Stručný obsah
Nigel je asistent ředitele ve firmě. Pracovníci ho nemají moc rádi, protože je dost odtažitý a málo družný. Nedělá mu problém někomu vynadat nebo ho vyhodit. Do firmy přijde nová síla, Betty. Je to pro ni první práce. A hned na chodbě narazí na Nigela, který jí vynadá, jednak že do něho vrazila, a pak taky že si dovolila přijít do práce v barevné halence. Betty neví, kdo ten člověk je, ale když se jde hlásit u svého přímého nadřízeného, zjistí, že to do něho narazila, a je jí jasné, že narazila na problémy. A tak začíná série jejich vzájemných srážek. Betty, jako Nigelova osobní sekretářka, je poslední osobou, kterou zaměstnanci vidí, když si je asistent ředitele zavolá na kobereček, a první, koho (často v slzách) vidí po odchodu z jeho kanceláře. Betty se je snaží povzbuzovat a utěšovat, ale postupem času zjišťuje, že Nigela začíná nemít ráda eště víc, než první den. Naproti tomu ředitele, starého pána Stephena, mají rádi skoro všichni - je ke všem přátelský a žoviální, občas nějakou slečnu plácne po zadku a podobně. Stephen je Nigelovým otcem.
Jak už to tak bývá, ředitel s asistentem musí odjet na nějaké jednání v Las Vegas, a vezmou s sebou i Betty, aby jim vařila kafe, zapisovala poznámky a podobně. Betty se docela těší, že se podívá do luxusního hotelu, ale představa, že se tam bude potkávat s Nigelem, jí není úplně příjemná. První den, když se ubytují, jdou Stephen a Nigel do baru, Betty má volný večer. Ale protože je unavená, zajde si jen dolů do bazénu a pak na véču. Shodou okolností si sedne ke stolu, který je těsně u baru, ale oddělený nějakým křovím, takže Stephen ani Nigel si jí nevšimnou. Takže vyslechne jejich rozhovor: Stephen Nigelovi v kostce vyčítá, že je k ničemu a že se vůbec nepodobá bratrovi; Nigel mu zase oponuje, že on je jiný než bratr, ale jistě má také nějaké dobré vlastnosti, například loajalitu k rodině. Pohádají se a když Nigel odchází z baru, u výtahu se potká s Betty (ona tam na něho opravdu nečekala). Jedou spolu nahoru, bydlí ve stejném patře, a někde mezi šedesátým a šedesátým prvním patrem (pozn. zjistit, kolik pater tak mají vysoké hotely) sebou výtah škubne a zhasne. Když se rozsvítí nouzové světlo, zjistí Nigel pomocí nouzového telefonu, že se něco stalo s elektrikou a že tam budou muset chvilku vydržet. Betty nemá ráda trapné ticho, a tak se Nigela začne v rámci nezávazné konverzace vyptávat na rodinu, dětství a podobně. Nigel se jí svěří, že mu nedávno zemřela matka, že si otcem moc nerozumí a že má ještě staršího bratra Davida, který se ovšem trhnul, má vlastní firmu (úspěšnou) a navíc dobře lyžuje. On, Nigel, na naléhání matky zůstal v otcově firmě a dělá Stephenovi asistenta, i když mu to zrovna po chuti nebylo - vlastně to nebylo po chuti ani jednomu, Nigel měl vlastní podnikatelský záměr a Stephen zase mnohem víc stál o Davida. Pak do toho přišla smrt matky a Nigel má pocit, že je přinejmenším do otcovy smrti uvázaný na jednom místě. Otec žádné jeho obchodní návrhy nebere vážně a pořád ho shazuje, ale když se stejným nápadem přijde o několik měsíců později David (a ukážou se jako velmi úspěšné), vychvaluje Davidovu prozíravost. Betty zjišťuje, že Nigel je taky jenom člověk. Konečně je z výtahu vysvobodí (po dvou kapitolách cajdání o Nigelově dětství).
V dalších několika dnech pobíhají obchodní jendání, Betty zapisuje a večer ještě v salónku s Nigelem a Stephenem tyto zápisy prochází. Několikrát si všimne, že se na ni Nigel dlouze dívá, nebo to vypadá, jako by jí čichal k vlasům, ale Betty si to skoro neuvědomí, natož aby tomu přikládala nějaký význam. Potom starý pán Stephen odjede na letiště a domů, Nigel s Betty mají letět až další den, ráno ještě musí podepsat nějaké papíry, jenže přes noc nasněží, takže letiště se uzavře. Takže jak to udělat, aby se dostali domů? Nigel navrhne, že půjčí auto, tak si půjčí nějaký super bourák a on že to odřídí. Pochopitelně uvíznou někde v zácpě na dálnici a pak už je moc hodin, tak zastaví v nějakém motýlku u cesty, kde už mají volný jen poslední jeden pokoj s jednou postelí. Když si oba pomyslí, že to je jako v nějakém špatném románu z červené knihovny, rozhodnou se rozdělit působiště: Nigel se vyspí na pohovce, postel gentlemansky přenechá dámě. Protože je to taková divná situace, nemůžou ani jeden spát, a jelikož Betty nerada trapné ticho, tak si povídají - o tom, jaké mají plány do budoucna, kde by chtěli strávit důchod. Betty se Nigela zeptá, proč tedy z otcovy firmy neodejde, když si ho otec neváží; Nigel jí vysvětlí, že považuje za svou povinnost být otci po vůli, když jeho bratr David je takový rebel. Betty mu na to řekne, že je to škoda, protože on (Nigel) by měl určitě úspěch i samostatně. Pak jdou spát.
Dalšího dne už dorazí domů a v práci jsou terčem posměchu - všichni si myslí, že jsou milenci a zašili se do motýlku plánovaně, protože kdo to kdy slyšel, aby v Las Vegas sněžilo! Nigel je z toho rozladěný a chová se k Betty zase odměřeně, přestože ona už si ho stačila skoro oblíbit. Po několika dnech se všechno vrátí do normálu, protože Nigel Betty nijak nenadržuje. Jenže potom se něco podělá s obchodními partnery z Las Vegas a vypadá to, že nějaká smlouva nebyla sepsaná úplně tak, jak měla, a pan ředitel doběhne na Betty a ze všeho ji viní. Betty je zděšená, protože si je jistá, že ona žádnou chybu neudělala - všechno po sobě kontrolovala třikrát a postupovala přesně podle svých zápisků a instrukcí Stephena a Nigela. Vloží se do toho Nigel, který je taky přesvědčený, že Betty za ty problémy nemůže. Přes noc s Betty zkoumají všechny její zápisky a dotyčnou smlouvu, a nakonec vyjde najevo, že to, co se nyní považuje za chybu, byl ve skutečnosti výslovný požadavek starého pana ředitele. Vítězoslavně to Stephenovi předloží a ten okamžitě pošle Nigela za obchodním partnerem, aby tu situaci vyřešil. Když je Nigel pryč, zavolá si ten hodný, přátelský pan ředitel Betty do kanceláře a dá jí padáka (buď proto, že si nevšimla toho aktuálního problému, nebo z nějakého jiného důvodu, který mu slouží jen jako záminka - ve skutečnosti je nakrknutý, že se Betty bránila a že ji bránil i Nigel).
Betty je zaskočená, ale nezbývá jí nic jiného než si spakovat krámy a jít domů. Naštěstí dostane docela velké odstupné, takže si udělá radost a nadělí si týdenní leháro doma s kyblíkem zmrzliny. A takhle ve čtvrtek jí najednou u dveří někdo zazvoní - a on to Nigel, který vypadá velmi unaveně, ale vítězoslavně praví: „Tak jsem to udělal! Odešel jsem od otce!“ Betty mu poblahopřeje a pozve ho dál. Objednají si pizzu a tak trochu se opijou (aspoň Nigel), takže tam zůstane přes noc - v obýváku. Ráno, když si dají kafe, se začnou rozhodovat, co budou dělat dál. Nigel má spoustu nevyužitých nápadů, které může konečně využít, tak se jde domů hodit do gala (nebydlí se svým otcem, má svůj byt), Betty se taky obleče (ne že by do té doby byla svlečená...) a jdou obcházet nějaké obchodní partnery, aby zjistili, o co by tak byl zájem. Nakonec získají nějakou představu, takže v dalších dnech oběhnou úřady a vyřídí si firmu. V té době Nigela kontaktuje David, který před lety přerušil většinu styků s otcem právě z toho důvodu, že ho otec chtěl příliš ovládat a nevážil si ho. Slíbí Nigelovi pomoct, protože jejich pole působnosti se nepřekrývají.
Betty se zatím raduje z vyhlídky nového místa v Nigelově firmě. Také se poprvé setkala s Davidem, který ji svým způsobem okouzlil, protože je sebevědomý a vyrovnaný. Davidovi se slečna Betty taky zalíbí, a tak ji pozve do své lyžařské chaty v Boulderu - a s ní pozve i Nigela, aby mohl dělat, že tam budou jednat o obchodu. Při lyžování, kdy se ukáže, že David je skutečně zdatnější lyžař než Nigel (který si hned první den pohmoždí nohu), se Betty s Davidem tak trochu sblíží, protože jí dotyčný Xkrát pomáhá na nohy a oprašuje z ní sníh a podobně. Večer si pak dají nějakou tu skleničku a velmi dobře se baví - ovšem Nigel se nehodlá Betty vzdát, tak jim zdatně sekunduje. Ovšem má v sobě nějké prášky proti bolesti, a tak, když upadne do hlubokého spánku, se David s Betty vykradou ven na terasu, kde se líbají a objímají. Nigel se v té chvíli vzbudí, uvidí je, ale protože je zdrogovaný, nezmůže se na nic jiného, než že se přesune do své postele. Betty si uvědomí, že to asi neudělala dobře, a nemá z toho dobrý pocit.
Ráno, když slečinka vstane, je už Nigel pryč. David jí řekne, že s ním ještě ráno mluvil. Nigel mu řekl, že si nemyslí, že by jejich spolupráce byla dobrý nápad, protože by si přece jen konkurovali. Betty je z toho nešťastná, ale David ji přemluví, aby s ním zůstala na horách. Betty si tedy myslí, že s ní má nějaké vážné úmysly (jako že by spolu mohli chodit třeba). Jaké je její nepříjemné překvapení, když ho ještě téhož večera uvidí, jak se miliskuje s nějakou cizí paní! Ihned se začne balit, do toho přijde David a ptá se jí, co se děje. Betty mu vysvětlí, že asi udělala chybu, že měla zůstat loajální k Nigelovi a že radši pojede domů. David ji moc nepřemlouvá, protože o ni zas tak nestál.
Betty tedy překoná strastiplnou cestu na letiště, tam přečká prakticky celou noc, než jí najdou volné místo v letadle, a když přiletí domů, na letišti prakticky vrazí do Nigela, který se rozhodl jen tak se nevzdat a byl na cestě vyrvat svou milovanou ze spárů zhýralého bratra Davida. Na místě před ní poklekne a požádá ji o ruku, protože si nedovede představit, že by bez ní žil. Betty je sice ráda, že ji má Nigel rád, ale na žádost o ruku mu odpoví, že v daném okamžiku mu neodpoví (celá letištní hala na ně zírá a ona se cítí moc pod tlakem). Přesto bude ráda, když ji Nigel doprovodí. Tak on ji doprovodí až ke dveřím, kde mu Betty řekne, že ať se nezlobí, ale že si ho v tomot okamžiku nechce vzít - ale kdyby chtěl zítra jít na večeři nebo do kina, tak půjde ráda. Prostě spolu nejdřív budou chodit a pak se uvidí. U dveří se políbí a na nějakou dobu je opustíme.
Potom přijdou Vánoce a na popud Betty se Nigel, David i Stephen sejdou u nich doma na slavnostní štědrovečerní večeři. Synci mají možnost si s tátou vyříkat, co potřebují, a díky duchu Vánoc se všichni usmíří, přijmou názory všech ostatních, dobře se nají, rozdají si dárky, a když Stephen a David odejdou a Nigel s Betty se na terase dívají na hvězdy, Betty poklekne a požádá Nigela o ruku - protože teď už ví, že si ho vzít chce. (Má prosperující firmu a taky už spolu nějakou dobu chodí.) Nigel je v šoku, protože má zrovna v kapse taky ten zásnubní prstýnek, který jí vnucoval už na letišti. No a tak se dohodnou, že se vezmou. A jdou spát. A druhý den, na Boží hod ráno, se rozhodnou, že nebudou na nic čekat, a odjedou autem do Las Vegas, kde se v nějaké kapli vezmou. A když pak přijdou na letiště, tak jsou všechny lety zrušené - protože zase nasněžilo! A to je vtipný konec.