Radkovec v datech

Domu č.20 v Mariadole, viz 1938, se ujímá národní správa, viz 1946.

O prázdninách se z Antonínodolu u Jihlavy přistěhovala do Mariadolu do bytu nad brusírnu č.12 rodina malíře skla Josefa Poděbradského (*1903). Podle vyprávění dcery Marie v té době bydleli v Mariadole a Františkodole tito skláři.V domku č.29 nad Pártličkou mezi Radkovcem a Františkodolem žili manželé Kurcovi s dcerou Kristýnou, která pracovala s otcem ve Františkodole. V č.20 bydleli Prokopovi se třemi syny. Dospělý Arnošt maloval na sklo a porcelán v Mariadole, prostřední byl Herbert a nejmladší v Mariadole narozený Petr. V č.18 proti brusírně žila rodina Huga Beutelberger s dcerami Helgou a Erikou. Jejich spolubydlící byla Emílie Vacková bezdětná vdova, jejíž muž se nevrátil z východní fronty. Domek č.28 obývali Teiflovi, jejich syn Hans pracoval v brusírně. Všichni muži a děti prý mluvil česky, pouze jejich ženám to činilo trochu potíže. Teiflovi a Kurcovi se odstěhovali do Německa, Prokopovi do Nového Boru, Beutelbergerovi v r.1952 do Vimperka a Emílie Vacková do Nového Boru.

Mimo německých sklářů pracovalo ve Františkodole spousta dalších brusičů z okolních vesnic, z Mrzkovic, Leštinky, Koňkovic, Trpišovic, Světlé, Dolního Města a Lipničky.

1.srpna Josef Vaňkát z Radostovic rezignuje na funkci předsedy MNV, viz 29.6.1946, a 24.října byl zvolen novým předsedou MNV Valenta Antonín ze Závidkovic č.28.

5.prosince byl odsouhlasen požadavek na zveřejnění průchodu přes dvůr v Mariadole, viz 1941.

Po Sýsových, viz 1947, se do Františkodolu č.11 přistěhovali z Lipničky Markovi. Jaroslav Marek byl vedoucím brusírny ve Františkodole až do jejího zrušení.

Zastávka Kochánov na železniční trati, viz 1929, byla přejmenována na Mrzkovice.

Protože předseda MNV Valenta rezignoval na funkci a s ním místopředseda Vaňkát ze Závidkovic, viz 1.8.1948, byl 21.května zvolen předsedou MNV Alois Popek z Kochánova č.15.

21.května byly zkonfiskované pozemky ve Františkodole přiděleny firmě Sklárny a brusírny Bohemia n.p. Josefodol, viz 1946. Spolu s tím i domy č.18 a č.20 z majetku rodiny Císařovi, viz 1937.

Na podzim se do domu zvaného „Zemanka“ č.20 v Mariadole, viz 1907 přistěhoval František Beránek (*3.12.1928) ze Březinky s manželkou Annou.

Do č.28 v Mariadole se přistěhoval Václav Tvrdík z  Tasic (*1923) s manželkou Jarmilou (*1928) z Dolního Města.

V lednu se do Mariadolu č.12 nad brusírnu přistěhoval František Šulák (*1928) z Lipničky č.27 s manželkou.

Ve stejném roce se do Mariadolu do č.20 přistěhoval Jaroslav Ulrich (*1926) z Opatovic. Prý měl jednu místnost v přízemí a jednu v poschodí. Nejdřív tu bydlel sám a pak se za ním přistěhovala manželka Zdenka (*1926).

Do investic na rok 1952 zařazeno 150 000 Kč na lávku přes řeku, viz 9.3.1941.

V květnu se do hájovny v Radkovci č.19 přistěhoval s manželkou Helenou (*1925) nový lesní Jan Ihnatovič. Přistěhovali se od Tachova. Před ním tu byl Josef Flaxa (prokazatelně už v roce 1920 a podle vyprávění Ladislava Ritschela z č.13 i během války a na jejím konci), který se odstěhoval do Lipničky č.33, na Podstráň.

V říjnu byl, (Podle knihy Osudy politických vězňů Havlíčkobrodska 1948-1989) ve Světlé, když jel prodávat brambory, zatčen a uvězněn Doležal Bohuslav (*1904) z Radkovce č.14, viz 1931. Odsouzen byl za ohrožení jednotného zemědělského plánu 27.listopadu na čtyři roky, ke ztrátě jmění, ztrátě občanských práv na pět let a k zákazu pobytu v Radkovci navždy.

Do Radkovce se už nikdy nevrátil. Vystěhovat se musela celá rodina. Rehabilitovali ho v r.1990. Zemřel v roce 1995. Potomci se vrátily do Radkovce na dny volna po roce 1990, když jim vrátili restituce.

Po zabrání pozemků Císařových, Doležalových a Nečilových z Kochánova č.5 bylo, velkou měrou vlivem působení politických orgánů, založeno JZD Lipnička. 16.října se na schůzi MNV konala volba jeho předsednictva. Předsedou byl zvolen Antonín Dvořák z Lipničky č.14. Podle zápisu z 21.9.1955 však byl prvním předsedou Stanislav Nečil (Stárek)(*1900) z č.2. JZD mělo kanceláře v bývalém domě Doležalových č.14. Rozpadlo se v březnu 1954.

Během trvání JZD byl v Radkovci k budovám stávajícího kravína směrem k Ritschelovým č.13 postaven tzv. nový kravín. Ze špejcharu byly později dva byty, které postavil státní statek. V jednom bydlel správce Karas a druhý byl zpočátku skladiště, pak kanceláře a až v 2.pol. 60.let se tu bydlelo.

V listopadu se z č.20 do bytu nad brusírnou č.12 přestěhovali Hoskovcovi, viz 1949. Po nich se přistěhovali z Mrzkovic do č.20 v Mariadole, kde už bydleli od roku 1950 a 1951 Beránkovi a Ulrichovi, Matějkovi s dcerami Evou (*1947) a Libou (*1952).

V těchto letech 1952-3 bylo postaveno nové elektrické vedení, viz 1919, ze Skalky u Radkovce mezi poli na severní straně vsi přes les Stráň, kde byl prokácen průsek, do Malého Mlýnku, kde byl transformátor. Ze Mlýnku pak šlo vedení Klebetou zpátky do Kochánova. Dneska už stojí transformátor za novým č.16, odkud je rozvedena elektrika po vsi a odtud jde teprve do Mlýnka. Vedení z 50.let bylo zrušeno a sloupy odstraněny.

Na jaře tohoto roku byla postavena nová lávka přes řeku z Mariadolu k vločkárně, viz 1931 a 1951. Lávka byla zavěšena na čtyřech železných sloupech, mezi kterými byla natažena ocelová lana. Jedním, kdo o to velmi usiloval a velkou měrou se o její vybudování zasloužil, byl Bohumil Vaňkát z č.26, který v té době pracoval v Mrzkovicích u Brambergrů. A prvním, kdo po ní měl podle pamětníků přecházet byl prý jedno pondělí Václav Nečil z č.5, který tudy šel na vlak při odjezdu na nucené práce na Vírské přehradě. Konečně také mohl být zrušen přívoz, který zde byl od zřícení mostu v roce 1931.

Po roce 1954 se přestalo brousit sklo v Mariadole a zaměstnanci přešli do Františkodolu, viz 1950.

16. března zaniklo v Kochánově JZD založené na podzim 1952. JZD sice založili, ale stejně nikdo nechtěl dělat na jiných polích než na svých.

V květnu se konaly volby MNV. V zápisech MNV Lipnička ze 13. až 23.května je uvedeno celkové složení nově zvoleného MNV a jeho komisí. Ve výboru byli tito občané :

pro volební obvod č.1 -  Vaňkát Bohumil

pro volební obvod č.2 – Popek Alois

pro volební obvod č.3 – Malina Antonín

pro volební obvod č.4 – Chlád Josef

pro volební obvod č.5 – Poděbradský Antonín

pro volební obvod č.6 – Novák Jan

pro volební obvod č.7 – Krajhanzl Jan

pro volební obvod č.8 – Vaňkát Karel

pro volební obvod č.9 – Vaňkát František č.22

Předsedou se stal Popek Alois Kochánov č.15; náměstkem Malina Antonín z Lipničky č.3; tajemníkem Novák Jan z Březinky.

18.prosince byl vyhotoven soupis lávek. V Kochánově toho času byly 2 pro pěší a 4 pro povozy. Lávky :

1) přes Sázavu – tzv. lanový most, viz 1931, 1953 a 2006.

    2) přes Pstružný potok pod uličkou z Lipničky – dřevěná – dnes už tu není

    3) přes Meziklasský potok u Remuty - kamenná

    4) přes Pstružný potok v Mariadole – dřevěná – dnes kamenný kůstek, viz 20.4.1955

    5) přes Pstružný potok Na Peklích – dřevěná - dnes z betonových panelů na železných traverzách.

    6) přes Pstružný potok pod M.Mlýnkem – dřevěná –stržená kolem roku 1980

Do baráčku č.29 pod Radkovcem nad kopcem Pártličkou se přistěhovali Ladislav a Jitka Baštovi.

Od poloviny roku do jeho konce probíhala jednání a snaha o opravu dřevěného mostku přes potok v Mariadole, viz 1954. Dnes je tu můstek kamenný.

V Radkovci byl státním statkem, který celý dvůr převzal, zbourán domek č.14, viz 1952. Bývalý špýchar stojící na západní straně dvora u cesty do Kochánova pak státní statek přestavěl na dva byty. V jednom bydlel vedoucí Karas a druhý sloužil nějaký čas jako skladiště a kancelář. Pak se tu v obou bytech střídali různí nájemníci až do roku 1977.

Do poloviny dvojdomu s č.35, který byl postaven sklárnami v druhé polovině 50.let, se přistěhovali z Koňkovic Josef (*18.2.1926) a Marie (*8.2.1926) Ramešovi.

1.srpna zemřel malíř Jaroslav Panuška, viz 1926, byl pohřben ve Světlé n.S. Do rakve prý mu dali větévku z dubu, který roste pod jeho srubem a který často maloval.

V tomto roce byl založen ve Františkodole tenisový oddíl TJ Jiskra Františkodol. Aby k tomu mohlo dojít, bylo potřeba, aby nastalo několik příznivých okolností. A ty ke konci 50.let šťastnou shodou sešly. První bylo to, že v roce 1956 odešel do důchodu někdejší majitel a ředitel františkodolské sklárny a také sportovec a olympionik Zdeněk Hynek Bárta, viz 1917, 1919 1928. V Mariadole nad brusírnou si pronajal jednu místnost, kam jezdíval hlavně v létě, a brzy přišel s nápadem založit ve Františkodole tenisový oddíl. Další bylo to, že se do Františkodolu a Mariadolu po válce přistěhovalo několik rodin českých sklářů a brzy tu bylo spousta dětí, takže tu v této době žily více než dvě pětiny všech Kochánováků. Posledním důvodem, který rovněž hodně pomohl, bylo neutuchající nadšení několika dalších jedinců kolem Zdeňka Bárty z Františkodolu a Mariadolu (Vedoucího sklárny J. Marka, jeho bratra V. Marka, F. Šuláka, účetního F.Bělohlávka a mnoha dalších, hlavně rodičů budoucích tenistů a v neposlední řadě i samotných budoucích tenistů.). Díky jejich úsilí a mnoha brigádnickým hodinám ve volném čase se podařilo do roku 1962 vybudovat dva antukové dvorce s kabinami, cvičnou zdí a přírodní tělocvičnou. K nim o něco později přibyl třetí dvorec. Dvorce jsou  na bývalém poli a pak zahradě svažující se západně od sklárny k Pstružnému potoku.

Zdeněk Bárta zaměřil svou činnost hlavně na děti z Františkodolu a Mariadolu, k nim časem přibyly další z okolních vesnic. Z nich vytvořil úspěšná tenisová družstva, mezi nimiž vyrostli i celostátní přeborníci. Zdeněk Bárta patřil k vůdčím postavám oddílu 20 let. Zemřel 1.4.1987.

V 60.letech se však ve Františkodole nehrál jen tenis. V zimě, když mrzlo, postříkaly se kurty a na ně nastoupilo v plné zbroji a v modrých dresech s písmenem „F“ na hrudi hokejové mužstvo TJ Jiskra Františkodol. Po nějakém čase se na kurtech dokonce stavěly dřevěné mantinely.

V roce 1970 po zrušení sklárny se TJ Jiskra Františkodol stala součástí TJ Sklo Bohemia Světlá n.S. V roce 1974 byly vybudovány ve Světlé čtyři nové dvorce i se zázemím a většina tenisového dění se postupně přesunula tam. Dvorce ve Františkodole byly stále méně využívány pro závodní činnost a hrálo se tu hlavně rekreačně. Po roce 1990 byly společně s objekty bývalé sklárny zprivatizovány a přestaly být majetkem TJ. 

Lesního Ihnatoviče (viz 1952), který byl přeložen na Lipnici, nahradil v Radkovci č.19 nový hajný Šereda Pavel (*1935). S celou pětičlennou rodinou se přistěhoval z Košetic.

Do prázdného bytu po Svačinových, viz 1968, se 30.dubna do Radkovce č.14 přistěhovali Kratochvílovi.

Rodina Dlouhých se přestěhovala z Mariadolu č.12, viz 1970, do nového domu v Lipničce postaveném na poli za Lipničkou po pravé straně silnice do Světlé před Šulákovými.  Po nich se přistěhoval František Lebduška (bratr Josefa, viz 1965) s rodinou.

V tomto roce byla zastavena výroba ve Františkodolské brusírně, viz 1946 a 1950. Doposud zde pracující umělecká dílna pana Josefa Švarce, vyrábějící broušený a rytý olovnatý křišťál je přemístěna do Josefodolu a ostatní výroba pak do nově postaveného závodu Bohemia - Poděbrady ve Světlé nad Sázavou. Objekt bývalých skláren včetně bývalé Bártovy vily zůstává jejich majetkem.

Od roku 1852 po 121 letech od prvního záznamu o zdejším sklářství je to konec dalšího odvětví na území Kochánova.

Jako poslední z rodiny Poděbradských se z Mariadolu č.12 odstěhovala do Světlé Stanislava Poděbradská, vdova po malíři Josefovi, viz 1948.

Ve stejném roce koupili pro rekreační účely od Vaškových domek č.29 Jana a Petr Jansíkovi, viz 1967. Původně dřevěnými prkny pobitý domek přestavěli a rozšířili. Postupně k němu přikoupili i některé okolní pozemky, okolí domu upravili, takže vznikla zahrada plná stromů. Později se tu usadili na trvalo.

O prázdninách byla vyasfaltovaná stará cesta č.34737 z Radkovce do Kochánova, viz 1930. Zároveň byla i rozšířena materiálem ze zatáčky nad Františkodolem před Lipničkou u „Parlamentu“, kde také rozšiřovali silnici. Při té příležitosti nechala obec potáhnout asfaltem i některé cesty ve vsi.

26.února zemřel malíř František A. Jelínek (*1890). Za svůj pobyt ve vile nad Sázavou, viz 1924, 1928, tu namaloval spoustu obrazů krajiny, domů, lidí ze Světelska a okolí. Samozřejmě i z Kochánova. Rozloučení se zesnulým bylo ve Světlé, pochován byl v rodinné hrobce v Praze.

Po odstěhování posledních nájemníků Kratochvílových, viz 1972 a Pospíchalových z Radkovce č.14 zůstává Radkovec až do restitucí po roce 1990 prázdný. Obydlené jsou už jen č.13 a hájovna č.19.

Domek č.22, viz 1922, který obývali zahradníci a domovníci u vily malíře Jelínka, prodala Vlčková Koníčkům. P. Vlčková jej zdědila stejně jako vilu č.24 po smrti Františka Jelínka v roce 1977. Viz 1942. Podle vyprávění žili v domku č.22 tyto rodiny. V 60.letech Bušovi. Pan Buša byl krom toho myslivec a chodíval k Vaňkátům do č.26 a také dělal účetního v JZD. Před Bušovými tu žili Pavlovi, viz zápis o žňové hlídce z roku 1954. Po válce a možná i během ní zde žila rodina Janovcova. Měli dceru Vlastu provdanou Zelenou do Mrzkovic a syna Josefa, který byl brusič skla ve Františkodole a nějaký čas tu žil v „Parlamentě“.  

Po smrti Jarmily Panuškové, dcery malíře Jaroslava Panušky staršího, zdědily srub č.23 se zahradou, viz 1958, dcery jeho syna Jaroslava : Alena, Marie a Radana.

Odstěhování Holubových a Lebduškových posledních nájemníků z bytu nad bývalou brusírnou v Mariadole č.12, viz 1970 a 1972. Zařízení pak bylo postupně přebudováno na podnikové rekreační zařízení národního podniku PAL Praha, viz 1970.

Ve stejném roce prodala paní M.Vlčková, viz 1977 a 1978, vilu č.24. Koupil ji ONV Teplice a Obnova Teplice ji provozovala jako školu v přírodě.

Po 135 letech od jejího vzniku v roce 1850 byla zrušena samostatná obec Lipnička a připojena ke Světlé nad Sázavou. S ní i všechny osady, Kochánov, Lipnička a Radostovice. Původně k ní patřily i Závidkovice, ale ty byly připojeny ke Světlé dřív. Předsedou MNV Lipnička byl v té době Žatečka z Radostovic a současným předsedou MNV ve Světlé Šárovec.

2. září byla otevřena dokončená škola v přírodě v bývalé vile malíře F.A.Jelínka č.24, viz 1981. V domě č.22 bydleli manželé Koníčkovi.