délky paže volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku délku určí cvičitel
Správný sed jezdce by měl vypadat takto: hlava vzpřímená s pohledem dopředu trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti. ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku paty prošláplé, špička mírně od koně záda vyztužená v kříži ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce
Nejčastější chyby v sedu jezdce jsou: hlava obrácená k zemi kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď lokty od těla ruka a palce ve vodorovné poloze vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany) nepřiložené stehno s koleno špička příliš odvrácená od koně, držení patou nadměrné vychýlení svislé osy těla holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu
Působení na koně
1. SEDEM vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně.
2. HOLENÍ jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze.
3. OTĚŽÍ jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu.
4. HLASEM u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně.
5. BIČÍKEM plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení poslušnosti.
6. JEZDECKÝM TAKTEM je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence. Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost.
|
Recommendations: how to promote your lucousek.estranky.cz
(LatonyaBom, 26. 3. 2018 20:46)