Да здравствует Советский Союз и товарищ Ленин!!

 Rozhovor Haló novin s dvojkou jihomoravské kandidátky KSČM Miroslavem Grebeníčkem

Před pár týdny se v kuloárech povídalo, že »Grebeníček chce skončit«. Vše je ale jinak. Byla to čistá fáma, anebo u vás na chvilku znechucení z politiky přeci jen převládlo?

Ne, nebyla to fáma ani znechucení z politiky. Šlo o snahu dát prostor k seberealizaci mladším kolegům. Vždyť mládí charakterizuje dynamičnost, snaha bojovat, o něco usilovat, ověřovat si sílu vlastního přesvědčení, a tím i svého charakteru. A tak jsem již v roce 2010 avizoval, že další pokračování v práci poslance nepovažuji za samozřejmost. To byl asi jeden z hlavních důvodů, proč mne Okresní výbor KSČM Břeclav už ani nepozval na své rozšířené zasedání k projednání mé případné kandidatury.

Vnímal jsem samozřejmě, jak mou práci hodnotí vedení poslaneckého klubu, a nepochybně významné pro mne bylo i příznivé hodnocení mojí maličkosti vedením KSČM. Ovšem teprve srpnové Setkání občanů a mládeže na moravskoslovenském pomezí, kdy naprostá většina účastníků vyslovila mimořádnou podporu mé kandidatuře, mne plně přesvědčilo, abych zaujal vstřícné stanovisko. Chtěl jsem sice, obrazně řečeno, konečně v klidu mávat lesům a stráním, hladinám řek, jezerům či rybníkům, ale rád to na pár let odložím.

V české politice už jste toho prožil hodně. Bylo přesto v uplynulém volebním období něco, co vám ještě dokázalo vyrazit dech?

Přiznám se, že mne už skutečně po více než dvou desetiletích práce ve vrcholné politice máloco překvapí. Nechci, aby to vyznělo neskromně, ale jsem opravdu rád, že jsem se nenechal umlčet, zastrašit nebo dokonce koupit těmi, kteří v České republice v posledních letech rozhodovali.

Na moji maličkost si brousili zuby mistři skandalizačních ptákovin řadu let. Když jim chyběla logika důkazů, začali vypouštět fámy a zamlžené signály mající s realitou pramálo společného. V žádném případě se však nedomnívám, že by snad nyní prožívali nějaké znechucení nad svým vlastním morálním bahnem. Takoví nejsou. Vyznačují se etikou predátorů s pramalým pochopením pro hodnoty slušného lidského soužití.

Různí kalouskové, schwarzenbergové či jiní šíbři někdejší Nečasovy vládní koalice inklinují ke kultu mocichtivosti, chamtivosti, úplatkářství, ke korupci, pomstychtivosti, prostě k podrazům všeho druhu. A sotva tomu bude jinak, »pokud budou vepři z žita u koryta« a budou mít naději, že se jim musí odpouštět všechno, rabováním kapes daňových poplatníků počínaje a bohapustým kořistěním a mafiánskými zločiny konče.

Ano, už bezmála čtvrt století ruším poklid novodobých mocipánů a kazím jim chuť při jejich »sametových« bohoslužbách. A pokud mně přitom v uplynulém volebním období přece jenom něco málem vyrazilo dech, tak to byly především svérázné praktiky reprezentantů římskokatolické církve. Ve své lačnosti majetku a peněz Čechů, Moravanů a Slezanů zašli opravdu hodně, hodně daleko. A Nečasova, Kalouskova a Schwarzenbergova vláda zmámená představou velkého kšeftu učinila pak krok, který může přijít Českou republiku na 135 miliard korun. Jsem přesvědčen o tom, že v dané záležitosti by měli naprosto demokraticky rozhodnout občané v referendu. Nepochybuji o tom, že by tím definitivně skončilo porušování práv většiny zvýhodněnou menšinou.

Jste v zajímavém postavení bývalého předsedy strany. Když se podíváme na vaše kolegy – Zemana, Klause, Paroubka, Bursíka – vidíme, že často své strany zklamaně opouštějí, nebo dokonce zakládají nové. Čím to, že jste si vy nezaložil žádné »grebeníčkovce«?

Někdy mám pocit, že většina občanů naší země chápe demokracii jako sobecké hašteření politických stran nebo jako divadelní show několika arogantních a narcisoidních politických machrů, v níž jsou oni, občané, odsouzeni do role diváků.

Můj přístup k odchodu z funkce předsedy ÚV KSČM spočíval především v tom, že jsem tuto funkci chápal jako časově omezenou službu levicově smýšlející veřejnosti. A neměl jsem žádný problém se jí vzdát ve chvíli, kdy dozrál čas pro nové tváře, novou dynamiku.

Jsem nyní řadovým členem KSČM, není důvodu, aby tomu po letech hektické práce na hrotu jejího vedení bylo jinak. Snad jen ještě dodám pro ty, kdo to potřebují slyšet, že jsem členem KSČM z pevného přesvědčení.

Ano, k některým konkrétním krokům stávajícího vedení KSČM jsem tu a tam kritický. Nedělám to ovšem proto, abych někoho umravňoval. Pokud se nad mými názory a stanovisky ti, komu jsou určeny, zamýšlejí a pokud jsou jim k užitku, neprokazují tím nějaký formální respekt ke Grebeníčkovi či bývalému předsedovi strany, ale to, že umí vnímat a brát názory a argumenty i řadových členů KSČM.

Jste historik. Co je podle vás největší historickou lží, kterou polistopadová éra vyprodukovala?

Idealizovat nejnovější dějiny Československa není rozhodně moudré. Je ale stejně nemoudré, někdy dokonce až neuvěřitelně hloupé, dějiny účelově měnit. Tak to chodí v politice, ale ne v seriózní vědě. Proto kategoricky odmítám nedomyšlené zákony, které mají garantovat převahu politiky nad vědou. Smyslem skutečné vědy je přece nalézání odpovědí na stále nové a nové otázky. To ovšem souvisí s pluralitou názorů, která je zárukou, že nezvítězí otřepaná teze o vítězích, kteří píší dějiny.

Co šokuje nejen odbornou veřejnost, ale i soudně myslící pamětníky, je zejména skutečnost, že pravice a jí zřízené obskurní instituce dávají naroveň dobu nacistického vyhlazování a teroru s obdobím osvobození a budování Československa po 2. světové válce. A mluvit o T. G. Masarykovi a zamlčovat jeho sociální vize a principiální rozchod s římskokatolickou církví i šlechtou, to je bohužel zavrženíhodný styl nejen české pravice, ale i většiny prodejných médií v České republice.

Jaké je podle vás hlavní téma těchto voleb?

Především je třeba se důrazně postavit těm, kteří si z odporného politikaření udělali špinavý obchod. Za nezbytné považuji i postupné překonávání ekonomické stagnace, do které nás dostala koalice ODS a TOP 09. Právem se dnes o ní mluví jako o vládě pro prohlubování státního dluhu a udržování ekonomické krize.

Mimořádně naléhavé je pak řešení ohromné nezaměstnanosti. Její skutečné rozměry a tíživé dopady jsou mnohdy před veřejností ukrývány a zlehčovány. Každé kýchnutí nebo skandálek nějaké celebrity či papaláše jsou pro pravicová média a ideology českého kapitalismu důležitější, významnější než to, že statisíce lidí a jejich rodiny prožívají společenské tragédie a pocit sociálního vyřazení a ponížení při odkázání na chudinské dávky a výpomoc charity. Zejména na mladé absolventy škol a mladé rodiny, ale také na lidi po padesátce dopadá neúnosně vysoká nezaměstnanost zvlášť těžce.

Jsem přesvědčen i o tom, že sněmovna a vláda, která se ustaví po předčasných volbách, se musí odhodlat a skutečně začít účinněji čelit vykrádání veřejných zdrojů, bezbřehé korupci a klientelismu, které tu zavedli různí klausové, topolánkové, nečasové, schwarzenbergové a kalouskové.

Chcete ještě vědět, jak M. Grebeníček hodnotí počínání Miloše Zemana v prvním půlroce v jeho funkci, čtěte středeční tištěné Haló noviny.

Jan STERN

zdroj halonoviny.cz