Да здравствует Советский Союз и товарищ Ленин!!

 (30.9.2013)

Není o něm moc slyšet, ale patří v KSČM mezi největší ekonomické experty a pracanty. Kdyby komunisté skládali po volbách s ČSSD vládu, byl by Pavel Hojda, krajský lídr KSČM z Chebu, možná žhavým kandidátem třeba na ministra průmyslu.





Proč by mohl být lídr KSČM teoreticky rovnou ministrem, vyplývá z jeho opozičních aktivit a funkcí. "Nejvíce šancí na post ministrů by měli členové stínové vlády. Já v ní mám na starosti průmysl a dopravu. Ale o koalici se jedná vždy až po volbách a my nemáme vůbec jistotu, jestli si nás sociální demokracie vybere. Zatím hledala vždy spíš pravicové spojence," říká Hojda.

Na krajích jste si spolupráci s ČSSD vyzkoušeli. Jak to podle vás funguje?

Obecně to funguje, nemáme žádné skandály. Ale příliš to nefunguje z toho pohledu, že ČSSD má větší zkušenosti a někdy nerespektuje koaliční dohody. Jede si po své linii. To může být pro nás nebezpečné, protože my nejsme ochotni dělat úhybné manévry oproti volebnímu programu. A můžeme na to doplatit.

Dejte příklad.

Nebudu jmenovat konkrétní kraj. Naše strana vyhrála, šla do koalice s ČSSD a řeklo se - vznikne tolik a tolik míst uvolněných placených funkcionářů v radě. Pak jsme se dozvěděli, že podmínkou sociální demokracie, aby koalice mohla fungovat, je ještě další placený funkcionář mimo radu. To se nám nelíbí.

Tak to jste dal příklad zrovna z našeho kraje. ČSSD tu má navíc uvolněného placeného zastupitele pro cestovní ruch Edmunda Janische, že?

Třeba. Takhle se bohužel sociální demokracie chová. Musí za každou cenu umístit některé své členy. My to takhle neděláme a dělat nebudeme. Aby se koalice nerozpadla, tak musíme někdy mlčet a něco i strpět. Na to ale doplatíme my ve vztahu k našim voličům.

Trpíte často?

Často. Tady v Karlovarském kraji ani ne. Budeme velmi opatrně vyjednávat, pokud půjdeme po volbách do koalice. Nemáme zkušenosti z podrazácké politiky.

Nebude to pro Česko po 24 letech od Listopadu až příliš velký šok?

Nemáme žádné průšvihy. Jediné, s čím nesouhlasíme v zahraniční politice, jsou vojenské mise neschválené v OSN. Naším dlouhodobým cílem je vystoupit z vojenské části NATO. Zůstat v NATO, ale podobně jako Francouzi jen v politické části. Jinak máme téměř shodný program s ČSSD. Jen se nám nelíbí privatizace velkých energetických a dopravních podniků. Chceme prosadit, aby stát v nich měl rozhodující vliv.

Takže chcete znárodňovat?

Ne. Ale proč pouštět soukromé dopravce na nejvýnosnější tratě? Státní firmu České dráhy tím velmi poškozujeme. Ve Švýcarsku mají hlavní trasy státní dráhy a soukromníci ať se ucházejí o vedlejší. Nebo další příklad - OKD. Mělo by to být tak, že společnost těží ne jen zpočátku s vysokými zisky a nízkými náklady. Měla by ložisko také dotěžit ve fázi, kdy náklady rostou a těžba je ztrátová.

Jenže OKD tvrdí, že klesla cena černého uhlí.

Není to pravda. Klesla meziročně, ale jinak je stejná jako v roce 2008, kdy OKD měla zisky kolem 15 miliard. Kdyby z toho 7 miliard uložila do rezervního fondu na pozdější dobu, tak teď by se nemuselo mluvit o zavření dolu Paskov. Daleko víc by měl zapůsobit stát. Součástí privatizace mělo být - budete těžit do určité doby bez jakýchkoliv podmínek.

Jak chcete prosadit právo na práci?

Pracovat by měli všichni, kteří chtějí. Chceme co nejvíc podpořit živnostníky, družstevní podnikání a obce, aby měly možnost podnikat. Obce mají šanci vytvořit nejvíce pracovních míst. Daleko levnější pro stát je věnovat 100 tisíc na jedno pracovní místo než 180 tisíc na člověka se sociálními dávkami. Není ale možné, aby minimální mzda byla nižší než dávky. Měla by se vyšplhat do tří let z 8 200 na 14 tisíc korun. Potom by sociální dávky mohly být na úrovni životního minima - kolem 3500 korun.

Opravdu si myslíte, že tímto způsobem vytvoříte půl milionu pracovních míst?

Jistě ne hned. Ale určitě do dvou tří let. K tomu by měl stát rozhýbat investiční výstavbu a pobídky. Téměř jsme přestali vyvážet zboží na východ, kde je obrovský trh.

Jak se díváte na protiromské nálady ve společnosti?

Nedivím se. Může za to hlavně stát a možná i demokracie. Romové vždy potřebovali kontrolu. Dříve věděli, že když nebudou plnit povinnosti, ztratí výhody. Po roce 1990 zjistili, že se jim nic nestane, když budou pást děvčata, krást, zneužívat sociální dávky. A ještě se smějí těm, co chodí ráno do práce. Navrhuji: Pokud je někdo schopen práce, nedostane žádné sociální dávky. Dostane jen tolik, aby se udržel při životě. Romové jsou dost inteligentní, aby to pochopili. Jsou i dost inteligentní, aby dokázali systém zneužívat.

Co se vám jako poslanci povedlo zařídit pro kraj?

Pro kraj ani ne, děláme celostátní politiku. Podařilo se nám konečně změnit vědomí ve školství, že nás nezachrání právníci a ekonomové, ale technici. Osobně se mi povedlo přesvědčit všechny, aby sídlo instituce, která vytváří evropský družicový navigační systém Galileo, sídlilo v Praze. Už tam sídlí.

Že vy tak tíhnete ke kosmickým projektům?

To je jednoduché. Vždy mě zajímalo letectví, ale k němu jsem se nedostal, měl jsem zdravotní problémy. Podvýbor pro letectví a kosmonautiku, který ve sněmovně vedu, se schází každý měsíc. Chodí mi tam sedmdesát odborníků a těším se na to.

V parlamentu jste patnáct let. Dá se to vydržet, aniž by to zanechalo na člověku stopy?

Víte že ani ne? Jen zpočátku. Do politiky jsem přišel z firmy, kde jsem dělal jednatele. Byl jsem zvyklý, že když udělám rozhodnutí, projeví se to. V parlamentu - i když vím, že mám pravdu - se mi ne vždycky podaří rozumný návrh prosadit. Političtí protivníci mi sice řeknou, že pravdu mám, ale před kamerami ze mě udělají největšího nepřítele státu. To má trochu vliv na psychiku.

Při vašem neotřesitelném postavení v KSČM v kraji a při stálých preferencích strany to vypadá, že máte post poslance zajištěný skoro do smrti.

No není to tak úplně jisté. I u nás ve straně jsou lidé, kteří mají větší ambice než schopnosti. Pokud bychom se dostali po volbách do koalice, probudili by se asi ti s ostrými lokty, kteří musí něco dostat.

Koho máte na mysli?

Neřeknu. Ti lidé se ještě neprojevují. Někteří se už projevili v kraji, dostali se do funkcí ve výborech.

Vyrovnala se už KSČM dostatečně se svou předlistopadovou minulostí?

Dostatečně jsme se vyrovnali, už když jsme zakládali KSČM. Distancovali jsme se od vedoucí úlohy strany, od některých praktik před rokem 89. To jen ostatní nám stále nasazují psí hlavu.

To myslíte, že stačí? Vážně na režimu nevidíte nic špatného?

Ale vidím. V roce 1988, když zvolili Jakeše, jsem říkal a upozorňoval, že to tak dál nejde. Že to nemůže fungovat a není možné lidi oblbovat. Dokonce jsem zpočátku říkal, že jsem ochoten cinkat klíči. Ale když jsem viděl, kdo se revoluce v Chebu chopil, upustil jsem od toho. Byli to ti největší syčáci. Po roce 1990 jsem se stal oponentem OF.

Do KSČ jste vstoupil někdy v roce 1972 v době začínající nejhorší normalizace. Proč?

Byl jsem těsně po vyučení. Přemluvili mě. V ČSAD, kde jsem tehdy pracoval, byli nesmírně aktivní lidé - dělali jsme sportovní turnaje, plesy. Nebyl důvod, proč se tomu bránit. Nikdy jsem ale nevykonával žádnou profesionální funkci. Pak jsem měl dokonce černý puntík na okresním výboru strany. Když se po nás například chtělo, abychom odsoudili 2000 slov, řekl jsem, že nemůžu odsoudit něco, co jsem zatím neviděl. Na technického náměstka Drobného zboží Cheb jsem se dostal i přes odpor okresního výboru KSČ.

Dokázal byste jako vyučený automechanik ještě opravit svoje auto?

Samozřejmě, opravuju ho. Jen nedělám výměnu rozvodů. Ale výměnu brzd, oleje, odstranění běžných poruch - to ano. I manželce opravuju auto. To je můj koníček. V Německu, kde jsem pracoval, jsem třeba zabudovával do Roveru nezávislé topení.

zdroj kscm.cz