Přírodní krásy České republiky

Výlet po hřebenu Bítovy, který je součástí tzv. Doubravského hřebenu v Korábské vrchovině. Zdolal jsem jeho tři nejvyšší vrcholy. Střední Bítov s osmimetrovým dřevěným křížem, telekomunikačním stožárem a pěkným výhledem na západ, Velký Bítov, který je se svými 713 m n. m. nejvyšším bodem hřebenu a Malý Bítov, který pokrývá krásný listnatý les.

Nenáročný výlet na Pancíř, kde stojí chata s rozhlednou, do údolí bývalých Šmauzů a Nového Brunstu, která jsou součástí PR Prameniště, kde pramení Křemelná, Slatinný potok a Řezná, a kde roste mnoho zajímavých rostlin.

Poslední den pobytu v Broumovské vrchovině jsme se vydali do Broumovských stěn, kde jsme navštívili Bludiště na Signálu, nejvyšší vrchol Broumovských stěn - Božanovský špičák, vrchol Koruna s pěknými vyhlídkami a další nádherné vyhlídkové místo Kamennou bránu, odkud se rozprostírá výhled do Broumovské kotliny. Poté jsem ještě uskutečnil rychlovýběh na Ruprechtický špičák v Javořích horách při hranicích s Polskem, na němž se nachází rozhledna.

Poslední den v Českém středohoří, kdy jsem navštívil vrch Hazmburk se zříceninou hradu, jehož nezaměnitelná silueta je vidět z dálky. Bílá věž na jeho vrcholu pak slouží jako rozhledna. Cestou do pensionu jsem se ještě zastavil v Sutomi a před blížící se bouřkou uspořádal rychlovýběh na Sutomský vrch, mohutný kopec pokrytý listnatým lesem, bohužel bez výhledů.

Výlet za krásného podzimního dne k prameni řeky Vltavy, který se nachází na úbočí Černé hory nedaleko Kvildy, odtud do míst, kde stávala vesnice Bučina a která patří k jedněm z nejlepších výhledových míst na Šumavě, kde je možno spatřit Alpy. Z Bučiny se pokračovalo do míst další zaniklé osady, na Knížecí Pláně, kde se nachází obnovený hřbitov a rozhlehlé pastviny. Cestu jsme zakončili na Chalupské slati u Borových Lad.

Výlet na kopec Přimda v Českém lese, na kterém se nachází zřícenina hradu a přírodní rezervace a z jehož severního vrcholu (vrcholy má dva) i od hradu se nabízí pěkné výhledy. Ty jsou pěkné i z rozhledny Milíře, kterou jsem také navštívil. Výlet jsem pak zakončil výstupem na kopec Šibeník, kde se nachází zbytky šibenice a meteorologická stanice.

Velmi povedený den, jehož hlavním cílem bylo zdolat kopce Milá (dominantní osamocený vrch, který byl vyhlášen přírodní rezervací a který nabízí krásné výhledy) a Raná (unikátní trojvrcholový hřbet taktéž s přírodní rezervací a s výskytem sysla obecného). Ještě před návštěvou těchto kopců jsem si vyšlápl na tři menší kopce, Kamýk, Číčov a Syslík, blízko kterého se nachází také Třtěnské stráně, tzv. bílé louky se vzácnými rostlinami. Den byl pak zakončen výšlapem na kopec Křížové vršky s rozkvetlými svahy.

Výlet na jednu z nejkrásnějších hor Šumavy Grosser Falkenstein (1315 m n. m.), nacházející se kousek za hranicemi s Německem. Cesta vedla z vesnice Zwieslerwaldhaus po trase značené tisovou větvičkou, která vede přes Kleiner Falkenstein, vedlejší vrchol Grosser Falkenstein. Z obou vrcholů je nádherný výhled, na Grosser Falkenstein je vrcholový kříž, horská chata a kaplička. Cesta zpět vedla přes bývalé pastviny Ruckowitzschachten.

Druhý den v Českém středohoří, který se nakonec velmi vydařil. Dopoledne návštěva kopce Boreč, který je unikátní svými ventarolami, a odpoledne výšlap rovnou na čtyři kopce. Nejprve na Ostrý se zříceninou hradu, potom Lipská hora s úžasným výhledem ze svých kamenných teras na vrcholu, Oltářík taktéž s hradní zříceninou a nakonec Plešivec, stepní kopec s kruhovým výhledem. I počasí se během dne vylepšilo a večer se mi tak ani nechtělo zpět do penzionu.

Nenáročný okružní výlet po masivu Gibachtu. Cesta začala u horského hostince Gibacht, pokračovala kolem skály Pfennigfelsen k místu zvanému Tři znaky na česko-německé hranici, odtud k nejvyššímu místu celého masivu - skále Kreuzfelsen, na Reiseck - vrcholek na jihu masivu se skleněným křížem a pěkným výhledem a k Majáku lidstva na Tannenriegel. Poté jsem si ještě výlet prodloužil na kopec Klammerfels s rozhlednou.