Černá hora a Stráž (7.7.2016, Šumava)

Tento den jsem využil akce pořádané Informačním střediskem Kvilda. Jednalo se o pěší túru po okolních kopcích, tentokrát na Černou horu a Stráž. Na Kvildu přijíždím s dostatečnou časovou rezervou, a tak chvilku postávám před místním IS.

údolí Teplé Vltavy u Kvildy

Poté již vychází ze dveří naši dva dnešní průvodci a seznamují účastníky s plánem dnešního výletu. Po modré turistické značce se vydáváme ve směru k pramenům řeky Vltavy.

údolí Teplé Vltavy u Kvildy

Krajina v této bezprostřední blízkosti Kvildy je velice působivá. Cesta vede údolíčkem Teplé Vltavy, která se jako malý potůček vine napravo od cesty. U cesty kvete celá řada zajímavých rostlin, například jirnice modrá (Polemonium caeruleum), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) či bodlák lopuchovitý (Carduus personata), který zde vidím poprvé.

jirnice modrá

bodlák lopuchovitý

Pokračujeme dále po cestě za pěkného polojasného počasí. Po vstupu do lesa a po povídání o kůrovci, jeho vlivu na zdejší přírodu a důsledcích jeho přemnožení se zastavujeme u informační tabule. Ta se nachází u průseku, kudy procházela "železná opona" a popisuje Černohorský močál - rozsáhlý rašelinný komplex o rozloze 120 ha, který se nachází právě při tomto průseku a v jeho okolí napravo od cesty. V uplynulých letech zde probíhala jeho revitalizace. I zde potkávám zástupce šumavské fauny, tentokrát motýla hnědáska jitrocelového (Melitaea athalia).

průsek po "železné oponě", kde se nachází Černohorský močál

hnědásek jitrocelový

Brzy poté, co se před námi objeví první suché pahýly stromů (které nepřežily útok kůrovce při zdejší kůrovcové kalamitě) opouštíme zpevněnou cestu s modrou turistickou značkou a odbočujeme na pěšinu vlevo, která vede do svahu Černé hory a dovede nás nedaleko vrcholu.

cesta svahem Černé hory

Tato cesta již není nijak značená. Se vrůstající nadmořskou výškou se otevírají první zajímavé výhledy. Cesta, jak jsem psal, pokračuje úbočím Černé hory, ale my se musíme dostat k vrcholu. Naštěstí se na tuto cestu opět napojuje průsek "železné opony", a tak po něm chvilku pokračujeme.

na vrcholu Černé hory, na nejbližším hřebenu vrcholy (zleva) Holý vrch a Stráž

skalky na vrcholu

K vrcholové skalce se pak již musí několik desítek metrů terénem přes padlé kmeny a mezi mladými smrčky, které zde velmi rychle obsazují místa jejich uschlých a padlých předků. Z vrcholové skalky (na které stojí vrostlý smrk, který kalamitě odolal) se nám naskytnou pěkné výhledy na protější hřeben s vrcholy Stráž a Holý vrch, na kopce v okolí Kvildy i na ty vzdálenější.

vrcholová skalka Černé hory

Černá hora (1315 m n. m.) je nejznámější asi tím, že na jejím východním svahu se nachází prameniště naší nejdelší řeky Vltavy. Turistický pramen Vltavy je pouze symbolický, neboť řeka má pramenů více. Do studánky, která je "oficiálním" pramenem, je svedena voda potrubím.

vrchol Černé hory

Černá hora je plochou kupou s prudkými východními svahy. Vrcholovou část tvoří poměrně rozsáhlá plošina, místy pokrytá balvany s již zmiňovanou vrcholovou skalkou. Asi 200 m od nejvyššího místa se nachází geodetický bod.

cesta k vyhlídce Nad prameny Vltavy

Když se celá skupinka u vrcholové skalky pokochá výhledy a nasvačí, vracíme se opět na cestu úbočím, kterou pokračujeme dále, až k vyhlídce Nad prameny Vltavy, kde stojí dřevěná minirozhledna a odkud je pěkný výhled třeba na kopce Siebensteinkopf a pod ním se nacházející nádrž Reschbachklause, při výborné viditelnosti odtud bývají vidět i Alpy.

výhled od vyhlídky Nad prameny Vltavy na Siebensteinkopf a nádrž Reschbachklause

vyhlídka Nad prameny Vltavy

Od vyhlídky sestupujeme až na červeně značenou cestu, vedoucí níže svahem Černé hory. Kolem všude poletujou motýli okáči rudopásní (Erebia euryale), kteří vás na Šumavě v tomto období budou doprovázet ve většině vyšších poloh. U rozcestníku U Pramene Vltavy pokračujeme pořád po červené ve směru na Bučinu (pramen Vltavy nenavštěvujeme). Cesta zde stoupá do vytrvalého kopce, u rozcestníku Na strážní stezce je možné zahlédnout i Luzný.

u rozcestníku Na strážní stezce

Naším dalším cílem bude kopec Stráž. Za chvíli tak odbočujeme na neznačenou cestu, která vede jejím úbočím a ze které je po chvilce pěkný výhled na Černou horu s patrným průsekem po "železné oponě".

výhled na Černou horu

Na samotný vrchol je nutné odbočit z této cesty doleva na pěšinu a poté průsekem až na vrchol. Stráž (1307 m n. m.) je výrazným sukem na hlavním šumavském hřebeni, po němž vede evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Vrcholová část je kupovitá. K severu a jihu ze Stráže vybíhá hřbet, na němž vystupují vrcholy Holý vrch a Siebensteinkopf.

cesta k vrcholu Stráže

vrcholová tyč na Stráži

Na vrcholu je geodetický bod a červenobílá železná tyč. Pár metrů od vrcholového bodu se otevírají na mýtině pěkné výhledy na sousední Stolový hřbet či na masiv Boubína.

výhled ze Stráže na Stolový hřbet a v dáli Boubín

výhled ze Stráže

Cesta ze Stráže do Kvildy pak pokračuje smrkovým lesem. Když opět vyjdeme do otevřené krajiny, mám možnosti si vyfotit zase nějaké místní rostliny, tentokrát třeba zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) či rdesno hadí kořen (Bistorta major).