MÁ PRVNÍ POVÍDKA S VĚKOVÝM OMEZENÍM
Autor: Raven de Night
Omezení: 10+
Uvedení omezení na pravou míru: Tato povídka není vhodna pro osoby, které mají děsivé sny o Žralocích Gumolačných.
Upozornění: Tato povídka je pravdou pouze inspirována, protože, jak všichni víme: Žraloci Gumolační (údajně) vyhynul v r. 1313 př.n.Kr. a polštáře ještě neovládly planetu.
Bylo přesně 10:23, když se na Chorvatské pláži ozval zvuk, jako kdyby někdo násilím vytlačil ze svých útrob přebytečné plyny a velký nafukovací pes i s malým dítětem na hřbetě zahučel pod vodu asi deset metrů od břehu. Na hladině po chvíli zoufalých dětských výkřiků vykvetl obří krvavý květ. A bylo ticho...
Podobným způsobem se postrácelo ještě dost malých dětí. Ach, ten božský klid, který na pláži nastal... Nastal ovšem jedem problém: Žralok Gumolačný, který měl tento klid jistě na svědomí, je tvor čistotný. Po každém sežraném dítěti se vrátil až ke břehu, kde se odrážel svalnatýmy předními ploutvemi a s mohutným říhnutím vyklopil na břeh dávku sežvýkané gumy. Z těch hromad nafukovacích hraček brzy vznikla takřka neproniknutelná hráz, přes kterou se plavcům do vody špatně chodilo. No, já skrz ni pronikla, chtěla jsem si stvoření, které mělo vyhynout již před třemi tisíci třemi sty dvaceti sedmi lety (Je doufám rok 2014, že?) prohlédnout zblízka. Z hráze jsem si vzala onoho oramžového psa a ze své osušky brýle a šnorchl. Jak jsem předpokládala, asi pět metrů od vody se z hloubky vynořila metrová paryba a svými speciálními čtyřmi zuby probodla gumu. Aby si ukrátila čekání na kořist, kroučila kolem mne a perfektně se mi tak vystavila. Po pár minutách, kdy jsem psa stále držela na hladině, jí došla trpělivost a znovu bodla. Uběhlo asi deset minut, než začala stvůra bodat do nebohé hračky jako šílená. Přesvědčila mne tehdy o své rychlosti a hlavně síle, když mě i se psem dobře mířeným úderem zvedla nad hladinu. V obavě, aby si tento ochránce klidu neublížil, jsem psa pustila a sledovala, jak ho žralok zmateně prohledává. Když zjistil, že se stále zdatně držím na hladině, vsál ho svými kapru podobnými ústy a plaval ke břehu.
Tady musím upozornit na důvod, proč nezaútočil: žralok Gumolačný není rváč. je uzpúsoben na lov neplavců, které odláká od břehu a pak je zbaví nafukovacích pomůcek, a až když jsou spolehlivě utopeni si je zavleče do svého úkrytu. Předpokládá se proto, že na zimu vyhledává proudy a usíná v nich zimním spánkem, jelikož v zimě turistika nekvete a on nemá co lovit. To jsem ale odběhla.
Párkrát jsem se ještě potopila ve snaze smýt pach rybiny.