interpunkce
Přehled pravidel psaní čárek můžete nalézt zde:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=150
Knížečka, kterou jsem vám v hodině doporučovala:
http://www.knihycz.cz/jak-pouzivat-carku-a-dalsi-interpunkcni-znamenka--P3197
Procvičování například:
http://zpravy.idnes.cz/Soutez_test.aspx?id=191
http://pravopisne.cz/2014/08/doplnovani-carek-v-textu-george-orwella-17/
http://www.ocestine.cz/testy/interpunkce-carky-v-souveti/doplnovani-slov-i/doplnovani-carek-v-327/
http://www.ocestine.cz/testy/interpunkce-carky-v-souveti/zakladni-test/spravne-psani-carek-ii-5/
přehled:
INTERPUNKCE aneb jak psát čárky
1) HV – HV = poměr mezi dvěma hlavními větami
ANO (čárku píšeme):
- vylučovací: Chodíš s Míšou, nebo jste se rozešli?Mám jít do kina, a nebo si pustit film doma?
- odporovací: Chtěl jsem auto, ale neměl jsem na něj. Sice běžel dobře, nicméně nebyl nejlepší. Měl v plánu přijet, ale nestihl to. Měl rád sladké, a přesto dort neochutnal.
- stupňovací: Pořídil si kytaru, dokonce i mikrofon. Byla zamlká, ba i velmi bledá. Pozdravil, navíc se i uklonil.
- důsledkový: Je mi zle, proto půjdu domů. Zahlédl je tam spolu, a tudíž mu bylo již vše jasné. Nemám úkol, tak se musím omluvit.
- slučovací (bez spojky, volné kladení za sebe): Mám rád plavání, jízdu na kole, squash. Přišel domů, udělal si večeři, pustil hudbu, odpočíval. Znala ho, velmi dobře si ho pamatovala.
NE: slučovací poměr se spojkou a, i, ani: Skákal a běhal a radoval se. Měl radost a cítil štěstí. Martin i Pavla zaběhli skvělý čas. Maminka ani tatínek s tím nesouhlasí.
POZOR: Věděl, že to tak dopadne a že se opět zklame. Také poměr slučovací, čárku nepíšeme! Podobný případ: Byl to ten, který mi pomohl a který se za mě postavil. Také slučovací bez čárky.
POZOR!
- NEBO / ČI :
pouze jedna HV = čárku nepíšu: Vezmu si modrý nebo bílý svetr. Pojedeme na řeku Vltavu nebo Sázavu. Půjde Petr či Pavel.
HV – HV vztah vylučovací, čárku píšu:Pojedeme vlakem, nebo raději půjdeme pěšky? Dáš si večeři, nebo nemáš hlad?Půjdu sám, nebo s Pavlem. Už to víš, či jsi se stále nerozhodl?
- A TAK – A PAK
Nepíšeme čárku: a pak, a poté, a potom, = slučovací se spojkou
ANO: a tak, a tudíž, a proto = důsledkový
2) HV – VV / VV- HV = poměr mezi hlavní a vedlejší větou
ANO – vždy!
např. účel: Přála si, aby vyrostla. podmínka: Pokud zavolá, přijdu. přívlastková: Ten, který se smál. předmětná: Věděl, že se vrátí. podmětná: Zajímá nás, kdo vyhraje. příčinná: Protože jsem nemocný, nejdu do školy. přísudková: Stál tam, jako by ho opařili.
Nejčastěji před:
spojky podřadicí: že, aby, kdyby, i kdyby, když, zdali, jestliže, protože, ač, ačkoliv, třeba(že). přesto(že).
vztažná zájmena: kdo, co, jaký, který, čí, jenž.
vztažná příslovce: kde, kdy, kudy, kam, odkdy, dokdy, proč, jak.
dvouslovné spojení: Tam, kde. Tam, odkud. To, proč. Ani, ani. Kolik, tolik. To, co. O to, aby. Jak, tak. Tu, tu. Chvíli, chvíli. Hned, hned. Jednak, jednak. Jednak, tak i. apod.
POZOR!
- JAKO
NE: pouze větný člen:
Chová se jako hlupák. Mám stejně bodů jako on. Vypadali jako zloději. Je silný jako lev.
ANO: Spojka jako uvozuje celou větu:
Křičel, jako by ho na nože brali. HV – VV způsobová. Už není takový, jako býval dříve. HV – VV přísudková. Uběhli jsme to stejně rychle, jako to zvládla paralelka. HV – VV míry
- NEŽ
NE: Petr je větší než Pavel. Gepard je rychlejší než želva. Mám raději pizzu nežli těstoviny. = pouze jedna věta.
ANO: Je větší, než býval dříve. = HV – VV přísudková Stál tam tak dlouho, než vlak zmizel za obzor. = HV – VV časová Než se naděješ, budu zpátky. = HV – VV časová
Čárku píšeme:
- Citoslovce a podstatné jméno v 5. pádu ve větě oddělujeme čárkami
Ach, to je krása! Petře, přines mi učebnici.
- Přístavek – čárka z obou stran
Já, Pavel Klapka, prohlašuji, že jsem nevinen. Karel Čapek, spisovatel a dramatik, žil ve 20. století. Navštívili Berlín, hlavní město Německa, a Drážďany.
- Věta vložená – čárka z obou stran
Pták, který seděl na větvi, krásně zpíval. Plán, jenž jsme vám představili, má velký potenciál. Karel, jakožto jejich otec, se na ně káravě podíval.
- Samostatný větný člen:
Děti, ty měl vždycky rád. Seriály, ty se teď rozmohly. Petr, na toho se spolehni. Nemá, kam by hlavu složil.
Nepíšeme:
přívlastek postupně rozvíjející:
Její velké modré oči. Lahodná mléčná čokoláda. Učíme se ohebné slovní druhy.
V některých případech je možné čárku použít i nepoužít
Přineste mi(,) prosím(,) kávu
Poté (,) co přišel, sedl si na gauč.
_________________________________________________________________________________________________
Vyjmenovaná slova
Ve vašich čtvrtletních pís. pracích jsem se dozvěděla, že se píše blištivý, třpitivý, lýný, výřivá vana a podobné perly, tudíž ve čtvrtek 13.11. si napíšeme písemnou práci na vyjmenovaná slova.
Přehled vám předkládám (viz níže nebo ke stažení ZDE), dostanete jej v pondělí v hodině vytištěný (oproti tomu, který jsem vám poslala mailem jsem jej ještě doplnila o některé problematické jevy).
Procvičovat ani vysvětlovat v hodině nebudu, je to učivo 4. třídy, tudíž samostudium.
Vyjmenovaná slova po B:
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav
(bych, bys, by, abych, aby, kdyby, bývalý, starobylý, obývat, obývací pokoj, živobytí, odbyt, odbýt, pozbýt, úbytek, zbytek, přebytek, zabývat se, dobyvatel, obývat, obydlí, bydlo, bydliště, bytost, bytelný, bystřina, býložravec, babyka, Hrabyně, Bydžov, Zbyněk, Zbyslav) Pozor! Bít (fyzicky trestat)+ nabít (baterii) x nabýt (majetek, podezdření ); dobýt (hrad), dobyvatel x dobít (kredit)
Vyjmenovaná slova po L:
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš,
( slyšitelný, mlynář, blýskavice, blyštět se, zalykat se, vzlykot, vyplývat, oplývat, plynulý, plyn, rozplynout se, plytký, lysina, vlys, slynout, Volyně, Lysolaje, lysá) x Pozor! Lyže x ližiny = kolejnice autosedačky nebo hagusy u auta na střešní nosič (odvozeno od slova „líhat“)
Vyjmenovaná slova po M:
my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl + nově sumýš (mořský živočich)
( mycí, myčka, umyvadlo, mýdlo, mydlit, mýval, mysl, vymyslet, myšlenka, úmysl, smysl, průmysl, myslivec, myslivna, omyl, myšák, mýto, mýtina, vymykat se, výmyk, přimykat, smyk, smyčec, smyčka, průsmyk, dmychadlo, mys, Přemysl, Kamýk) X pozor! Mlít se píše s í – jiný původ slova a vývoj hlásek v něm!
Vyjmenovaná slova po P:
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se
( pyšný, pýchavka, přepych, pytlák, ptakopysk, třpytka, nevyzpytatelný, pýří, Spytihněv)
pozor! pil limonádu x květinový pyl; píchla mě včela; pilovat = brousit; slepíš (mi vázu?); pikle (kout, intriky) ; pikola (hudební nástroj) ; piky piky na hlavu (citoslovce) ; pikat = zaříkávat x pykat = platit za chybu
Vyjmenovaná slova po S:
syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat
( synovec, zlosyn, sytost, nasytit, syreček, sýrárna, syrovátka, zasychat, zasychat, sykot, nasypat, sypký, zásyp, násyp, sypek, osypaný, Bosyně, Sychrov, Syslov)
pozor! Sýrová (pomazánka) x sírová (kyselina) ; sivý holub (popelavé barvy)
Vyjmenovaná slova po V:
vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň
a slova s předponou vy-, vý + nově vyza (ryba)
( vysočina, vyšší, výška, povýšit, zvýšit, převyšovat, zvyk, zvyklost, návyk, zlozvyk, obvyklý, žvýkačka, přežvýkavec, vykat, cavyky, Vyškov, Výtoň, Vyšehrad, Vysočany)
Pozor! Vikýř (okno) ; vít (plést věnec) x výt (vlk na měsíc); vír (vodní) x výr (zvíře); vířivá vana;
viset (na stěně) x vyset (obilí); výskat= jásat x vískat= někoho ve vlasech; výška (nahoře) x vížka (věž)
Vyjmenovaná slova po Z:
brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně ( jazýček, jazykověda, vyzývat, ozývat se)
Pozor! Ozvi se ; zívat (nudou) brzičko (přípona -ičko)
