pomalém zotavení trvajícím více než 100 let přišla doba válek o rakouské dědictví a obyvatelé opět trpěli. Od jara roku 1742 zde čtyři měsíce hospodařili Francouzi při svých nájezdech z ležení u Kolína. V roce 1744 vyplenila a vypálila celé Předhradí vojska Bedřicha Pruského. Následovalo období neúrodných let 1770 – 1771 a hladomory. Období vyvrcholilo bouřemi hladového lidu a následnými nezbytnými reformami zahájenými Marii Terezií v roce 1775. Byl zrušen císařský dvůr v Pňově a jeho prostory byly využity pro školní výuku. Nová školní budova byla postavena v Předhradí v roce 1821.
Skutečná společenská svoboda přišla až po roce 1862, kdy byla nejnižší správní jednotkou stanovena obec. Tím přešla celá veřejná správa z rukou vrchnostenských úředníků do rukou obecních samospráv. Od roku 1864 byla společná správa pro Pňov, Předhradí a Klipec, kdy starosta byl volen z Předhradí, první radní z Pňova a druhý z Klipce. Tato praxe přežívala patrně od dřívějších dob při jmenování rychtářů. V roce 1881 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Nově postavená zbrojnice poskytla vedle stříkačky i místo obecnímu mlýnku a třásadlovým sítím k čištění a třídění obilí. Ten byl k dispozici všem hospodářům, stejně jako dřevěná voznice pro vyvážení močůvky a sněhový rozhrnovák, kterým se pomocí koňského potahu prohrnovaly obecní cesty. Tato zařízení sloužila až do čtyřicátých let dvacátého století. Koryto Labe sloužilo k chovu ryb. V 19. a na počátku 20. Století byl v Předhradí mezi hospodáři velmi oblíben chov obcí. V nové republice po roce 1919 byla založena sokolská jednota s názvem Sokol pro Předhradí a okolí. V roce 1921 pak vznikl Orel, tělovýchova spojená s katolickou církví. Příznivci fotbalu založili v roce 1923 Viktorii, později Sportovní klub. Po druhé světové válce a po změně režimu zůstává ze spolků již jen Tělovýchovná jednota. Od roku 1960 leželo Předhradí v okrese Nymburk, od roku 2005 patří pod okres Kolín.
Hrad Oldříš
Hrad Oldříš patřil spolu s Kouřimí k nejstarším hradům u nás. Vznikl krátce po pádu Libice jako první údělné sídlo knížete Oldřicha v době, kdy zde vzniklo správní středisko kraje (tehdy nazývaného
župa ) – o rozloze cca 8,5 ha. Hrad byl budován v letech 1002-1012 postupně s chrámem zasvěceným Janu Křtiteli, jako údajnému zachránci knížete Oldřicha z polského zajetí. Centrum s hradem a kostelem bylo vystavěno „na ostrově“ – v severovýchodní části obce. Obtékala ho řeka Labe a přístup byl pouze přes ves. Hrad a kostel byly stavby kamenné, v té době ještě málo obvyklé. Opevnění a stavby poddanské byly stavby dřevěné. O výživu se staral Pňov se svým zemědělským hospodářstvím a mlýnem. Ovce dodávali obyvatelé osady Ovčáry. Pro chov jezdeckých i tažných koní měl hrad samostatnou chovnou stanici Kobylnici, situovanou jihozápadně od hradu.
Po zavraždění Bořity z rodu Vršovců, posledního pověřeného správce Libice, v roce 1108 bylo sídlo župy přeneseno na nedalekou Havraň, poblíž Nymburka. Hradu Oldříši zůstal jen význam náboženský. O konečnou likvidaci hradu se postaralo Labe, často měnící svůj tok. S hradem skončila ve vlnách Labe i severovýchodní část původního hradního předhradí. Zachovaná část hradního předhradí se stává samostatnou osadou a předurčené pojmenování si nechává, tak vzniká Předhradí.
Z hradního kostela sv. Jana Křtitele se dochovaly zlomky pískovcového románského tympanonu s postavou Ježíše Krista mezi sv. petrem a sv. Pavlem, který je považován za nejstarší reliéf v českých zemích.
Pověst o sličné Boženě
Pověst o uvěznění knížete Oldřicha