Nová republika do roku 1948
Dvacet let mezi válkami
1919
15. června se konaly volby do obecních zastupitelstev, které vyhrála sociální demokracie. Starostou byl zvolen Jaroslav Urbánek. Osada Kochánov získala dříve panské pozemky a tyto si někteří osadníci nevlastnící žádnou půdu propachtovávali.
Osada Kochánov povolila správě elektrárny v Okrouhlici postavit na svých pozemcích sloupy elektrického vedení. Za to si u této společnosti vymínila zavedení elektrického zařízení (transformační stanice) do vsi. Obyvatelé si platili, v případě požadavku přípojky, pouze z posledního sloupu do bytu. Transformační stanice stála ve špičce Doležalova pole u Radkovce (zvaného Za ovčínem) za dnešní autobusovou čekárnou až do konce 50.let, kdy byla zbourána. To už však nebyla v provozu, viz Válečná kronika z farní knihy Světlé a kronika B.Vaňkáta a V.Nečila.
1921
V lednu tohoto roku proběhlo podle nařízení vlády z 30.10.1920 v nové republice první sčítání lidu. V Kochánově a jeho dalších částech bylo napočítáno a zapsáno celkem 180 obyvatel. Ve sčítacích arších lze však nalézt chybné zápisy nebo omyly. Většina uváděných dat narození se liší od těch, co jsou v matrikách.
Ve dvou č.p. žije ve dvoře Radkovci celkem 40 zaměstnanců velkostatku. V pěti bytech č.13 je to celkem 22 lidí. Dalších 18 pak bydlí v č.14. Ve Františkodole č.11 bydlí Bártovi a v dalších pěti bytech 15 brusičů a jiných zaměstnanců sklárny.
K Františkodolu ještě patří, i když stojí na území Lipničky, tzv. „Parlament“ postavený údajně Bártovými pro své dělníky, viz 1888. V roce 1921 je tu pod č.34 v osmi bytech zapsáno 33 obyvatel. Celý Františkodol tedy 54 obyvatel.
V Mariadole v č.12 je od 15.6.1893 zapsaná rodina mlynáře Josefa Müllera.
Jako poslední je zapsaný dům bez č.p., ale protože je popsaný jako vilka MuDr.Dufka, jedná se nejspíš vilu „Zemanku“ (dnešní č.20), kde ve dvou bytech žije 9 lidí, celkem v Mariadole čtrnáct.
V tomto roce Josef Kolář (*20.7.1884), viz 22.9.1883 a 8.11.1911, vystavěl z Malého Mlýnku na zastávku v Mrzkovicích úzkokolejnou dráhu podél potoka. K tomu musel na vlastní náklady postavit most přes Sázavu, přibližně tam, co je dnes lávka. Tato vlečka o rozchodu 600 mm patřila k nemnoha částem majetku Kolářových, která nepřišla po krachu v 30.letech do dražby a zůstala v jejich majetku.
1922
Josef Kolář z Malého Mlýnku, viz 1911 a 1921, vybudoval na pravém břehu Sázavy u Mrzkovic v místě u dnešní zastávky vločkárnu.
V tomto roce bylo v pozemkové knize zapsáno č.22, malíře Jelínka, které předcházelo stavbě vily č.24 nad Mariadolem, viz 1924.
1923
V tomto roce si zakoupil vynikající český malíř Jaroslav Panuška z volné ruky prostřednictvím státního pozemkového úřadu asi 30 měr pozemků od dvora Radkovec, náležející k velkostatku Světelskému. V roce 1924 si na tomto pozemku postavil dřevěný dům č.23 po způsobu staročeských chalup, viz kronika Bohumila Vaňkáta a Václava Nečila. Stavba byla povolena osadním zastupitelstvem 23.5.1924.
V říjnu toho roku byl zvolen starostou František Vaňkát rolník z Kochánova č.3. Při přejímání úřadu zjištěna zpronevěra, kterou provedl bývalý starosta Jaroslav Urbánek, viz 1918, asi 3 400 K. Byl však brán zřetel na jeho čestnou rodinu a upuštěno od trestního stíhání. Viz kronika B.Vaňkáta a V.Nečila.
V tomto roce bylo v pozemkové knize zapsáno č.24, vila malíře Jelínka, viz 1922 a1924.
1924
Podle kroniky Bohumila Vaňkáta a Václava Nečila byl rozparcelován majetek bývalého velkostatku Radkovce. Většinou si pole, za cenu 500-800 Kč, koupili kochánovští chalupníci takto : Stanislav Nečil (*1900) z č.2 – 5 měr na Vrškách,
Josef Pejchar z č.7 – 15 měr u Smrčenska,
Václav Štěpánek (*1866) z č.8 – 3 míry u Kříže,
František Dub (*1863) z č.9 – 5 měr na Vrškách,
M. Štěpánková (*1886) z č.9 – 15 měr u Smrčenska,
Josef Bártl (*1868) z č. 15 – 10 měr na Vrškách,
Václav Fiala (*1895) z č.16 – 15 měr u Kříže a
Josef Nečil (*1902) z č.17 – 15 měr na Vrškách.
Největší část zůstalých 150 měr jako zbytkový statek č.14 s rozsáhlými hospodářskými budovami obdržel za mírnou cenu bývalý panský důchodní Jan Kirchman.
Starou hájenku č.13 s 50 mírami pozemků koupil bývalý lesní Ladislav Ritschel (*1864), syn Maxmiliána Ritschela (1826-1897), viz 1897. Přistěhoval se s celou rodinou. Už před tím mezi rokem 1888 a 1899 ale Ritschelovi v Radkovci nějaký čas bydleli. Maxmilián Ritschel otec Ladislava zde v roce 1897 zemřel.
23.května se rozhodlo osadní zastupitelstvo přispět 15000 K na zřízení výhybky u vlečky fy Kolář pod Mrzkovicemi.
22.června se osadní zastupitelstvo Kochánova usneslo povolit F.A.Jelínkovi stavbu domu na stráni nad Sázavou a Mariadolem s č.p. 22.; F. Jelínek nejprve vystavěl domek č.22 a posléze si postavil vilu č.24 s ateliérem a rozsáhlou zahradou. Viz 1922, 1923 a 1928.
Posázavská železnice, viz.1903, přešla v tomto roce do rukou státu. Napomohlo k tomu ztrátové hospodaření v posledních letech.
Podle pozemkové knihy pochází z tohoto roku zápis o domu č.30 v Lipničce, viz 1921. Doslovný zápis v pozemkové knize zní : Došlo 24.9.1924 čd 1027. Dle osvědčení obecního úřadu v Lipničce ze dne 20.9.1924 a legalizované žádosti ze dne 24.9.1924 se poznamenává, že z části pp 504 utvořena nová stavební parcela č.30 na níž postaven dům čp.30. Toto je zapsané ve vložce č.17, která byla v té době ve vlastnictví „Bohemia“ brusírna skla ve Františkodole.
Dům s osmi byty, o kterém se píše v Bártově kronice, že jej pro své zaměstnance postavil Vojtěch Bárta a pro hašteřivost nájemníků byl nazván „Parlament“. S největší pravděpodobností jej postavili Bártovi nebo sklárny po roce 1917, protože ve sčítání lidu z r.1921 jsou ve Františkodole zapsáni obyvatelé č.11 a pak jakéhosi domu č.34 se spoustou nájemníků bez čísla. Dům pravděpodobně byl přihlášen až o mnoho déle než byl postaven.
Od r.1934 je majitelem rodina Císařova.
1925
Mlynář Josef Müller kupuje v tomto roce od manželů Dufkových mlýn i s domem č.18 v Mariadole (List vlastnický č.522/25). Asi syn Josefa Müllera, viz 1915.
1928
Volby do obcí konané 7.června přinesly překvapující výsledek. Podána jednotná kandidátní listina tzv. kompromis. Starostou byl devíti hlasy zvolen František Vaňkát (*1895) z Kochánova č.3. Ze zdravotních důvodů funkci odmítl. A tak byl zvolen byl starostou Josef Chlad z Lipničky č.9.
Na pozemcích, které získal v r.1922, si malíř František Antonín Jelínek (*8.3.1890) postavil vilu č.24, viz 1924. Ve vile měl ateliér a ve zdejším kraji pobýval stále častěji a delší dobu, maloval náměty z okolí Světlé a Melechova, až se tu po druhé světové válce usadil natrvalo, viz 1924. František Jelínek byl po Jaroslavu Panuškovi, viz 1923, další malíř, který našel zalíbení ve zdejším kraji pod Lipnicí kolem Kochánova. A ač původem portrétista z Prahy se tu nakonec usadil natrvalo a vytvořil spoustu obrázků zdejší krajiny a vesnic.
Jako poslední z Bártovy rodiny odchází z Františkodolu Zdeněk Bárta, viz 1917. Odešel do Hradce Králové, kde spoluzakládal Skloexport. Do Františkodolu se vrátil znovu v 50.letech.
1929
Na pravém břehu Sázavy, na km 43.788 trati Světlá-Ledeč byla zřízena zastávka Kochánov. Protože ji ke svým podnikům nejvíce potřebovali, uhradili veškeré náklady : Josef Kolář z Kochánova, viz 1922, Karel Bramberger z Mrzkovic a firma Kiton z Mrzkovic, viz kronika B.Vaňkáta a V.Nečila.
1.března byla zastupitelstvem osady schváleno stavět 1 km silnice od Radkovce přes Kochánov.
1931
Dům č.18 v Mariadole prodává Josef Müller bratrům Ferdinandu a Jindřichovi Trnkovým, továrníkům z Humpolce. (List vlastnický č.979/31). Viz 1925.
Při přepravě kamene z lomu Jana Koláře v Malém Mlýnku úzkokolejnou vlečkou postavenou v roce 1921 na zastávku v Mrzkovicích se pod nákladem dvou vozíků prolomil již dost zchátralý most přes Sázavu. Náklad i pět dělníků, kteří jej tlačili, se zřítili do řeky. Záchranné práce byly ztíženy rozvodněnou řekou. Přes veškerou snahu byli po pěti hodinách dva dělníci vytažení mrtví.
Po zřícení mostu obstarával spojení obou břehů na více než dvacet let přívoz vybudovaný o něco níže po proudu řeky.
Do Radkovce č.14 se přistěhovala rodina Bohuslava Doležala (*1904), kterým na konci roku prodal Jan Kirchman zbytkový statek, viz 1924.
1932
V tomto roce se znovu konaly obecní volby, při nichž byl starostou zvolen opět J.Chlad z Lipničky. Ostatní volby se nekonaly.
1933
Toto je rok uvedený jako rok vzniku Kroniky Bohumila Vaňkáta a Václava Nečila. Jestli to byla obecní kronika, o jejíž existenci jsem slyšel od několika pamětníků a která se v 50.letech 20.stol. ztratila, nevím. Našel jsem ji v pozůstalosti mého dědy, jednoho z autorů, a některé údaje jsem použil do této kroniky. Autoři byli švagři Bohumil Vaňkát (*31.12.1903) v č.3 a Václav Nečil (*15.8.1900) z č.5. Tato část kroniky zahrnuje období let 1900 až 1939.
1934
Podle kroniky B.Vaňkáta a V.Nečila v dražbě v tomto roce kupuje sklárnu ve Františkodole, která je již přeměněna na pouhou velkou brusírnu skla, firma bratří Císařů. Podle Bártovi kroniky továrnu, která v té době byla částečně elektrifikována elektrickým proudem vyráběným turbinou umístěnou do hráze nedalekého rybníka nazvaného dle svého bývalého majitele "Bárťák", vedl Čeněk František Císař. Čeněk František Císař továrnu plošně elektrifikoval v souvislosti s plošnou elektrifikací celé samoty Františkodol.
Ve stejném roce kupuje i mlýn v Mariadole, který postupně přebudovává na brusírnu skla. (List vlastnický č.822/34).
A to je také zároveň úplný konec mlynářů v údolí pstružného potoka pod Radkovcem.
1936
Osadní zastupitelstvo v Kochánově podalo 11.března žádost na změnu místa školní docházky z Dolního Města do Světlé n. S. hlavně z důvodů lepší dostupnosti. 15.října pak uznalo nutnost přeškolení a zaplatit 400 Kč za komisionální řízení.
21.února ve věku 48 let zemřel starosta J.Chlad z Lipničky, viz 1932. Do voleb jeho funkci zastával místostarosta Jan Pavelka rovněž z Lipničky (Předání úřadu schváleno 19.února.). 5. dubna pak byl zvolen starostou Václav Fiala z Kochánova č.16.
Polovinu Jindřicha Trnky na domě č.18 v Mariadole kupuje Julie Trnková, viz 1269/36, viz 1931. Zřejmě ženy jeho bratra Ferdinanda (tolik pozemková kniha). Trnkovi však domek nevlastnili dlouho.
1937
Č.18 kupuje v Mariadole Jaroslav Císař (List vlastnický č.1573/37), viz 1934.
Podle vyprávění rodiny Kolářových se začalo v tomto roce na pravém břehu Sázavy se stavbou "nové" vločkárny se špičkovou technologií a s vlastní výrobou ovesné rýže. Dostavěna byla v roce 1939, viz 1933.
1938
Osada Kochánov byla převedena ze školy v Dolním Městě do Světlé n.S se začátkem docházky od 1.ledna tohoto roku, viz 1936.
27.března se v zápise z obecní schůze píše o udělení plné moci advokát K. Novák pro zastupování obce ve sporu o průchod cestou přes Muchu mlýn. Dnes Mariadol, někdy i Másílku mlýn. Majitel Císař, kterému parcela s cestou patří, brání průchodu přes Mariadol k železniční zastávce za řekou, viz 1941.
Prodávají Dufkovi vilu č.20 Růženě Zdence Císařové z Tasic. Růžena (Zdenka) Císařová se narodila 5.6.1903 v Pavlově a zemřela 7.1.1992 v LDN na Lipnici.
Tímto krokem přechází celý Františkodol a Mariadol do vlastnictví rodiny Císařovi. Tak nejenže řídí veškerou sklářskou výrobu na dolním toku Pstružného potoka, ale zároveň s tím do nově získaných domů č.18 a č.20 povolávají skláře německé národnosti z různých míst republiky. V č.18 tak přes válečná léta bydlí Emilie Vacková a Beutelbergerovi, kteří se odtud přestěhovali do č.20, kde byli s Prokopovými.
1939
Podle zápisu z obecního zastupitelstva žádá 25.června R.Morawetz o povolení postavit stodolu a chlév u hájovny č.19 v Radkovci. Podle vyprávění se stodola a chlév u hájenky stavěly mezi válkami. Podle dalších zpráv však továrník Morawetz, majitel hájenky č.19, uprchl už na jaře tohoto roku před Němci do Kanady.
Druhá světová válka 1939 až 1945
1939
Během války Císařovi vystavěli nad Pártličkou u silnice k Radkovci dům č.29, v němž bydleli Kurcovi a na konci Mariadolu nejblíž k řece dům č.28 a v něm pak žili Teiflovi.
12.listopadu osadní výbor Kochánova schváli požadavek Závidkovic na odtržení od obce Lipnička s podmínkou, že osada Závidkovice a Radostovice bude jednou politickou obcí a Lipnička s Kochánovem druhou, viz 27.2.1937. V obecním zápise z 19.listopadu je však uvedeno, že žádost o odtržení obecní zastupitelstvo zamítlo.
29.listopadu v poměru 4 : 2 byla odhlasována oprava silnice z minulé schůze (?).
3.prosince žádá továrník Císař z Německého Brodu obecní zastupitelstvo o povolení k postavení továrny a obytné budovy v Kochánově na parcele č.22 (Mariadol). Pravděpodobně se jedná přestavbu bývalého mlýna na brusírnu skla a byty nad ní, tak jak je to známé z dnešní doby.
31.prosince osadní zastupitelstvo odsouhlasilo s postavením silnice Světlá Meziklasí, když před tím 24.1.1937 se usneslo, že není schopné nést náklady na vybudování silnice od Františkodolu ke Smrčensku.
1940
10.ledna se osadní zastupitelstvo usneslo poskytnout osadě Lipnička příspěvek 4000 Kč na stavbu prvního úseku silnice Světlá - Meziklasí za podmínky, že vyhoví všem bodům Okresního úřadu v Ledči. 26.ledna to schválilo i obecní zastupitelstvo, viz 1939. 27.ledna vydalo osadní zastupitelstvo usnesení ke stavbě silnice : Osadní zastupitelstvo se usneslo dáti požadovaných 35.000 K (slovy třicetpěttisíc Korun) na stavbu silnice Světlá – Meziklasy s odbočkou do Kochánova k majetku Františka Fialy č.p.4 s podmínkou tou, že na silnici 2. a 3. úsek silnice Světlá – Meziklasy dá pouze 10.000 K (slovy desettisíc K) v předpokladu že Bří Císařové Františkodol a pan Doležal Bohuslav z Radkovce dají svoje pozemky zdarma, druhých 25.000 (slovy dvacetpěttisíc K) se dá výhradně na shora uvedenou přípojku do Kochánova. Jinak ostatní pozemky zabírající silnici smění nebo proplatí osada Kochánov sama. Osada dává lom na kámen na svých obecních pozemcích. Osada vyplatí 25.000 K (slovy dvacetpěttisíc K) až bude přípojka do Kochánova hotova.
Podle zápisu obecního zastupitelstva ze 3.března byl Josef Flaxa (*16.3.1888), viz 1920, hajný z č.19 s manželkou Marií přijat do svazku obce.
14.dubna usneseno zažádat o pochozí komisi, jak bylo usneseno 29.listopadu 1939 a zadat vypracování projektu na silnici z Radkovce do Kochánova. 12.května bylo pěti hlasy ze šesti odhlasováno zadat projekt ing. Janu Kolářovi. Dále bylo rozhodnuto zadat této firmě i regulaci návsi a opravu kapličky, viz 1937 a 1952.
Obecním zastupitelstvem bylo 5.května osadnímu výboru uloženo zhotovit projekt odbočky silnice do osady Kochánov.
1941
Předání úřadu starosty Václavem Fialou z Kochánova č.16, viz 1936, Josefu Vaňkátovi z Radostovic, když 10.listopadu byl starosta Václav Fiala dočasně zproštěn funkce pro nemoc. Václav Fiala zůstal pouze osadním starostou, zapsáno v obecním zastupitelstvu 23.1.1941.
Dle zápisu z 9.3. obecního zastupitelstva Lipnička vznikl spor o přechod přes dvůr Muchova mlýna č.12 (v Mariadole). Majitel Císař brání průchodu. Je to jediný průchod vedoucí k železniční zastávce Kochánov za řekou, viz 27.3.1938. 15.6. je v dalším zápise toto. Cesta přes parcelu č.22 (patří Císařům) je veřejnou cestou od nepaměti.
Od zřícení mostu v roce 1931 se lze na zastávku druhé straně řeky dostat pouze pomocí přívozu, který byl níž po proudu než zbořený most a než je dnešní lávka.
30.listopadu bylo obcí usneseno opravit cestu z Radkovce do Kochánova.
1942
Starosta Václav Fiala se po dovolené opět ujímá úřadu, viz 10.11.1940.
12.ledna odsouhlasilo osadní zastupitelstvo rozluku obce ujednanou 30.prosince 1940.
10.června obec zamítla stavbu leštírny skla ve Františkodole (nebo v Mariadole) J.Císařovi pro škody z HF plynů. Protože o povolení ke stavbě bylo žádáno 13.3.1942, kdy už byla téměř postavena, musí se teda zbourat. Že by pomsta za potíže s cestou ? (Viz 15.6.1941)
1943
22.října Jaroslav Císař Kochánov č.18 žádá o povolení ke stavbě kůlny mezi brusírnou a leštírnou ve Františkodole. V příloze 4 plány. 18.listopadu okresní úřad zaslal výměr se stavebním povolením č.31367/43 s jedním plánem.
4.prosince 1943 byla zbouraná chalupa č.6. Po 155 letech od prvního zápisu v Josefském katastru 1788 byl rustikální domek nebo také obecní pastouška, viz 1842, zbourán. Pravděpodobně nestálo obci za to jej opravovat, viz 1937. Č.6 bylo přiděleno v 70.letech bývalému domu č.16, viz 1977.
1944
20.března poslal okresního úřad oznámení č.36.750, že bude 23.3.1944 provedena kolaudace Císařovy kůlny ve Františkodole na parcele č.245/1, 245/2, 246, viz 22.10.1943. Mají se vyrozumět sousedi. Kolaudace byly provedena 23.3.1944 bez námitek. Jedná se o dnešní č.38 Hoskovcovu (Fikarovu) zahradu a dům-bývalé skladiště.
18.dubna Jaroslav Císař z Kochánova č.18 opět žádá o povolení ke stavbě sedimentačních jímek a neutralizačního zařízení odpadových vod. 20.dubna byli k vyjádření do 14 dnů vybídnuti sousedi Josef Pavelka č.6, Jan Broum č.3 a Antonín Malina č.7, všichni z Lipničky, Rovněž Rybářský spolek Světlá, Ing. C. Jos. Kolář továrník Mrzkovice, Lesní úřad Velkostatku Světlá. 4.května podali námitky Ing. Jos. Kolář, Rybářský spolek, Jan Brom
21.dubna Okresní úřad zaslal oznámení 8480/1944 ze dne 17.4.1944 s jedním plánem, že kůlna Jaroslava Císaře se může používat, viz 22.10.1943 a 20.3.1944.
1945
Podle 316/45 se v roce 1945 stávají dalšími majiteli č.3 Miroslava a Josef Malimánkovi, viz 1944.
Doba poválečná do roku 1948
20.května se konaly v sále J.Bezděka v Lipničce volby do Místního národního výboru (MNV). Předsedou byl zvolen Josef Vaňkát z Radostovic č.16. A 27. května pak byl předán obecní úřad Místnímu národnímu výboru Lipnička. 30.září byla další volna volba MNV. Tentokrát se konala u Puflerů v Radostovicích. Předsedou se stal znovu Josef Vaňkát z Radostovic č.16.
8.prosince obec podává návrh na znárodnění fy bratří Císařů – brusírna Mariadol a její přičlenění k Josefodolu a Františkodolu (závod Bohemia). I tohle vypadá jako pomsta za problémy s cestou přes Mariadol.
1946
V tomto roce je znárodněna a začleněna do národního podniku Sklárny a brusírny Bohemia Havlíčkův Brod továrna bratří Císařů ve Františkodole a Mariadole, viz 1945. Výroba je pak postupně utlumována.
1947
Po znárodnění fy Císař, viz 1946, přibližně po deseti letech, jak přicházeli, zase postupně začali odcházet z Františkodolu a Mariadolu němečtí skláři. A na jejich místo se přistěhovaly rodiny českých sklářů z okolí, které brzy Mariadol a Františkodol znovu zaplnily.
Jako první se přistěhoval do Františkodolu v roce 1947 ze Světlé Sýsovi původem z Vlastějovic.