Slib Otci-Nové události
2)kapitola
Slib otci - Nové Události
Je to jenom taková slátaninka kterou jsem napsala protože jsem chtěla potěšit okolí ,ale nevím zda se mi to podaří ,nemyslím že je to dobré .Ale co kdyžtak tím alspon zabijete čas.Takže přeji hezké čtení a aby se vám povídka líbila .
Už uběhlo několik týdnu od té doby co se Allen dozvěděl o posledním přání svého otce (Přál si aby se oženil s Leenali Lee,bohatou šlechtičnou ),a on od toho okamžiku co se to dozvěděl na to nemohl přestat myslet ,pořád nad tím uvažoval až došel k závěru ,že je vlastně zvědaví jaká ta Lenali je ,slyšel o ní že je prý moc krásná a taky milá .
A tak se v něm zrodila touha potom zjistit jestli je to pravda a pochopit proč zrovna ji mu vybral jeho otec již před narozením (v takových chvílích přesně litoval že už tu otec není a on si s ním nemuže o všem promluvit,aby chápal co a proč ho vedlo k takovým činům ).Ale i když byl zvědaví ,tak se mu moc nelíbila ta představa že by měl mít svatbu v 17letech a ještě s úplně neznámou ženskou .
Ale přesto když jednou večer zase nemohl usnout a něco si čmáral do skicáku ,tak ho napadlo že vlastně tohle dluží otci a že by chtěl aby na něj alspon jednou mohl být hrdý a taky by mu chtěl udělat radost a tak odepsal na dopis od Lenalina bratra a potvrdil v něm souhlas se sňatkem.
Jak psal ten dopis a byl zamyšlený tak si ani nevšiml že se dveře od pokoje otevřeli a do nich v kráčel červenovlasí štíhlí kluk s páskou přes oko .Došel až k jeho lužku
¨“Zdravím,vy musíte být Allen Wallker „!
Alen se začervenal studem ,protože byl na svém lůžku a jen v pyžamu s medvídky,musel působit jako malé děcko a taky směšně .Tak se rychle přikryl dekou a pak s úsměvem odpověděl .
„Ano jsem Allen Wallker a kdo jste vy ???“
Červenovlasáč hned odpověděl a přitom se šibalsky usmál když si ho změřil pohledem,připadal mu roztomilý a zároveň směšný .
„Já jsem Lavi Bookman a jsem tu proto abych se vás optal a zjistil jak jste se rozhodl v záležitosti s Lenali Lee“!
Allen se zakoktal ale pak nervozně odpověděl „No já si ji vezmu „!
Lavi k němu hned přiběhl a začal ho cuchat ve vlasech“To je super,určitě bude mít radost,takže zítra bysme mohli vyrazit k nám „
Allen,hodil usměv i když byl plný obav „Dobře,takže zítra „
Lavi,se na ně usmál a pak mu zamával „Takže zítra ,Sbohem a rád sem tě poznal „
Allen chtěl něco říct ,ale to už nestihl Lavi už byl pryč.
A tak si zase lehl a o všem přemýšlel než usnul.Probral se brzy ráno a svolal sluhy aby mu zabalily vše potřebné necestu a taky aby připravili jeho samého a pak posnídal a už čekal na Laviho .Lavi se dostavil za chvilku
„Dobrý den Allene,tak jak se těšíte k nám?“
Allen vypadal dosti nervozné ,když tam tak seděl na vozíku a ohlížel se ze strany na stranu .
„Popravdě se těším ale i bojím „
Lavi se usmál jako andílek a pak k němu zase došel a pocuchal ho opět ve vůasech jak to měl ve zvyku a poplácal po rameni „neboj se to bude ok,všichni jsou tam v pohodě,teda až na jednoho ale o tom nebudu mluvit“(samozřejmě myslel černovlasého zbohatlického samuraje).
Allen se usmál ,ale pořád si nebyl nějak jistý ale nechal to být a počkal až ho naloží sluhové do kočáru .
Lavi šel hned za ním když tam byl .
Pak se kočár po pár minutách rozjel a Allen koukal s okna jak za nám mizí jeho rodný dům,jeho domov .Který díky své nemoci ale také nechuti po dlouhá léta neopustil.Bylo mu trochu smutno ale to brzy přebyl touha po poznání nových věcí .A tak se zakoukal na okolní krajinu s okénka kočáru .
Lavi neměl moc rád cestování a taky byl docela unavený a tak po chvíli cesty usl .Ale Allan si nenechal ujít nic s krásného okolí kolem kočáru a tak hleděl s okna ven jako by to byl nějaký obraz či co to okolí . Snažil se si alspon něco zapamatovat s cesty.Viděl mnohé pole,louky a lesy a také řeku přes kterou vedl most.Lidi jak jdou s pole,srny na louce .
Najednou si říkal jak je svět krásný a docela litoval toho že na to nepřišel už dříve ,ale také mu bylo líto že se nemuže rozběhnout ven aby se dotkl trávy nebo vykoupal v jezírku,nebo se jentak procházel ,Jeho nohy mu to nedovolovali a doktoři mu také moc nadějí nedávali ,podle nich nebude už nikdy chodit a také prý brzy zemře.Ale on se snažil věřit tomu že to tak nebude.A tak to nevzdával . Po delší době cesty a drkocání vozu na cestě Allen usl a zdáli se mu krásné sny jak se prochází po louce pozoruje motýli .A také se opět setkal se svím otcem a matkou a popovídal si s nimi .A tak tedy Allen nakročil do nové životní etapy.Brzy kočár dojede kam má a on bude moci poznat svojí novou rodinu .
